Skyline (2010)
To si tak jednou mexikán, černoch a papež udělají mejdan v nejvyšším patře paneláku. A není to začátek vtipu, je to začátek Skyline. Což je film, který jsem ani tak moc nechtěl vidět, jenže mám rád scifíčka, tak si tak hledím svého, čumím, a najednou Skyline. A jako, co o tom říct. Jestliže je Harry Potter hartkór fantasy pro dospělé, tak potom je Skyline vysoce intelektuální scifi. Být mi čtrnáct, tak teču, je mi dvakrát více, skepticky kritizuju. Je smutné být starý.
Ale pojal jsem to správně. Parta lidí se sejde k mejdanu v nejvyšším patře snobského baráku, aby tam prochlastala pár svých lehce nabitých dukátů. Ale jak tomu ve filmech bývá, něco se lehce posere. Jenže na místo aby se styděli za to, že vychází z nonstop herny v čase, kdy věřící jdou do kostela, babky do sámošky a nepřizpůsobiví na pracák, tak oni se jen vzbudí, protože jim něco svítí do oken. A ono nesvítí jen tak něco. Modré světlo, které vám udělá opravdu kůl seksi pohled, s nímž byste zbalili každou gothic roštěnku. A nebo aspoň každou druhou. Každopádně, jeden z našich hrdinů je zřejmě výjímečný, protože ho modré světlo ozáří, nicméně získá tím možnost přivolání si seksi pohledu, jednou supersílu a na konci to celé vyklepe sám. Což je teda spoiler ale on to celé vyklepe tak trochu divným způsobem, který je co se týče efektů docela působivý. Což se tak nějak vztahuje na celý Skyline. Co se týče efektů, tak je to celkem pošušňání, zvláště v ejčdý kvalitě na velkoplošném televizním přijímači. Mateřská loď nad městem (jak jinak než americkým, oni mají emzáci na to jůesej celkem zasednuto), obří skákající věci, který lehce boří baráčky, chobotničky co vám vlezou do bytu klidně přes hajzlík a pěkné záběry na město. Což je ovšem celkem logické, když jsou Strauss bros původně tvořiči efektů. Ovšem k čemu jsou skvěle provedené efekty, když náplň filmu si zlomila obě nohy a jednu berli. Je sice fajn, že nepodlehli úplně každému klišé, které by se teoreticky v rámci žánru mohlo vyskytnout, ovšem do některých se zase film propadá až po pas. Nicméně, on je v dnešní době celkem těžké se klišé vyhnout, zvláště když točíte scifíčko o invazi na zemi. To by ani tak nevadilo, co hlavně zabolí, je občasné dost přitroublé chování hlavních hrdinů. Máme tady tedy klasické šarvátky o to kdo všemu vlastně velí, kam se půjde, kdo bude co dělat, ale taky paradoxně o tom kdo byl nevěrný a s kým. Což mi přijde tak nějak na hovno, řešit tohle, když venku zuří katastrofa biblických rozměrů. Skyline je prostě jalový film, který sice oplývá skvělými efekty, ale stejně na něj po pár dnech zapomenete. Ono by to asi chtělo totiž zapracovat na jakéms takéms napětí, či něčem podobném, protože zápletka nemá být jen vata mezi ukázkami počítačové animace.
A už moc není o čem psát, těžko toho napsat víc o filmu, který s kamarádem proberete celý za pět minut. Milovníci efektů mohou být nadšeni, scifisti budou znuděni, jediný komu se bude líbit všechno je nenáročný divák, který si počká až to budou dávat v televizi.