Svatý nebo také Pašijový týden Svatý týden nebo Pašijový týden je obdobím křesťanského liturgického roku, které začíná Květnou nedělí a končí Velikonocemi (nedělí Vzkříšení). Jednotlivé dny, které ve Svatém týdnu mají své jméno, jsou Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota. Mezi tradiční zvyky spojené se Svatým týdnem patří „odlet zvonů do Říma“. Na Zelený čtvrtek se naposledy rozezní zvony a varhany a umlknou až do Bílé soboty. Bylo zvykem místo zvonků používat různé klapaček, řehtačky ze dřeva (s tímto zvykem se lze setkat i u nás, ale nevěřím tomu, že některý z chlapců ví, proč vlastně chodí ,, hrkat´´ ). Tradiční názvy dní Svatého týdne :
Květná neděle připomíná vjezd Ježíše do Jeruzaléma
Modré, někde Žluté pondělí
Šedivé úterý
Škaredá, též Sazometná, Černá, Smutná středa
Zelený čtvrtek
Velký pátek
Bílá sobota
Zvyklosti spojené s jednotlivými dny
Škaredá středa nebo také sazometná středa: podle lidové pověry se v tento den lidé neměli mračit, aby se nemračili všechny středy v dalším roce. Škaredá snad proto, že se Jidáš mračil na Ježíše.
Zelený čtvrtek: název dne pochází podle zelené barvy liturgických rouch . Podle pověry se v tento den jedla zelená strava (špenát, zelí atd.), aby byl člověk celý rok zdravý. O Zeleném čtvrtku se při liturgii naposledy rozeznívají kostelní zvony a utichají až do velikonoční vigilie ("odlétají do Říma"), mezitím je jejich zvuk nahrazen řehtačkami a klapačkami.
Velký pátek - den Kristova ukřižování, je v lidových pověrách spojován s magickými silami. V tento den se měly otevírat hory, které vydávaly své poklady a nemělo se nic půjčovat, protože půjčená věc by se mohla očarovat. Je to také den půstu.
Bílou sobotou končí postní doba.
Neděle-Boží hod velikonoční, nebo také Vzkříšení.
Velikonoční pondělí to už slaví jen pánové .
Něco z pranostiky
Je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé.
Na Zelený čtvrtek hrachy zasívej, na Velký pátek se zemí nehýbej!
