Nenávist nebo láska?
Nenávist nebo láska?
Vyšel jsem ze své rodné vesnice, kam jsem se po skoro pěti letech vrátil, směrem k lesu. Když jsem tam dorazil, posadil jsem se na jeho okraji k jednomu stromu, zavřel oči a mé myšlenky se stočily k tobě. Stočily se k tobě Itachi, můj nenáviděný bratře. Poslouchal jsem šelest listí stromů a jemný větřík si hrál s mými vlasy, všude byl příjemný klid, avšak mé myšlenky na tebe zase tak klidné nebyly.
Zabil jsem Orochimara a vydal se tě hledat, má pomsta mě hnala kupředu za tebou a za pár měsíců jsem tě našel v nedalekých horách. Díval jsem se na tebe s výrazem nejvyššího opovržení, avšak v mém nitru se míchaly všemožné pocity, jako bych pocítil snad i radost? Jako malý kluk jsem k tobě vzhlížel, byl jsi mým starším bratrem, jedním z nejlepších shinobi u nás ve vesnici, byl jsi můj vzor, má ikona. Měl jsem tě rád, i když jsi se mnou moc času netrávil, měl jsem tě rád a snažil se tě ve všem dohnat, zavděčit se našemu otci, být stejný jako ty. Myslel jsem, že to co jsem k tobě cítil, byla jen dětská láska a obdiv, trpce si teď uvědomuji, když tě tu opět po dlouhé době vidím, že to nikdy nepřešlo. Nepřešlo to i přesto, že máš na rukou spousty krve, krve naší rodiny.
Oba jsme mlčeli a jen na sebe hleděli. Cítil jsem, jak se mé tělo chvěje, ale nedával jsem na sobě nic znát, ty jakoby si to však poznal a ušklíbl se. Vytáhl jsem svou katanu a zaútočil na tebe, hladce a ladně ses vyhnul mému útoku a oplatil mi stejnou mincí. Tichem se ozývalo pouze břinkání kovu o kov, zvuky naznačující, že se na tomto místě odehrává boj. Měl jsi obrovskou převahu a po nějaké době jsem se ocitl pod tebou na zemi, svíral jsi mi pod krkem kunai a já myslel, že teď můj život skončí, že jsem prohrál.
Avšak tys místo toho abys mě zabil, sklonil ses ke mně a začal mě líbat na rty. Mé tělo v tu chvíli ztuhlo a já nevěděl co dělat. Cítil jsem, jak mi to začíná být příjemné, jak se mi krev hrne do tváří, jak se mé tělo chvěje a každičká jeho část chce, aby se tyto hříšné rty dotýkaly i jiných míst. Zadržoval jsem slastné steny deroucí se na povrch a marně odolával pokušení se do polibku zapojit, ano marně, protože jsem se po chvilce zapojil a naše jazyky se začaly proplétat ve vášnivém polibku. Zdvihl jsem ruce a přitiskl si tě k sobě ještě víc, pousmál si se, odtrhl se od mých rtů a zadíval se na mě toužebným výrazem, odhrnul jsi mi jemně vlasy z čela a opět na chvíli spojil naše rty. Když ses znovu odtáhl, stáhl jsi ze mě tričko a začal mi přejíždět dravými polibky nejdříve po krku, a pak je sunul níž, než narazily na jednu z mých bradavek. Chtivě si jí vsál a já už nedokázal zadržet své steny, poté si to samé udělal s tou druhou a rukama mi mezitím stahoval kalhoty. Když byly dole, zajel si mi rukou pod trenky a hladil můj úd, který se čím dál tím víc dožadoval pozornosti, poté si mírně trenky stáhl a ruku si nahradil ústy. Projížděly mnou stále častější vlny slasti a mé steny a vzdychy byly čím dál tím víc častější. Cítil jsem, jak můj penis pulzuje čím dál tím větší touhou a já si přál, abych konečně došel vysvobození. Po pár dalších okamžicích jsem dosáhl své toužebné svobody a vyvrcholil jsem.
Polopřivřenýma očima slastí jsem zahlédl, jak ze sebe sundáváš svůj černý plášť s rudými obláčky, následně tričko a kalhoty. Věděl jsem, co přijde teď a začínala mě polévat menší panika, než jsem však stačil jakkoliv zaprotestovat, pocítil jsem nepříjemný tlak ve svém konečníku a sykl bolestí. Pohladil jsi mě po tváři a do ucha mi zašeptal pár utišujících slov, že jsem si ani nevšiml, že ses začal pohybovat. Po několika minutách jsem si bez jakékoliv bolesti uvědomoval naše spojení, tvé přírazy byly čím dál tím rychlejší, sem tam se vyhledaly naše rty a spojily se vášnivém polibku. Rukama jsi mi chvíli masíroval bradavky, a potom jí přesunul k mému klínu, uchopil jsi ho do ruky a začal s ní pohybovat ve stejném tempu, jako jsi přirážel. V ozvěnách od kamenných stěn hor se odrážely naše hlasité steny a slastné výkřiky. Naposledy jsi s vykřiknutím mého jména přirazil, a pak se udýchaně položil vedle mě. Zvedl ses a oblékl. Nechápavě jsem na tebe hleděl, ty ses však jen pousmál a políbil mě na čelo.
"Promiň bratříčku, ale byla to jen zábava, doufám, že sis od toho nic nesliboval." Pohladil jsi mě po tváři a zmizel v oblaku bílého kouře.
Ještě dlouhou dobu jsem zaraženě hleděl na místo, kde jsi ještě před chvílí stál. Má nenávist, která byla do této chvíle potlačena, se vrátila a byla ještě větší než před tím. Jen jsi mě využil, byl jsem jen hračka, se kterou sis zpříjemnil chvíli, a pak když jsi byl uspokojený, jsi jí odkopl. Pomalu jsem vstal i já, oblékl se a vydal se na další pokračování své cesty za pomstou, teď už se nenechám jen tak lehce porazit.
Po dalším měsíci jsem tě našel, zde nedaleko Konohy. Opět začal nelítostný boj, avšak tentokrát už doopravdy na život a na smrt. Po několika hodinách jsem začínal mít převahu, tvá síla i čakra se snižovala, dokud jsem nebyl schopný tě na jeden správně mířený tah mou rukou probodnout svou katanou. Padl jsi na kolena a vykašlal jsi trochu krve, pousmál ses na mě a se slovy "Miluji tě bratříčku, vždycky jsem tě miloval." jsi padl úplně a tvé oči, kterými jsi hleděl na svět se navždy zavřely.
A teď? Teď tu sedím u velikého dřevěného kříže, sedím u tvého hrobu, zarůstajícího trávou, sedím na místě, kde jsem tě zabil a myslím na tebe. Od té doby sem chodím každý den, a každý den se mi v hlavě odehrávají tyto vzpomínky. Jsem jakoby v začarovaném kruhu, ze kterého se nemůžu vychýlit. Milý bratře, nenáviděl jsem tě tolik, stejně tak jako miloval.
Komentáře
Přehled komentářů
Waaau! Tohle bylo fakt nádherní!
Sklanim poklonu
(Liara, 26. 9. 2009 16:06)Povidka byla uzasna a tohle je taky muj oblibeny par ^^
O_O uuuuuu
(Gaara z púšte, 30. 5. 2009 13:00)Milý bratře, nenáviděl jsem tě tolik, stejně tak jako miloval.-tak tato veta hovori za vsetko,paradna poviedka :-D
^__^
(Aki-chan, 23. 11. 2011 21:05)