22 )Evropská integrace
Stupně integrace:
1) Zóna volného obchodu(mezinárodni) – čl.země mezi sebou odstraní cla a jiné překážky volného pohybu zboží a služeb, vůči nečlen.zemím má každá země vlastní cel.politiku
2) Celní unie (mezinárodni) – čl.země vytváří jednotné celní území se společ.celní politikou
3) Společný trh (mezinárodni) – umožňuje volný pohyb zboží, služeb, práce a kapitálu mezi čl.zeměmi
4) Hospodářská unie (nadnárodní) – sjednocení ekon.podmínek, koordinace hosp. i soc. politiky vedoucí až k identickým podmínkám v čl.zemích; rozhodovací pravomoci přechází z jednotlivých státních orgánů na nadnárodní
5) Měnová unie (nadnárodní) – základ pro úplnou ekon.integraci, přepokládá jednotnou hospodářskou i měnovou politiku, kterou zajišťuje společná centrální banka; zahrnuje přechod ke společné měny
Důvod zahájení integrační iniciativy: EKONOMICKÉ, POLITICKÉ, VOJENSKÉ
* snaha o zamezení a předcházení dalším válečným konfliktům na kontinentě
* překonání éry nacionalismu spoluprací národů
* vytvoření svébytné Evropy bez diktátu velmocí
* přesvědčení o efektivitě kooperace
1948 – Benelux – celní unie
1950 – Schumanův plán ( robert Schuman – fran.ministr zahraničí)
-spočíval v založení ESUO
-šlo o ideu postupného zrušení cel a ustanovení kvót pro uhlí a hutní produkty a následného vytvoření společného trhu
-kontrola německého průmyslu a jeho opětovná integrace do Evropy pod kontrolou vítězných mocností
1951 – Pařížská smlouva ( v platnost 1952), podepsána na 50 let, r,2002 zaniklo
- založení Evropského společenství uhlí a oceli ( ESUO, tzv. Montánní unie)
-zakl.členové (6): Francie, SRN, Itálie, Benelux
-cíle: kontrola, zemezení konfliktů, ekon.rozvoj, vytvoření společ.trhu…
1957- Římské smlouvy ( v platnost 1958)
-zakl.členové (6)- Francie, Itálie, Německo, Benelux
-vzniklo:
Evropské společenství pro atomovou energii – EUROATOM
- cíl: mírové využívání atomové energie a jeho kontrola, kontrola a koordinace jaderného výzkumu a energetiky
Evropské hospodářské společenství – EHS, angl. EEC
-cíl: postupně propojovat národní hospodářství členských zemí a budovat mezi nimi jeden jednotní vnitřní trh
-postaveno na ,,4 svobodách“ – volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu
-postupné odbourávání vnitřních cel
1958- vznik Evropské investiční banky (EIB)
-sídlo: Lucemburk
-finanční ústav EU, nezisková organizace, podpora společného trhu
-dlouhodobé spolufinancování kapitálových investic
1960 – založeno Evropské sdružení volného obchodu- ESVO, angl. EFTA= European Free Trade Association
-zakl.členové : Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Norsko, Dánsko, Švédsko, Rakousko, Velká Británie, Portugalsko
Další členové: Island, Finsko
-cíl: ekonomická spolupráce, ale pouze na mezivládní úrovni (tedy neintegrační)
-postupně hlavní členové přešli k EHS/EU
- dnes pouze : Švýcarsko, Lichnštejnsko, Norsko a Island
( od r.1993 funguje tzv. EVROPSKÝ HOSPODÁŘSKÝ PROSTOR – smlouva mezi EU a EFTA o volném pohybu osob, zboží a služeb a kapitálu mezi všemi 31 zeměmi; podepsána v Portu 1992)
1967 – vznik Evropského společenství – ES – Slučovací smlouva
- vzniklo sloučením ESUO, EHS, EUROATOM
1.VLNA – 1973 – Velká Británie, Irsko, Dánsko ( Norsko odmítlo vstup v referendu) |
1979 – založení Evropského měnového systému – EMS
-Cíl: těsnější spolupráce v oblasti měnové politiky, stabilita evr.měn
-došlo k zavedení ECU ( European Currency Unit )
*umělá jednotka
* vyjadřovala sílu ekonomik EMS
2.VLNA – 1981 – Řecko -nejdražší přistoupení EU -> díky tomu zavedeno přechodné období |
1985 – podepsání Schengenské dohody ( Schengen -> Lucembursko)
-plně platná od 1995
-jedná se o dohodu o postupném uvolnění hranic a odstranění hraničních kontrol
-první signatáří: Francie, Benelux, SRN
-Schengenský prostor postupně obsáhl ještě: Itálii, Portugalsko, Řecko, Rakousko, Dánsko, Švédsko, Finsko, Norsko a Island(<-nečlenské státy) , Švýcarsko
-POUZE VELKÁ BRITÁNIE A IRSKO SE DOSUD NEPŘIPOJILY.
- vstup ČR 21.12. 2007
3. VLNA – 1986 – Španělsko a Portugalsko |
->EU 12: Benelux, Francie, Itálie, SRN, Velká Británie, Dánsko, Irsko, Řecko, Španělsko, Portugalsko
1986 – Jednotný evropský akt – akt o jednotné Evropě; přechod k jednotnému trhu ES ( v platnost
1991 – Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD)
-sídlo: Londýn
-podpora transformačního procesu zemí východní Evropy a států bývalého Sovětského svazu poskytováním rozvojových úvěrů
1992 - podepsána Maastrichtská smlouva ( Smlouva o evropské unii)
-vstoupila v platnost 1993
-řeší otázky vnitřního trhu a společné měny
-cíl: radikální prohloubení evropské integrace, postupné vytvoření hospodářské a měnové unie, podpora hospodářského a sociálního pokroku, vytvoření prostoru bez vnitřních hranic, upevňování identity EU zvláště na mezin.poli, zavedení občanství EU
-vytvořena zájmová struktura o třech pilířích
I. – společné zájmy z čistě hospodářské sféry; evropské společenství
II. – zahraniční a bezpečnostní politika
III. – vnitro a justice
->ustanoveno evropské (primární, společné) právo – ACQUIS
1993 – vznik Evropského hospodářského prostoru (EHP) složený ze členů EU a členských zemí ESVO (celkem 31 zemí)
-používají stejných hospodářských podmínek, nemohou se však podílet na politických rozhodnutí a vytváření podmínek
Červen 1993 – Kodaňský summit – ustanovení pevných kritérií pro členství v EU – tzv. kodaňská kritéria
-stabilita institucí zaručující demokracii, zákonnost, ochrana lidských práv, respektování menšin; fungující tržní hospodářství; schopnost převzít závazky plynoucí z členství
4.VLNA – 1995-Rakousko, Finsko, Švédsko (Norsko opět v referendu odmítlo) |
1997 – přijata Amsterodamská smlouva (platná 1999)
-revize smlouvy o EU, zpřehlednění práva Unie
-přijat Pakt stability a růstu, který zavazuje země eurozóny k rozpočtové disciplíně a dodržování konvergenčních kritérií
1998 – vznik Evropské centrální banky (ECB)
-sídlo: Frankfurt na Mohanem
-výkon měnové politiky zemí eurozóny
-cíl: udržení měnové stability a podpora všeobecné hospodářské politiky EU
1999 – vznik EURA
-plnohodnotná měna v bezhotovostním styku
2000 – Smlouva z Nice ( přijata 2001, platnost od 2003)
-přijata Charta základních práv EU
-nová etapa příprav na rozšíření EU o země střední a východní Evropy, Středomoří a pobaltské státy -> provedení nepotřebnější vylepšení fungování institucí
2002 – zavedení EURA v běžném hotovostním styku namísto měn 12 zemí EU ( s výjimkou : Dánska, VB a Švédska)
2003 – Aténská smlouva
-završení předstupních příprav a podpis přístupových smluv pro 10 nových zemí EU
-slavnostní podpis přístupové smlouvy
5.VLNA – 1.5. 2004 – ČR, Polsko, SR, Maďarsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Slovinko, Malta, Kypr ( na Kypru se nekonalo referendum – schválil to kyperský zákonný sbor) |
5. VLNA doplňující – 2007- vstup Rumunska a Bulharska -> 27 států |
Přístupový proces ČR
1989 – program PHARE – primárně namířen na Polsko a Maďarsko, posléze rozšíření na další postkomunistické země
1991 – ČSFR podepsalo s ES asociační dohodu ( dohoda o intenzivnější spolupráci)
1993 – ČR uzavírá s EU novou asociační dohodu + Kodaňská kritéria
1996 – Řím – premiér ČR Václav Klaus podává přihlášku do EU
1997 – podán kladný posudek na ČR
1998 -2002 – přístupová vyjednávání vede Pavel Telička – vydávány hodnotící zprávy
2003 – Athény – slavnostní podpis
Červen 2003 – referendum o vstupu – 56% účast, 77% PRO
1.5. 2004 – vstup do EU -> nový komisař Pavel Telička
Červen 2004 – 1. volby do evropského parlamentu ( 24 poslanců)
Podzim 2004 – nová komise -> Vladimír Špidla (práce a soc.věci)
13.12. – podpis Lisabonské smlouvy (27 států)
21.12. 2007- vstup do Schengenu
Nýso navíc k oslnění ;-) :
Státy mimo EU používající EURO:
Černá Hora, Kosovo, Monako, San Marino, Bosna a Hercegovina, Vatikán, Andorra
Konvergenční kritéria:
6) rozpočtový deficit do výše max. 3% HDP země
7) celkový veřejný dluh do výše max. 60% HDP země
8) roční míra inflace max. o 1,5% vyšší než mají 3 země s nejnižší mírou inflace v EU
9) dlouhodobá úroková sazba max. o 2% vyšší než mají 3 země s nejnižší úrokovou sazbou v EU
10) stabilita kurzu
1948- vznik Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci OEEC (OECD)-zabývá se rozdělováním pomoco tzv. Marschallova plánu-1995 se stala členem ČR-jako první poskomusnistický stát-nedisponuje žádnými finančními prostředky; výraznou roli však hraje jako analytik a poradenská finanční organizace – poskytování odborné pomoci
1960 – podepsána úmluva o OECD – Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj-sídlo: Paříž-cíl: dosahovat co nejvyšší životné úrovně členských zemi aniž by byl narušen ,,sociální smír“ a kvalita životního prostředí a tím přispívat k rozvoji světového hospodářství, snaha liberalizovat a uvolňovat obchodní prostředí, sbližovat legislativy-navazuje na zaniklou Organizaci pro evropskou ekonomickou spolupráci
- 2004 (1. 5.) - ČR, SR, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Maďarsko, Polsko, Slovinsko, Malta, Kypr
- hl. orgány EU:
- Evropská rada, Evropský parlament, Rada EU, Evropská komise, Hospodářský a sociální výbor, Evropský účetní dvůr, Evropský soudní dvůr, Evropský ombudsman, Výbor regionů
- sídla - Brusel (hl. m. Belgie), Lucemburk (hl. m. Lucemburska) a Štrasburk (Francie)
Evropská rada (Evropský summit)
= samostatné jednání hlav členských států EU a šéfů jejich vlád + předsedy Komise; probíhá pravidelně 2x ročně a dále podle potřeby
- poskytuje EU podněty pro její rozvoj, urychluje proces integrace, vytyčuje její obecný politický směr a zabývá se problémy, které nevyřešila Rada ministrů
- smí se usnášet pouze jednomyslně
- předsednictví v radě se mění podle předsednictví v EU a schůze probíhají ve státě, jež EU předsedá
Evropský parlament - Štrasburk
= jediná přímo volená instituce EU; vykonává demokratickou kontrolu zákonodárného procesu na úrovni EU
- legislativní, rozpočtová a kontrolní pravomoc
- EP má 732 poslanců (např. Německo 99, ČR 24, Malta 5)
- funkční období - 5 let, poměrné volební zastoupení
- nejednotný statut
- nadnárodní poslanecké kluby sestavené podle politické orientace, ne podle země původu (Evropští sociální demokraté, Evropská lidová strana…)
- sídlí ve Štrasburku, jednotlivé pracovní skupiny zasedají v Bruselu, sekretariát v Lucemburku
- první volený EP ve volebním období 1979 - 1984
- pravomoci výrazně rozšířeny Maastrichtskou a Amsterdamskou smlouvou -
- předseda Josep Borrel Fantell; 14 místopředsedů
Evropský ombudsman - Štrasburk
= veřejný ochránce práv; od občanů, FO nebo PO z členského státu EU přijímá a posuzuje stížnosti na instituce EU
- vznik 1995
- funkční období - 5 let
Rada EU (Rada ministrů) - Brusel
= mocenský orgán EU
- koordinuje politiky jednotlivých členských států i společnou politiku ES, jménem EU uzavírá smlouvy s třetími zeměmi, vydává akty práva ES - právní normy
- rozhodnutí závazná pro všechny členské státy
- předsednictví v Radě se mění po půl roce, v současnosti předsedá Nizozemsko; předsedající zemi po technické a administrativní stránce asistuje Generální sekretariát rady
- trojka = spolupráce ministra zahraničních věcí předsednické země a ministrů ze zemí před a po předsednické zemi –> zajištění kontinuity
- COREPER = zástupci členských států v Bruselu
- ECOFIN = ministři financí a obchodu, projednávající ekonomické otázky
Evropská komise - Brusel
= ochránce právního systému EU
= legislativní, výkonný, administrativní a jurisdikční orgán; jako jediný orgán může navrhovat akty práva ES - právní normy (o nichž později jedná Rada ministrů a EP)
- má vlastní rozhodovací pravomoc - dbá na plnění smluvních závazků a v případě jejich porušení má právo zasáhnout (podává žalobu k Soudnímu dvoru), spolu s ostatními institucemi navrhuje rozpočet EU a předkládá závěrečnou zprávu o hosp. s rozpočtem
- 25 komisařů z jednotlivých členských zemí EU (do 1. 11. bylo 30 komisařů), každý komisař se stará 1 oblast, nesmějí být reprezentanty státu (V. Špidla, G. Verheugen, Benito Ferrero-Waldner)
- funkční období - 5 let
- předseda - Chosé Manuel Barroso, Portugalsko; předtím Romano Prodi, Itálie
Hospodářský a sociální výbor - Brusel
= orgán reprezentující zaměstnavatele, zaměstnance a představitele svobodných povolání
- 6 sekcí (zemědělství, hosp. a měnová unie, zaměstnanost, vnější vztahy, vnitřní trh, doprava…)
- schůze 10x ročně
- funkční období - 4 roky
Výbor regionů - Brusel
= poradní orgán pro Komisi, Radu a Parlament
- poskytuje místní a oblastní vazbu pro rozhodování v EU
- 7 sekcí (politika, zemědělství, doprava, energetika, sociální politika, zaměstnanost, kultura…)
- vznik 1994; 317 členů
- předseda (2 roky)
Evropský účetní dvůr - Lucemburk
= instituce garantující finanční a měnovou politiku EU; dohlíží na správnou fci kontrolních orgánů jednotlivých institucí, na hospodaření s penězi z EU v jednotlivých státních institucích a kontroluje výdaje EU
- 25 nezávislých odborníků z jednotlivých členských zemí
- funkční období - 6 let
- předseda (3 roky) - Juan Vallés, Španělsko
Evropský soudní dvůr - Lucemburk
= nejvyšší instituce zajišťující soulad mezi právem ES, jednotlivých členských států a jejich subjektů (PO, FO a občanů)
- spory, které se nepodaří vyřešit v členských zemích, se po podání žádosti projednávají u ESD, jehož stanovisko je rozhodující
- 25 soudců a 9 generálních advokátů, funkční období - 6 let
- zasedá v plénu nebo v senátech složeném ze 3 či 5 soudců
- předseda (3 roky) - Vassilios Skouris, Řecko
- Evropský soud prvního stupně
- vyřizuje stížnosti jednotlivých osob proti rozhodnutím institucí EU, spory mezi institucemi EU a jejich zaměstnanci a žaloby proti Komisi
- proti jeho rozhodnutí se lze odvolat k Soudnímu dvoru
- 15 soudců jmenovaných na 6 let
Evropská ústava
- vytvořena Konventem zasedajícím v letech 2002 - 3 (předseda - bývalý francouzský prezident)
- text ústavy schválen v červnu 2004, podepsán v říjnu 2004, s ratifikací se počítá do r. 2006/7 (k vzetí v platnost musí ústavu přijmout všechny členské státy; formu přijetí - referendum nebo ratifikaci Parlament - si státy vybírají sami)
- odkaz na kulturní, náboženské a humanistické dědictví
- 350 stran: preambule + 4 části + protokoly
1) Zákl. ustanovení (hl. hodnoty a cíle EU, symboly EU, nadřazenost Evr. ústavy stát. ústav.)
2) Listina základních práv Unie (obdoba LZPS)
3) Politika EU (popis fungování EU)
4) Obecná a závěrečná ustanovení
- protokoly: např. Protokol o roli národních parlamentů