Bylo ti osmnáct, tak se sbal a vypadni
23. 6. 2009
Tak mi bylo řečeno, velice stručně, jasně a bez obalu … že si mám sbalit svých pět švestek a vypadnout. I když … v mém případě se spíš jedná o celý švestkový sad.
To je jeden problém. Avšak … vzhledem k problému druhému – je víceméně bezvýznamný. Ten problém, pořadové číslo dva je ten, že prostě nemám kam jít.
Jistě … vlastním nějakej ten kousek půdy, v jistým zapadákově, akorát tak na rodinný domek … ale … ten tam jaksi nestojí T_T …
Pravda … měsíčně dostávám nějakej ten peníz (sirotčí důchod) – kterej chodí na mamku … ale z toho se domek nepostaví. Ani z toho mála, co mám údajně z dědictví. Takže jsem totálně v prdeli. A jsem ještě hloub vzhledem k tomu, že jsem ještě pořád studentka … Ani na brigošku nemůžu. To by mámě přestali posílat ten můj sirotčí důchod. … To je fakt skvělý.
Hm…vím, když jsem byla desetiletý prtě, doslova jsem odpočítávala dny, kdy mi bude osmnáct. Jenže … teď mi osmnáct je, školu hotovou nemám … a to jsem si ještě plánovala, že půjdu na vejšku. …
To, že máma i nevlastní otec byli v osmnácti dávno z baráku neznamená, že to se mnou bude stejný. Ale podle toho co mi bylo řečeno, vyplývá, že jim tu nehorázně, ale fakticky strašně moc překážím.
Člověka se to dotkne. A mě se to dotklo. Takhle se cítím … doslova nemilována svojí vlastní mámou T_T
Ale co … život jde dál … prostě si znovu připomenu svoje starý dobrý heslo všem bláznům všechno odkejvat … takže si jich prostě a jednoduše nebudu všímat. Mě jsou ukradený, když jsem ukradená já jim. Ale … chjo, vážně to zamrzí. Kdybych aspoň viděla nějaký … alternativní řešení, jenže široko daleko na obzoru žádný není. Grr.
Jenom se začnu pomalu psychicky připravovat na to, kdy mě mamka fakt všechno nahází do pytlů, jak slíbila a vyhodí mě z baráku.
Snad to nebude moc brzo.
Vaše Es
Klídek...
(Havran, 23. 6. 2009 14:42)