Stručná historie města
Letohrad vznikl v roce 1950 sloučením čtyř samostatných obcí – Kyšperka, Orlice, Kunčic a Rotneka, jejichž historie sahá hluboko do středověku. Hrad Kyšperk se poprvé objevuje ve Zbraslavské kronice roku 1308, první zmínka o městečku Kyšperk spadá do roku 1513. V 17. století za hraběte H. J. Vitanovského z Vlčkovic se město významně rozrostlo. V letech 1680 - 1685 byl vystavěn zámek a postaven kostel sv.Václava s honosnou štukovou výzdobou přesahující regionální význam. Na náměstí je monumentální morový sloup. Je zde rozsáhlý zámecký park s mnoha vzácnými rostlinami (např. kandík psí zub - kvete počátkem dubna). Roku 1874 přijel do Kyšperka první vlak a následoval vznik dřevařského a textilního průmyslu. Dnes je Letohrad důležitou železniční křižovatkou s mezinárodním provozem. V městě převažuje elektrotechnický průmysl. Ve současnosti se město bouřlivě rozvíjí, vznikají jak nové obytné čtvrti, tak i průmyslové zóny. Počet lidí s trvalým pobytem se blíží 6.500.
Pamětihodnosti
-
Zámek let 1680 - 1685 se štukovou výzdobou chodeb a anglickým parkem. V zámku je městské muzeum s pozůstalostí malířské rodiny Umlaufů
-
Kostel sv. Václava z roku 1680 s cennými štuky od G. Maderny a rokokovým zařízením z let 1783 - 1786.
-
Barokní domy na náměstí se zachovaným podloubím.
-
Sousoší P. Marie na náměstí z let 1718 - 1721 od sochaře Štěpánka z Litomyšle.
-
Bývalý hospodářský dvůr (kolem 1720), dnes Muzeum řemesel, jedno z největších ve střední Evropě.
-
Kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1734 na návrší nad zámeckým parkem, kde stával kdysi hrad Kyšperk.
Významné osobnosti
-
František Vladislav Hek (1769-1847) - národní buditel, byl inspirací pro postavu F. L. Věka ve stejnojmenném románu Aloise Jiráska
-
Peter Jilemnický (1901-1949) - Národní umělec - spisovatel, narodil se v budově dnešního Městského muzea, na kterém má svou pamětní desku.
-
Ignác (Hynek) Umlauf (1821-1851), malíř. Jeho akvarel „Žebravé děti“ daroval císař František Josef I. anglické královně Viktorii při její návštěvě ve Vídni.
-
Alfons Mucha (1860-1939) - významný secesní malíř zde část života tvořil