Kterak jsem ke své paničce přišel
Všechno to začalo když jsem se 21. srpna 2005 narodil mamince jménem Andy Hrdlička. Dva měsíce jsem bydlel na farmě s bráškama, sestřičkama a spoustou jiných zvířátek. Moji bývalí páníčci byli sice moc hodní, ale musel jsem stejně jako všichni moji sourozenci do nových domovů.
A protože teď už moje současná panička si chtěla pořídit psího kamaráda, přijela se podívat k nám na farmu. Tak se stalo to, že se do mě zamilovala a odvezla k sobě domů. Takhle jsem se dostal z Dolního Žandova až do Českých Budějovic. Cesta byla dlouhá a občas jsem pořádně plakal, protože se mi stýskalo po mojí mamince a sourozencích. V novém domově se mi ze začátku moc nelíbilo,musel jsem si zvykat na spoustu nových věcí. Třeba jako, že postel je jen paničky(ale za chvilku mě do ní stejně pustila), že nemůžu čůrat a kajdit kde se mi zachce. A hlavně, a to se mi moc líbilo, jsem začínal mít postupně kamarády a pomalu zapomínal na svoji bývalou rodinu.
Jednoho dne se panička rozhodla, že když už jsem trochu povyrostl, tak bych mohl začít posloucha jako velký pes. Moc úspěchu neměla, vlastně i teď mi toho spoustu odpustí a já jí za to mám moc rád. Pak přišel můj páníček Tomáš, padli jsme si do oka hned na první procházce. To ten mě naučil aspoň trochu poslouchat. Už od mala jsme s paničkou chodili ke koním, hrozně mě to tam bavilo. Byla děsná legrace splašit koně na kterým zrovna seděla a pak jí ho pomáhat uklidňovat, většinou jsem ho naštval ještě víc. Nebo prohánět koně po pastvinách z jedný strany na druhou. Občas se mi nepodařilo uhnout kopanci a to jsme pak jeli rovnou na veterinu a tam já to mám hrozně nerad.
Po třech letech povalování a nicnedělání mě vzali poprvé na ovečky. Ze začátku jsem nevěděl co s nimi mám dělat, ale pak jsem si hned vzpoměl, taky jsem se právě kvůli tomu narodil, abych pomáhal lidem držet pohromadě a přemisťovat stáda ovcí tam, kam lidi potřebují. Baví mě to moc a prý se začínám hodně lepšit, tak kdo ví, třeba v tom budu ještě jednou dobrej. Tak já jdu pást......