Fotogalerie ZDE >>>V sobotu 18.dubna se v Německé Koblenzi konal prestižní 14.ročník evropského šampionátu dorostenců a juniorů Krokoyama Cup 2009. Turnaje se zúčastnilo přes 800 závodníků z více než 20 evropských států a na soupisce se vyjímali i reprezentační teamy mládeže Německa, Holandska, Luxemburska a Belgie. Tradicí na tomto turnaji je zejména kumulace nespočet lidí v moderní a velké sportovní hale v krásném údolí u řeky Rýn. „Na turnaj jsme vyrazili již v pátečních ranních hodinách, ale díky zkultivování si jinak pěkné zapůjčené dodávky jsme vyrazili až v 10hodin. Spolu s námi cestovala i Andy Hovorková se svým trenérem Lukášem s Keiko-ryu Slaný. Nabrali jsme směr Bopard, ležící 20 km od Koblenze, kde na nás čekalo luxusní ubytování v hotelu přímo u řeky Rýn. V sobotu ráno jsme dorazili do Koblenze a jak už to na takových to závodech bývá, nestačili jsme se ani pořádně rozhlédnout, a už byl slavnostní nástup a zahájení eliminací kategorie. Tady se hned ukázala u některých malá nervozita projevená prohlížením vyvěšených pavouků pořadatelem, který už jsme týden měli u sebe vytisknuté :-). To je jenom známkou toho, že je potřeba jezdit do zahraničí a na kvalitní turnaje pravidelněji“ řekl na úvod trenér Míla. Jako každý rok, se soutěžilo na 8 tatami a pořadatel zkousnul stresové situace na výbornou. Svědčilo o tom zejména přesné dodržení časové harmonogramu což při tam velkém počtu soutěžících není určitě jednoduché. „Tohoto prestižního podniku se i my pravidelně účastníme každý rok. Turnaj svou kvalitou a obsazením se dá i srovnat s takovým malým Mistrovstvím Evropy mládeže. Snad jedinným mínusem je nekonání repasáže, což od prvního kola mění taktiku nasazování sestav kata i strategii v soubojích kumite. Vytknout se to však pořadateli nedá, jelikož by to v tak vysokém počtu závodníku nebylo ani možné“ řekl trenér trenér Míla. Z českých výprav se Krokoyamy zúčastnili teamy z Ústí nad Labem, Slaného, Prahy, Písku a Ostravy. „Uspět na Krokoyamě chce nejenom velké usilí, ale i trochu toho štěstí. Čeští závodníci, kteří se tohoto turnaje zúčastnují pravidelně, mě můžou určitě potvrdit, že se na tento turnaj nejezdí ani tak pro medaile jako spíš pro cenné zkušennosti. O to více pak samozřejmě těší, když se zadaří a české barvy stojí na stupni vítězů.“ Úspěch na tomto ročníku slavili tři čeští závodníci a to v kata juniorek 1.místem Monika Smolařová v kata dorostencích 2.místem Jaroslav Hodina (oba z našeho Karate klubu Ústí n/L) a v kata juniorů 3.místem Jakub Debrecenyi (VŠB Ostrava).
Monika Smolařová předvedla od prvního kola, že se její výkonnost neustále zlepšuje. Rozhodčí byli od prvního kola jejímy výkony přikoloněni na její stranu a do semifinále prošla vždy 5:0 na praporky. V semifinále narazila na loňskou vítězku Bleul (repre.Německo), s kterou vyhrála těsně 3:2. Ve finále si pak poradila skóem 4:1 se závodnicí Gawlick (také repre.Německo) „Monika si po kolotoči neúspěšných seniorských mezinárodních turnajů doopravdy a správně spravila chuť. Tohle vítězství určitě zahřeje na srdci a o to víc potěší, když se do finále musela prokousat přes náročných 6 kol. Ve finále narazila na soupeřku, která ji vyřadila na loňském ročníku. Obě museli sáhnout hluboko do svého repertoáru sestav a tento tah vyšel lépe Monice. Předvedla momentálně nejpopulárnější katu Gankaku a jistým výkonem svou rivalku porazila“ řekl trenér Míla. Stříbrný medalista Jaroslav Hodina prošel přes nelehké a zejména svým projevem precizní soupeře úspěšně až do finále. Tam ho čekal z druhé strany pavouka trochu jednodušší soupeř. „Jarda sáhnul také po sestavě Gankaku, která mu doopravdy sedí na tělo. Bohužel při poslední technice viditelně zaváhal což ho automaticky posunulo na druhé místo. Nebejt této chyby, určitě by Jarda také slavil zlato. Verdikt rozhodčích byl i přes tuto chybu v totiž velmi těsný“ dodal trenér Míla. Mezi juniory získal poslední medaily pro ČR v podobě bronzu Jakub Debrecenyi z Ostravy. Nebejt smolného zápasu o finále, kde se rozhodčí nechali ovlivnit Německou národností jeho soupeře, určitě by předvedl, že si zaslouží být ve finále. „Nedovolim si až tak hodnotit Kubův výkon, od toho měl na turnaji svého trenéra T. Dvořáka. Ale z jeho dynamické Empi se dalo usuzovat, že nebude mít problém projít do finále. Možná, ale právě samotný výběr kata Empi byl proti prosazovanému Němci Jüttnerovi chybou a v rukách rozhodčích byl tak trefný argument“ komentoval situaci trenér Míla.
Těsně pod stupni vítězů na pátém místě v kata dorostenkách Andrea Hovorková (Keiko-ryu Slaný) a v kumite dorostencích do 63kg Šimon Branda (z našeho Karate klubu Ústí n/L). „Oba závodníci předvedli svou narůstající výkonnost, ale zde to ještě nestačilo. Andrea má velmi dobrý technický základ, ale chybí jí větší dynamika a dravost na které usilovně se svým trenérem L.Maulem pracuje. Šimon měl v kumite těsně nakročeno do souboje o medaile, ale zastavil ho velmi kvalitně připravený Holanďan Overman. Ten Šimona zaskočil zejména velmi dobře povedenými porazy“ řekl M.Kabeš. Neztratili se ani závodníce Fabiana Bytyqi (z našeho Karate klubu Ústí n/L) a Kočířová Eliška (SC Flair), které předvedli pěkné a vyrovnané výkony, ale díky nervozitě se neprobojovali dál ve svém pavouku. Trochu smůly měl v kata Marek Pohanka, který předvedl kvalitní a standartní výkon. Bohužel však neobstál mezi místním panelem rozhodčích a vypadl hned v prvním kole. „I zde se najdou zaujaté strany a i když Markův soupeř podal podrůměrný výkon byl poslán dále a pro Marka to znamenal tvrdý stop v kategorii“ hodnotil situaci ústecký coach M.Kabeš. V juniorech nastupoval ještě za náš Karate klub Ústí Jakub Klaban, který prošel do druhého kola. Tam narazil na dobře silově a rychlostěn připraveného soupeře a soutěž zde pro něj skončila. „Kuba měl zde aspoň možnost poznat, že bez síly a správného provedení i přes jeho velkou snahu to nestačí“ řekl trenér Míla.
V celkovém skóre obsadila ČR na tomto prestižním turnaji druhou polovinu medailové bilance úspěšných teamů což jistě není tak pozitivní výsledek. Ovšem k poměru zúčastěných závodníků z ČR je to výborné. Náš klub byl i se ziskem dvou pohárů nejúspěšnější team z ČR což je jistě přijemný, ale pro další kvalitní turnaje velmi zavazující. „Škoda, že se tohoto turnaje nezúčastňuje více teamů z ČR. Tady si zejména mladí závodníci můžou ověřit své kvality a porovnat svou úroveň ve skutečném zahraničním poli. Je spousta mezinárodních turnajů s prapodivnými ročníky, ale také spousta z nich má mezinárodní účast mizivou až zanedbatelnou. U nás doma by snad mohl Krokoyamě konkurovat pouze Grand prix v Hradci Králové, který je v dorosteneckých a juniorských kategoriích občas těžkým oříškem i pro české závodníky. V Koblenzi, jak jsem již řekl na začátku, je kumulace lidí zabývající se sportovním karate nespočet, a samotná účast několika reprezentačních výprav je tak jistou zárukou kvality. I malý stín, který občas zaujatí rozhodčí z Německa vnesou na Krokoyamu, není pžekážkou k tomu se této prestižní události bezpochyby zúčastnit“ na závěr předal své postřehy z Německa trenér Míla.