elfský slovník
a- – předpona slovesa, které následuje slo-vo, které je objektem smyslového vnímá-ní, sloveso popisuje, co vnímaný objekt dělá ( Man cenuva lumbor ahosta? – kdo uvidí mraky se kupit? );(hosta – shroma-žďovat se )
a (1) – zvolací částice – ó ( a vanimar – ó nádherní)
a, á (2) – přikazovací částice – ó ( a laita, laita te! – ó chvalme, chvalme je!)
a, ar (3) – spojka a
acúna- - viz. cúna
aha – vztek, zlost, zuřivost
aharwa – zlostný, zuřivý
ahosta – viz. hosta
ahya- - měnit se; přenést, posunout, přesu-nout, přemístit, stočit (se), obrátit (se); hel- wa – ahyala – modrající se (min. čas ahya-në
ai! – citoslovce ach!, běda!
aica – hrozný, strašný,děsivý, ostrý, nelíto-stný ( v Aicanáro – ostrý plamen)
aicalë - vrchol
aicassë - vrcholek hory
ailin, linya – tůň, jezero, rybník
ailinon – leknín
ailo - jezero, rybník, jezírko, tůň
aimenal, aimenel – viz lilurin
aina – svatý (odvozeno od Ainu)
Ainu (pl. Ainur) – ti, kteří byli stvořeni dříve než Eä, podřízení Valar a Maiar
aipio - třešeň
aiqua - strmý, příkrý
aiquairë - borovice nebo jedle; strom, který dává pryskyřici
aiquen – někdo, kdokoli
airë – posvátnost; aira – posvátný, svatý
airita- - posvětit
aista- - bát se, děsit se, hrozit se, mít hrůzu
aiwë – ptáček (Aiwendil – milovník ptáků); též filit
aiya – zdar, hle, buď zdráv / buď(te) pozdraveni, sláva (komu) – pozdrav
ala- – vzkvétat, prospívat, mít úspěch, mít se dobře
alac- - chvátat, spěchat
alahasta - nezkažený, nezohyzděný, nezničený
alalmë – jilm
alarca - rychlý, svižný
alasaila - nemoudrý, pošetilý, nerozumný
alassë – štěstí, blažený pocit, radost, veselost
alassëa – šťastný, veselý, radostný
alastë - mramor
alata - záře
alca - paprsek světla
alca- - svítit, zářit, vyzařovat, ozařovat
alcar – sláva, nádhera, skvostnost, jas, třpyt; alcarinqua – skvostný, zářivý; Alca-rinqua – to Skvělé (věc); Alcarin – ten Skvělý (člověk)
Alcarinquë – Jupiter
alda (pl. aldar) – strom (Aldarion – syn stromů)
aldamo – záda
aldarwa – porostlý stromy
aldëa – zastíněný stromy
aldëon – alej, stromořadí
Aldudénië - „Nářek pro dva stromy“, žalozpěv o dvou Stromech
aldúlya – čtvrtý den týdne, čtvrtek, den dvou stromů
alfirin - uilos, simbelmynë(= nikdy nezapomeň) „stálička“; drobná bílá květinka, pomněnka
alma – dobro, prospěch, bohatství, majetek
almarë – požehnanost, bohatost, obdařenost, blaho, blaženost
almárëa - obdařený, radostný, požehnaný
almië - blaho, štěstí, dobro
alqua – labuť (Alqualondë – Labutí přístavy)
alta – (1) jasné světlo; (2) velký, obrovský (o rozměrech)
Altáriel – dívka korunovaná zářícím věncem
alya – vzkvétající, bohatý, prospívající
am-, ama- - nahoru
amalda - vrcholek stromu
aman – požehnaný, oproštěný od zla; amanya – amanský, amaňan (pl. Amanyar); Amandil – přítel amanu
amatixë - tečka umístěná nad linii písma
amaurëa – úsvit, rozbřesk (poet.)
amba, ama – nahoru
ambal - dlaždice, tvarovaný kámen
amban - úbočí, svah
ambar – osud, sudba; svět; záhuba, zánik, zhouba, smrt (varianta umbar); Ambar-metta – konec světa
Ambarenya - Středozem
ambarma - okolnost, náhoda
ambarta, umbarta - osudový
ambo – kopec; ambonnar – na kopce, do hor (ruxal‘ ambonnar – na rozpadající se kopce)
amil, ammë – matka (mamil – máma)
amilessë – mateřské jméno ( amil – matka + essë – jméno) jméno dané dítěti jeho matkou
ammalë - pták, žlutý
amorta- – zdvihnout, vyzdvihnout, vzdouvat se (am- nahoru)
ampa – hák, skoba
ampano – dřevěná hala, stavení, altán
ampendë - do kopce (příslovce)
amrún – východ slunce
an- - předložka zintenzivňující, superlativizující
an (1) – pro, k
an (2) - neboť, jelikož, protože
an, ten - neboť, protože
ana, na – k, směrem k
ananta – ale, avšak, však, přesto
Anar – slunce; Anarinya – mé slunce; Anárion – syn slunce; Anardil – přítel slunce
anarórë – východ slunce
anarya - úterý; den slunce
anca – čelisti, ale anca je jednotné číslo
ancalima – nejjasnější (calima – jasný + předložka an-) ; žen. jméno Ancalimë, muž. Ancalimon
anda – dlouhý; andavë – dlouze
andamunda – slon
andatehta - dlouhé znaménko (v psaní)
ando – brána (andon – velká brána)
andúnë – západ slunce, západ, večer; andú- předložka ...západu (Andúril – oheň západu)
andúnië - západ slunce
anessë – darované nebo přidané jméno
anga – železo
Angamando - „Železná věznice“ - peklo
angulókë – drak
anna (pl. annar) – dar
annún – západ slunce
anta- (1) – dát, dávat, darovat (antalto – oni dali; antar – oni dávají; antaróta – on to daroval (anta-ró-ta – dal-on-to); antuva – bud. čas; antuváro – on daruje)
anta (2) – tvář, obličej
anto - ústa; dárce
anwa - skutečný, opravdový, pravdivý, pravý
apa- - po, předložka; předpona v apacenyë a Apanónar; varianta ep- v epessë
apa - po, potom, poté
apacen – prozíravost, předvídání, vědomí co přijde po; apacenya – předvídavý; apacenyë – předvídavě
apairë - vítězství
Apanónar – potom narození, elfské jméno pro smrtelné lidi
apsa – uvařené jídlo, pokrm
aqua – plně, úplně, cele, naprosto, zcela
ar – spojka a (také a)
ára – svítání, rozbřesk
ara (1) – venku, za, vedle, kromě, mimo
ara-, ar- (2) - předpony vznešený, urozený
aran – král; aranion - ...krále (asëa aranion – králův lístek); aranya – můj králi (aran+nya); Aran Meletyalda – Vaše Veličestvo; arna - královský
aranel – princezna
aranítë - královský, majestátní
aráto – mistr, významný muž
arca - rovný
Arda - Říše; jméno Země jako Manwëho království
árë (pl. arië) – den; sluneční světlo; Arien – žen. jméno
arin - ráno
arinya* - časný, raný, brzký; časně, brzy
armar (pl.) - zboží
Armenelos – ar-menel-osto – královské nebeské město
arquen – šlechtic
arta (1) - přes, napříč, křížem
arta (2) – vysoce postavený, vznešený, ušlechtilý
arta (3) - pevnost
arwa – mající, s
aryon, haryon – dědic
asëa aranion – athelas, králův lístek
assa - otvor, díra
asta (pl. astar) – měsíc (časově)
asto - prach; rozprášit
ata - znovu, zase, opět, ještě (jednou)
Atalantë – Padlý; atalantië – pád; atalantëa – padlý, v ruinách; atalta- – padnout, zhroutit se, zřítit se (min. čas ataltanë)
Atan (pl. Atani) – druhý národ, elfské jméno pro smrtelné lidi
ataquë – budova, stavení
atar – otec; atto - táta
atarincë - tatínek
atsa- - chtit, lapit do pasti
atta – číslovka dvě
atwa, tanta - dvojitý, dvojnásobný, dvojí
au- - předložka sloves; pryč, z , ze, mimo (u-, od-) (auciri – odříznout, uříznout)
auciri- - odříznout, s cílem zbavit se odříznuté části
auhorta- - vyhnat, vyhostit, odehnat
aurë, arë – den, sluneční světlo; auressë – ráno; arya = 12 hodin; ré = 24 hodin, od západu do západu slunce; sana = 24 hodin
auroita- - zaplašit, zahnat
auta- – jít pryč, odejít, opustit (min. čas avánië, mn.č. avánier, oantë)
ava- (min. čas avanë) – odepřít, nepovolit, zakázat
ava- -předpona označující cosi zakázaného (avaquétima – nevyřknutelné, nesmí být řečeno)
áva, avá – ne; (en. don´t) místo české předpony ne- ke slovesům; ávan (en. I won´t), také ván, ványë; áva carë! – nedělej to!
avanta-* - odpustit
avanyárima - nevyřknutelné, to, co se nemá říkat
avaquet- - odmítnout
avaquétima - nevyslovitelné; to, co se nemá vyslovovat
avar – vzbouřenec, rebel, ten, který odmítá udělat to, co je mu doporučeno nebo přikázáno
avar, pl. avari - vzpurný, neochotný
axan – zákon, pravidlo, přikázání
axo (pl. axor) – kost
áya – (1) bázeň, úcta, respekt
áya- - (2) zdravit, pozdravit, přivítat
C
caila - nemoc, upoutání na lůžko; nemocný
caima - postel, lůžko
caimasan (pl. caimasambi) – ložnice, noclehárna
caimassëa, caila - upoutaný na lůžko, nemocný
cainen - 10
caita- – ležet, rozprostírat se (sindanóriello caita mornië – mimo šedou zemi leží temnota)
cal- - zářit, svítit
cálë – světlo
calima – jasný, zářivý, zářící
calina - světlý, jasný, osvětlený
callo – šlechetný muž, hrdina
calma – lampa
calmindon - maják
calpa- - pramenit, vytékat, dávat vodu
calta- - zářit, svítit
calwa - krásný
calya- - osvětlovat, osvětlit
cambë – hřbet ruky
camilot - červený jetel
campilossë - planá růže
campin - šípek, plod plané růže
can- - čtyř-
can- – přikazovat, žádat, nařídit
cancalë (malina cancalë) - narcis, „žlutý smích“
cánë - chrabrost, udatnost, srdnatost
cáno – velitel
canta (1) - 4
canta (2) – tvarovaný (nějak, en. shaped, -shaped)
cantil - čtverec
canu - olovo
canuva - olověný
canwa – prohlášení, příkaz
canya - statečný, odvážný, smělý
car - dům
cár - hlava
car- (min. čas carië)– dělat (en. make, do) utvářet, tvořit;(i carir quettar – ti kteří dávají podobu slovům; carir je plurál aoristu)
carca (pl. carcar) – tesák i jako skála, útes, zub
carcanë - řada zubů
Carmë – umění
carna – udělaný, vyrobený, zhotovený (Vincarna – právě udělaný); příčestí slovesa car-
carnë – červená; Carnimírië – rudě ošperkovaný, s rudými drahokamy
carnevaitë - uprostřed rudého nebe, mezi nachovými oblaky (příd. jm)
carnevalina- - radovat se v (podzimní) červeni
Carnil - Mars
carnimírië - jeřáb („Červené drahokamy“)
Casar (pl. Casári, Casari, Casalli) – trpaslík
cassa, carma – přilba, helma
cat- – (vy)tvarovat, (z)formovat
cauca - hrbatý, křivý; cauco - hrbáč
caurë - strach, hrůza, děs
caurëa - plachý, bojácný, nesmělý, bázlivý, ostýchavý
cauta- - ohnout (se), sehnout se, sklonit se, zahnout
caw- - sklonit se, poklonit se, uklonit se, klanět se
cel- - odtékat, stékat
cellë - řeka, proudící
celma – kanál (vodní)
celu- - svižně proudit, rychle vytékat
celumë – proud; příliv (ëarcelum essen – v mořských proudech)
celussë - záplava
celva (pl. celvar) – zvířata, živé věci, které se hýbou
cemen – země, půda
cemina - hliněný, z hlíny, zemní
cemnaro - hrnčíř
cen – zrak je základem pro některá podst. jm. (apacen, tercen)
cen- (bud. čas cenuva) – vidět, spatřit, hledět;
cenda- - číst
centa – komunikace; osanwë-centa – dorozumívání, spojení myslí
Cermië - červenec
certa (pl. certar) – runa
cilmë – vybírání, výběr, volba, rozhodování se (essecilmë – vybírání jména)
cilta- - (1) vybrat (si), vybírat (si), zvolit (si), rozhodnout (se)
cilta- - (2) dělit, rozdělit, rozdělovat, oddělit
cilya – propast, rokle, strž; cilyanna – do propasti (směr)
cir- (1) - sekat, roztínat
cir- (2) – plavit se, plout
círa – plavba
circa - srp
ciri- - řezat
cirincë (pl. cirinci) – malinký šarlatový ptáček, ne větší než střízlík, s pisklavým hlasem na hranici slyšitelnosti
cirissë - říznutí, šrám
cirma - část, díl, kus, podíl
cirya – loď (s ostrou přídí)
ciryamo – námořník
coa, car – dům; coarya – jeho dům; coacalina – světlo domu – metafora pro duši (fëa) přebývající v tělě (hroa)
coimas – „chléb života“, cestovní chléb – lembas
coirë – „probouzení, vzrušení“ (brzké jaro)
coirëa – živý, žijící (coirëa quenya – živá řeč)
coita- - vzbudit (se), probudit (se), procitnout
col- – nést, nosit, držet, přenášet, přinášet, doručit; nosit (oblečení)
colindo – nositel, držitel (cormacolindo – nositel prstenu, pl. cormacolindor)
collo – plášť (Sindicollo – Šedoplášť)
colosta - okurka
coranar – sluneční rok
corco - vrána
corda - chrám, svatyně
cordon - modla
corma – prsten
corna – kulatý
cornë – bochník (kulatý), kruh
coromindo - kupole, klenba
coron – (1) pahorek; (2) koule; (Coron Oiolairë – Pahorek věčného léta, také Corollairë)
costa - (1) hádka, spor; (2) hádat se, přít se
cotullë, cotulwë - líska
cotumo – nepřítel
cotya - nepřátelský
cú - (1) luk (jako zbraň)
cú - (2) srpek měsíce
cu, cua – holub, holubice
cuilë – život, bytí naživu
cuina - naživu
cuivëa - procitající, probouzející se
cuivië – probuzení, procitnutí (Cuiviénen – vody probuzení)
cula, culda – zlatočervená
culda, culina - ohnivě rudý, zlatorudý, ohnivý
cullo – červené zlato
culmarin - pomeranč
culuina – oranžová
culuma - pomeranč
culumalda - druh stromu (zlatočervený strom?)
cumbë - pahorek, hromada, kupa
cumbo - břicho
cumna - prázdný; lusta
cúna- - ohnout (se), sehnout (se), sklonit (se)
cúna – ohnutý, skloněný, zkřivený
cundu - princ
cúnë - půlměsíc, srpek
curu – dovedný
Curwë – technická dovednost a invence
cuy-, cui- – probudit se k životu, ožít
cyermë – modlitba
E
e – neidentifikované slovo ve větě ( e man antaváro? – co vlastně daruje?) může být příslovečnou součástkou vlastně
ëa – jest, je, existuje (od přírody nebo z dlouhého vymezeného času); používá se jako sloveso být ve smyslu existovat, nikoli jako spona; používá se jako podst. jméno pro veškeré stvoření, jsoucno
ëala (pl. ëalar) – bytost, tvor, duch, duše, přízrak (pro tvora který existuje bez fyzického těla, např. balrog)
ëar (pl. ëari) – moře; Ëar – Velké moře; Eärendil – přítel moře
Eärendil - Venuše
eärenya – sedmý den týdne, neděle, den moře
ëaris, ëarwen - mořská panna
ecet – krátký meč s širokou čepelí
ectar - (1) trn
ectar, pinectar, pipinectar - hloh
ehte, ecco - oštěp
ehtelë – pramen, zdroj vody, fontána, vodotrysk
ehtyar – bojovník s oštěpem
él, éli – hvězda (poeticky)
ela! – hleď!, hle!
élanar* - elanor, malá zlatá květinka ve tvaru hvězdy (Tol Eressëa, Laurenandë)
elda (1) – hvězdný, ...hvězd
Elda (pl. Eldar) – vznešený elf; Eldalië – elfský národ; Eldalambë – elfský jazyk; Eldamar – dům elfů; Eldandil (pl. Eldandili) – přítel elfů
Eldarin – elfský
eldasilquë - převislá kapradina, „elfská kadeř“
Elemmírë – hvězdný klenot (elen+mírë, asimilace nm>mm)
elen (pl. eleni) – hvězda; 2.p. mn. č. elenion (Elenion Ancalima – nejjasnější z hvězd); elenna – k hvězdám; elenillor – z hvězd;
elena - ...hvězd (přívlastek), hvězdný
Elenrína – korunovaný hvězdami
elenya (1) – první den týdne, pondělí, den hvězd
elenya (2) – hvězdný
Elessar – hvězdný kámen (elen+sar)
elma - náš (zahrnující)
elva - náš (duál)
elvëa (pl. elvië) – jako hvězdy (en. starlike)
elyë – ikdyž, třebaže, ještě, dokonce
emerwen - pastýřka
emma - náš (vylučující)
en- - předpona znovu, opět (entuluva – přijde znovu; Envinyatar – obnovovatel; envinyanta – uzdravený, obnovený; enyal- – vzpomenout si)
en - tam, tamhle
en(d)ya – prostřední, střední
Endamar - Středozem
endëa – střed
Endor, Endórë – Středozem
engwa – stonavý, neduživý, nezdravý (Engwar – elfské jméno pro smrtelníky)
enquantuva – určený k znovunaplnění
enquat- - znovunaplnit
enquë - 6
enquië – týden (šestidenní)
enta - tamní
entë - právě oni
ento - dále, pak, potom, příště, ještě
entul- - vrátit se
envinyanta – uzdravený, obnovený
envinyata- - hojit (se), zahojit (se), léčit, vyléčit, obnovit, oživit, uzdravit
enwina – starý
enyal- – (1) volat/povolat zpět, odvolat; (2) vzpomenout si
enyal- - připomínat, slavit, oslavovat
enyalië - vzpomínka
enyárë – toho dne (vzhledem k budoucnosti)
epessë – potomní jméno, přezdívka, přidaný titul
equë- – říkat, říká, řekl – není rozdíl v časování; equen – říkám, řekl jsem; eques – říká, řekl/a on/ona
eques (pl. equessi) – rčení, výrok (I Equessi Rúmilo – výroky Rúmilovy)
er - jeden, jediný, samotný
erca- - píchnout, propíchnout, popíchat, rozpíchat, napíchat
erca - trn, osten, bodlina, jehlice
ercassë - cesmína
erda - osamělý, osamocený, nehostinný, pustý, odříznutý od světa
erdë – jedinečnost, osoba jako celek
erdë - zárodek, pralátka
erë, eren - ocel; yaisa
erë, eressë - jenom, pouze, jen, výhradně; (2) samota, osamění
eressëa – osamělý
erin - zbytky, trosky, ruina, zřícenina
erma, orma – fyzická hmota
Eru – Jeden, Bůh
Eruhíni - děti Eruovy = lidé a elfové
erumë – poušť; okraj
erúmëa - vnější, krajní
erya - jediný
es – neidentifikované slovo v (es sorni heruion an! – orli jsou blízko, přilétají orli, orli se blíží), nejspíše forma en, může mít funkci slova hle
escë - šustot, šelest, šum (zvuk listů)
essë (pl. essi) – jméno
essëa - základní, prvotní, elementární
esta- - jmenovat, pojmenovávat
estë - zbytek, ostatek, zbývající část, (ti) ostatní, (ti) zbývající
estel – naděje, víra
et – ven, ven z, z
etil - břečťan
etsir - ústí řeky, delta
ettë - venek, vnější strana
ettul- – vyjít, jít pryč, odejít (ettul=et+tul)
etyal-* - zapomenout
ëuva, nauva - bude
ezel, ezella – zelená (pouze ve vanyarské quenijštině)
F
faica – opovrženíhodný, nízký, podlý, hanebný, odporný
faila – čestný, spravedlivý, velkorysý
faina- – vyzařovat, vysílat paprsky světla
fainu- - uvolnit, propustit, vypustit, pustit, zbavit někoho něčeho
fairë (1) - zář, záře, svit
fairë (pl. fairi) (2)– fantom, přízrak bez těla, viditelný jako bledý tvar, i duch obecně
falassë – pobřeží, břeh, pláž
falasta- – pěnit, zpěnit, napěnit
falastala – pěnící, vzdouvající se
Falastur – pán pobřeží
fallë - pěna
falma – (pěnící) vlna; falmalinnar – na pěnící vlny
falmar (pl. falmari), falmarin (pl. falmarindi) - nymfa, mořská víla, duch moře; odnož Teleri
falqua - průsmyk, soutěska (v horách)
fana – závoj, roucho (v něm se zjevovali Valar očím lidu)
fána, fanë, fánë – bílá, bělostná
fanga – vous, vousy, bradka
fanya (pl. fanyar) – mrak (bílý)
fanyarë – obloha, mraky a vzduch nahoře
fárë – dost, dostatek; ufárë – nedostatek; fárëa - dostatečný
farnë – obydlí, příbytek (orofarnë – horský příbytek)
farya- - stačit, stačit, být dost
fas - spleť, změť, střapec
fasta- - zamotat (se), splést se dohromady, rozcuchat (se)
fatanyu - peklo
fatsë - střapec, změť, spleť
fau- – rozevírat se, zet, šklebit (se) (o otvoru)
fauca – žíznivý, vyprahlý; s otevřenými ústy
fëa (pl. fëar) – duše, duch
fëalókë - jiskřivý drak
felpa, uilë - mořská řasa, chaluha
fen - rákos
fenda – práh
feuya- – cítit odpor z něčeho, ošklivit si, hnusit si
fifíru- – pomalu se ztrácet, pomalu slábnout
fifírula – ztrácející se, blednutí
filit (pl. filici) - pták
filquë, filinquë, filimpë - kapradí
filya – jeskyně
finda – mající vlasy, -vlasý
findë, finë – vlas, kadeř
findessë – vlasy osoby jako celek
finë - modřín
finwa - bystrý, prozíravý, důvtipný
fion (pl. fiondi, fioni) – sokol, jestřáb
fir- – umírat, ztrácet se, blednout
fírë – smrt, konec, poslední výdech
Fíriel – ta, která zemřela
Fírima (pl. Fírimar) – ti, kteří jsou náchylní zemřít – smrtelníci; fírimain – 2.p. mn.č.
firin – mrtvý (ve smyslu přirozené smrti smrtelníků)
firinga - náhrdelník
Firya (pl. Firyar) – smrtelník
foa - zásoba, hromada, poklad
foina - skrytý, utajený
fólë - tajemství; fólëa - tajemný
fólima - tajnůstkářský
formaitë - pravoruký - pravák
Formen – sever
forya – pravý (strana)
fuinë – stín, hluboký a temný, temnota, tma, šero
fum- - spát
fúmë - spánek
fumella, camillo fúmelot - vlčí mák
fúmello valinórea, camillo - velký vlčí mák
fúrima* - prolhaný
furin - skrytý, utajený
furu - lež, lhát
H
háca- – zívat
hahta - hromada, kupa, stoh
haimë - zvyk, obyčej
haiya, haira – vzdálený, daleký; daleko
haiyassë - vzdálenost, odstup, dálka
hala – malá ryba
halatir, halatirno – ledňáček
halcin - zmrzlý, zmražený, zamrzlý
halda - zahalený, zastřený, skrytý, tajemný, zastíněný, stinný
halla – vysoký
halmë - tah (ryb vodou, ptáků vzduchem etc.)
haloisi - rozbouřené moře
haloitë - skákavý
halta- - skákat, přeskočit
halya- - stínit před světlem, krýt, zatajovat, zahalovat rouškou
handa - inteligentní, chápavý, chápající
handassë - inteligence
handelë - rozum, intelekt
hanta- – děkovat
hanta, hantalë, hantan* - díky, děkuji
hantalë – díkuvzdání
hanu – (mužský) cit, cítění
hanuvoitë - mužský, samčí
hanya- - rozumět, chápat
hapa- - obklíčit
hara- (mn.č. hárar) – sedět; i hárar – ti, kteří sedí
haran (harna) – 100
haranyë – poslední rok století
harma – poklad
harma- - uchovávat
harna- – zranit, poranit; zraněný
harwë – rána, zranění, poranění
harya- – mít, vlastnit
haryon - dědic
hasta- - kazit, zkazit, ničit, zničit, pokazit, zohyzdit, hyzdit
hastaina - zkažený, zničený, pokažený, zohyzděný
hat- - rozbít (se), zlomit, zničit, skoncovat, přerušit
hauta- - zastavit, přestat, ustat
heca! – zmiz, odejdi, opusť (sg. hecat, pl. hecal)
hecil (muž. hecilo, žen. hecilë) – ztracený, opuštěný, odvržený
hehta- (min. č. hehtanë) – opustit, zanechat, vynechat, odsunout stranou, nevšímat si
helca – ledový, mrazivý; studený jako led
helcaraxë - ledová tříšť
helcë – led
helda – nahý, obnažený, zjevný, nic neskrývající
heliloctë - wisterie, „nachový chumel“(keř s hrozny nachových květů, zlatý déšť v nachovém)
helin - maceška
helinillë - fialka
hellë – nebe, obloha
helma – kůže, pokožka; srst, kožešina
helta-* - obnažit (se), odkrýt (se), zjevit (se); svléct (se)
helwa – světlemodrá
helwa-ahyala - modrající se
helyanta, helyanwë - duha (nebeský most)
hén (pl. hendi, 2 hendu) - oko
hequa – (1) opuštění, vynechání, zanechání; (2) kromě, mimo, až na
heren – příkaz (Heren Istarion – Příkaz čarodějů)
heri – paní, lady
hérincë [hérinke] – malá dáma
heru, (hér-) – lord, pán; Herumor – Temný pán; (2.p.č.mn. - heruion – pánů)
hessa - zvadlý, zchřadlý
hesta- - chřadnout, vadnout, zvadnout
hil-, hilya- – následovat
Hildor – následovníci = smrtelníci; hildinyar – mí dědicové, následovníci (hildë, hildo = následovník, dědic + -inya = můj, mí... + -r = plurálová koncovka)
himba - držící se, dodržující, lpějící na kom/čem, uznávající
himya- - dodržovat, uznávat, přimknout se ke komu/čemu, lpět na kom/čem, držet se čeho
hína (pl. híni) – dítě; mé dítě – hinya, hinanya; -hin – přípona pro dítě někoho, něčeho (Eruhin – dítě Eruovo)
hir (bud. čas hiruva) – nacházet, nalézat, najít; hiruvalyë – ty nalezneš
hísë, hísië, hiswë – mlha, opar
Hísimë - listopad
hista- - vadnout
hiswa - šedý
hlapu- – vát, foukat, poletovat, letět nebo proudit vzduchem; hlápula – vanoucí, foukající
hlar- (bud. čas hlaruva) – slyšet
hlonë (pl. hloni) – zvuk; hlonítë (pl. hloníti) – zvukový, fonetický
ho – předložka od
hó- - slovesná předpona, daleko, pryč od; subjekt je vzdálen od objektu
hóciri- – odříznout (odříznout s cílem vlastnit či použít)
holmë – odér, aroma, vůně, zápach
holta- - cítit (vůni/zápach)
hón – srdce (fyzicky)
hondo-ninya – mé srdce (změněno na indo-ninya)
hon-maren – „srdce domu“ – krb, kamna
hópa – přístav
hórë - borovice, pinie
hormë – naléhavost, nutnost
hormë - spěch, chvat
horta- – naléhat, přesvědčovat, přemlouvat, usilovat o, spěchat
hossë – armáda, vojsko, tlupa
hosta (1) – mnoho (velké množství)
hosta- (2) – kupit (se), shromažďovat (se), sestavit; příd. jm. hostaina
hostar - kmen, klub, parta, společenstvo
hótul- - odejít, jít pryč, opustit
hravan (pl. Hravani) – divoký, dravý; název pro nelidi
hrávë – maso, dužina
hresta – pobřeží, břeh; 6.p. hrestallo – z pobřeží
hrívë - zima
hroa, hröa (pl. hroar) – tělo
hróta – příbytek pod zemí, umělá jeskyně, síň vytesaná do skály, nora
hui - temno, tma, noc
Huinë - Stín
huinë – šero, temnota, stín; unuhuinë – pod stínem, temný, zastíněný ( - nu – předp. pod)
huiva - temný, tmavý
huo – pes
huorë - „síla srdce“ - odvaha
hurin - skrytý, utajený
hwan (pl. hwandi) - houba
hwarin - pokroucený, pokřivený
hwarma - závora, příčka
hwermë – posunková řeč
hwesta – bríza, vánek, větřík
hwindë - vír
hwinya- - vířit, kroužit, obíhat
hyalma – mušle, škeble, lastura, ulita
Náhledy fotografií ze složky víli,elfové
Komentáře
Přehled komentářů
я гадюка. я жив в україні в маріополі зараз живу в польщі. де знайти роботу??? гадюка
juicy vegas no deposit bonus codes
(MixPielo, 31. 3. 2022 21:30)
https://groups.google.com/g/best-free-usa-no-deposit-bonus-codes/c/QfqsW3fkBL0/m/qQhR2fGWAgAJ
highway casino no deposit bonus
Real Robux Generator 2020 DECEMBER UPDATED
(MixPielo, 2. 1. 2021 2:08)
https://graws-things.tumblr.com/post/633693984223576064/free-roblox-hack-2021-generator-online-for
KW:
Do 25 ROBLOX Gift Cards Expire 2021
How You Do Gift Cards On ROBLOX In The Game 2021
ROBLOX Codes Gift Cards 2021
On ROBLOX Gift Cards How Much Money Are On Them 2021
How To Get Free Followers On Tiktok Without Installing Apps 2021
(MixPielo, 16. 12. 2020 21:16)
https://www.docdroid.net/GitPaDb/how-to-get-free-tiktok-followers-2021-pdf
Do you want be famous on tiktok? Click link above and enjoy fans and followers free! 2021 UPDATED!
tik tok hack 2021,tiktok likes 2021 free,tiktok fans 2021 free,tiktok free followers 2021,tiktok free usa hack 2021,tiktok free likes usa 2021,tiktok free followers 2021 usa,hearts free tiktok
KW:
Get Free Tiktok Likes 2021
Followers Tik Tok Generator 2021
Muserfamous Com Free Followers And Likes 2021
Coolhacks Site Tiktok Tok 2021
Source of article:
2. https://www.purchase.edu/live/events/21400-tik-tok-video-competition
What have you been up to? Talking about covid
(ramboRuilm, 6. 11. 2020 5:43)
What have you been up to? I am fascinated about covid19. Can you talk about it? If the same thread is opened please redirect my post :). Thanks :).
PS: I don't know any people with covid and you? rambo :D
Thank you very much for the invitation
(MixPielo, 14. 7. 2020 17:06)
Thank you very much for the invitation :). Best wishes.
PS: How are you? I am from France :)
I do not know English
(viperviert, 8. 6. 2022 1:36)