Co říct na začátek? Snad jen díky za všechno a všem. Vaši chválu a povzbuzení si vůbec nezasloužím......
Čas Vánoc. Doba míru, klidu a vánoční nálady se jak se zdá přemístila i do světa ninjů.....
,,Proč se musíme schovávat zrovna tady? Smrdí to tu po chcíplotině a Orochimarovi,'' zašklebil se Suigetsu zhnuseně, když on a jeho další tři společníci dorazili do jejich nového a zároveň docela známého úkrytu. Do jednoho z Orochimarových, dnes již opuštěných sídel.
,,Navíc, Juugo na tohle místo nemá zrovna moc dobré vzpomínky,'' otočil se na zrzavého mladíka, který kráčel těsně za ním a zrovna ošetřoval zraněného ptáčka, kterého cestou sem našel. Soustředil se na to tak moc, že si ani nevšiml, že na něj někdo mluví.
,,Panebože musíš si pořád stěžovat? Jsi tak otravný,'' pronesla Karin a narovnala si brýle na nose. Konečně se zastavili. V nekonečně dlouhé chodbě byla velká tma a z prachu, obývajícího v každém koutě a rohu se dalo snadno usoudit, že už tu hodně dlouhou dobu nikdo nebyl.
,,Jestli máš na pětihvězdičkový hotel tak si tam běž,'' usadila ho nakonec jediná ženská kunoichi v týmu a zapálila jednu z mnoha pochodní, co byly rozvěšené na zdi.
,,Karin má pravdu. Nemáme na vybranou. Navíc, je tu teplo a máme tu dost zásob na přečkání zimy. Sám přeci dobře víš, že kdybychom se teď vydali na cestu, ta sněhová vichřice by nás jen oslabila. A to si nemůžeme dovolit,'' ozval se konečně černovlasý vůdce týmu Hebi. Vynořil se ze stínu, kde jeho havraní vlasy splívaly s temnotou. Karin, jediná žena v jejich společnosti si jen tiše povzdychla nad Sasukeho krásou, kterou od první chvíle co ho spatřila obdivuje. V duchu střádala svůj plán, jak tohoto zamlklého Uchihu získat. Konečně spolu budou sami, a toho může dokonale využít.
,,Nojo, ty jsi šéf,''pokrčil rameny Suigetsu, nechal si pro sebe další jízlivé poznámky o Orochimarově nemoderním stylu v jakém si úkryt zařídil a ihned se jal zabavit i s Juugem Kabutův bývalý pokoj. Sasuke odešel do svého pokoje, ve kterém ještě za doby zvrhlého sannína přebýval. Bylo to sice trochu daleko od téhle hlučné trojky ale o to líp pro něj. Aspoň tam bude mít klid.
,,Héj Karin kam to jdeš?'' zavolal Juugo na červenovlasou dívku, která si šla najít jinou místnost. Samozřejmě takovou, která by byla nejblíž mladému Uchihovi. Aniž by odpověděla, nechala bělovlasého a zrzavého ninju v pokoji samotné.
,,Pche, že si nedá pokoj. Copak nevidí, že u Sasukeho nemá žádnou šanci?'' zakroutil hlavou Suigetsu, a obrovský meč, který tak bezohledně znesvětil ze Zabuzova hrobu opřel o zeď hned vedle své postele.
,,Co ty můžeš vědět? Třeba mezi nima přelítne jiskra,'' odvětil druhý ninja, a pohodlně si lehl na svojí palandu.
,,Pche, o tom pochybuju. I slepej by viděl, že je Sasuke teplej,''usmál se bělovlasý nad svoji myšlenkou. Když se nad tím tak zamyslel docela by to sedělo. Sasuke je pěknej a v jeho společnosti nikdy žádnou jinou dívku neviděl. Navíc přečkal tolik let ve společosti Orochimara. To na něj muselo mít také nějaký vliv.
Mezitím ve vesnici skryté v Mlze..........
Vánoční nálada a zimní období jak se zdá postihly i takové místo, které by nikdo nečekal......
,,Jupíííí!! Zítra jsou Vánoce, Vánoce. Tobi je hodný kluk a proto taky dostane moře dárků,'' zajásal nadšeně dětinský Akatsuki člen a vyskočil čtyři metry do vzduchu. Málem porazil rozdvojeného, zeleného tvora Zetsua, na kterého před chvílí násilím navlékl kunaie a shurikeny místo postrádaných Vánočních ozdob. Aspoň k něčemu je tenhle ninja-neninja užitečný. V době nedostatku poslouží jako Vánoční stromeček.
Pein, který právě s Konan vymýšlel plán na únos dalšího Jinchuriky si jen tiše povzdychl. Ale nic nenamítal. Nemohl. Tobiho pravou identitu znal jen on, Zetsu a Konan. A všichni tři moc dobře věděli, jak je Uchiha Madara nebezpečný a že není radno mu odporovat. Vždyť vlastně on je hlavou celé Akatsuki organizace. A když od něj pearcingový šéf dostal rozkaz, že Vánoce se prostě slavit musejí, nezbylo mu nic jiného, než odevzdaně kývnout a ostatním nařídit, aby se přes vánoční svátky klidnily a mírnily své pudy zabijáků. Faktem je, že Madara hraje svou roli natvrdlého ninji opravdu dobře.
,,Můžete mi laskavě někdo říct, proč tu musíme tvrdnout všichni pohromadě?'' ozval se nakonec modrý, nejvyšší muž z celé devítičlené skupinky nukeninů, kterému Tobiho chování a jeho každodení řeči o těchle otravných Vánocích začali lézt značně krkem. Stejně jako ostatní i Kisame nechápal, proč musejí oni, vražední ninjové, kterých se každý bojí, brát ohledy na nějaký pitomí svátky. Navíc se mačkat s ostatními v nepohodlném úkrytu ve skryté Mlžné vesnici. Vždyť by si klidně vystačil se svým partnerem Itachim. Občas by někoho podříznul svým mečem a všichni by byli spokojení.
,,Protože to Pein nařídil ty modrá hlavo,''nařkl ho Kakuzu naštvaně, protože ho Kisame právě vyrušil v počítání svých drahocených peněz. Jak se zdá, ostatní Akatskuki byli se svým osudem smíření. Každý si našel nějakou zálibnou činnost, ve které by aspoň na chvíli uskromnily své choutky po získání moci, peněz nebo jako Hidan - životů. Všichni až na Kisameho. Z černých plášťů s červenými mraky, kterých bylo v úkrytu víc než dost se mu začínal zvedat žaludek.
,,Ale Kisámku, když budeš zlobit tak nic nedostaneš,'' přiskočil k rybímu muži Tobi a poplácal ho přátelsky po hlavě. Ovšem to neměl dělat. V tom okamžiku přetekl pohár Kisameho trpělivosti a to se samozřejmě ihned potvrdilo. Než by blonďatý Deidara řekl slovo umění, Tobi měl okolo svého krku omotanou modrou ruku.
,,Nesnáším Vánoce a ty už me s těma svýma řečma o nich začínáš pěkně štvát,''pronesl hromovým hlasem žraločí muž a jeho stisk začínal pomalu ale jistě sílit.
,,Tak dost! Přestaňte,''okřikl je nakonec Pein a tím tak zachránil Tobimu alias Madarovi život. Kdoví jak by to jinak dopadlo. Itachi, který tuhle scénu z povzdálí sledoval jen nechápavě zakroutil hlavou. Co si Pein vůbec myslel? Nacpe všech děvět vražedných ninjů do jedné místnosti o velikosti 100x100 a ještě chce aby byli naprosto v klidu. To přeci nemohlo nikdy dopadnout dobře.
,,Pche, ještě jednou řekneš slovo o Vánocích, dárkách nebo o míru tak tě nacpu i s tou tvojí maskou do konzervi se psím žrádlem, rozumíš?'' pohrozil Kisame s vražedným pohledem.
,,Jé, ty máš nějakýho psa? Nebo psí konzervi máš místo jídla?'' pronesl Tobi s úsměvem, když se vzpamatoval a ani trošku nebral na vědomí Kisameho výhružky.
,,Achjo, tak takhle to asi nepůjde. Zdá se, že s Kisamem budou problémy,'' zamyslel se Pein, když začal Itachiho společník honit zamaskovaného Madaru po místnosti.
,,Pojď jsem ty skrčku ať ti rozbiju hubu. Kde tě Pein vůbec vyhrabal. V blázinci?'' křičel žralok a dál pokračoval v neúspěšném chytání dětinského Akatsuki, který se mu smál přímo do jeho vzteky červeného obličeje.
,,Jééé, Kisame-sama zlobí a proto pod stromeček nic nedostane. Za to si ho usmažíme místo vánočního kapra,'' pokračoval dál Tobi v provokování žraločího muže. Nakonec se do toho vložil šéf celé této organizace a tuto nekonečnou a nesmyslnou honičku nadobro ukončil.
,,Kisame, mám pro tebe misi,'' pronesl s vážným výrazem ve své pearcingy propíchnuté tváři.
,,Půjdeš do zvučné, najdeš Orochimarův bývalý úkryt a přineseš mi všechny záznamy o Jinchuriky, které tam po jeho smrti zůstaly,'' dodal.
,,Cože? Záznamy? To je přece práce pro Zetsua, hledat a sbírat informace,'' odfrkl si naštvaně Kisame a dal tak najevo pohrdání nad tímto vskutku nebezpečným úkolem.
,,Jenže ty jsi jediný, kdo si tu pořád stěžuje. Kdo tě má pořád poslouchat. Takže zavři hubu a běž. A aby bylo jasno. Nechci slyšet nic o tom, že si někoho zabil, zamordoval nebo znásilnil. Tuhle misi provedeš v klidu, bez žádných obětí, rozumíš?'' nařídil mu Pein s tou nejvražednější grimasou, jakou dokázal ze svého obličeje vytvořit. Šel z něj opravdu strach, proto Kisame raději neodporoval, i když tolik chtěl. Nakonec mu však bylo jedno jaká tahle mise je a svoje poznámky si raději nechal pro sebe. Hlavně že bude co nejdál Tobimu a jeho ustavičnýmu pištění.
,,Fajn,'' zamumlal nakonec otráveně. ,,Itachi jdeš se mnou?''otočil se ještě na svého společníka, který vypadal znuděně víc, než kdy předtím.
Uchiha se nerozmýšlel dlouho. Popravdě souhlasil s Kisamem. Už ho to tady začínalo pěkně štvát nemluvě o dívání se na to, jak si Hidan v jednom kuse podřezává žíli a k ničemu to stejně nevede. Ten zmetek ne a ne umřít. Proto ani Kisamemu jako vždycky neodpověděl, mlčky se zvedl a jal se následovat svého modrého kolegu, který zmizel rychleji než pára nad hrncem. Chtěl být co nejdřív pryč, aby si to Pein s tou misí náhodou nerozmyslel.
Za chvíli už byli tito dva nebezpeční ninjové na cestě do vesnice skryté ve zvuku.
Cesta jim ani netrvala dlouho i když země Zvuku nebyla zrovna nejbližší. Jelikož měly oba dva z toho ustavičného posedávání a nicneděláni plno energie a chtěli si protáhnout svoje nohy, končetiny nebo v Kisameho případě ploutve, netrvala jim cesta ani 24 hodin.
Slunce se už dávno schovalo za obzor a denní, bíle natřenou oblohu vystřídala tmavě modrá. Sněžit však stále nepřestávalo. Naopak zdálo se, že sněhové vločky jsou mnohem větší a je jich víc, než když opouštěli hranice Vodní země.
Nakonec se přeci jen dočkali cíle své cesty.
Itachi ladně seskočil z větve zasněženého smrku a svůj slaměný klobouk si narazil víc do obličeje. Nebál se, že by ho tu někdo poznal. Ale intenzita sněhové vichřice, která jak se zdá postihla zemi Zvuku byla nadměrně velká, že nebylo vidět na krok. Navíc si chtěl uchránit svůj dokonalý obličej před studem sněhových vloček. Kisamemu jak se zdá to bylo úplně jedno. Naopak se zdálo, že si to užívá. Kisame opravdu svoje rybí předky nezapře a vodu si užívá v jakékoli podobě. I v té zmrzlé.
Pomalu se tedy vydali do útrob této né-moc oblíbené vesnice.
Šli pomalým a tichým krokem. Ani jeden z nich jako obvykle nepromluvil ani slovo. Doslova zapadali do ticha a opuštěnosti tohoto místa. Itachi se porozhlédl kolem a na jeho bezhybné tváři se objevill menší úšklebek. Přesně jak čekal. Vesnice skrytá ve Zvuku i její země se po smrti Orochimara začínají pomalu ale jistě rozpadat. Začínají chátrat. Bez jeho vlivu a peněz nemá tuto ubohou končinu s ještě falešnějším obyvatelstvem kdo financovat.
,,Orochimaru,'' Itachi se musel zhnuseně ušklíbnout, při vzpomínce na něj. Na svého bývalého parťáka z Akatsuki, stejně jako on - hledaného nukenina z listové, zvrhlíka a úchyla v jedné osobě. Ještě že tohoto nebezpečného ninju Sasuke zabil.
,,Sasuke,'' Itachiho úšklebek se rázem změnil v menší úsměv při vzpomínce na svého mladšího bratra.
,,Takže můj malej, milovanej bratříček, jak se zdá zesílil. Jak teď asi vypadá? Už je to pěkných pár let, co jsem ho viděl naposledy. A kde vůbec je? Určitě už dávno tuto vesnici opustil,'' přemýšlel Uchiha a ani si nevšiml, že Kisame a on už jsou dávno u cíle své cesty. U Orochimarova bývalého úkrytu. Kdyby jen věděl, že jeho bratříček, který vyrostl a dospěl je blíž než by si myslel.......
Komentáře
Přehled komentářů
Super! Tak nakonec je z toho kapitolovka! To je bezva...už se nemůžu dočkat dalšího dílu!!!
Koukám...
(Lex-san, 3. 1. 2010 22:33)... že ses nám vrátila v plné parádě. nastartovala si tenhle cyklus jen co je pravda a tak se nezbývá než těšit na další pokračování...
X_X
(Gaara z púšte, 3. 1. 2010 13:10)looool tak ten Tobi nemá chybu :-D...chudák Zetsu :-D...a ten Kisame no fajn som sa pobavil :-D...ešte že ich Pein poslal na misiu :-D...bude samý sex a erotika :-D
....
(terkic, 1. 1. 2010 15:56)tak to chce rychle pokračování, protože je to naprosto sugoi:)
...
(suzu-chan, 1. 1. 2010 1:32)
Krásná povídka :D , ale nic jiného se od tebe nedá čekati , že ? Piš , prosím dál .
Já odcházím , moje přezdívka je upadnuta do zapomění ... Píši pod jinou přezdívkou . Blog jsem zrušila (vím , jsem zbabělec a sobec) . Možná mě poznáš , stále si libuji v popisování citů .
Věz , že tvé povídky budu číst vždy . A komentovat možná taky někdy budu , ale Suzu-chan už není !
Těším se na další díl !
konečně jsem si to přečetla XD
(Kuruka, 7. 1. 2010 17:53)