VÝVOJ ČESKÉ DIVADLA
Vývoj českého divadla od jeho počátků až po současnost
STŘEDOVĚKÉ DIVADLO
Navazuje na dramatickou tvorbu latinskou a bylo zaměřeno na náboženské cíle. Drama bylo zpracováno především výseky ze života Ježíšova, nejčastěji Ježíšova ukřižování a z mrtvých vstání. Tyto hry byly součástí náboženského obřadu a uváděly se v době velikonoční - doba ukřižování a z mrtvých vstání. Původně se jednalo o hry, v nichž vystupovali mniši, jeptišky, později jsou najímáni herci a do her se tak dostávají i náměty vzdálené Novému zákonu. Tyto světské prvky se pak natolik rozrůstají, že jsou vykázáni z církevního prostředí. Tak vzniká světské divadlo, které se hraje před kostelem nebo na tržištích. Z této doby je i první česky psané drama -
Mastičkář
Vychází z velikonočních her. Ze hry o třech Mariích, o ženách, které se vydaly k Ježíšovu hrobu, aby balzamovaly mrtvé Ježíšovo tělo. Tyto ženy najdou prázdný hrob a uvěří v zmrtvých vstání Ježíše.
Tento příběh je založen na líčení příhod na středověkém tržišti. Hlavní postavou je prodavač zázračných mastí a léků, který se snaží přesvědčit zákazníky o zázračnosti svých léčiv, o výhodnosti nákupu. Ve spolupráci se svým společníkem Severýnem vychvaluje svoje zboží a namístě ukazuje jeho zázračné účinky. Není zde náboženský rámec, celá hra dostává rozměr lidové zábavy a z tohoto důvodu, s přihlédnutím k publiku, jsou v textu vulgární slova, dvojznačné narážky - je to dílo určené pro nižší publikum. Kromě češtiny zde jsou i německé a latinské výrazy - běžně užívaná slova.
Pozdější divadlo nenavazuje na středověké divadlo, ale prostřednictvím návratu k antice na antické vzory.
NOVOČESKÉ DIVADLO
Divadelní tvorbě se věnuje pozornost - jejím prostřednictvím se nejlépe výchovně působí na národ - ve smyslu vlasteneckém, boji proti pověrám, morální výchově. Jezuitské divadlo. Divadlo se hraje i na různých zámcích - v cizích jazycích.
V Praze je pro šlechtu založeno Nosticovo divadlo, později Stavovské. Česky se prvně hrálo r. 1785. Po několik let se zde uváděly česky hrané hry - v okrajových časech. Kníže Honzík - 1. česká hra uvedená divadlem V kotcích. Hra skončila neúspěchem, protože ji hráli němečtí herci. Roku 1786 bylo založeno vlastenecké divadlo Bouda. Stálo na Koňském trhu, za 3 roky bylo strženo. Hrálo se ve zrušeném klášteře U Hybernů. Začátkem 19. stol. - česká představení zcela zanikla. Znovu se začalo hrát až r. 1812 ve Stavovském divadle. Většina her se nedochovala.
KLASICKÉ DIVADLO
Vývoj českého divadla je spojen s otevřením NÁRODNÍHO DIVADLA r. 1883. To má i význam politický - ukazuje svébytnost českého národa. Otevření divadla bylo spjato s představou, že tam budou uváděny ryze české hry. Už v první sezóně se zjistilo, že divadlo nemá co hrát - málo českých her. musí se využívat cizího repertoáru (západních dramatiků). Velmi často se sahá k hrám nižšího uměleckého významu. Divadlo plní spíše zábavnou funkci.
JAROSLAV VRCHLICKÝ
(1853 - 1912)
Noc na Karlštejně
Veselohra, byla převedena i do roviny opery. Děj se odehrává ve 14. stol (červen 1363) za doby vlády Karla IV. Ten rozhodne, že Karlštejn bude sloužit k rozjímání a že tam nesmí přenocovat žádná žena. Ale Alžběta, jeho žena, pojme podezření, že si Karel chce užívat a ne rozjímat. Aby se přesvědčila o skutečném stavu věcí, přestrojí se za páže a vykonává službu před královou ložnicí. V té době přijedou na hrad hosté, mezi nimi i záletník král Petr. Pozná páže, a když páže opět slouží před královou ložnicí, za ní přijde a obtěžuje ji. Královna mu v sebeobraně zlomí meč a tím je poznána. Na Karlštejn se ale dostane ještě jedna žena - Alena. Miluje Peška a aby si ho mohla vzít, uzavře sázku, že přečká na hradě noc. Král ji ale odhalí. Odpustí oběma ženám. Aby si zachoval tvář, zařídí, aby ženy odešly. Ráno královna na hrad přijede v kočáře a král zruší svůj příkaz. Hra byla uvedena rok po otevření Národního divadla.
ALOIS JIRÁSEK
(1851 - 1930)
Divadelní hry: Jan Hus (nárůst), Jan Žižka (vrchol), Jan Roháč (úpadek)
Lucerna
Divadelní hra z r. 1905. Pohádková hra ovlivněná vlastenectvím. Symbol lípy představuje českou kulturu a ta má být chráněna před cizími vlivy. Na panství přijela mladá kněžna a panský úředník se až moc snaží uvést vše do pořádku - velmi tvrdě a despoticky se prosazuje. Snaží se donutit mlynáře, aby se zúčastnil přivítání kněžny. Mlynáře ale vyvázán ze služby a proto odmítne. Správce chce mlynáře potrestat, rozhodne se, že mu odvede krásnou schovanku Haničku, budoucí manželku. Paní kněžna přijede, správce si na mlynáře stěžuje. Lže, aby v kněžně vzbudil zlost. Kněžna se o mlynáře začne zajímat a zjistí, že mu zbyla jedna povinnost - musí svítit cestou k loveckému zámečku vládci panství. Tím pádem musí svítit i kněžně a správci se tak otvírá cesta k Haničce (zajímá se o ni i vodník). Když pro ni přijde dráb, vyskočí oknem a uteče do lesa, kde ji schová lípa, kterou chce správce porazit. Posléze se ukáže, že vše se dělo bez vědomí kněžny - ta nakonec zakáže porazit lípu, zastaví pronásledování Haničky a vyváže mlynáře i z poslední povinnosti. Mlynář si vezme Haničku za ženu. Dobro vítězí a zlo je potrestáno.
Vojnarka
Divadelní hra z venkovského prostředí. Realistická hra, která má zachytit motiv nešťastné lásky a osud ženy na českém venkově.
Počátek století je spjat s krizí divadla a dramatu. Důvodů krize je více ® Ztráta charakteru, který divadlo mělo v 19. století, vliv naturalismu, který nepřínáší do dramatu žádnou myšlenku, jen se dívá do soukromí člověka, vliv psychologie, která věnuje pozornost nitru hrdiny, děj se dostává do ústraní. Divadlo je bráno jako přežitek. Silným konkurentem se stává filmová tvorba. Film konkuruje divadlu už kdyžje němý a ještě více, když je ozvučen. Divadlo se nemůže vyrovnat filmu v zachycení reálného prostředí a ve filmových tricích. Film se může odehrávat v konkrétním prostředí, divadlo má jen kulisy. Film má větší pozornost diváků i proto, že je to novinka. To všechno vede ke změnám v divadle. Na počátku století se v divadle začíná využívat podobných prostředků jako ve filmu. Využívá se kontaktu s divákem, což film nemůže. Omezuje se počet diváků v hledišti, což umožňuje lepší využití kontaktu. Nepoužívají se už realistické kulisy, vytváří se nové divadelní hry , symbolistické - používání symbolů, a impresionistické, kde jde o vytvoření nálady, dojmu. Hry jsou psány na historické motivy, zpracovávají se národní témata. Divadlo se může osvobodit od výchovné funkce, nemusí nahrazovat politiku a šířit osvětu.
KAREL ČAPEK
Jeho hry mají světovou úroveň a význam.
Loupežník
První drama, odlišuje se od předchozích děl. Společná je jen neúcta k tradicím a ustáleným zvyklostem, zdůraznění dravosti mládí. Loupežník je mladý muž, který chce získat dceru starého profesora Mimi. Profesor chce chránit dceru před nástrahami okolního světa, protože starší dceru už ztratil, utekla z lásky z domova. Loupežník je silnější, získá Mimi, obsadí vilu, kde profesor a Mimi žijí. Vítězství lásky je ralativní. Když ji Loupežník získá, hledá, co by jinde urval. Starší dcera se vrací zklamána s nemanželským dítětem.
R. U. R.
Příběh o vynálezu robotů, kteří postupně přejímají těžkoku, mechanickou práci, postupem doby i práci odbornou, intelektuální. Původní záměr při výrobě robotů bylo získat více času pro lidské sebezdokonalování. Člověk na toto není připraven, dopadne to tak, že nedělá nic. Roboti se začnou organizovat, vzbouří se. Vznikne válka mezi lidmi a roboty. Lidé byli vyvražděni až na jednoho technika z továrny na roboty. Alquist má znovu objevit návod na výrobu robotů, obnovit dokumentaci, která byla ve válce zničena. Alquist musí roboty rozebrat, aby moh dělat pokusy. U dvou přidělených robotů objeví cit. Jsou schopni se sami rozmnožovat bez výroby v továrně. Přejímají to pozitivní na životě.
Věc Makropulos
Divadelní drama. Počátkem vlády Rudolfa II. objeví jeden alchymista látku, která dokáže prodloužit lidský život. Jeho dcera Elina Makropulová užije elixír. To se ale obrací proti ní. Je stále mladá, život ztrácí své kouzlo. Když má za 300 let znovu užít elixír, neudělá to, dá recept mladé dívce, která ho spálí.
Ze života hmyzu
Divadelní hra, na které spolupracoval i jeho bratr Josef Čapek. Lidská společnost je alegorizována. Tulák pozoruje v trávě u lesa život drobné fauny. Sleduje shodné vlastnosti lidí a zvířát. Motýli značí přelétavou lásku, mravenci jsou jako vojáci, slimáci vyznávají heslo “nehas, co tě nepálí”, chrobáci jsou hamižní. Tulák v závěru umírá.
Adam stvořitel
Divadelní hra psaná také ve spolupráci s Josefem Čapkem. Svět je zničen a je znovu stvořen s tím, že bude lepší. Bůh stvořil svět nedokonalý, Adam měl možnost to napravit. Nejprve vystřelili z kanónu negace a tím svět zničili. Adam začne budovat svět znovu podle svého nejlepšího přesvědčení, věří ve spravedlivý a dokonalý svět. Když je tento svět vytvořen, Adam zjišťuje, že přes všechnu snahu je tento svět ještě horší nežli ten předchozí. Bůh mu dal možnost tento proces opakovat, ale Adam to odmítne, protože si uvědomí, že veškeré násilné změny světa se projeví negativně. Toto je reakcí na poválečný vývoj a na VŘSR. Čapek je přesvědčen, že je možno změnit něco na základě postupné reformy, ne revolucí. Revoluce likviduje všechno z předchozí společnosti, to špatné i to dobré.
Bílá nemoc
Divadelní hra, která zachycuje společnost v době před válkou. Jistá země hodně zbrojí, veškerá moc je v rukou maršála, diktátora. Lidé jsou manipulováni nacionálními hesly o předurčení národa a národní cti. Tehdy propuká zvláštní nemoc, něco jako malomocenství. Doktor Galén jako jediný objeví lék. Sám už jednu válku zažil, viděl utrpení a proto se rozhodne, že svého objevu využije jako formu nátlaku. Bude léčit jenom ty, kteří patří k nižším vrstvám společnosti a nemohou běh událostí ovlivnit, a ze společenské elity bude léčit jen ty, kteří zastaví zbrojení. Nemoc zpočátku postihuje jen chudé, potom se však rozšiřuje i mezi vyšší společenské vrstvy. Průmyslníci onemocní, maršál jim nedovolí zastavit zbrojení, a proto umírají. Nakonec onemocní i maršál, tehdy je ochoten začít jednat a zastavit válečné přípravy. Galén je pozván do maršálova sídla, před rezidencí tehdy skanduje zfanatizovaný dav “sláva válce.” Galén v konfliktu neskrývá svůj odpor k válce, je ušlapán. To vyjadřuje myšlenku, že jeden člověk může těžko sám něco změnit na vývoji světa. Také se objevuje etický problém, protože doktor Galén poruší normy lékařské etiky, lékař musí léčit každého.
Matka
Divadelní hra. V jednom domě existuje místnost, kde se dá rozmlouvat s mrtvými. Žena ztratí svého manžela a syny. Její manžel byl vojákem, který padl v koloniích pro vojenskou slávu a čest. %Ríká, že neexistovalo jiné řešení, nemohl se vzdát. První syn se stal lékařem, aby odčinil chování otcovo. Jako lékař odjíždí do kolonií, chce léčit tamní choroby, které do té doby končily smrtí. Přijde na lék proti zimnici, ale sám na ni zemře. Další syn byl letec, pokusil se o výškový rekord, ale letadlo se s ním zřítilo. Další synové jsou dvojčata. Když vypukne občanská válka, umírají. Každý stál na jiné straně v této válce. Matce zbyde poslední syn, snaží se ho chránit před nástrahami světa. Tehdy je země napadena, všichni chlapci odcházejí do armády. Matka svému synovi brání v odchodu. Pak se z rozhlasu dozví, že nepřátelé zabíjí i malé děti. Nakonec svolí synovi odchod do války. Ve hře jsou dobové obrazy - válka ve Španělsku, ruská revoluce.
VÍTĚZSLAV NEZVAL
Milenci z kiosku
Poetistické drama
Schovávaná na schodech
Manon Lescaut
JAN DRDA
Hrátky s čertem
Divadelní hra s pohádkovým motivem. Peklo, zlé síly představují německá okupace.
OSVOBOZENÉ DIVADLO
Společně s divadlem D-34 zkouší experimentovat, zavádějí nové prvky. Užívají hudbu a písně, taneční vystoupení, dramatizace básní. Osvobozené divadlo vzniklo ve 20. letech. Je spjato s programem poetismu, optimistickými představami lepšího světa díky působení umění. Jeho hlavní aktéři VOSKOVEC + WERICH stáli u zrodu Devětsilu. Počátky tohoto divadla jsou spjaty s režisérem Jindřichem Honzlem, který si roku 1927 přizval V+W. Režíroval první neobvyklé představení, West pocket revue. Spojujícím prvkem různých vystoupení jsou dva klauni. V představení se objevily tance, artistická vystoupení, mluvené slovo. Představení mělo vytrhnout z nudy. Osvobozené divadlo se postupem doby stává stává divadlem téměř politickým. Známé jsou náhodně vzniklé forbíny (netušim, co to ty forbíny jsou).
Ceasar
Z roku 1932. Námětem se vrací do antiky. Je to sarita na Evropu a její politické problémy. Ceasar je diktátor, který má obraz v evropských diktátorech. Tato hra je reakcí na hrozbu války.
Osel a stín
Z roku 1933. Hra s politickým podtextem. Hýkající osel představuje symbol diktatury a moci.
Kat a blázen
Kritika nacionálního cítění, diktátorské moci. Tehdy se už Hitler dostal k moci. Často se používají autentické motivy a narážky.
Němci protestují, divadlo je cenzurováno. Načas je divadlo natolik sledováno, že mění svůj název na Spoutané divadlo.
Balada z hadrů
Odehrává se v renesanční Francii, vystupuje zde postava básníka - Francois Villon. Nejnižší prostředí znamená víc než prostředí králů.
Rub a líc
Hry s vlasteneckým motivem:
Těžká Barbora - z roku 1937
Pěst na oko - z roku 1938
Hry byly spjaty s tehdy moderní jazzovou hudbou, kterou psal JAROSLAV JEŽEK. Napsal např. písně: Klobouk ve křoví, Svět na ruby, Ezop a mravenec, Vy nevíte, co je středověk. Budovatelské písně psal později: Svět patří
nám, Proti větru. Ke konci 30. let emigrují hlavní protagonisté do USA. Po válce se načas vrací do Čech, Osvobozené divadlo je obnoveno. Potom Voskovec znovu emigruje a divadlo dostává jiný charakter. Hry jsou psány přímo pro Voskovce a Wericha, je to herecké divadlo.
DIVADLO D-34-41
Zde je nejdůležitější osobou režisér, režisérské pojetí znamená víc než herecké, neimprovizuje se - režisérské divadlo. Ústřední postavou je EMIL FRANTIŠEK BURIAN. Uvádí starší hry v nových úpravách ® Klicperovo Každý něco pro vlast, Moliérova Lakomce. Dramatizují předlohy ® Goethovo Utrpení mladého Wertera, Puškinův Evžen Oněgin, Dykův Krysař, Don Pablo, don Pedro a Věra Lukášová od Božky Benešové.
Uvádějí i pásma z lidové poezie, Máchovy poezie. Po válce D-34 obnovuje svou činnost ve službách socialismu. Agitační charakter mělo i před rokem 1948, ale potom ještě víc.
DIVADLO V PADESÁTÝCH LETECH
Všechna divadla byla úplně zestátněna a byla zavedena cenzura. Divadlo slouží jako nástroj politické agitace. Nepohodlní autoři jsou vyřazeni, to se týká i už mrtvých autorů 19. století. Píší se hry komediálního rázu, které mají zesměšnit nepřítele a buržoazní styl života.
MILAN KUNDERA - Majitelé klíčů
PAVEL KOHOUT - Dobrá píseň, Zářijové noci
DIVADLO V 60TÝCH LETECH
Opouští se kolektivní hrdina. Nepopisuje se osud hrdiny na pracovišti, ale v rovině osobního života.
FRANTIŠEK HRUBÍN
Jeho hry jsou umístěny do venkovského prostředí jižních Čech, kam přijíždí Pražáci. Hodnoty města a venkova jsou konfrontovány.
Srpnová neděle
Divadelní hra z roku 1958. Paní Mixová je manželka úspěšného muže, který nemá na rodinu čas. Ona má pocit nenaplněnosti, sama odjíždí na dovolenou do jižních Čech. Přijíždí za ní její bývalý nápadník, pan Morák, redaktor. Je to typ zneuznalého intelektuála. Považuje se za básníka, protože u vydali jednu sbírku. Další se mu už vydat nepodařilo. Nepřipustí si, že jeho básně nejsou nic moc. Domnívá se, že společnost nechce přiznat jeho genialitu. Všechno okolo sebe kritizuje, ačkoliv na to nemá právo. Dalšími postavami jsou manželé Valchovi, kteří žijí minulostí. Po Únoru totiž přišli o všechen majetek. Protikladem těchto postav je neteř paní Mixové a její kamarádi. Berou život tak, jak je, bez předsudků. Sympatie autora náleží mladé generaci.
Křišťálová noc
Prostředí pražských intelektuálů je konfrontováno s venkovem. I venkov má mnoho negativních rysů. Na jihočeskou vesnici přijíždí úspěšný spisovatel. Výsluní slávy svazuje jeho tvorbu. Provádí autoregulaci, vyškrtává ze svého díla, aby se nestal nepohodlným autorem. Zbude mu jen základní kostra, zahodí ji a začne znovu. Spisovatel bydlí u paní Strumové. Ona chce pro své děti to nejlepší, organizuje a komplikuje jim život. Starší syn se seznámí s dívkou Toničkou, která nemá dobrý původ. Matka jejich vztah zničí. Syn je zklamán ze života. Mladší syn si do života mluvit nedá, sežene si práci ve městě. Začne chodit s Toničkou, ta otěhotní. Veškerá nevraživost mezi syny a matkou se uvolní a idea venkova se rozplývá.
Další autoři 60. let: JOSEF TOPOL, LUDVÍK KUNDERA, PAVEL KOHOUT, OLDŘICH DANĚK
Divadla malých forem
u nás vznikají na konci 50. a počátku 60. let. Využívají kontaktu herce s divákem. Snaží se obejít přísný dozor nad divadelními scénami. Snaží se experimentovat. Nejznámější je Semafor ® Suchý +Šlitr. Působí od roku 1959. Ve svých hrách navazují na Osvobozené divadlo, tedy kombinují různé druhy umění - písně, balet, hudba (jazz, rock, folk.) Mají problémy s cenzurou, protože dělají narážky na události z politického i běžného života. Náměty her jsou čerpány ze současnosti.
Zuzana je sama doma, Muž z půdy, Taková ztráta krve, Jonáš z Tingltanglu
Další divadla malých forem: Na zábradlí, Reduta
DIVADLO 70. A 80. LET
V rámci normalizace bylo vyřazeno mnoho autorů, mrtných i živých. Divadlo se vrací do 50. let, má výchovnou a agitační úlohu. Hry v divadlech i televizi mají politické náměty a jsou přísně vybírány. Nastává rozvoj budovatelských seriálů - Okres na severu, Žena za pultem, Nemocnice na kraji města.
V polovině 70. let tvoří Miroslav Horníček zábavné konverzační hry.
VÁCLAV HAVEL
Audience
Tato jednoaktovka zobrazuje postavení člověka stojícího proti systému, který se dostává do pro něj nezvyklého prostředí. Spisovat Ferdinand Vaněk se nuceně stává dělníkem v pivovaře. Je pozván k audienci k nadřízenému sládkovi, který s ním má vést přátelský rozhovor, aby zjistil informace. Oproti intelektuálovi je postavená celkem dobromyslná, nevzdělaná osoba. Vaněk si má psát na sebe udání pro sládkova přítele u STB.
Vernisáž
Omezování člověka ve veřejné rovině vede k tomu, že se snaží vybudovat vlastní zázemí, předvádí ostatním, co má. Kontrast s duševními ideály.
Asanace
Hra z r. 1987. Výpověď o společnosti. Vývoj Čs společnosti od 50. do 80. let je ve zkratce ukázán na jednoduchém ději. Na hradě se usídlí architekti, rozhodující o přeměně podhradí. První myšlenka - 50. léta - všechno zbourat, postavit paneláky bez ohledu na přání lidí. 60. léta - jen opravit. 70. léta - znovu asanace. Stejní lidé mění stále názory, jak se jim to hodí.