Jdi na obsah Jdi na menu
 


Telč, zámek

Podle místní pověsti bylo město založeno již v roce 1099. První písemná zmínka o něm však pochází až z roku 1315. Významným datem je rok 1339, kdy Telč dostal do vlastnictví Oldřich III. z Hradce z rodu Vítkovců. Jeho rod pak významně přispěl k rozvoji Telče. Vybudoval zdejší hrad a kostel, opevnil město a postavil též gotické domy kolem tržiště.

Roku 1386 zničil požár západní polovinu náměstí i s kostelem a radnicí. V roce 1423 dobyli město husité. Za třicetileté války trpělo město i celý kraj zlovůlí švédských i císařských vojsk.
V původní podobě zde stával hrad, který připomínal spíše opevněný dvorec. Hrad tvořily budovy uzavírající malý dvorek v severovýchodní části dnešního zámku. Hrad v podstatě pouze doplňoval hradby města a střežil jednu z městských bran.
 
Za Jindřicha IV. z Hradce prošel hrad gotickou přestavbou. V polovině 16. století získává zdejší panství Zachariáš z Hradce a Telči nastává opět doba rozkvětu. Přestavbou hradu na reprezentativní sídlo byli pověřeni mistři z Itálie. Zajímavé je, že ve stejné době probíhala i přestavba sídla v Jindřichově Hradci, kde sídlil Zachariášův bratr Jáchym, přičemž na obou stavbách působili stejní architekti a umělci.
Přestavba představoval pro Zachariášovu pokladnu velkou zátěž, nicméně díky ziskům na panství a také těžbě v dolech na stříbro, které získal především sňatkem s Kateřinou z Valdštejna, ji dokázal finančně utáhnout.  Definitivní podobu zámeckému areálu dodal během třetí etapy přestavby, probíhající do roku 1580, Baltassare Maggi z Arogna, jenž se také podílel na přestavbách zámků na Hluboké, v Českém Krumlově, Jindřichově Hradci či v nedaleké Brtnici.
Zámecký park se rozkládá na severozápad od zámku a vytvořen byl již v 16. století.
Zámek nikdy nebyl prodán. Ke změně majitele docházelo pouze prostřednictvím dědictví.
Roku 1712 zdědil zdejší zboží František Antonín Lichtenštejn-Kastelkorn. Byl to poslední člen této rodinné větve a zemřel bezdětný v roce 1761. Panství Telč zdědil bratranec Alois Arnošt hrabě Podstatský z Prusinovic za podmínky, že jméno a erb Lichtenštejnů-Kastelkornů a Podstatských z Prusinovic sloučí jako Podstatský-Lichtenštejn.

Zpracováno s použitím Hrady zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku, díl I., Jižní Morava, kolektiv autorů pod vedením univ. prof. dr. Ladislava Hosáka, DrSc., a dr. Metoděje Zemka, CSc., Nakl. Svoboda, Praha, 1981.
 
foto © t. kordač