Čermná (Leukersdorf, r. 1364, 416 m.n.m.)
Ves byla založena podle německého práva v létech 1200-1250 na úpatí kopce Výrovny (540 m) při komunikaci, jako lesní lánová vesnice. Silný pramen pod kostelem byl v roce 1169 zmiňován jako tzv. Červená studnice. První písemná zmínka je z roku 1364, kdy ves vlastnil Bernard z Čermné. Ve 14. století vznikla v Čermné tvrz. V létech 1405-1409 seděl na tvrzi Buda brach, v letech 1418-1427 Jan Puškař z Kozojed - oba děčínští manové. V roce 1544 byla tvrz vedena již jako pustá. V roce 1527 patřila Čermná k hradu Blansko, později k panství Březnice.
Po třicetileté válce patřila ves k farnosti Žežice. Rychtářský statek č.p. 1 byl rovněž místem vesnického soudu. Ves měla samostatnou faru až v roce 1858. Do té doby měla společnou faru se sousední obcí Lipová. Od roku 1961 územně spadá Čermná do regionu střediskové obce Libouchec.
Čermná mívala v roce 1847 na 59 domů a 385 obyvatel, na přelomu 19. a 20. století pak 70 domů a 332 obyvatel. Při sčítání lidu v roce 1930 tu bylo evidováno 75 domů s 312 obyvateli. K 1.5.2000 bylo v Čermné 28 domů trvale obydlených 43 obyvateli (25 mužů, 18 žen), dalších 29 stavení tvořily rekreační objekty (chaty a chalupy).
Ke tvaru jména vesnice se pojí jedna zajímavost: při tvoření přídavného jména z místního jména Čermná je správný tvar pro rod ženský "čermenská". Památná lípa bývá proto uváděna jako "čermenská památná lípa".
