Jdi na obsah Jdi na menu
 


Klub podpořil vyhlášené sbírky

Peníze zaslány na sbírku shořelých objektů

Dřevo a oheň je dobrá kombinace k získání tepla v našich domovech nebo případně někde na táborech u táboráku. Jiná kombinace přináší smutek a veliké, někdy nenahraditelné, škody. Tak tomu bylo i ve dvou případech, které zasáhly v posledních letech náš kraj.

V noci z 2. na 3. března 2014 došlo na Pustevnách k rozsáhlému požáru historického objektu Libušín.Toto unikátní dílo architekta Dušana Jurkoviče zachvátil v noci požár a podle prvních odhadů způsobily plameny škodu minimálně 80 miliónů korun. Peníze na obnovu Libušína by se mohly částečně vybrat ve veřejné sbírce. Vyhlásil ji vlastník památkově chráněné budovy, Valašské muzeum v Rožnově pod Radhoštěm.  Obnova spálené chaty Libušín v Beskydech na Pustevnách bude stát desítky miliónů korun, historická škoda je však nevyčíslitelná – dílo z konce 19. století architekta Dušana Jurkoviče je národní kulturní památkou. 

Chata Libušín

Libušín patří do souboru nejznámějších beskydských secesních lidových staveb, které se staly symbolem Pusteven. Byly vystavěny v letech 1897–1899 podle návrhů architekta Dušana S. Jurkoviče a stavitele Michala Urbánka ze Vsetína.  Nejkrásnější jídelna Libušín byla pojmenována k poctě české kněžny Libuše. Interiér byl vyzdoben freskami a grafity s motivy valašských a slovenských pověstí dle návrhů Mikoláše Alše. Portréty vytvořil akademický malíř Karel Štapfer.  K unikátům interiéru patřily tři secesní lustry, příborník, skleník a hodiny. Kolem stolu bylo umístěno 100 vyřezávaných židlí. Podle odborníků patří Libušín k nejcennějším dílům, která architekt Jurkovič navrhl. Libušín byl slavnostně otevřen mší svatou dne 6.8.1899.

Moravskoslezský klub celníků zaslal na konto veřejné sbírky 3000.- Kč

 

Druhou smutnou zprávu zaznamenali občané Třinecka v noci z 1. na 2.srpna tohoto roku. Jeden z nejstarších a zároveň i nejmalebnějších kostelů Pobeskydí v Gutech vinou tří mladých žhářů lehl popelem. Svatostánek byl nejstarším dochovaným dřevěným kostelem na Těšínsku, jeho původ je kladen do 16. století.

Město Třinec vyhlásilo veřejnou sbírku na obnovu vyhořelého dřevěného kostela v Gutech. S obnovou kostela se podle aktuálních informací začne příští rok na podzim. Hotový by měl být na jaře roku 2019. Náklady jsou odhadovány na 20 milionů korun. Hodně času zabere hlavně zajišťování potřebných dokumentů, například stavebního povolení,  časově náročný bude také výběr správného dřeva. V podstatě by se mělo jednat o obdobný postup, jako při obnově útulné dřevěnky Libušín, o které píšeme výše.

I tady putuje do veřejné sbírky 3000.- Kč z konta Moravskoslezského klubu celníků.

Kostel Božího Těla - Guty

Podle letopočtu vytesaném v portálu se lze domnívat, že byl kostel postaven roku 1563. První zvon byl osazen roku 1565 a dochoval se až do dnešních dnů. Původně byl kostel luterský, ovšem v březnu roku 1653 byl evangelíkům v rámci rekatolizace odebrán a následně vysvěcen krakovským biskupem Petrem VII Gembickým. Dnes je filiálním chrámem střítežské katolické farnosti. Evangelíci byli pro svou víru pronásledováni, a tak sloužili bohoslužby po domech, lesích či na vrcholech okolních hor. Jedním z míst, kde se Gutští chodili modlit, byla i hora Godula nad Komorní Lhotkou, vzdálená od Gutů pěšky cca 4 km. Dodnes je zde pomníček upomínající na vydání tolerančního patentu. Podobných míst je na Těšínsku několik. Roku 1958 byl kostel zapsán na seznam kulturních památek .(zdroj Wikipedie, internet) KaMoš