Mui Ne
Den desátý Pondělí 16.3.2009
Ráno vstáváme v osm a poprvé nás vítá úplně modrá obloha bez jediného mráčku. Jdeme rychle na snídani a pak honem na pláž. Přes poledne ale utíkáme do stínu. Jdeme na oběd a vyrážíme do banky vyměnit šeky. Taky dopisuju deník za tři dny. Cestou z banky jdeme po pláži a pozorujeme snad stovku kiteboardistů, jak se prohánějí po moři. Je radost na ně koukat. Ještě chvíli si jdeme lehnout na pláž. Pak vyrážíme na oběd a v restauraci potkáváme pár mluvící česky. Dáme se s nimi do řeči. Jsou to milí emigranti, co žijí v Austrálii a vyrazili si na roční cestu kolem světa s báglem na zádech. Jak jsou strašně fajn, najednou koukáme, že je půlnoc. Než se rozejdeme domlouváme se, že na zítřejší výlet k místním dunám na motorkách pojedeme společně. A protože Mui Ne opouštíme zítra o půlnoci, můžeme si nechat bágly u nich. Usneme hned jak dolehneme.
Vstáváme na osmou, balíme a jdeme za Ivanem a Ivanou. Už na nás čekají. Jdeme na společnou snídani. Shodou okolností do stejného podniku jako včera. Nechal jsem tam kšiltovku, aniž bych to věděl a jeden z obsluhy si jí už rychtuje na svojí hlavu. Ale nakonec mi jí dá… asi mu neslušelaJ Asi v 11 hodin si půjčujeme motorku za 70 tis na 4 hodiny a vyrážíme směrem, kterým si myslíme, že jsou duny. Nacházíme ty červené. Uděláme pár fotek a jedeme dál, kde by měl být kaňon, ale ten nenacházíme, za to asi po 35 km nacházíme duny bílé, o kterých jsme ani nevěděli. Cestou k nim mají ale Ivánci lehkou kolizi na polňačce. Ivan se dost sedře. To nám celkový dojem z jinak krásného výletu trochu pokazí. Cestou zpátky se stavíme u moře a koupeme se. Ve tři hodiny vracíme motorky. Naštěstí si majitel ani nestačí všimnout, že jedna je trochu odřená z toho pádu… tak rychle mizíme. Chvilku se jdeme posadit na pláž na kávu a pak jdeme k Ivánkům na hotel využít jejich velkorysosti k hygieně před cestou. Pobalíme věci a jdeme s nima na véču. Pořád si povídáme o cestování a životě v Austrálii, že to zase strašlivě rychle uteče. Je skoro půlnoc a obsluha nás vyhání. Pomalu jdeme pro věci, kupujeme vodu u stánku a Kačce přebíhá za patama asi 20ti centimetrový potkan. Loučíme se s Ivánky. Je to trošku smutné, protože jsme s nimi strávili krásné dva dny plné pohody. Když dorazíme na místo odkud nám má jet autobus máme ještě dvě hoďky čas. Tak mastíme karty. Autobus je tu v 1.35 ráno, tak za chvíli usínáme a až se probudíme budeme v Saigonu.
Náhledy fotografií ze složky Mui Ne