Kapitola 9
Kapitola 9
Poslední cit- Strážkyně slzy
Krásné odpoledne. Teplé sluneční záření doléhá na všechny tváře, které se ocitnou na sluníčku. Krásně bleděmodrá obloha, kde není ani mráček je nad celým městem, a doznívá poslední teplo v tom to roce. Na krásném místě v parku sedí čtyři dívky, ještě stále ve školních uniformách. Jsou obléhané krásně barevnými stromy, a jejich barvy jsou opravdu nádherné. Celá příroda se zbarvuje a chystá se na zimu. Pár lístku už spadlo na cesty, které prochází nádherným parkem.
,,Kariko je nebezpečná!“ řekne jedna z dívek, která sedí na opěrátku lavičky, a nohy má spuštěné těsně nad zemí, a jen tak s nimi pohupuje.
Další dívka sedí na lavičce normálně, a zbylé dvě dívky stojí naproti nim.
,,Ano, musíme ji porazit, a to co nejrychleji!“ řekne ji dívka s krásně plavými vlasy, které ji zdobí až pod prsa.
Neslušně sedící dívka je Chloe.Kdo jiný by taky takhle mohl sedět.
,, Už jsme se naučili druhé kouzlo,které na ni můžeme použít, ale myslím že tohle nám stačit nebude, něco chybí, nebo spíš někdo! Mám takový pocit že ještě nejsme všechny!“ řekne a pohupuje dále svými nohami a jemně ji na špičku boty přistane načervenalý lístek.
,,Taky mám takový pocit!“ řekne Zoe, a vzhlíží nad sebe,kde sedí její neslušná kamarádka.
Slabí větřík profoukává dívkám vlasy, a ty jim jemně přelítávají přes obličej.
,,Je nás pět,kolik by nás tak ještě mohlo být!“ řekla udiveně Hiromi, a z obličeje si odhrnula pramínek tmavě plavých vlasů.
,,A kde je vlastně Miyako?“ zeptala se ji Jayzie a také si z obličeje odhrnula pramen vlasů,který si pak pracně zasunula za ucho.
,,Miyako má dneska trénink. Musí cvičit protože má těsně před vystoupením!“
,,A co dělá?“ zeptala se jedna z dívek.
,, Balet.Už několik let se věnuje baletu,a je v tom opravdu dobrá!“ uculuje se.
Dívky se pomalu rozdělují a odebírají se do svých domovů. Přece jen už by se měli začít připravovat do školy a udělat si pár úkolů co jim ve škole ti tyrani nasázeli.
,, Tak Ahooj!“ křičeli na sebe a každá se vydala jiným směrem.
Chloe se potulovala cestou plnou spadaných lístků různě barevných, a doprovázela ji jejich vůně.
U blízkého stromu spatřila zvláštní dívku. Seděla pod stromem, v klíně měla jakýsi skicák a v ruce tužku. Neviděla ji do obličeje,protože jí ho zakrývali dlouhé tmavě fialové vlasy. Vedle dívky ale spatřila na zemi zvláštně se lesknoucí věc, která ji bila do očí, a její zvědavost stoupala.
,,Co to asi tak může být?“ zeptala se sama sebe a přistoupila blíže.
Dívka se na Chloe otočila a zjistila že zkoumá její záhadnou věcičku.
,,Jéé!“ lekla se Chloe a raději se vrátila na cestu, a co nejrychleji se snažila opustit místo, kde dívka cosi kreslila, aby ji už víckrát neviděla, protože ji Chloe takhle hloupě sledovala.
Dívka s udivením pozorovala Chloe a raději pro jistotu aby ji už nikdo neviděl , strčila podivně lesknoucí věc do své kapsy u kalhot.
,,Jedna kostka, druhá kostka, třetí kostka, čtvrtá, pátá, šestá,…..!“počítá dlaždice ,kterými je zdobená cesta ve městě.Jde domů, už se stmívá, a nudou už neví coby. V hlavě se jí honí spousta věcí, ale neví na co má myslet první.
,, Jé ahoj Miyako!“ pozdraví, když se konečně koukne před sebe.
,, Ahoj Chloe“ na oplátku ji pozdraví dívka s brašnou přes rameno, a jemně rozcuchanými tmavými vlasy svázanými do dvou drdůlků.
,, Promiň mi , že jsem nemohla dnes přijít, měla jsem …“
,, trénink, já vím, Hiromi nám to řekla!“ skočila ji do řeči Chloe.
Miyako se pousmála, pouto od brašny si vytáhla výš na rameno, protože ji stále sklouzávalo.
Chloe potkala Miyako, když zrovna přecházela přes přechod.(Miyako).Obě měli stejný cíl. Dojít po vyčerpávajícím dni domu a konečně si odpočinout od všech problémů, které jim leželi v hlavě.
,, A na co jste všechno přišli?“ zeptala se Miyako, která nebyla přítomná na dívčí schůzce.
,, No vlastně na vůbec nic!“ povzdychla si Chloe.
Miyako se pousmála, a obě dvě si to kráčeli městem ve kterém se odráželo oranžové světlo stmívajícího slunce.
Krásný podvečer jim ale zkazilo podivné chvění země.
,, ÁÁÁ co se to děje?“ křičela vylekaná Chloe.
Pod holkami začala praskat zem.Prasklina se objevila přímo mezi holkami a tak je od sebe oddělila.
,, Miyakoo!!“ křičela zoufale Chloe.
Zem se rozdělila a každá z dívek byla na jedné straně.
,, Ha Ha Ha !“ ozve se už známí trhajíce uši hlas.
,, Co ty zase chceš!“ vykřikla Chloe na Kariko, která se před nimi objevila.
,, Na tohle jsem čekala. Čekala jsem na to až budete rozdělené. Jste slabší, a teď nemáte šanci.“ Řekla se zlostným úsměvem malá démoní dívka. Avšak nebyla sama. Vedle sebe měla omámeného člověka, kterého pomocí zvláštních sil držela ve vzduchu.
Ze své náprsní kapsy vyndala dvě černé perly.
,, bože , vždyť ho to zabije!“ křičela Miyako.
Kariko dva ringy pomocí magických sil vložila do lidského srdce. Ta osoba byla sice v omámení, ale silný proud temné energie nesla špatně. Bylo to na ni asi moc, a cítila velikou bolest přirovnatelnou asi k zasáhnutí elektrického proudu.Temná energie ho pomalu ovládla a způsobila to že se zněj stal silnější démon.
,,Tak doufám že si budete mít s čím hrát děvčata!“ zakřenila se zlomyslně a zmizela.
,, Miyako!“ zakřičela znova Chloe a v ruce už držela svou kouzelnou brož.
,, Jasně jdeme na to!“ kývla jako odpověď.
,, Pink Power-Change to Heart!“
,,Green Power- Change to Flower!“
Dívky proměna obohatila o kouzelnou moc, a tak mohli začít bojovat s démonem.Holky nasadili rovnou silnější kouzlo, které jim tentokrát pomohlo. Ale i tak jim to dalo dosti zabrat a ubralo jim to dost sil.
Karika se najednou opět objevila a vyčerpaného člověka silou sebrala ze země.
,, Koukám že jste si moc nehráli! Tak to vám budu muset nachystat něco většího!“ zasmála se, z náprsní kapsy vynadala nějakou zvláštní kuličku. Nevypadalo to jako ring. Bylo to mnohokrát větší, zvláštnější, a už na dálku z něj vyzařovala zvláštně štiplavá energie.
,, Co je to?“ zeptala se hloupě Chloe a čekala inteligentní vysvětlení od malé holky Kariko.
,, Ha Ha Ha!“ opět se hloupě zasmála.
,, Nová hračka je to!“ řekla a stále se zlostně smála. Temnou kuličku vložila opět do toho samého člověka. Bylo to na chudáka už moct. Tolik energie najednou. Spousta temné energie která mu začala proudit v žilách. Stalo se z něj něco příšerného. Jedno veliké monstrum, které řídila temnota.
,, Můj nový výtvor! Seznamte se! Síla deseti ringů v jednom!!!!“ smála se Kariko.
,, Pane bože! Vždyť ho to zabije když ho porazíme! Nikdy nebude moct přežít takový přesun energií.“ Křičela už skoro se slzami v očích Chloe.
Obě holky nevěděli co mají dělat. Nemohli zavolat ostatním dívkám na to prostě nebyl čas. Museli bojovat.
,, Miyako já nemůžu!“ křičela Chloe. ,, nemůžu přece ublížit tomu chudákovi.!“ Z očí ji vytekli pramínky slz.
,, Chloe musíme! Budeme se snažit aby mu to neublížilo!“ rozhodla Miyako a obě holky se tedy dali do boje.
,, Pink Powe…. ÁÁÁÁ!“ Chloe ani nestačila doříct svoje kouzlo. Neměla šanci, překazil jí to démon. Byl opravdu silný, a holky na něj nestačili. Byli jen dvě a bojovali proti deseti démonům v jednom.
,, Miyako to nemůžeme nikdy zvládnout!“
Chloe a Miyako byli zoufalé. Nevěděli co mají dělat.
Chloe ležela vyčerpáním na zemi. Zahlídla ale jakýsi stín, který vycházel z druhé strany. Byla tam vysoká postava, zřejmě ženy, měla dlouhé vlasy, které ji rozfoukával vítr. V ruce držela něco, co ale nebylo vidět, dívka stála v tmavé části.
,, Neměla by sis dovolovat na ty slabší!“ ozvalo se z úst tajemné dívky.
Chloe i Miyako spozornili a otočili se na ni. Dívka pomalu vystoupila ze stínu. Chloe však někoho připomínala.
,,To je ona!“ zvolala Chloe.
Dívka měla ostrý pohled. Byla vážná a vypadala opravdu krásně.
,,Purple Power- Get Ready!“ zvolala .
Chloe byla překvapená. Našla se poslední Keepers Spirit. Ta na kterou přesně čekali. Ta kterou teď potřebovali. Byla tu a byla odhodlaná holkám pomoct.
,, Lucky Drop!“ vyvolala své kouzlo a ohromná síla fialového zbarvení se uvolnila z její kouzelné hůlky, a rychlostí světla probodla srdce démona. Bylo slyšet ohromné výskání a bolestné naříkání démona, ze kterého byla vysáta temnota a on se proměnil na bílou perlu. Člověk který tvořil jen tvar démona upadl do bezvědomí. Byl vyčerpaný a téměř bez žádné energie. Záhadná dívka k němu přistoupila a k jeho srdci mu přiložila svoji brož. Opět se objevila krásně oslepující záře a jakoby dodávala člověku energii.
Chloe a Miyako okamžitě vstali ze země a přiřítili se k dívce.
,, mockrát ti děkujeme!“ řekla Miyako za obě dívky.
Dívka se však jen otočila a přísným pohledem si je obě sjela.
,, příště si dávejte bacha a nechoďte rozděleně!“ přikázala jim.
Chloe a Miyako na ni vykuleně koukali. Připadalo jim jako by s nimi jednala jako s méně cennými a přitom patřila k nim. Byla jedna z nich. Jedna z těch které mají chránit svět před zlem a zachránit svou sestru Hikaru.
Avšak záhadná dívka tohle asi zřejmě nebrala. Měla stejný cíl ale neuměla žít s jinými osobami. Neuměla se s jinými dělit o práci. Pracovala výhradně sama.
,, Jo jasně! Já sem Chloe a tohle je Miyako!“ nevzdávala to Chloe a snažila se s dívkou seznámit.
,, Hmmm těší mě!“ řekla a otočila se, vyskočila na jeden z bližších stromů.
Holky tohle docela urazilo, a už si mysleli že budou mít s poslední Keepers Spirit menší problémy.
,, Já sem Misaka!“ otočila se k nim ještě naposledy dívka na stromě a věnovala jim jeden nepatrný úsměv.
Holky se na sebe podívali a nevěřícně kroutili hlavou. Tohle bude přesně typ holky, na který nikdy nepoznáte co se jí zrovna honí hlavou a jak to všechno myslí. Však budou jen doufat, že se k nim Misaka připojí.
Je pozdě večer. Chloe Makito jde při světle lampách domů. Cestu ji však zkříží jedna osoba. Tentokrát to bude ale někdo milejší než Kariko.
,, Ahoj Chloe!“ řekne Kenji s úsměvem a v jeho krásně modrých očí se mu leskne světlo z lampy, pod kterou se zrovna oba zastavili.
,, Jé … ahoj Kenji!“ začervená se Chloe. Tohle byl přesně ten člověk, který mohl Chloe zvednout náladu po dnešním dni. Chloe byla už vyčerpaná. Byla těsně po boji s Kariko, který ji totálně vyčerpal.
Chloe se nějak zamotala hlava. Jako mávnutím proutku sebou málem hodila o zem, ale statečný rytíř Kenji ji chytil do své náruče.
,, si v pořádku?“ zeptal se ji trochu vyděšeně.
Chloe otevřela oči a když zjistila že je v Kenjiho náruči tváře ji jemně chytili červenající barvu.
,, jo už je to v pohodě!“
,, Raději tě doprovodím!“ řekl statečně, chytil ji kolem ramen, a oba se vydali noční cestou. Nad jejich hlavami svítilo spousta hvězd a také tu nechyběla krásně zářící luna, která jim svítila na cestu. Krásná romantická procházka nocí…