Věra Chase - Vášeň pro broskve
Věra Chase – Vášeň pro broskve
Kniha Vášeň pro broskve byla vydána v roce 1998. Žánr – scifi.
1 Děj se odehrává na smyšlené zeměkouli. Ta je rozdělena na tři kontinenty, které odpovídají upořádání lidské společnosti. Přestože autorka pojednává o smyšlené zemi, kde je úplně vše rozdílné, mezi řádky můžeme vyčíst, že mluví o naší společnosti, která je taky selektovaná. Kontinenty autorka pojmenovala Konvence, Dekadence a Válečný ostrov s bažinou uprchlíků.
Konvence
Už z překladu tohoto slova může být jasné, že v Konvenci žili lidé způsobného chování s materialistickým zabezpečením. Ti nesnesli jakékoliv odchylky. Pokud se vyskytly, trestali dotyčné vyhostěním do Dekadence. Obyvatele Konvence autorka sice přímo nekritizovala, ale ani nechválila. Z chování ,,Konvenčanů“ bylo jasné, že jsou naivní a podléhají módním vlivům. Konvence by se dala přirovnat k velkoměstu. Obyvatelé byli velice anonymní a hlídali si soukromí, přestože holdovali společenskému životu – večírkům, diskotékám apod. Anonymitu autorka sama popisovala tak, že když obyvatel Konvence někoho poznal, seznámil se s ním, tak za dva dny už nevěděl, kdo to byl a na ulici by ho nepoznal. Obyvatelé mají možnost využívat pokroky vědy a např. věci ovládají pomocí mysli. Musí mít neustálou kontrolu nad svými emocemi.
Dekadence
Pravý opak Konvence. Dekadence přesně odpovídala své definici. Morbidita, pesimismus, mysticismus, satanismus, bohémský život, nezávazný sex a alkohol – takto to vypadalo v Dekadenci, kde žili ti, co byli vyhoštěni z Konvence. Dříve nebo později tato atmosféra dopadla na každého. Ti, co se neúčastnili bohémského života a neuklidňovali se popíjením alkoholu brzy podlehli depresím a všeobecné nechuti cokoli dělat. Jejich jediná spása byla, aby si našli přátele, se kterým mnohdy nucený pobyt v Dekadenci ve zdraví přežili. Zde na rozdíl od Konvence žili přátelé pospolu a měli se rádi. Těžko říct, co bylo lepší. Autorka říká, že je jen na nás, jaký život si vybereme. Nemají tu elektriku a životní úroveň se podobá té středověké.
Válečný ostrov
Tady probíhaly války mezi kontinenty (Konvencí a Dekadencí). Válčilo se pravidelně a po předem určenou dobu. Nikdo ale neví proč. Ti z Konvence prohlašovali, že ,,Válčí za NAŠI věc“, jenže nikdo nevěděl, o jakou věc se jedná. Ve válce autorka názorně ukazuje stupiditu konvenční společnosti. Např., že kdo má protekci může vše.
Citace (z lazaretu):
,, …chtěl jsem se jen zeptat, co je s mým bratrem Karlem. Přivezli ho před přestávkou, krvácel z paže.“
Nevíme, který to byl, vlastně jsme si vojáky moc neprohlížely. Byli špinaví a zranění zela odpudivě. Naďa si náhle vzpomene: ,,Dala jsem mu na to kus vaty, ale teď přijde doktor, tak s tím něco udělá. To víte, my ještě moc ošetřovat neumíme.“
,, Neumíte?“ Diví se vojáček, ,,a jak jste se sem dostaly?“
,,Přeci protekcí, vypadáme snad jako nějaké cuchty ze spodních vrstev?“
Obyvatelky Konvence šly do války pouze z toho důvodu, že to bylo v módě a ti, co se vrátili z války byli obdivovaní hrdinové. Když se zamyslím nad tím, proč válčili přestože neměli důvod, připadá mi, že se tato situace v naší zemi také vyskytuje. Např. ve vztahu k Romů. Když Čech uvidí na ulici Roma, okamžitě ho odsoudí jen proto, že ,,je hnědší“. Všechny je házíme do jednoho pytle.
Jedna část Válečného ostrova se nazývá Bažiny uprchlíků. V tomto společenství bydlí váleční uprchlíci a lidé, kteří nechtějí žít ani v Konvenci ani v Dekadenci. Řídí se ,,pravidly“. Připadá mi, že v Bažinách je jakoby demokratická společnost. Protože v Bažinách žije pouze pár žen a velký počet mužů, muži si ženy hýčkají a dělají vše pro jejich dobro. Muži se o ženy, aby nikdo nezůstal sám. Právě sem chtěla hlavní hrdinka Jezabel přivést ženy, aby se o ně muži nemuseli dělit a z Bažin se stala dokonalá demokratická společnost.
2 Autorka pomocí tohoto scifi románu chtěla upozornit. Ukázat, že lidská společnost není ideální a má spoustu chyb. Zároveň ukazuje chyby na každém ze tří kontinentů, čímž ukazuje, že nic není dokonalé a hlavně v případě Konvence – mnohdy nic není takové, jak to vypadá.
3 Hlavní hrdinkou románu je mladá Jezabel. Během toho, jak román čteme pozorujeme, jak se Jezabel postupně mění charakter. Na začátku je Jezabel naivní ,,Konvenčanka“, která však byla několikrát za nevhodné chování vyhoštěna do Dekadence. Přihlásí se do války jako sestřička v lazaretu, přestože nemá žádné zdravotnické zkušenosti, ale ví, že zdravotnická uniforma lichotí ženské postavě. Se svým přítelem z řady zraněných vojáků uprchne do Bažiny uprchlíků, kde se akumuluje do společnosti. Dobrovolně se přihlásí, že sežene v Dekadenci nějaké dívky, aby zlepšila společnost v Bažině. Cesta do Dekadence je náročná. V Městě v Dekadenci najde dívky a pošle je do Bažiny, přičemž je zatčena. Mezi strážci objeví svého 3. milence. Ten jí propašuje do Konvence. Bohužel jí na jednom večírku pozná sestřička z války a udá jí. Jezabel po věznění putuje opět do Dekadence. Tam sežene další dívky a společně se vydají do Bažin. Když tam dorazí, dívky se hned do společnosti připojí a začnou si pobyt tam užívat plnými doušky. Jezabel si nikdo nevšímá a zjistí, že ne vždy následuje po hrdinském činu sláva. Mnohdy se na hrdinu zapomene. (připomíná mi to válečné veterány z druhé světové války) Žije sama v ústraní a porodí chlapečka.
4 Autorka píše spisovně a text je dělen na malé kapitolky s působivým názvem (Chvilka s žiletkou, Jahody nejsou broskve, Trpký flám a ovocný dezert na závěr…). Dílo neobsahuje dlouhé úvahové pasáže.
5 Příběh je vyprávěn chronologicky
6 Kniha se mi velmi líbila, protože přestože je to scifi ukazuje chyby v dnešní společnosti a nutí k zamyšlení. Ukazuje boj mezi sociálními vrstvami a říká, co je špatně. Autorka chce, abychom se poučili a vzpamatovali se dříve než se naše společnost promění v Konvenci, Dekadenci a Válečný ostrov s Bažinou uprchlíků. Věra Chase nám pomalinku a nezřetelně vnucuje svůj názor tak, aby to nikoho neobtěžovalo a kniha nepoučovala.