15) Politika státu vůči ostatním státům: faktory ovlivňující význam státu
- stát:
= politicko-právní jednotka se stálým obyvatelstvem, přesně vymezeným územím a vládou, která je schopna zajistit státu suverenitu
- hl. rolí státu je obrana národa (společenství lidí se společnými historickými, jazykovými, kulturními kořeny)
- stát může existovat bez zákonů a ústavy, ale nemůže existovat bez:
- vlády (kontrola), obyvatelstva (charakter přirozený, trvalý, usedlý), území
+ mezinárodního uznání (bez mez. uznání nevykonává stát žádné dipl. styky a má zakázán vstup na půdu OSN)
- stát má právo na zahraniční politiku a na rovnocenné členství v MO
- stát je jedinou plně suverénní jednotkou mezinárodního společenství (subjektivitou danou vlastní existencí) - ujednání Vestfálského míru z r. 1648
- princip suverenity
- vnitřní suverenita = moc nad vlastním územím a obyvatelstvem; nikdo nemůže zasahovat do jeho vnitropolitického chování (Zásada nevměšování)
- vnější suverenita = schopnost prosadit nezávislost státu směrem navenek; všechny státy jsou si navzájem rovny (Zásada svrchované rovnosti)
- význam a důležitost státu určuje:
- geografická poloha (rozloha, délka hranice)
- členství (a aktivita) v mezinárodních organizacích
- hospodářská vyspělost
- obyvatelstvo
- vojenská síla
- uspořádání státní moci a forma vlády
- historie:
- starověk - despotické staroorientální státy (Mezopotámie, Egypt) - Sumerové
- antika - polis - zahrnuje i občany (Řecko), království, republika, císařství - principát, dominát (Řím); teoretikové Platón a Aristoteles
- feudální/barbarské státy - Tomáš Akvinský, Thomas Hobbes (Leviathan)
- suverénní (národní) stát - Alexandr Hamilton (Federalista)
- státní/národní zájmy v mezinárodní politice:
- stát určuje pořadí (důležitost) svých zájmů směrem navenek a podle toho provádí svou zahraniční politiku
a) bazální zájmy = musí být sledovány neustále, závisí na nich přežití státu (územní celistvost)
b) zájmy omezeného rozsahu = střednědobé zájmy, jejichž naplněním vzroste síla státu, jejich nenaplnění však neznamená ohrožení existence státu (např. územní expanze)
c) dlouhodobé/univerzalistické zájmy = týkají se finální podoby světového systému, často jsou v přímém konfliktu se zájmy ostatních států (např. celosvětové vítězství komunismu)
- způsob chování státu v mezinárodní politice:
- stát volí různé způsoby chování ve vztahu k ostatním
- izolace = stát nekomunikuje s vnějším světem, snaží se o soběstačnost
- neutralita = stát během války nepomáhá ostatním (Belgie za světových válek)
- neutralizace = neutralita garantovaná státu velmocemi (Švýcarsko 1815)
- koalice = stát spolupracuje s ostatními a snaží se s jejich pomocí dosahovat svých zahraničně-politických cílů
- neutrální stát:
- udržování diplomatického a obchodního styku s jinými státy
- žádné členství v obranných nebo útočných seskupeních (MO)
- nemůže být stát ve strategické oblasti
Aktéři mezinárodní politiky:
- jednotlivec (za určitých okolností může ovlivnit veřejné mínění)
- nevládní organizace
o úzce vymezené cíle, snaží se zpopularizovat svá témata – Greenpeace, Amnesty International, Červený kříž…
- mezivládní organizace
o jsou co do působnosti limitovány ochotou a schopností svých členských států se dohodnout – OSN, NATO…
- státy
o politicko-právní jednotka se stálým obyvatelstvem, přesně vymezeným územím a vládou, která je schopna mu zajistit suverenitu
o mohou si vynutit svá rozhodnutí silou
§ vnitřní suverenita – moc nad vlastním územím a obyvatelstvem
§ vnější suverenita – schopnost prosadit si nezávislost směrem navenek
o atributy státu
§ území -oblast, nad kterou je vykonávána moc
§ mezinárodní uznání- de iure je území považováno za stát
§ obyvatelstvo – setrvává na území státu
§ moc – není ale nezbytnou formální strukturou
o pilíře státní suverenity
§ moc
· armáda – vnější výkon moci
o velikost, technické vybavení, zbraně hrom.ničení, mobilita, výcvik a organizace
· policie – vnitřní vykonávání moci
· centralizace
o demokratický x nedemokratický stát
§ nedemokratické státy jsou do zahraniční politiky flexibilnější, rychle a pružně se rozhodují
§ důležitá je také legitimita vlády – pokud se demokratickým států daří získat demokratickou podporu, daří se jim lépe (např. GB za WWII)
§ demokracie je v podstatě z mezinárodního hlediska respektovaná jako jediná legitimní forma vlády
§ stát dnes není unitární aktér
§ mezinárodní uznání
· důležité hlavně od velmocí (např. Taiwan do 70.let OK dnes špatná situace)
§ obyvatelstvo
· množství (práceschopnost, bojeschopnost)
· vzdělání
· demografická struktura
· obecně: čím více, tím lépe, je-li vzdělané (např.Čína, vzdělané obyvatelstvo na pobřeží ve městech a nevzdělaní venkované ve vnitrozemí)
§ území
· přírodní zdroje (zejména strategické suroviny – ropa, uhlí, plyn, dříve železná ruda, voda)
· rozloha
o hustota osídlení
§ rovnoměrné je samozřejmě lepší (lepší infrastruktura)
· poloha
o jak lze území využívat
o přístup k moři (strategická a hospodářská výhoda, např. USA přístup ke dvěma oceánům, dále pak možná hospodářská a územní expanze)
o hranice
§ vztahy se sousedními státy
o obecně: dobrá poloha státu: USA – přístup k oceánům, sousední státy – Kanada – hodná, Mexiko-nic moc, špatná poloha státu: ČSR 1938
Zájmy státu v mezinárodní politice:
- stát určuje důležitost svých zájmů směrem navenek a podle toho provádí svou zahraniční politiku
- bazální zájmy
o musí být sledovány neustále, závisí na nich přežití státu
- střednědobé zájmy
o jejich naplněním vzroste síla státu, jejich nenaplnění ale neznamená zánik státu
o např: ČR 93-7 napojena na ropovod Družba, střednědobý zájem vymanit se ze závislosti na Rusku a přepojit se na finský ropovod
- dlouhodobé (univerzální) zájmy
o týkají se finální podoby světového systému, často jsou v přímém konfliktu se zájmy ostatních států (např.celosvětové vítězství komunismu)
Způsoby chování státu v mezinárodní politice
- stát volí různé formy chování v mezinárodní politice:
o izolace – stát nekomunikuje se státy jinými, snaží se o soběstačnost (autarkie), většinou ji volí silné státy
§ izolacionismus – politická doktrína upřednostňující domácí politiku před zahraniční, obvykle kombinuje snahu minimálně se angažovat v zahraničí a ekonomický protekcionismus
o neutralita
§ stát během války nepomáhá ostatním, neangažuje se (Belgie za WWs)
o neutralizace
§ neutralita garantovaná státu velmocemi (Švýcarsko 1815)
o koalice
§ stát spolupracuje s ostatními a snaží se s jejich pomocí dosahovat svých zahraničně-politických cílů
Míra spolupráce mezi státy:
- izolovaný stát
- mezinárodní spolupráce
- mezinárodní organizace
- konfederace
- federace
- např. Bělorusko – 96-Lukašenko – pak posun od mezinárodní spolupráce spíše k izolace (spojencem dnes jen Rusko)
- federace – např. Belgie – Belgie se dělí na tři části – vlámská (nizozemština), valonská (francouzština) a region Brusel – ty jsou rozdílné i nábožensky (vlámská – protestanti), valonská – katolíci,dříve byla Belgie unitárním státem ale roku 1993 došlo k její federalizaci