VÝUKA ADEPTŮ NA POSUZOVATELE DRŮBEŽE

Zápis
z Ústřední konference delegátů odbornosti chovatelů drůbeže
konané dne 29. března 2008 v Praze

PŘÍTOMNÍ delegáti

OO ČSCH Benešov (Ladislav Heřman), Beroun (Jaroslav Peták), Brno (Mgr. Zdeněk Nečas), Břeclav (Václav Mlaskač), Domažlice (Jan Dufek), Frýdek-Místek (Karel Volný), Havlíčkův Brod (Jan Křivský), Hodonín (Luděk Soldán), Hradec Králové (Jaroslav Kalaš), Cheb (Václav Rybáček), Chrudim (Dušan Barcuch), Jihlava (Miloslav Procházka), Jindřichův Hradec (Vladimír Kopřiva), Kladno (Anna Kissová), Kolín (Pavel Hrubeš), Kroměříž (Roman Šesták), Kutná Hora (Vlasta Novák), Liberec (Jaroslav Slavík st.), Litoměřice (Jaroslav Duchoslav), Louny (Václav Stehlík), Mělník (Josef Škoda), Mladá Boleslav (Miroslav Heller), Opava (Jaroslav Trávníček), Ostrava (Petr Matěj), Pardubice (Josef Blažek), Pelhřimov (Marie Špátová), Písek (Jindřich Vácha), Plzeň-oblast (Ladislav Štolba), Praha-východ (Zbyněk Nenutil), Praha-západ (Ing. Richard Konrád), Prostějov (Vratislav Slavík), Přerov (Antonín Dočekal), Strakonice (Václav Truhlář), Svitavy (Richard Kořízek), Tábor (Jana Benešová), Teplice (Jindřich Mouka), Trutnov (Jan Moravec), Uherské Hradiště (Ing. Martin Zábrana), Vyškov (Jaroslav Zehnal), Znojmo (Alena Polášková).

Klub chovatelů araukan (Bc. Miroslav Pawlas), australek (Luděk Soldán), barneveldek (Ing. Jan Bouma, CSc.), bojových plemen (Miroslav Macíček), českých hus (Ivan Pavel), českých plemen slepic (Miroslav Harčarík), faverolek (Ing. Marie Zemanová), chocholatých plemen (Ing. Richard Konrád), hempšírek (Jiří Zemek), krůt a perliček (Ladislav Štolba), leghornek (Josef Blažek), plymutek (Miloslav Hertl), rodajlendek (Václav Sekáč), sebritek (Ivan Zábrana), velsumek (Ing. František Šonka), vlašek (Radim Weiter), vodní drůbeže (Václav Brdička), vyandotek (Pavel Hrubeš).

ÚOK CHD Ing. Richard Konrád, Ing. František Šonka, Josef Vilhelm, tajemnice Eliška Stejskalová

OMLUVENÍ delegáti:

OO ČSCH Blansko, Česká Lípa, Český Krumlov, Chomutov, Jeseník, Karlovy Vary, Karviná, Rakovník, Rychnov nad Kněžnou, Semily, Tachov, Zlín, Žďár nad Sázavou.

ÚOK CHD Jaroslav Bayer, Ing. Iveta Prombergerová, PhD.

1. Úvod

Jednání zahájil uvítáním přítomných delegátů Ing. František Šonka, předseda Ústřední odborné komise chovatelů drůbeže (dále ÚOK CHD) a místopředseda Rady Plemenné knihy drůbeže (dále Rada PKD). Konstatoval, že prostor při konferenci bude dán především diskutujícím, zprávy budou jen krátké. Ing. Richard Konrád, který byl pověřen řízením schůze, rovněž přivítal přítomné a navrhnul plénu doplnit do programu jednání další bod, a to zprávu předsedy revizní komise. Návrh byl schválen. Program Ústřední konference delegátů odbornosti chovatelů drůbeže byl tedy následující:

1. Úvod, volba pracovních komisí
2. Zpráva o činnosti ÚOK CHD a Rady PKD – Ing. František Šonka
3. Zpráva revizní komise – Ing. Jan Bouma, CSc.
4. Informace ze sboru posuzovatelů drůbeže – Ivan Pavel
5. Diskuse
6. Usnesení
7. Závěr

Dále se uskutečnila volba společné mandátové a návrhové komise. Za ÚOK CHD byli navrženi Josef Vilhelm a Jaroslav Kalaš, z pléna Miloslav Procházka, Jiří Zemek a Jan Moravec. Složení pětičlenné komise bylo schváleno, zapisováním byla pověřena Eliška Stejskalová.

2. Zpráva o činnosti Ústřední odborné komise chovatelů drůbeže a Plemenné knihy drůbeže

Ing. František Šonka zdůraznil, že nebude opakovat informace, které již byly zveřejněné v časopise Chovatel. Uvedl, že ÚOK CHD se více zaměří na činnost klubů, dále jmenoval některé z klubů, které pracují velmi dobře – Klub chovatelů rodajlendek, Klub chovatelů českých plemen slepic, Klub chovatelů českých hus, Klub chovatelů sebritek, Klub chovatelů leghornek. Krátce se zmínil o tom, že ÚOK CHD iniciovala z podnětu chovatelů založení samostatného Klubu chovatelů krůt a perliček. Připomněl, že 5. dubna 2008 se v Kolíně koná výroční členská schůze Klubu chovatelů plymutek, jenž tento rok slaví sté výročí založení. Dále Ing. František Šonka uvedl, že dle pokynu minulé konference zpracoval Ing. František Tuláček takzvanou „Kuchařku pro kluby“, která na pokračování vycházela v časopise Chovatel. Zdůraznil, že ÚOK CHD se neschází příliš často, řada věcí je řešena operativně, aby nebyly na schůzování čerpány zbytečné finanční prostředky. ÚOK CHD a Rada PKD totiž klade velký důraz na poskytnutí příspěvků kontrolovaným chovům drůbeže. Ing. František Šonka poté poděkoval autorům nového Vzorníku plemen drůbeže, uvedl, že publikace se velmi dobře, i přes poměrně značně vysokou cenu, prodává.
K nánožním kroužkům na drůbež poznamenal, že po loňských potížích s pozdním dodáním a špatnou čitelností to vypadá, že letošní kroužky budou dobré. Při testu kvality vyšlo najevo, že české kroužky jsou oproti německým pevnější, nejsou tak křehké a lámavé. Přesto, budou-li mít chovatelé k dispozici opotřebované a nekvalitní kroužky, je třeba je poslat na ÚOK CHD, aby je mohla doložit výrobci. V závěru svého vystoupení podal informaci o celostátní výstavě s mezinárodní účastí, jež se bude konat ve dnech 21. až 23. listopadu 2008 v Pražském veletržním areálu v Praze-Letňanech. Smyslem této akce je přilákat na naše výstavy zahraniční vystavovatele a nabídnout jim zvířata z našich chovů. Vyzval chovatele, aby tuto výstavu podpořili. Zmínkou o příští evropské výstavě konané v roce 2009 ve slovenské Nitře svoje úvodní vystoupení zakončil.

3. Zpráva revizní komise

Ing. Jan Bouma, CSc., předseda revizní komise odbornosti, konstatoval, že byl pravidelně zván na jednání odborné komise. Dne 19. března 2008 byla, na základě předložených dokladů, provedena kontrola hospodaření a činnosti ÚOK CHD za rok 2007. Plánovaný schodek v rozpočtu byl -165.000 Kč, skutečnost činila -120.293 Kč. Kontrolovány byly především finanční prostředky z dotačních titulů. Ministerstvo zemědělství přiznalo dotace českým husám (celkem bylo na 157 kusů vyplaceno 78.500 Kč) a českým slepicím zlatým kropenatým (celkem bylo na 385 kusů vyplaceno 142.450 Kč). Kontrole byly podstoupeny doklady ohledně dotace ve výši 20.000 Kč Klubu chovatelů českých hus a 80.000 Kč Klubu chovatelů českých plemen slepic. Dotace klubům byla poskytnuta z peněz ministerstva zemědělství, přes koordinátora Výzkumný ústav živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi a vyplacena byla prostřednictvím ČSCH. Zkontrolovány byly doklady, dle nichž byly zaslány příspěvky kontrolovaným chovům drůbeže – celkem 103.000 Kč. Dle účetních dokladů byla ověřena faktura od Školního statku Opava za testování drůbeže – 35.000 Kč a faktura za vícenáklady na zdravotní zkoušky a léčiva v hodnotě 4.975 Kč. Byl zkontrolován doklad o proplacení násadových vajec Klubu chovatelů rodajlendek a Klubu chovatelů faverolek – za každé dodané násadové vejce kluby obdržely 5 Kč. Dotace na Plemennou knihu drůbeže činila 259.999 Kč – z toho 159.999 Kč bylo zaúčtováno na ÚOK CHD, zbylých 100.000 Kč bylo přeúčtováno na sekretariát.

4. Informace ze sboru posuzovatelů drůbeže

Ivan Pavel, předseda sboru posuzovatelů drůbeže, referoval o tom, že posuzovatelský sbor má v současnosti 58 posuzovatelů, evidováno je 11 adeptů. Pětičlenný výbor sboru posuzovatelů je dále doplněn komisí pro standardy, vzdělávací komisi a zkušební komisi. Poslední dvě školení navazovala na nový Vzorník plemen drůbeže. Kategorizace a specializace posuzovatelů, jež byly vyhlášeny před třemi lety, nadále pokračují, jejich absolventi najdou uplatnění především při celostátních výstavách a speciálních výstavách klubů. Dále Ivan Pavel uvedl, že pravomoci mezi ÚOK CHD a Radou PKD jsou dobře rozděleny, takže kompetence se nepřekrývají. Upozornil, že plemenářskou práci ve Svazu vykonávají především kluby, a proto je třeba jim dát řádné pravomoci. Uvedl, že několik klubů pracuje velmi dobře, mnohé však výrazně stagnují.
K výstavám konstatoval, že drůbež není, oproti králíkům, na většině výstav vážena. Výstavy, na nichž by měli být přizváni dva posuzovatelé, posuzuje jen jeden; pak jsou připomínky, že posouzení drůbeže dlouho trvá. Dotkl se kvality kroužků, černě zbarvené a loňské byly velmi špatné, letošní vypadají dobře. Ke zlepšení jistě přispěl i závažný rozhovor s výrobcem, k němuž došlo na celostátní výstavě v Lysé nad Labem.
Za velký úspěch považuje počínání Petera Žuffy, zástupce Svazu v sekci drůbeže při Evropském chovatelském svazu (EE). Vynikajícím způsobem reprezentuje české posuzovatele drůbeže, odbornost i celý Český svaz chovatelů. Díky němu i zahraniční posuzovatelé vidí, že české posuzování je kvalitní a náročné. Peteru Žuffovi se podařilo prosadit uznání českých krůt v rámci EE. Bylo to, pravil Ivan Pavel, takzvaně za minutu dvanáct, protože kdyby se tak nestalo, letos by krůty bíle lemované byly zahrnuty mezi německé krůty. Peter Žuffa vynakládá také mimořádnou pozornost směrem k polským chovatelům, zdárně se rozvíjí spolupráce, řada polských chovatelů se již řídí naším Vzorníkem plemen drůbeže.

5. Diskuse

Po úvodních proslovech, které všechny dohromady trvaly třicet minut, přišla na řadu diskuse. Před jejím zahájením přednesl informaci o počtu zúčastněných Josef Vilhelm, člen mandátové a návrhové komise. Celkem je 75 okresů, přítomno 40 delegátů OO ČSCH (13 omluveno, 22 neomluveno). Celkem je ustanoveno 23 chovatelských klubů drůbeže, přítomno 18 delegátů (omluveni 4, neomluven jeden delegát). Dále jsou přítomni tři z pěti členů ÚOK CHD a dva členové revizní komise. Valná hromada je jen těsnou většinou usnášeníschopná. Delegátům byl dán prostor pět minut pro přednesení diskusního příspěvku.

Pavel Hrubeš (OO ČSCH Kolín, Klub chovatelů vyandotek) – konstatoval, že v ČSCH upadá plemenářská práce, dřívější „strom“, jehož základnu tvořily rozmnožovací chovy a špici šlechtitelské chovy, vzhledem ke změněným poměrům již neexistuje. Rozmnožovací chovy dodávající násadová vejce do svazových líhní dnes již nejsou evidovány. Plemenné chovy nemají možnost si zakoupit kvalitní zvířata z rozmnožovacích chovů, chybí návaznost. Jako řešení vidí Pavel Hrubeš zakládání speciálních chovů – a to v rámci klubů – chovy pak budou registrovány Plemennou knihou drůbeže. Rovněž nové chovy maransek by měly být zahrnuty do evidence, aby se sledovaly původy, pomohlo by to výběru zvířat a vyhnutí se příbuzenské plemenitbě.
Dále informoval přítomné o zpracování hlášení z výstav, které odevzdávají jednotliví posuzovatelé. Sledováno je nejen to, jaká plemena a barevné rázy jsou vystavovány, ale i jak byla zvířata hodnocena. Pavel Hrubeš připravuje zpracování informací do článku. Ke kvalitě nánožních kroužků drůbeže uvedl, že má ve svém chovu řadu německých zvířat, na kroužcích je patrné, že některé ročníky byly kvalitní, jiné špatné.
Na příspěvek reagoval Ing. Richard Konrád, který konstatoval, že myšlenka zavedení speciálních chovů je výborná, protože plemenářská práce se musí provádět především v klubech. Dále hovořil o tom, že nápad předávat si data mezi kluby a Plemennou knihou drůbeže je realizován již několik let. Z původních devíti klubů, které se do projektu přihlásily, dnes data předávají čtyři – Klub chovatelů sebritek, Klub chovatelů českých plemen slepic, Klub chovatelů araukan a Klub chovatelů velsumek. Základním kamenem úrazu je získání podkladů od chovatelů, kteří plemenářské práci stále ještě nepřikládají důležitost.
Ing. František Šonka doplnil informaci k maranskám. Dovezl drůbež tohoto líbivého plemene z Francie, je jejím velkým propagátorem, uvedl, že v současné době eviduje 150 zájemců o násadová vejce nebo o kuřata, Klub chovatelů maransek však bude založen v případě, kdy o členství v klubu projeví zájem minimálně třicet chovatelů.

Miloslav Hertl (Klub chovatelů plymutek) – omluvil předsedu klubu Jaroslava Těšínského, jenž se na konferenci nemohl dostavit z důvodu příprav nadcházejícího významného klubového setkání. Zdůraznil, že 5. dubna 2008 se v Kolíně koná slavnostní schůze ke stému výročí založení klubu. Konstatoval, že Klub chovatelů plymutek speciální chovy už má. Dále uvedl, že klub má rezervy v plemenářské práci a je si toho dobře vědom. Problematice se začala věnovat komise vedená chovatelem a posuzovatelem drůbeže Miroslavem Pourem, pro plymutky jednotlivých barevných rázů jsou připraveny připařovací plány. Vyzdvihl myšlenku, že všechno je v lidech, doplnil, že v klubu je výborná parta chovatelů. Dále Miloslav Hertl zopakoval názor, že posuzování drůbeže v České republice je velice přísné, troufá si tvrdit, že i nejpřísnější na světě, v okolních státech je povrchnější. Zdůraznil, že je zastáncem specializace a kategorizace posuzovatelů, specialisté se uplatní speciálních výstavách klubu. Poznamenal, že Klub chovatelů plymutek pořádá v Chlumci nad Cidlinou samostatné speciální výstavy, které nejsou pouhým doprovodem všeobecných výstav. Své vystoupení zakončil poznámkou, že klub má identifikační číslo, účet u banky, tedy ne na nějakém soukromém účtu, také uvedl, že sídlo klubu nemohlo být v Praze a je na jeho adrese. Miloslav Hertl dodal, že kdyby funkcionářem klubu nebyl, sídlo se musí měnit.
Na toto vystoupení navázal Ing. Richard Konrád, jenž konstatoval, že identifikační číslo se nemění a změnit adresu klub není nijak složité. Eliška Stejskalová reagovala slovy, že Klubu chovatelů českých plemen slepic se povolilo sídlo klubu v Praze na adrese sekretariátu a přináší to jisté problémy - na jedné adrese jsou dvě chovatelská identifikační čísla a při předávání žádostí o dotace se každoročně dolaďují vzniklé nejasnosti.

Ivan Zábrana (Klub chovatelů sebritek) – přivítal by posílení pravomocí klubů, kvitoval s povděkem, že se v ÚOK CHD bude věnovat větší pozornost klubům a plemenářské práci. Uvedl, že od roku 2001, tedy od schválení plemenářského zákona, klesly počty kontrolovaných chovů drůbeže. Dnešní počty šlechtitelských a plemenných chovů považuje za zcela nedostačující, domnívá se, že je především na klubech, aby vzniklou situaci řešily. Poznamenal, že ani ze strany ústředního výboru nejsou vytvářeny podmínky pro plemenářskou práci, kluby jsou stále jen něco okrajového. Konstatoval, že program poskytnutý klubům Plemennou knihu drůbeže je dobrý jen na vydávání rodokmenů, ale žádné další funkce nemá. Poukázal na obtíže při shánění křídelních a kuřecích známek. Požádal, aby se ÚOK CHD pokusila tyto známky zajistit, jelikož chovatelé nemají možnost je sehnat. Delegáti daný návrh schválili.
Upozornil, že ve Směrnicích pro činnost kontrolovaných chovů drůbeže nejsou podrobné informace. Kvitoval, že informace na webových stránkách ČSCH v sekci drůbeže jsou stále doplňovány, což je dobře. K nánožním kroužkům pro drůbež uvedl, že je autorem technického návrhu kroužků, současné kroužky však technickému návrhu vůbec neodpovídají. Černé kroužky byly skutečně nekvalitní, technologie vypalování a k tomu černá barva nic jiného, než nečitelnost, přinést nemohla. Zdůraznil, že i Klub chovatelů sebritek má svoji vlastní samostatnou speciální výstavu, posouzení je veřejné, klub již řadu let spolupracuje s Ivanem Pavlem. Ivan Zábrana vyslovil názor, že doporučuje posuzovatele specialisty – plemenářská práce v klubu je dozorována po mnoho let posuzovatelem, který může populaci fundovaně hodnotit.
Eliška Stejskalová k programu Plemenné knihy drůbeže uvedla, že klubové pobočky mají základní verzi programu, centrální verze umí vytisknout řadu sestav potřebných pro evidenci, jež se předávají Výzkumnému ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi a na ministerstvo zemědělství. Pořizování jiného programu naráží na jednu jedinou věc – finance. Program na Plemennou knihu byl vyroben bývalým chovatelem za přijatelných finančních podmínek, kdyby se zadával firmě, jeho pořizovací cena je několikanásobně vyšší. Ing. Richard Konrád poté vysvětlil, že Směrnice pro činnost kontrolovaných chovů drůbeže zcela záměrně nezabíhají do naprostých detailů, šili bychom si totiž při kontrolách na sebe bič.

Václav Mlaskač (OO ČSCH Břeclav) – na úvod svého vystoupení konstatoval, že líhně leckdy odebírají násadová vejce z nekvalitních chovů často veterinárně neošetřených, chovatelé se při nákupu kuřat nestačí mnohdy divit, co jim z nich vyroste. Uvedl vlastní zkušenost, že z padesáti v líhni nakoupených kuřat českých slepic jich v dospělosti mělo dvaačtyřicet zelené nohy. Dále Václav Mlaskač hovořil o navázané spolupráci s Agrární komorou Jihomoravského kraje. Podotkl, že se mu podařilo v brněnském studiu vyjednat natáčení Zemědělského magazínu, v němž se představí i řada našich chovatelů. Poukázal na to, že břeclavští chovatelé spolupracují také se správou Jihomoravského kraje a Magistrátem města Brna, vyjádřil přesvědčení, že obdobná spolupráce by byla i v jiných krajích pro chovatele přínosem. Při té příležitosti pozval delegáty konference na jihomoravskou výstavu drobných zvířat, jež se bude konat ve dnech 5. a 6. září 2008 na brněnském veletržním výstavišti, kde se současně, kromě chovatelů, představí například i včelaři. Uvedl, že věří, že v budoucnosti se na toto reprezentativní výstaviště vrátí i celostátní výstavy – jihomoravští chovatelé dělají vše pro to, aby podmínky pro konání těchto vrcholných chovatelských akcí byly přijatelné. Vyjádřil zklamání nad tím, že na konferenci není nikdo z vedení Svazu a rovněž nad tím, že z původně avizované středoevropské výstavy v Praze-Letňanech zůstává celostátní výstava s mezinárodní účastí a klecným 150 Kč na zvíře, což je pro řadu chovatelů zcela neúnosná částka.
K vystoupení Václava Mlaskače Ing. Richard Konrád doplnil, že Svaz již nemá možnost líhně nikterak ovlivnit. Je to podnikatelská činnost, líhňaři samozřejmě musí brát ohledy na ekonomiku. Dříve Svaz líhně uznával, nakonec se však ukázalo, že k uznaným rozmnožovacím chovům líhňaři stejně přibírají i chovy zcela neprověřené. Není cesta, jak líhňařům něco direktivně přikazovat nebo je koordinovat. Ani v zákonech není nic takového dáno.

Vladimír Kopřiva (OO ČSCH Jindřichův Hradec) – poznamenal, že je nutné, aby byl klubům dán větší prostor, dosud chybí vůle tento stav změnit. Jsou zodpovědné za plemenářskou práci, za šlechtění, přitom jejich hlas není brán v úvahu. Navrhuje schválit, aby kluby měly na konferenci hlas volební. Upozornil, že již z účasti na konferenci je evidentní, jak se k problémům drůbežářů staví OO ČSCH (jejich účast je nízká) a jak kluby. Schválením toho, že kluby budou mít na konferenci hlas volební se předejde i případné „neusnášeníschopnosti“, která hrozí v důsledku malé účasti delegátů OO ČSCH. Dále připomněl, že z jednání konference by měl vzejít požadavek na doplnění výstavního fundusu o voliéry na krůty a velké husy, pro které jsou metrové klece opravdu malé. Uvedl, že je potřeba, aby na výstavách byla klubová zvířata dána do samostatné expozice, v níž nebudou zvířata nečlenů klubu.

Eliška Stejskalová (tajemnice ÚOK CHD a PKD) konstatovala, že volební hlas pro kluby je v rozporu se Stanovami ČSCH. V následné bohaté diskusi, doplněné studiem Stanov ČSCH a řádu odbornosti, však došli delegáti k závěru, že Stanovy ČSCH ani řád odbornosti možnost hlasovat klubům na konferenci nezakazují, schválení volebního řádu dává prostor k tomu, aby byl dán volební hlas i klubům. V řádu odbornosti dojde tedy ke změně článku 1 Organizačního řádu odbornosti chovatelů drůbeže při ČSCH: „Základním organizačním článkem odbornosti chovatelů drůbeže jsou základní organizace (ZO) a kluby“. Dále „Činnost a postavení ZO a okresních odborných komisí (OOK) a klubů upravují Stanovy ČSCH“. Změní se i článek 7 Organizačního řádu odbornosti chovatelů drůbeže při ČSCH: „Každý jednotlivý klub má právo delegovat na jednání Ústřední konference delegátů odbornosti chovatelů drůbeže jednoho zástupce s hlasem volebním“.
Eliška Stejskalová poté vysvětlila, že výstavní program již neumožňuje další úpravy. Konstatovala, že před sedmi lety bylo zadáno chovateli, jenž se zabýval programováním, zpracování výstavního programu. Tehdy opravdu nikdo netušil, co vše se během následujících let bude od programu očekávat. V průběhu let se nakupily další a další požadavky na zásadní či drobnější změny programu, dodělávala se řada výstupních sestav, program prošel desítkami náročných změn a dodatků. Největší zásah znamenala příprava a generace katalogu a doprovodných výstupů pro Evropskou výstavu 2004 v Praze, definitivní poslední „ranou“ byly pro svazový program změny zadané v souvislosti se zpracováním katalogu a výstupních sestav pro výstavu Náš chovatel v Lysé nad Labem. Neustálé opravování a doplňování způsobilo, že program je tak nastavovaný a tudíž choulostivý, že i malá úprava způsobuje kolabování jiných funkcí. Řešením je zadání nového programu profesionální firmě, a to s výčtem veškerých požadavků. Firmy, zabývající se programováním, však mají podstatně větší finanční požadavky na zpracování programu.

Ing. Richard Konrád (ÚOK CHD, OO ČSCH Praha-západ, Klub chovatelů chocholatých plemen) – potvrdil, že pořízení nového programu je nákladná záležitost. Uvedl, že Svaz chovatelů ovcí a koz zadal počítačové firmě zpracování programu – jeho pořizovací cena byla 800.000 Kč. Chovatelé, kteří neustále volají po nějakých úpravách a změnách si evidentně neuvědomují, že to není tak jednoduché a hlavně to stojí hodně peněz.

Václav Rybáček (OO ČSCH Cheb) – doporučil, aby byla sjednocena cena kroužků na exoty, drůbež a holuby. Na příspěvek bylo reagováno vysvětlením, že kroužky jsou vyráběny různou technologií a je použitý i jiný materiál, proto je i rozdílná cena.

Ivan Pavel (výbor posuzovatelů drůbeže, Klub chovatelů českých hus) – dotkl se občasných stížností na činnost posuzovatelů, konstatoval, že ideální by samozřejmě bylo, kdyby pohled na zvířata byl jednotný, ale jelikož se jedná o subjektivní činnost, může jednu a tutéž věc vidět každý jinak. Připustil, že někteří posuzovatelé zaměňují velké vady s výlukovými. Uvedl, že při školeních se dělá skutečně maximum pro sjednocení pohledu na posuzování, nikdy však nelze zaručit, že všichni budou posuzovat naprosto shodně.

Josef Škoda (OO ČSCH Mělník) – připomněl, že OO ČSCH zastávají hlavně organizační práci, kluby jsou pak vykonavateli šlechtitelské a plemenářské práce. Zmínil se o založení nového Klubu chovatelů krůt a perliček. Uvedl, že chovatelé krůt a perliček byli původně organizováni v Klubu chovatelů vodní drůbeže, krůt a perliček. ÚOK CHD iniciovala založení nového klubu, pak už se o chovatele nestarala. Po delší nevraživosti mezi členy obou klubů Ivan Pavel dojednal mezi oběma kluby smír. Dále Josef Škoda upozornil, že není nutné zakládat nové kluby za každou cenu. Podotkl, že je znám případ, kdy chovatel podmiňoval poskytnutí násadových vajec vstupem do klubu. Pokud žadatel do klubu vstoupit nechtěl, byl vykázán. Konstatoval, že pořádání středoevropské výstavy, či výstavy s mezinárodní účastí, považuje za pouhé „velké oči“ ústředního výboru. Akci budou nakonec zachraňovat chovatelé, kteří s pomocí letáčků budou shánět zahraniční vystavovatele. Poté Josef Škoda vyslovil názor, že za každou cenu trvat na nějakých reprezentativních a drahých výstavištích nemá smysl. V zahraničí se výstavy pořádají po dohodě chovatelů různými institucemi v prostorách, které nejsou původně určeny k výstavním účelům – například v různých halách. Uvedl, že je třeba konference odbornosti svolávat častěji.

Ing. František Šonka (ÚOK CHD, Klub chovatelů velsumek) – vysvětlil, že v roce 2007 konference měla být svolána, kvůli oddálení tisku Vzorníku plemen drůbeže se však nakonec nesvolala, v původně plánovaném termínu se totiž konalo školení posuzovatelů. Reagoval na vystoupení Josef Škody ohledně náboru do klubů, konstatoval, že se zjevně týká jeho. Ohradil se proti tomu, že by někoho nutil ke vstupu do připravovaného Klubu chovatelů maransek. Podotkl, že kdo ho zná, velmi dobře ví, že nějaké hrubé a neomalené jednání nepoužívá. K eventuálně založenému Klubu chovatelů maransek vysvětlil, že klubem řízená plemenářská práce by předešla v současnosti hojně praktikované příbuzenské plemenitbě. Pokud se situace nebude řešit, brzy klesne užitkovost a plemeno se opět z našich chovů vytratí. Vystoupení zakončil poznámkou, že nikdo nemůže celou tíhu dovozu nových zvířat nechat na jednom důchodci. Konání konference každý rok nic nebrání, ovšem budou to zas vynaložené peníze, které by mohly být poskytnuty chovatelům. Konstruktivní jednání, omezení zbytečného schůzování a maximum finančních prostředků věnovaných kontrolovaných chovům, jež mají v pořádku náležitosti vůči Plemenné knize drůbeže a které vystavují na celostátních výstavách, to je priorita ÚOK CHD.

Ing. Jan Bouma, CSc.(revizní komise odbornosti, Klub chovatelů barneveldek) – pozastavil se nad tím, proč není možné zakázat líhním prodej nekvalitních kuřat a proč nelze líhně nějak kontrolovat. Podotkl, zdali by se nedal centrálně zorganizovat dovoz kvalitních zvířat z ciziny.

Ing. Richard Konrád (ÚOK CHD, OO ČSCH Praha-západ, Klub chovatelů chocholatých plemen) – znovu zopakoval, že líhním nelze skutečně nic nařizovat, nelze jim diktovat, ze kterých chovů mají líhnout. Líhnutí je podnikatelská aktivita, líhně musí mít v pořádku věci vůči finančnímu úřadu. Konstatoval, že všechno je v lidech a zdůraznil, že o dovozu zvířat se musí domluvit lidé v klubu. Kluby mají prostor provádět osvětovou a propagační činnost. Snahu získávat nové členy do klubu vidí jako dobrou věc.

Ladislav Štolba (OO ČSCH Plzeň-oblast, Klub chovatelů krůt a perliček) – reagoval na slova o propagaci líhní tím, že navrhnul řešení – kluby by v Chovateli zveřejňovaly seznam kvalitních chovů, jež nabízí násadová vejce popřípadě kuřata.

Josef Blažek (OO ČSCH Pardubice, Klub chovatelů leghornek) – informoval, že klub byl založen v roce 1975, v současnosti má 19 členů a bohatou historii. V letošním roce dodalo 7 členů klub násadová vejce do testovací stanice v Opavě. Řekl také, že klub řadu let spolupracoval s vloni zemřelým posuzovatelem Bohumilem Novákem, specialisty může jenom doporučit. Také se rozhodně přiklonil k názoru, že kluby by měly mít v rámci Svazu větší pravomoci, zopakoval, že OO ČSCH především organizují akce, kluby mají zodpovědnost za plemenářskou práci. Uvedl, že může potvrdit názor, že na výstavách organizátoři posuzovatelům drůbeže nepomáhají a podstatně více je zatěžují. Drůbež se neváží a pomocníci k dispozici nejsou. Řekl také, že posuzování drůbeže, a jako organizátor řady akcí to může potvrdit, je nejnáročnější. Pokud pro posuzování nejsou vytvořeny podmínky, není divu, že posouzení trvá dlouho.

Jindřich Vácha (OO ČSCH Písek) – zajímal se o to, kde jsou zveřejněny doporučené ceny chovné drůbeže.

Ing. František Šonka (ÚOK CHD, Klub chovatelů velsumek) – uvedl, že tyto ceny jsou zveřejněny na webových stránkách Svazu a každoročně ve svazové ročence. Informace 2008 budou k dispozici na valné hromadě.

Miloslav Hertl (Klub chovatelů plymutek) – zastává názor, že konference odbornosti by se měla konat každým rokem. Dále se přimlouvá za to, aby vystavovatelé na velkých výstavách měli možnost zakoupit si permanentky.

Ing. Richard Konrád (ÚOK CHD, OO ČSCH Praha-západ, Klub chovatelů chocholatých plemen) – uvedl, že celostátní výstavy se pořádají na výstavištích, které samozřejmě chtějí vydělat, vstupné je jedním ze zisků.

Jaroslav Kalaš (revizní komise odbornosti, OO ČSCH Hradec Králové) – referoval o tom, že se jako vystavovatel účastnil lednové výstavy Náš chovatel a dodal hodně zvířat. Přivítal by, kdyby vystavovatelé většího množství zvířat platili nižší klecné za jedno zvíře.

Jaroslav Vondráček (Klub chovatelů rodajlendek) – uvedl, že je majitelem dvou plemenných chovů drůbeže. Na letošní uznávací řízení musí přihlásit 12 kusů, což je finančně nákladné. Dále se Jaroslav Vondráček ptal, proč ÚOK CHD přistoupila k uznávacímu řízení na výstavě s mezinárodní účastí v Praze-Letňanech. Z pléna poté vzešel názor toto rozhodnutí zrušit a zvolit k uznávacímu řízení například krajskou výstavu v Lysé nad Labem.

Vladimír Kopřiva (OO ČSCH Jindřichův Hradec) – ohradil se, aby nebyla zvýhodňována krajská středočeská výstava, jsou i jiné krajské výstavy.

Ing. František Šonka (ÚOK CHD, Klub chovatelů velsumek) a Eliška Stejskalová (tajemnice ÚOK CHD a PKD) – vysvětlili, že uznávací řízení na jiné výstavě by znamenalo obejít a nepodpořit celostátní výstavu. Nějaká následná a nová řešení by teď vyvolala více zmatku než užitku.

Karel Volný (OO ČSCH Frýdek-Místek) – vznesl dotaz, proč se zvířata na celostátní výstavu nemohla poslat drahou. Uvedl jako příklad Václava Dvorského, chovatele slovenských hus, pro kterého se tím pádem stala účast na výstavě neřešitelnou záležitostí. Ing. Richard Konrád reagoval vysvětlením, že naprosto nejlepší řešení je dohodnout se v rámci okresu a zorganizovat hromadný odvoz. Řada okresních organizací, například Trutnov nebo Jindřichův Hradec, už to dělá. Znovu zopakoval, že vše je v lidech a kde je vůle, tam je i cesta.

Pavel Hrubeš (OO ČSCH Kolín, Klub chovatelů vyandotek) – rovněž považuje za nešťastné rozhodnutí uznávat kontrolované chovy na letňanské výstavě. Řešením by bylo uznávací řízení odsunout.

Ing. Richard Konrád (ÚOK CHD, OO ČSCH Praha-západ, Klub chovatelů chocholatých plemen) a Josef Vilhelm (ÚOK CHD) – připomněli, že je nutné zvolit delegáta na valnou hromadu, bylo připomenut návrh předešlých konferencí, a to zvolit za delegáta předsedu ÚOK CHD Ing. Františka Šonku. Návrh byl schválen.

Vzhledem k tomu, že nikdo další se do diskuse již nepřihlásil, byla tato ukončena.

6. Usnesení

Následovala sumarizace bodů, jež z jednání vzešly. Návrhová a mandátová komise předložila ke schválení návrh usnesení. Operativně byly některé formulace pozměněny, k návrhu usnesení se živě diskutovalo. Definitivní verze usnesení zní:

USNESENÍ
Ústřední konference delegátů odbornosti chovatelů drůbeže
konané dne 29. března 2008 v Praze

Schvaluje:

1. Program a volbu společné pracovní komise – mandátové a návrhové – ve složení: Josef Vilhelm, Jaroslav Kalaš, Miloslav Procházka, Jiří Zemek, Jan Moravec a jako zapisovatelku Eliška Stejskalovou.
2. Zprávu revizní komise odbornosti přednesenou Ing. Janem Boumou, CSc., předsedou revizní komise.
3. Zprávu předsedy sboru posuzovatelů drůbeže Ivana Pavla.
4. Změnu článku 1 Organizačního řádu odbornosti chovatelů drůbeže při ČSCH: „Základním organizačním článkem odbornosti chovatelů drůbeže jsou základní organizace (ZO) a kluby“. Dále „Činnost a postavení ZO a okresních odborných komisí (OOK) a klubů upravují Stanovy ČSCH“. Schvaluje změnu článku 7 Organizačního řádu odbornosti chovatelů drůbeže při ČSCH: „Každý jednotlivý klub má právo delegovat na jednání Ústřední konference delegátů odbornosti chovatelů drůbeže jednoho zástupce s hlasem volebním“.
5. Delegáta odbornosti na Valnou hromadu Svazu Ing. Františka Šonku.

Bere na vědomí:

1. Zprávu Ing. Františka Šonky o činnosti ÚOK CHD a Rady Plemenné knihy drůbeže.
2. Vystoupení přítomných delegátů v diskusi.
3. Zprávu mandátové a návrhové komise.

Ukládá:

1. Zástupcům jednotlivých klubů připravit pro společnou schůzi zástupců klubů a ÚOK CHD a Rady PKD náměty na zlepšení práce a zvýšení pravomoci klubů.
2. Radě Plemenné knihy drůbeže a ÚOK CHD zlepšit (rozšířit) program pro evidenci kontrolovaných chovů drůbeže.
3. ÚOK CHD zabezpečit, případně nechat vyrobit dostatečně velké, klece pro vystavování krůt a hus velkých plemen.
4. ÚOK CHD zajistit pro kontrolované chovy křídelní známky pro slepice a mosazné křídelní známky pro kuřata (pro zabezpečení šlechtitelské práce).
5. Příští Ústřední konferenci delegátů odbornosti chovatelů drůbeže určit četnost konání konferencí.
6. ÚV ČSCH doporučuje zlepšit program pro tvorbu výstavních katalogů.

Usnesení bylo jednohlasně schváleno. Delegáti souhlasili s návrhem, že zápis z Ústřední konference delegátů odbornosti chovatelů drůbeže nebude rozesílán OO ČSCH a klubům poštou, ale bude vyvěšen na webových stránkách Svazu a vydán v časopise Chovatel.

7. Závěr

Ing. Richard Konrád a Ing. František Šonka poděkovali přítomným delegátům za konstruktivní jednání. Ing. František Šonka poté zakončil jednání přáním, aby chovatelé podpořili letošní celostátní výstavu, poděkoval za pracovní průběh konference.

Ing. František ŠONKA, v.r.
předseda ÚOK CHD a místopředseda Rady PKD

Zapsala – ELIŠKA STEJSKALOVÁ
Ověřovatelé zápisu – JOSEF VILHELM a Ing. RICHARD KONRÁD