Několik rad pro začátek
3. 10. 2006
Několik rad pro začátek
Přivezli jsme si domů štěňátko a začínáme cvičit.
Pořídit si psa je jako uzavřít smlouvu nejméně na takových 12 a snad i více let života. Je jen na tobě jaký bude. Nedělej chyby z neznalosti, nebuď otrokem svému psovi, ale nechtěj vedle sebe mít jen stroj na plnění rozkazů. Poskytni svému zvířeti lásku a ono se ti odvděčí s naprostou samozřejmostí, tím , co už začíná být vzácné ve světě lidí – bezmeznou láskou, důvěrou, nákloností a oddaností. Pes nelže, nehamouní, nikdy nezrazuje.
Na oplátku buď
*spravedlivý a vlídný
*důsledný a trpělivý
*nebuď líný se poučit, pochopit
*poskytni mu dostatek podnětů
*komunikuj s ním a nauč se mu rozumět
*respektuj jeho individuální i obecné možnosti a schopnosti
*věnujte jeden druhému část svého volného času a to pro radost obou zúčastněných stran
Nepořizuj si psa, pokud tě bude obtěžovat, jít s ním ven, hrát si s ním, překračovat ho v bytě, protože za tebou chodí jako stín. Ale jestli hledáš někoho, kdo na tebe vždycky čeká, kdo tě vítá po hodině, jako bys byl pryč 3 roky, pro koho jsi smyslem života, pak neváhej, Ten někdo je pes!
Pokud tvůj pes něco neumí – je to tvoje chyba!
Měj na paměti jednu základní pravdu: Každý (úplně každý) pes by měl zvládnout alespoň základní poslušnost. Svéhlavý, nezvládnutelný pes, nejen obtěžuje své majitele i okolí, nejen je obvykle odkázán na vodítko, ale často mu jde o život.
Při nácviku buď
*trpělivý
*chval a odměňuj
*nespěchej
První co musíš udělat
Přivykej psa na jméno – oslovuj ho.
To jde snadno.
Přivykej psa na obojek.
Pomalu, pozvolna. Snaž se vždycky, abys nemusel použít násilí. Vezmi ho třeba ven a pokud na vodítku nechce jít (je to přirozené, najednou ho něco omezuje), ukaž mu druhou rukou ve směru žádaného pohybu třeba míček, případně použij pomocníka – dávej mu podněty ať má pocit, že to vlastně sám chtěl. Nikdy nevoď psa na ulici bez vodítka – vždycky se může leknout a odskočit přímo pod auto, uvidí na druhé straně kočku…..
Prvním nejdůležitějším cvikem je přivolání
Přivolání
Cílem je psa kdykoliv, kdekoliv a od čehokoliv odvolat a přivolat k sobě. Povel je “ke mně“. S nácvikem začni od první chvíle, kdy pejska přivedeš domů, povel by měl být vydán vždy laskavým hlasem.
Před každým povelem pejska oslov, ať ví, že s ním mluvíš: „Endy, ke mně“. Přijde – pochval, pohlaď, pamlsek, oblíbená hračka. Pokud pejsek nejde, je něčím zaujat, odpoutej jeho pozornost (pamlsky, hračky, volat, tleskat, couvat). Když byl někdy můj pes velice zaujat nějakým zajímavým objektem, volala jsem, že vidím kočičku nebo pejska. Jeho zvědavost mě opět nezklamala. A už byl u mě, aby se podíval na tu kočičku nebo pejska.
Vyvaruj se chyb začátečníků – neuvaž ho. Přivolej, pochval a propusť ho s povelem volno. Opakuj, občas ho uvaž na vodítko – jen na chviličku, cvičně a zase volno. Nejdříve ho uč v klidnějším místě a postupně v rušnějším prostředí.
Druhá nejvážnější a vše hatící chyba začátečníků – pejsek nereaguje na přivolání, loudá se, případně i uteče – a pak přece jen přijde. Blíží-li se k tobě, zopakuj mu znovu povel „ke mně“ a přijde-li nesmíš ho potrestat, za čekání, které ti připravil. Zatni zuby, on ten povel vlastně splnil.
A třetí nejvážnější chyba – voláš pejska a on utíká. Snaž se ho něčím zaujmout, couvej a opakuj povel. Sedni si na bobek a předstírej, že je na zemi něco velmi zajímavého.. Na zemi, by měl nají alespoň pamlsek, jinak přijde brzy na to, že ho podvádíš.
Přivolání je tvoje největší starost. To ostatní je legrace.
Sedni
Povel: „Endy sedni“. Přitlač na zadeček levou ruku (pes je u tvé levé nohy, pravou ruku tlač zdola nahoru na hruď). Uč ho nejprve na vodítku.
Lehni
Povel: „Endy lehni“. Psa nejprve posaď, vydej povel. Přitlač ukazovákem a prostředníkem levé ruky shora na lopatky psa. Vše prováděj na vodítku, můžeš si pomoct přišlápnutím vodítka.
Zůstaň
Psovi u levé nohy "Endy, lehni a zůstaň" a stůj vedle něj. Až si na to zvykne, a pak vystup dva kroky před psa, čelem k němu. Postupně prodlužuj vzdálenost a dobu odložení. Postůj pár minut, vrať se ke psu, pochval, odměň. Pokud se během „postávání“ pes zvedne, vrať se s ním na stejné místo, ze kterého se zvednul, ulož ho do stejné polohy a zopakuj. Tento cvik nezařazuj jako první – pes by měl být vyběhaný a před tímto cvikem by se měl ukáznit cvičením poslušnosti.
Chůze u nohy
Povel: „Endy k noze“
Pes je na vodítku u levé nohy, vodítko máš v pravé ruce. Lopatku má mít u tvého levého kolene. Jestliže tě pejsek předejde, zopakuj jméno a povel, počkej dvě vteřiny a trhni vodítkem. Chval psa, jde-li správně. Netahej za vodítko, pes by si zvykl chodit „v tahu“. Nezapomínej tedy vodítko vždy povolit!
Obecné rady
1.s nácvikem ti nejlépe pomohou v dobře vedeném kynologickém klubu
2.buď trpělivý
3.jednej vždy po dobrém
4.vždy psa oslov, pak vydej povel, dbej, aby ti rozuměl, používej stále stejné povely
5.buď pro psa čitelný – intonace hlasu
6.chval a odměňuj, za všechno projevuj radost, když se vám daří. Nelibost rozlišuj – "Nesmíš" -(co nechceš, aby teď udělal) "Fuj je to" (absolutní zákaz, a to ošklivým hlasem)
7.nikdy psa nebij
8.nikdy nedovol psovi napadat jiné psy. Stane-li se to, požádej majitele psa, kterého ten tvůj napadl, aby si své zvíře podržel (bude to dobře i pro jeho psa – získá opět své sebevědomí) nebo , abys si ho posadil k noze – a projdi se svým psem, aby byl volně na vodítku. Buď ve střehu, při sebemenším náznaku agresivity, zařvi FUJ JE TO! A trhni prudce vodítkem k sobě (na stahováku) ať třeba proletí vzduchem. Opakuj to tolikrát, až projdete kolem klidně, až si to rozmyslí. Naopak podporuj kladné sociální chování svého psa – cílem je možnost komunikace s jinými psy. Abys toho dosáhl, dovol svému štěněti odmalička kontakt s jinými psy. Neboj se o něj, vyrovnaný, dospělý, dobře vedený pes nenapadne štěně. Kvalitu „dospělce„ si ale ověř alespoň dotazem. Tvůj malý pejsek si naopak ověří, co si může ke kterému zvířeti dovolit, jak roste, dospělí mu dávají jasněji najevo, co je ještě přípustné.
9.nedívej se psovi dlouze přímo a upřeně do očí – to je výzva k boji
10.a co je velmi důležité, nikdy se nenech přesvědčit o tom, že lepší, rychlejší, nej….metoda je jakékoliv násilí
Pokud chceš kamaráda a ne zlomeného psa, který poslouchá ze strachu, jednej po dobrém, klidně, nenech se rozčílit (někdy je to velice těžké). Necvič psa do úmoru, jen proto, že máš dnes právě čas. Jeden cvik zopakuj max. 3x, nezapomeň chválit. Snaž se vždy skončit cvičení tak, aby pejsek nakonec byl úspěšný a abyste tedy svou společnou práci skončili pochvalou a oboustrannou spokojeností.
Kdo je ochoten přistoupit na myšlenku partnerství mezi člověkem a zvířetem, která snad vyplývá z předchozích stránek – partnerství, které může přinést nejen radost a obohacení života obou zúčastněných stran, ale dokonce může přispět i k sebepoznání – ten snad nikdy bez velmi vážného důvodu nemůže uvažovat o tom, že by psa prodal a třeba si pořídil jiného, ať už z jakéhokoliv důvodu.
Do značné míry utváříme povahu svého psa k obrazu svému …
Tento článek zpracovala Vladěna Jalůvková a komentuje ho takto: "Tento článek jsem vybrala, protože se mi velice líbil a jsem naladěna na stejnou vlnovou délku jako autorka Marie Vlčková"
Zdroj: Haf Bez Obav
Zlatý retriever
(Mininka, 17. 9. 2007 18:48)