4. Literatura doby předhusitské a husitské
4. Literatura doby předhusitské a husitské
a) Uveďte, do kterého období řadíme tuto literaturu.
Jaká byla atmosféra doby?
Charakterizujte traktát, kancionál, satiru, chorál, kázání, postilu.
- konec 14. - polovina 15. století
- v této době je církev ve světě i v Čechách mocný a bohatý feudál a závist ostatních společenských vrstev
- úpadek ideálů církve - projevil se tzv. dvojpapežstvím (= schizma)
- v čele církve má stát papež
- stalo se, že byli dva - žádný nechtěl odstoupit, proto byl zvolen třetí, ale přesto dva předchozí neodstoupili a volání po nápravě církve (vznik sekt; vzniká františkovský řád - žebravý - chudoba; kritika církevních zlořádů), snaha o reformu a návrat k bibli
- ve 2. polovině 14. století vznikl úplný překlad bible do češtiny a mocná zbraň lidí
Hlavní žánry této doby:
satira - kritika zpravidla stavovských nedostatků
duchovní píseň - s náboženským tématem
traktát - veršované učené pojednání
kronika
kázání - živé (mluvené) slovo, šířili se tím informace a zároveň agitace
postila - sborník kázání navazující na čtení z bible, zpravidla seřazená v chronologickém sledu
Probíhají zde tři procesy:
1. demokratizace - literatura pro lid
2. laicizace - zesvětštění (psáno nekněžími pro nekněží, sepjetí s dobovými problémy)
3. počešťování - objevuje se i v oblasti správní a náboženské - zaniká legenda a rytířský epos
b) Nejdůležitější Husovi předchůdci, kdo z nich byl laik?
Nejvýznamnější Husovi předchůdci usilovali o nápravu společnosti. Dělíme je na kazatele a učence a na laiky.
1. kazatelé a učenci
Konrád Waldhäuser
- Němec; na pozvání Karla IV. přichází do Prahy
- soucítil s chudinou a obracel se k pánům a vyzýval ke konání dobrých skutků
- sugestivní projevy
- po jeho kázání se lichváři dávali na pokání
- byl proti almužnách pro žebravé mnichy
- kritika církevních nedostatků a podezření z kacířství
- jeho význam byl omezen tím, že mluvil německy
Jan Milíč z Kroměříže
- otec české reformace
- český kazatel, nejradikálnější
-1363 - vzdal se všech hodností a důchodů a chudoba
- podmanivá osobnost, největší vliv na chudinu
- plamenná slova, kritika do nejvyšších kruhů (říkal, že nejtěžší hříchy mají králové a obchodníci, člověk vy si měl všechno udělat sám)
- centrum kazatelství - Betlémská kaple
- kázal u sv. Mikuláše a u sv. Jiljí
- žil ve skromnosti a tvrdě kritizoval
- Karla IV. označil za antikrista (když se přišel podívat na jeho kázání a Karel byl nucen dát ho na chvíli do vazby)
- byl osočen z kacířství; k odsouzení nedošlo - zemřel
Matěj z Janova
- ovlivněn Milíčem, kterého v mládí poznal
- studoval v Paříži
- žil ve skromnosti
- začal bojovat o myšlenky Milíče
- stále častější konflikty s kolegy
- v r. 1389 (prohrál proces) ve Svatovítské katedrále odvolal své myšlenky - ponížen
- zákaz kázat a začal psát a ostrá kritika církve
a návrat církve k zdravým základům (chudoba, skromnost). To co napsal bylo základem učení nové generace i pro Jana Husa
2. laici
Tomáš Štítný ze Štítného
- zchudlý šlechtic, zeman
- studoval, byl vdovec, ovlivněn Milíčem
- píše česky
- dílo - sborníky traktátů
- usiloval o zharmonizování společnosti, o nápravu chyb
- domlouval bohatým, poddané vede k poslušnosti
- význam - o náboženských otázkách poprvé píše česky
„Knížky šestery o obecných věcech křesťanských“
- pojednává o zásadách křesťanského života, např. o hospodáři, hospodyni a čeledi
„Řeči besední“
- řeší náročnější náboženské a filozofické otázky (o Bohu, stvoření)
„Řeči sváteční a nedělní“
- výklad části evangelia
c) Odsouzení církve v díle Jana Husa.
Uveďte vliv na český pravopis.
Nastiňte životopis.
Jan Hus
- narozen v jižních Čechách - Husinec u Prachatic asi 1371 - 1415 (tehdy matky určovaly narození svého dítěte přesně na den, ale ne na rok)
- studoval artistickou fakultu, pak se stal mistrem, dále studoval na bohoslovětské fakultě - nedostudoval
- kněz, vysokoškolský profesor, lektor Univerzity Karlovy
- psal hlavně latinsky
- kázal zhruba od 30 let v Betlémské kapli o jejíž založení se zasloužil Matěj z Janova
- od r. 1402 kritizoval kněží a církeva volal po návratu k chudobě, papež je velkofinančník, hříšní jsou i kněží
- změna a seznámení s myšlenkami Johna Wicliffa (žil v Anglii)
- žil apoštolským životem
- přeložil bibli do angličtiny
- chce pomocí státu vyvlastnit církevní statky a rozdat je chudým
- Betlémská kaple plná - lid ho obdivoval, římský papež tvrdě zasáhl proti Husovi a Zajíc to musel respektovat a klatba (nesměl kázat) a nad Prahou vyhlášen interdikt a odchází do Kozího Hrádku a ví, že je zle
- 1414 koncil - nedali mu šanci se bránit (odpovědi ano - ne), po pár dnech uvězněn a tam onemocněl. Zikmund tvrdil, že ho zachrání, ale později rezignoval. Česká šlechta a Václav IV. Husa podporovali. Skončilo to tím, že ho fyzicky a duševně trápili a pak ho 6. 7. 1415 upálili.
„Decclesia“
- o církvi
- r. 1413, psáno latinsky, myšlenky, opírá se o učení Wicliffa, kritika církve a biskup ani papež nežijí jako křesťané a není třeba je poslouchat = největší útok proti církvi
„Výklad Viery, Desatera a Páteře“ - psáno česky
- výklad modliteb a desatera
- úvahy o mravním životě, kritika společnosti
- vášnivé zaujetí pro věc; nutnost bojovat za pravdu
„Knížky o Svatokupectví“ - 1413, psáno česky
- je nejútočnější; kritika braní poplatků za náboženské projevy (křty, pohřby) a získávání církevních úřadů za peníze
- od papeže přes mnichy k obyčejným lidem
„Postila“
- sbírka kázání v časové posloupnosti podle církve
- výklad svatých čtení nedělních
„Dcerka“
- list určený ženám, je o správném životě
tzv. Listy - česky i latinsky, nejcennější jsou „Listy z Kostnice“
Jan Hus upravil český pravopis. Je pravděpodobně autorem díla „O pravopise českém“ - úprava českého pravopisu ze zpřežkového na diakritický (nabodeníčko - háčky, tečky, čárky). Odstranil archaismy, nahradil německá slova českými.
Význam Jana Husa
- národní - spojoval vlastenectví s mravností, urychlil revoluční boj proti církví, rozvoj českého jazyka
- světový - boj za pravdu a za cenu života
d) Literatura doby husitské.
Kancionály, polemické skladby proti Zikmundovi, vojenský řád.
Husova smrt a sjednocení národa, předpovědi o konci světa se nesplnily.
Husitská literatura přináší zlidovění a sepětí se společenským bojem.
Žánry - satira
- zpěv (i historický)
- kronika
- traktáty
- poemika
- postila
1. písně
„Jistebnický kancionál“ - sborník husitských písní
„Ktož jsú boží bojovníci“
- prosté výrazové prostředky, působivý nápěv
- účinná zbraň husitských válek, snaha povznést sebevědomí, dodat odvahu, kázeň a sjednocenost, i náboženská témata
„Povstaň, povstaň veliké město pražské“
„V naději boží mistr Hus Jan“
2. husitská poezie
a) česky
„Budyšínský rukopis“
- tři veršované skladby proti Zikmundovi a všem, kdo ho zvolili za českého krále
- části: Žaloba Koruny české, Prorok (= výtka) Koruny české, Hádání Prahy s Kutnou Horou (alegorie, střetnutí přívrženců husitství s nepřáteli)
„Hádání Prahy s Kutnou Horou“
- nejvýznamnější část „Budyšínského rukopisu“
- forma sporu
- Praha zpersonifikována jako krásná žena, Kutná Hora jako nevzhledná baba
- Praha - pokrokové husitství
- Kutná Hora - stanovisko církve a Kostnického koncilu
- účel - snaha získat pro husitství
b) latinsky
„Vavřinec z Březové“
„Píseň o vítězství u Domažlic“ - oslavná báseň, dnes historický dokument
„Husitská kronika“ - próza o letech 1414 - 1422, popisováno z hlediska stoupence pražských umírněných kališníků
3. vojenský dokument
Jan Žižka - „Žižkův vojenský řád“ - zápis východočeského bratrstva, kázeňský řád s vysokými morálními požadavky, stejnými povinnostmi pro všechny a s tvrdými tresty; přijat na sněmu v Německém Brodě
- kořist má být svržena na jedno místo
- proti hádkám
- tresty za smrt člověka
e) Hlavní myšlenky díla Petra Chelčického.
Které náboženské společenství vzniklo na základě těchto názorů?
Petr Chelčický
- odsoudil válku
- žil v Chelčicích u Vodňan
- vzdělaný, zeman, samouk, kritik společnosti
- obhajoval pasivitu (neodporovat zlu násilím), pokoru, chudobu; odmítal potřebu vyššího vzdělání i instituci státu
„O boji duchovním“ - 1421
- odsuzuje trojí rozdělení společnosti - stav rytířský, kněžský a robotný, upozorňuje na bibli a rovnost všech
„Postila“ - 1435
- forma kázání
- protiklady vidí ostřeji než Jan Hus
„Sieť viery pravé“ - 1440
- nejpropracovanější a nejrozsáhlejší dílo Chelčického
- síť - pravá křesťanská víra
- sítí se loví spravedliví lidé, ale hříšníci ji trhají. Síť symbolizuje církev, kterou trhají dvě velryby, světský panovník a papež. V první části spisu je podán rozbor ideální církve a na ten navazuje kritika církve skutečné. Druhá část je věnována kritice lidské společnosti. Kritizuje feudály a měšťany. Stojí na straně nejpotřebnějších - řemeslníci.
V polovině 15. století vzniká náboženská skupina, která chtěla důsledně žít podle myšlenek Petra Chelčického - Jednota bratrská:
- 1458 v Kunvaltě u Rožmberka
- trestná práce, nedbali o vyšší vzdělání
- proti soudům, účasti na veřejném životě, světským zákonům, vojenské službě
- postupné spory a postupně vztah k veřejnému životu i vzdělání a zakládali školy, vyvíjeli literární činnosti a 16. století - významné osobnosti české kultury
Zábavná literatura
- zvláště za Jiřího z Poděbrad - oživení kulturních a politických styků (české poselstvo krále Jiřího do ciziny) a „Deník Václava Šaška z Biříkova“ - o cestě Lva z Rožmitálu s družinou po západní a jižní Evropě (viz. Jirásek - „Z Čech až na konec světa“)
reforma - náprava
světské- není s náboženským tématem, týká se běžných věcí
„Viery“ - tj. vyznání víry v Boha
„Desatero“ - desatero přikázání
„Páteře“ - tj. Otčenáše
sekta - malá skupina lidí, většina označena za kacíře a upálena, vychází z původního náboženství, ale částečně změněno
klatba - nesmí mít žádný mluvený projev
interdikt - žádné církevní projevy (pohřby ...)
postila verba - po oněch slovech
kázání - výklad biblického textu po čtení z evangelia
diakritický - rozlišující
poemika - spor, vzájemné vyvracení názorů protivníka
kancionál - zpěvní sborové písně