Dýchání – základní prostředek zdravotní tělesné výchovy
Člověk je jediný živočišný druh, kterému byla dána schopnost volní regulace dýchání, tedy účast vědomí v procesu, který je jednou z podmínek jeho fyzické existence a provází člověka po celou dobu jeho života.
Každý člověk je charakteristický svým dechovým vzorem. – ten je velmi různorodý – viz dále podrobněji.
Projevem zdravého organismu je schopnost rychlé adaptace dechového vzoru v závislosti na vnějších podmínkách (např. zátěž).
Reflexní regulace dýchání velmi úzce souvisí s řídící funkcí autonomního nervového systému.
U osob s plicními chorobami se vlivem poruch ventilace výrazně snižuje schopnost volní regulace dýchání.
Činnost dých. ústrojí je řízena z hlediska:
1. výměny plynů – dodávka kyslíku, výdej CO2
2. ekonomiky dechové práce – ventilace
Fyziologie dýchání:
- vdech a výdech souvisí s aktivitou dých. Svalů
Inspirium
- hlavní sval bránice, kontrakce bránice umožňuje 60-70% objemu vitální kapacity
- mezižeberní svaly (mm. Intercostales externi, mm cartilaginei, parasternální část mm. Interni (horní žebra rozšiřují hrudník v předozadním směru, dolní v příčném směru)
- Pomocné dech. svaly (mm. Scaleni, m. sternocleidomastoideus – svaly s posturální funkcí, ale i svaly mezilopatkové – m.serratus anterior posterior)
Expirium – opačná funkce, než nádechové svaly, reciproční vztah – jestliže jsou inhibovány, automaticky jsou aktivovány inspirační)
- mm. intercostales interni
- pomocné výdechové svaly:
o mm. obliqui abdominis externi, interni
o m. rectus abdominis, m rect. Transversus
o m quadratus lumborum
o m. serratus anterior
- Negativní dechová práce inspiračních svalů brzdí a reguluje výdech.
Vztah mezi posturou a dýcháním:
- dýchací svaly plní i funkce posturální
- tvar páteře a tonus posturálních svalů souvisí s tonem dýchacích svalů a klidovým tonem bránice.
- Posilováním dýchacích svalů s výraznou posturální funkcí (Svaly s převahou fázických vláken ovlivňujeme posturu i dechové funkce)
Vliv polohy dýchání:
- vertikální polohy
o stoj: volný pohyb páteře a hrudníku všemi směry umožňuje optimální zapojení dýchacích svalů
o sed: kyfozitace páteře v sedu omezuje brániční dýchání a prevládá dolní hrudní dýchání
o vzpřímený sed: napětí břišní stěny omezuje pohyb bránice, převládá horní hrudní dýchání. Vliv polohy rukou a dlaní na ovlivnění typu dýchání.
- Horizontální polohy:
o Leh: inspirační postavení hrudníku, je ztížen výedech. Nutno ve zvýšené míře zapojit břišní svalstvo
o Leh na břiše: ztížen nádech omezením pohybu hrudníku vpřed, možno využít při ovlivnění tonusu paravertebrálních svalů.
o Leh na boku – pohyby žeber na naléhajícíc straně jsou blokovány, tlak orgánů dutiny břišní na naléhající straně vytlačuje bránici nahoru.
Dechová práce:
Z pohledu dýchání představuje respirační systém nádobu s dvojitými stěnami. Vnitřní nádobu tvoří plíce, vnější nádoba je tvořena stěnou hrudníku.
- dechová práce vykonávaná na plicích
- dechová práce vykonávaná na hrudní stěně
Při dýchání překonáváme 3 druhy odporů:
1. pružný odpor tkání hrudníku při zvětšování odporu
2. proudový odpor, který kladou dýchací cesty (u astmatiků hleny..
3. setrvačný odpor tkání uváděných do pohybu
Při oslabení respiračního systému se tyto odpory zvětšují. (zvýšená námaha při respiraci).
Volní regulace dýchání umožňuje ovlivnit vegetativní systém především ovlivněním dechového vzoru.
- regulace dechové frekvence
- regulace dechového objemu
- regulace rychlosti inspiria a expriria
- regulace zádrže dechu v inspiriu a expiriu
- regulace proudění a odporu horních cest dýchacích
Respiračně vázaná aktivita vagu je během vyšetření klidového funkčního stavu ANS dominantní frekvencí související s aktivitou parasympatiku.
Z tohoto pohledu je volní regulace dýchání velmi efektnivním a účinným prostředkem pro regulaci aktuální aktivity ANS. ANS reguluje činnost téměř všech vnitřních orgánů – tzn. pomocí dýchání můžeme ovlivňovat jejich funkci.
ANS je zákl. regulační systém organismu – reguluje aktivitu vnitřních organů jednak přímo a jednak nepřímo pomocí žláz s vnitřní sekrecí… Dýchání je např. schopné přes hypotalamus ovlivnit produkci katecholaminů v dřeni nadledvin. Z psychosomatického pohledu regulace dýchání má velmi výrazný antistresový činitel.