Podzimní léčení včelstev je rutina i tenký led
Čeští včelaři jsou po několik desetiletí zvyklí svá včelstva povinně ošetřovat proti varroóze. Podzimní ošetření je vysoce účinné a v podstatě klíčové pro zdárný průběh další sezóny. Jenže jako každý léčebný zásah, má i podzimní léčba varroózy svá úskalí, jejichž podceněním si včelař pod sebou podřezává větev.
Zrušena povinnost podzimního ošetření
Preventivní podzimní ošetřování bylo nařizováno Státní veterinární správou (SVS), kód ošetření byl ExM340. Jenže pro rok 2020 vydalo Ministerstvo zemědělství ČR (MZe) aktualizovanou verzi Metodiky kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace (č.j. 49935/2019-MZE-18412), kde toto povinné preventivní ošetření již není uvedeno. Publikace nové metodiky doprovodilo vydání Metodického pokynu Státní veterinární správy pro chovatele včel k prevenci a tlumení varroózy (č.j. SVS/2019/114754-G). Tento dokument je kvalitně odborně a současně přehledně zpracovaný manuál pro zvládání varroózy během celého roku. Každý včelař by si jej měl nastudovat.
Možnost výběru více účinných látek
Podzimní ošetřování včelstev bylo po mnoho let zvykem provádět třemi fumigacemi nebo kombinací fumigace a aerosolování přípravky s účinnou látkou amitraz (Varidol 125) nebo tau-fluvalinátem (MP10, M-1 AER). V dnešní době je pro ošetřování včelstev registrováno daleko více veterinárních léčivých přípravků, než tomu bylo v minulosti, aktualizovaný seznam, lze nalézt na webu www.uskvbl.cz. Podzimní ošetření lze stále provádět fumigací či aerosolem, k tomu ale přibyla nová možnost pokapu zimního chomáče roztokem obsahujícím kyselinou šťavelovou (Dany's BienenWohl, VarroMed, Oxybee). Tyto přípravky mohou plnohodnotně nahradit "tradiční" fumigaci.
Strategie ošetření fumigací a aerosolem
V časovém harmonogramu tohoto způsobu léčby varroózy jsou doporučena tři ošetření provedená od 10. října do 31. prosince (dle původní metodiky MVO varroáza, SVS). Doporučené intervaly mezi těmito ošetřeními jsou 14 až 21 dní. Tyto časové rozestupy zohledňují délku vývoje plodu tak, aby při další fumigaci byl dříve nezasažený plod již vylíhnutý. Některé včelařské organizace disponují aerosolovým vyvíječem, jehož vlastnictví umožňuje léčit kombinací fumigace (VARIDOL 125, amitraz) s aerosolem (M-1 AER, tau-fluvalinát). Princip této strategie je založen na pokrytí poměrně dlouhého období léčebnými zásahy s cílem minimalizovat riziko spojené s přítomností plodu v ošetřovaných včelstvech a současně i kombinaci dvou účinných látek, jejíž smyslem je minimalizace rizika vzniku rezistence. Na přednáškách se setkávám s různými "zlepšováky" pro fumigaci - zapálení knotu v lahvi mimo úl, horizontální vložení knotu do podmetu, vložené knotu do česna atd. Pro zajištění správné účinnosti fumigace je nutné dodržet návod výrobce. Laická "výzkumná" tvorba může vést jak k nižší účinnosti, tak i dlouhodobě ke vzniku rezistence.
Strategie ošetření včelstev kyselinou šťavelovou
Tato metoda podzimního ošetřování proti varroóze je založena na pokapu zimního chumáče léčebným roztokem kyseliny šťavelové. Ošetření se provádí obvykle jen jednou za podzimní období. Názory na vícenásobné ošetření pokapem během zimy se různí, spolehlivé informace (zatím) nemám k dispozici. Včelaři, kteří toto ošetření provádějí, obvykle již nekombinují pokap kyselinou šťavelovou s žádným dalším léčebným zásahem. Ačkoliv má ošetření kyselinou šťavelovou účinnost srovnatelnou s fumigací či aerosovoláním, má tato strategie léčby paradoxně mnohem větší nároky na provedení. Nadšení z nové efektivní metody s přírodní účinnou látkou, by mohlo brzy pokazit její špatné načasování. Léčebný zásah se provádí jen jednou, takže včelař musí mít jistotu, že jsou léčená včelstva opravdu bez plodu a také musí dbát na pokapání včel v zimním chumáči, nikoliv jen uliček v úle. Přítomnost plodu lze kontrolovat rozebrání včelstev, málokterý včelař má však srdce na to, rozebírat po rámcích zimní chumáč. Alternativou může být měření teploty v zimním chumáči. Pokud je nad 30 °C, je pravděpodobné, že včelstva plodují (Obr. 1). Navíc pro zadem přístupné úly je pokap kyselinou šťavelovou špatně technicky proveditelný.
Obr. 1: Vložení teplotního čidla do zimního chumáče pro kontrolu teploty.
Podzimní ošetřování včelstev dle respondentů COLOSS: Monitoringu úspěšnosti zimování včelstev
Drtivá většina respondentů studie aplikuje fumigaci v říjnu a listopadu, v prosinci pak aerosolování (Graf 1). Zajímavé je, že asi 6,5 % respondentů fumiguje již v září, kdy je pravděpodobné, že je ve včelstvech ještě plod. Kyselinu šťavelovou formou pokapu aplikuje nejvíce respondentů v prosinci. Obliba pokapu kyselinou šťavelovou v posledních letech roste (viz MV 8/2020: COLOSS: Roste obliba použití kyseliny šťavelové v létě), což platí i pro podzimní ošetření. Aplikaci kyseliny šťavelové formou sublimace ze srovnání vynecháváme z důvodu nízkého počtu odpovědí.
Graf 1: Porovnání zastoupení používání různých léčebných zásahů od září do prosince. Pro porovnání jsme použili data ze čtyř posledních ročníků monitoringu (2016/17 až 2019/20), což zahrnuje celkem 5310 odpovědí.
Podzimní ošetřování a ztráty včelstev
Včelaři, kteří prováděli ošetření již v září, mají vyšší ztráty než ti, kteří ošetření v daném měsíci neprováděli. Interpretace může být dvojí: buď tito včelaři léčili příliš brzy, ve včelstvech byl plod, roztoče nezasáhla účinná látka, takže léčení mělo malou účinnost, nebo tito včelaři měli již tak napadená včelstva během září, že se snažili dostupnými prostředky snížit napadení svých včelstev. Proto sáhli i v této době po metodách doporučovaných pro podzimní ošetřování. Odpar kyseliny mravenčí nemusí mít totiž dostatečnou účinnost a navíc by při nevhodném vložení odpařovačů mohli včelstva poškodit. Zdá se být nejefektivnější provést podzimní zásah v listopadu a prosinci. To mohou nastiňovat data z monitoringu (Tab. 1) i logika pozorování průběhu podzimu a zimy posledních let. Vyšší teploty a více slunečných dnů i pozdní snůška pylu (např. z netýkavky) může vést k delšímu plodování včelstev, než jsme byli zvyklí dříve.
Tabulka 1: Ztráty včelstev na základě provedení (Ano) nebo neprovedení (Ne) dané léčby v určitém měsíci. Letní léčebné zásahy nejsou zohledněny. Data pocházejí ze čtyř posledních ročníků monitoringu (2016/17 až 2019/20), tj. 5310 odpovědí. Počty respondentů v dané buňce lze odvodit z grafu 1.
Tenký led podzimního ošetřování včelstev
S měnícím se průběhem počasí během roku, je potřeba dynamicky měnit své zvyklosti léčení včelstev. Snaživci, kteří provádějí podzimní ošetření velmi brzy (září a někdy i říjen), se mohou náramně vytrestat. Roztoče totiž nezasáhnou účinné látky, takže způsobí problém v navazující sezóně. Jinými slovy se roztoči v další sezóně namnoží na kritickou hladinu mnohem dříve, než by včelař čekal, to může vést k podzimním a zimním úhynům o rok později.
Pokap kyselinou šťavelovou na podzim je s nadšením zaváděn do českých chovů, osobně tuto metodiku také používám již několik let a doporučuji ji i dalším chovatelům. Pod zástěrkou snadného a rychlého pokapu se ale skrývají rizika nesprávného načasování nebo nesprávné technické aplikace léčebného roztoku. Pokap kyselinou šťavelovou je vhodné plánovat na konec listopadu až začátek prosince, kdy je větší jistota, že jsou včelstva bez plodu. Pravidelný varroamonitoring v další sezóně je o to důležitější, protože při tom jednom ošetření mohla mít některá včelstva zbytky plodu, to jsou časované bomby, jejichž tikání bylo spuštěno již na podzim.
Rozvolnění metodiky zvládání varroózy od SVS bylo velice vítanou novinkou pro sezónu 2020 ze strany mnohých včelařů. Chovatelé mají konečně možnost volby strategie, která jim nejlépe vyhovuje. Na druhé straně tato změna s sebou nese nároky na znalosti a zkušenosti v chovu včel.
Tabulka 2: Shrnutí výhod a nevýhod fumigace, aerosolování a pokapu kyselinou šťavelovou.
