Pískomilové
Pískomilové
Popis:
Při narození váží pískomil kolem 3g. Postupně se jeho hmotnost vyšplhá v dospělosti ke 100g. Konkrétně u samečků je rozmezí 80-117g. Samičky jsou o něco lehčí a dosahují hmotností 70-100g. Typickým znakem je pro ně velmi dlouhý osrstěný ocas zakončený tmavšími chloupky ve tvaru štětky. Dále jsou pro ně typické velmi silně vyvinuté zadní končetiny, na které se velmi často stavějí. Mají štíhlé tělo s krátkým krkem, které bez ocasu měří kolem 12cm. Nápadné jsou i jejich velké a kulaté oči. Ouška mají malé a oválné. Své teritorium značkují pomocí pachové žlázy, která je uložena na spodní straně břicha. Vyskytuje se u obou pohlaví, ale pro člověka nevydává žádný zápach.
Jejich tělesná teplota se pohybuje v rozmezí 38°C. Jejich dechová frekvence je velmi rychlá tak jako u jiných hlodavců a dosahuje v klidu rychlosti 90 dechů za minutu. Délka života pískomilů se v zajetí pohybuje kolem tří let. Ale výjimkou nejsou ani pískomilové dožívající se 6 let.
Smyslové vnímání pískomilů:
Pískomilové mají velmi široké zorné pole, ovšem vidí pouze dvojrozměrně. Velmi rychle zaznamenají jakýkoliv pohyb v jejich okolí. Nejdůležitějším smyslem pro pískomily je čich. Dle pachu se poznávájí jednotliví členové skupiny. Proto není dobré oddělovat pískomily na delší dobu, aby získali rozličný pach. Také svého majitele dobře rozliší podle čichu a pokud ho jen trochu změní budou opět nedůvěřivý. Pískomilové dokážou vnímat i ultrazvuk a sluch mají taky velmi dobře vyvinutý. Slyší až do 60 000Hz. Není dobré je dávat do hlučného prostředí, jelikož jim způsobuje stres.
Sociální cítění pískomilů:
V přírodě žijí pískomilové ve velkých sociálních skupinách. Které tvoří velké rodinné klany. Množství samic je několikrát vyšší než samců. Každou skupinu vede sociálně výše postavený alfa samec. Kterého lze poznat dle větší tělesné mohutnosti. Každá skupina si ve volné přírodě buduje komplexy rozsáhlých bludišť podzemních chodeb. A do hnízdní komory nanášejí různý vystýlající materiál.
Pískomily není dobré chovat jednotlivě. Je vždy lepší chovat spolu aspoň dva jedince. Nemusí se zrovna jednat o pokrevné sourozence. Důležité ovšem je koupit je ve stejnou dobu a dát současně do nového prostředí. Tak se předejde rozbrojům a hádkám o teritorium.
Rozšíření pískomila v přírodě:
Přirozeným prostředím, kde se pískomilové vyskytují je oblast okolo Mongolska. Pískomilové, kteří zde žijí musí snášet extrémní podmínky. V zimě zde teplota klesá až na -40°C, v létě naopak vystoupí až na 50°C. Dále je možno objevit pískomili v oblastech jižní Sibiře, v Číně a nebo ve východní Africe. Neboli všude tam, kde se vyskytují stepi, pouště a polopouště. Ve volné přírodě lze ovšem najít pouze přírodní zbarvení, které je chrání před útoky predátorů.