Ahoj, musím už jít/Hello I must be going (2012)
Děj, potažmo myšlenka tohohle nezávislého filmu (Sundance) by se dala shrnout asi takhle: Kterak ženská po rozvodu skrz sex se zajíčkem došla ke své matce a ke smyslu života. A ztratila vztah s otcem.
Amy se rozvedla. Předtím ale prchla od manžela jen v tom co měla na sobě a šup k rodičům na gauč a k pytlíku chipsů. Rodiče jí říkají že je na prd, ona si myslí že je na prd, všichni okolo mají děti, nějakou práci a vůbec smysl života, ale Amy má prd. Až jednou přijde na pracovní večeři do domu jejich rodičů rodina, kterou se Amyina rodina snaží získat, aby se nemuseli stěhovat ze své přepychové vily a měli prostě prachy. To je ovšem vedlejší, důležité je že s nimi přijde jejich syn, gay, vegan, herec a tak, cool mladík. Vzápětí se ovšem ukáže, že s tou homosexualitou to není až tak horké, protože se s Amy vyspí. A pak se s ní znova vyspí. A pak se spolu zase vyspí. On totiž předstírá že je gay kvůli své matce. Na ten tělesný vztah je pak nabalována klasická vata, tedy tím, že Amy přemýšlí co bude v životě dělat, že to co dělá (myslím sex) není správné a samozřejmě se řeší věkový rozdíl. Nevím proč vůbec někdo točí filmy o vztahu s velkým věkovým rozdílem, kdy žena je ta starší. Vždycky to skončí stejně. Oba začnou být hrozně dospělí a rozejdou se, protože ví že nemají budoucnost. Vážně bych někdy rád viděl film s podobným problémem, který by skončil tak, že by spolu ti dva zůstali, byť je ta žena třeba o patnáct let starší. Jak napsal Sartre v Ďábel a Pánbůh: „Já nepotřebuji rysí zrak: ošetřovala jsem tě, omývala, vím, jak páchne tvá horečka. A přestala jsem tě snad proto milovat? Každým dnem se o něco víc podobáš mrtvole, jíž jednou budeš, a já tě stále miluji. Zemřeš-li, lehnu si vedle tebe a zůstanu tak až do konce, bez jídla, bez pití, shniješ mi v náručí a já tě budu milovat i tak. Je třeba milovat všechno, nebo vůbec nic.“
Chci tím říct, že když už je řeč o lásce, tak je sakra jedno že ten druhý člověk bude mít tolik a tolik až já budu mít tolik a tolik. Důležitá je kurva láska ne? Miluju duši, ne tělo. Ale takového filmu se asi nedočkám. Vzpomínám si třeba na Prime, byť to byla primárně komedie. I když zmiňuju to hlavně proto, abych mohl říct, že zatímco kostnatá Uma Thurman byla v Primu ošklivá, Melanie Lynskey tady byla roztomilá a tím jak byla trochu oplácanější, dost sexy. Taková holka krev a mlíko. Možná až smetana.
A tak si film plyne, občas někdo nahý zpívá u bazénu kanadskou hymnu, občas někoho chytne dvacet lidí při sexu, klasika. Řeší se různé psychologické hry, předstírání, vztah k rodičům, vztahy mezi lidmi, láska. Film v podstatě plyne asi jako běžný pracovní den, začne, rutina, trocha zábavy, skončí. Nemůžu říct že bych se nudil, to ne, ale taky jsem se nijak zvlášť nebavil.
50%