Projekt
Projekt pro žáky s využitím ICT
Během vyučovacího roku je velmi důležité žákům zpestřovat výuku. A to jak novými a kreativními pomůckami, výlety, exkurzemi nebo návštěvami zajímavých objektů, tak projekty – ať jedno či vícedenními popř. více promyšlenými celoročními, které výuku smysluplně doplňují o zajímavá aktuální témata.
Já jsem si pro svoji práci zvolila jednodenní projekt, který by měl dětem nejen zpestřit výuku, ale měl by je především obohatit o nové informace a skutečnosti a zároveň by jim měl rozšířit obzor.
Svůj projekt jsem nazvala „Objev krásy Irska“ a do výuky bych ho zařadila dne 17. března, což je den, kdy Irové slaví „Den svatého Patrika“. Výuku bych přizpůsobila tak, abychom se den předtím o Irsku zmínili a aby žáci získali prvotní informace o dané zemi. Během prvotního seznamování by zjistili, že právě zítra slaví v Irsku „Den svatého Patrika“ a tak bych jev souvislosti s tímto svátkem namotivovala tak, že i my si zítra uděláme takový malý irský svátek. Prvním důležitým úkolem žáků bude přijít zítra v co nejzelenějším oblečení. Do motivace zahrnu i fakt, že na konci našeho dne vyhodnotím nejlépe stylově oblečeného žáka z celé třídy.
Projekt: Objev krásy Irska
Věk: 11 let
Třída: 5. třída
Časový harmonogram: Jednodenní projekt, na 6 vyučovacích hodin
Realizace projektu: třída, počítačová učebna, hudební třída
Výchovně vzdělávací cíl: Seznámit děti blíže s oblastí Irska. Ukázat jim jinou kulturu, jiný způsob života, místní zajímavosti apod.
Motivace:
Milé děti. Jistě si pamatujete, že jsme se včera během hodiny bavili o Irsku. Kdopak si pamatuje, co jsme si říkali? Kdepak tato země leží? (Diskuze) Tato země je velmi zajímavá a já bych Vám ji během dnešního dne ráda blíže představila, abyste si udělali představu o tom, jak to tam vypadá, jací tam žijí lidé, jakou tam mají kulturu, jakou hudbu poslouchají, jaké jsou jejich typické hudební nástroje apod. Jak jsme se již včera dozvěděli, dnešní den slaví v Irsku „Den svatého Patrika“, což je velice významný svátek. Víte někdo něco o tomto svátku? (Diskuze). Pojďte nyní k počítačům a společně si na internetu vyhledáme dostupné informace o tomto svátku.
Rozvržení dne:
2 hodiny informačních technologií
- během této hodiny bude úkolem dětí najít dostupné informace o „Dnu svatého Patrika“
- dětem dám na činnost určitý čas během kterého budou samostatně pracovat na svých počítačích (15 min.)
- po určené době si sedneme do kroužku a budeme si povídat, kdo co zjistil (15 min.)
- vhodnými otázkami děti navedu takovým směrem, abychom si pověděli všechno, co mám v plánu a abychom se dostali k patronu Irska, svatého Patrika
- dalším úkolem žáků bude vyhledat co nejvíce zajímavých informací práce o svatém Patriku a vypracovat 5 sladovou prezentaci v Powerpointu, kterou později každý odprezentuje před třídou (20 min.)
- po dané době žáky vyzvu, aby práci dokončili a jednotlivě si práce odprezentují (20 min.)
- společně si pak opět v kruhu shrneme co jsme se díky prezentacím dozvěděli – Kdo je vůbec patronem Irska, kdy se narodil a kdy zemřel, jakými církvemi je uctíván apod. (5 min.)
- ve zbytku hodiny budou mít žáci za úkol vyhledat s pomocí internetu co nejvíce zajímavých informací o Irsku – o jeho svátcích, zajímavých osobnostech, o turisticky nejatraktivnějších místech apod. (15 min.)
- tyto informace přehledně zpracují v Microsoft Wordu (max. na 1 stránku) a na konci hodiny ji vytisknou
Časová dotaze je pouze přibližná. Při nedostatku času bych hodinu v počítačové učebně samozřejmě prodloužila a to proto, že budu na předchozí činnosti navazovat v následujících hodinách a proto je velmi důležité vše dotáhnout do konce.
2 hodiny českého jazyka
- v této hodině bych ráda docílila toho, aby během ní žáci napsali slohovou práci popisným slohovým útvarem
- na začátku hodiny si s dětmi sedneme na koberec do kroužku a já jim přečtu text týkající se Irska
- ukázka textu:
Irsko je stát v severozápadní Evropě. Je ohraničen Severním Irskem na severu, Atlantským oceánem na západě, Irským mořem na východě a Keltským mořem a Průlivem sv. Jiří na jihu a jihovýchodě.
Irština (anglicky "Irish", irsky "Gaeilge") je indoevropský keltský jazyk a dnes se vyučuje povinně ve všech státních školách Irské Republiky. V Irsku jsou dva úřední jazyky - irština a angličtina, přičemž irština je vždy uváděna jako první oficiální jazyk. Od roku 2007 se stane dokonce dalším z oficiálních jazyků EU.
Státní symboly Irska - vlajka, erb, hymna
Vlajka
Irská vlajka (z poloviny 19. století) je tvořena třemi svislými pruhy v barvách: zelená, bílá a oranžová. Zelená je barva irské katolické většiny, oranžová je barvou protestantů (podle Williama Oranžského, protestantského krále) a bílá barva reprezentuje potřebný prostor mezi oběma skupinami.
Erb
Oficiálním symbolem Irska je harfa, je vyobrazena i na irském erbu. Vzorem této "oficiální" harfě je nástroj ze 14. stol, tzv. Brian Boru, který je uložen a vystaven v Dublinu v univerzitě Trinity College. Tento erb je používán vládou Irska a je vyryt na pečeti úřadu presidenta.
Hymna
Irskou národní hymnou je píseň "Amhrán na bhFiann" (The Soldier's song - Píseň bojovníka) pocházející z roku 1907. Autorem textu je Peadar Kearney a melodie Patrick Heeney. Oficiální hymnou se píseň stala roku 1926.
Geografie
Nejvyšší hora: Carrauntoohil (1.041 m) - v pohoří Macgillycuddy's Reeks v hrabství Kerry
Hlavní město: Dublin má 505.739 obyvatel a leží asi uprostřed východního pobřeží ostrova
Další velká města: Cork (174.000 obyvatel), Galway (50.900 obyvatel), Limerick (75.400 obyvatel).
Sousedé: Na severu Spojené království Velké Británie a Severního Irska, na západě Atlantický oceán, na východě Irské a na jihu Keltské moře.
Příroda v Irsku
Irská krajina byla v historii z velké části přeměněna člověkem. Původní lesy byly na většině území vykáceny již koncem 17. století, dnes jsou dominantní pastviny a pole.
Ptáci přilétají do Irska na jaře a odlétají na podzim, některé druhy z Grónska a Islandu však naopak přilétají v zimě.
Ve vnitrozemí žijí kolonie labutí, hus, brodivých ptáků, kachen, rybáku a racků. Ke vzácnějším druhům ptáků patří malý evropský sokol, sokol stěhovavý, či chřástal polní.
Savci nejsou v Irsku zastoupeny příliš velkým počtem druhů. Ve vnitrozemí žije králík, zajíc, liška, jezevec, kuna či veverka obecná, velmi početní jsou netopýři. V některých horách byl introdukován jelen evropský.
Na pobřeží, zejména odlehlejších ostrovů, žije tuleň, na moři lze pozorovat i delfíny či velryby.
Náboženství a církve v Irsku
V Irské republice je necelých 90% obyvatel římskokatolického vyznání, 3% protestantů, 0,1% židovské víry a zbytek je bez vyznání.
Katolická církev je v Irsku poměrně konzervativní, a i když postavení církve poslední dobou oslabuje snížený zájem farníků i pokles počtu mladých zájemců o církevní život, je její moc v Irsku stále značná. Spravuje i mnoho škol a nemocnic.
Většina protestantů se hlásí k Irské církvi, která je odnoží Anglikánské církve, dále k Presbyteriánské a Metodistické církvi.
Primasové obou význačných církví Římskokatolické a Irské sídlí v severoirském Armaghu, tradičně považovaném za působiště sv. Patrika, patrona Irska. Svatý Patrik je považován za zakladatele křesťanství v Irsku (odkaz).
Státní a církevní svátky v Irsku, volné dny
• Nový Rok (1. ledna - New Year's Day)
• Den sv. Patrika (17. března - St. Patrick's Day)
• Velký pátek (pátek před velikonocemi - Good Friday)
• Velikonoční pondělí (Easter Monday)
• "Májový den" (první pondělí v květnu - May Day, odpovídá keltskému Beltainu)
• Červnový státní svátek (první pondělí v červnu)
• Srpnový státní svátek (poslední pondělí v srpnu)
• Říjnový státní svátek (poslední pondělí v říjnu - někdy zvaný Halloween holiday)
• Boží hod vánoční (25. prosince - Christmas Day)
• Druhý svátek vánoční - sv. Štěpána
(26. prosince - St. Stephen´s Day)
Pozn.: Během čtení textu se budu pozastavovat nad nejdůležitějšími informacemi, které si vypíšeme čitelně na tabuli. Po přečtení textu vyzvu žáky, aby si jednotlivě přečetli své vytištěné materiály, které vyhledali pomocí internetu a barevně si vyznačili to, o čem jsem během svého projevu nemluvila.
Ve třídě budou vyvěšeny obrázky Irska, irské krajiny, typických irských znaků a symbolů spojených s „Dnem svatého Patrika“. Také tam bude viset obrázek irské vlajky a erbu.
Až budou všichni hotovi, tak budu jednotlivě vyzývat žáky, aby mi prezentovali to, co měli ve své práci navíc. Na tabuli pak dopíšeme jednotlivé nové poznatky.
Celá tato činnost by neměla být delší než 50 minut. Poté žáky vyzvu, aby se vrátili na svá místa, rozdáme si papíry a jejich úkolem bude vytvořit plnohodnotný popis na téma Irsko. K dispozici budou mít své vlastní poznámky z hodiny informačních technologií a také poznámky na tabuli.
Jejich úkolem bude vytvořit celistvý text o Irsku – s informacemi, které během včerejšího a dnešního dne zjistili, nové poznatky, které je zaujaly apod. Na samotnou slohou práci budou mít děti 50 min.
2 h hudební výchovy
- v posledních 2 hodinách bych se chtěla věnovat s žáky irské hudbě
- nejprve bych dětem obecně řekla něco o irské hudbě
- ukázka textu:
Irsko je jedinou zemí na světě, která má ve státním znaku hudební nástroj – harfu. V Irsku, proslulém láskou k hudbě, se sice daří i moderním žánrům, například country-and-western či rocku, ale je to právě tradiční hudba, jež odráží ducha této země. Ať už posloucháte gaelské milostné písně s kořeny až ve středověku nebo lidové písně ze 17. a 18.století s anglickými či skotskými vlivy, jde jednoznačně o hudbu irskou. Stejně významným aspektem je i tanec (viz. kapitola irské tance).
Irská hudba je vlastně termín pro hudbu, která byla vytvořena v různých žánrech na celém ostrově Irska Můžeme však říci, že irská hudba je velice krásná - melodická i rytmická a její kořeny sahají hluboko do historie. Navíc v samotném Irsku je tradiční hudba široce oblíbená, neustále hraná, zejména v klasických irských hospodách. Takovým hudebním posezením se zábavou se v Irsku říká "craic".
Když lidé hovoří o irské hudbě, většinou mají na mysli starší, komornější styl tradiční nebo lidové hudby. Pro turisty spočívá kouzlo irské hudby v její snadné dostupnosti. Nejslavnější hudebníci sice hrávají nestejných místech jako rockové hvězdy, ale snad téměř v každém městě či vesnici se d najít hospoda, proslulá hudebními vystoupeními, kam můžete přijít uprostřed živého improvizovaného vystoupení, nebo se dokonce i k hudebníkům přidat, pokud máte chuť.
Přibližné až do roku 1700 byla nejdůležitějším nástrojem irské hudby harfa. Hudba tradičně podbarvovala tanec, a tak trestní zákony ze 17. století, které zakazovaly veškeré projevy irské kultury včetně tance, hudbě nijak nepomohly. Byla zatlačena do podzemí, což částečně vysvětluje, proč dnes působí irská tradiční hudba tak pohodově a domácky.
Dnes je irská hudba známá a populární po celém světě. A to jak v klasickém lidovém provedení, tak hudba současná, moderní. O tuto soudobou popularitu se postaralo hned několik irských skupin z 60. let 20. století. Především The Clancy Brothers, kteří irskou hudbu uvedli do USA, nebo dodnes oblíbené skupiny The Dublinners a Planxty.
Irskou hudbu můžeme obecně rozdělit na:
a) klasická hudba
b) populární hudba
c) tradiční hudba
d) irské tance
Irské tance
Irský tanec se do společenského povědomí dostal zejména díky show Riverdance, jejíž hlavním protagonistou je Američan irského původu Michael Flatley. Tyto show však představují jen jednu z forem irského tance. Irskou taneční kulturu lze přirovnat k bohatému gobelínu protkanému mnoha sólovými a společenskými tanci.
Irské tančení bylo podporováno vzdělávacím systémem a vlasteneckými organizacemi. Často byly pořádány soutěže u některých venkovských domů, kde byli vřele přivítáni místní i kočovní hudebníci.
Dance kultura se v Irsku naplno prosadila až počátkem 90. let, ale netrvalo dlouho a dusavé klubové rytmy se ozývaly odevšud. Od té doby se tato kultura vyvinula a roztříštila na zřetelně odlišné subkultury. Z hlediska historického vývoje i struktury se dnes všeobecně rozdělují irské tance na stepové, ceilí a setové.
1. Ceilí tance
Ceilí tance reprezentují neformální tradiční tance. Mnoho z nich je stavěno jako tance s mečem, kolové, řadové či postupové tance. Na konci 19. století zničilo hnutí za národní obrození v Irsku tančení těchto tanců natolik, že když se je An Comisiun le Rinci Gaelacha rozhodla znovu vzkřísit v roce 1920, byly už prakticky ztraceny a musely být kodifikovány jako nové tance. Tato společnost vydala publikaci "Ár Rinncidhe Fóirne", která shrnuje 30 ceilí tanců, z nichž mnohé mají díky tomu dodnes známé autory.
V Ceilí tancích je kladen důraz na výšku, otočky, tanec na špičkách, napnutí nohou a chodidel, dlouhé vytažení těla a rychlé pohyby, které se také objevují ve step tancích. Nevyskytuje se zde rytmizování dolními končetinami.
Samotné slovo ceilí je odvozeno od le cheile, což původně znamenalo shromáždění sousedů v domě jednoho z nich, kdy se hrálo, zpívalo a tancovalo. Těmto setkáním předcházelo večerní tancování na křižovatkách (crossroads), dnes bychom to nazvali spíše tancováním na návsi. To se konalo obvykle v neděli. Po každém tanci se střídali taneční partneři, takže v párových tancích spolu mohli tancovat partneři, kteří nebyli sezdáni, ba ani nemuseli být zasnoubeni a ani nemuselo jít o vážnou známost.
Toto však vadilo kněžím, kteří nad podobnou zábavou ztráceli kontrolu a tak v mnohých farnostech po celém Irsku byly tyto taneční večery ve vnějším prostoru zakázány. Proto se tyto a podobné zábavy přesunuly dovnitř do domů.
2. Stepové tance
Stepové tance se začaly vyvíjet poté, co se v 18. století objevili irští taneční mistři. Ti cestovali od města k městu ve společnosti dudáka nebo houslisty, učili základní taneční kroky a těšili se velké vážnosti a respektu. Jejich příchod byl vždy velikou událostí a dalo se předpokládat, že město či vesnice ožije hudbou a tancem na několik týdnů. Každý taneční mistr měl svoji oblast a nepřipadalo v úvahu, že by překročil její hranice. Ženy a muži v této době netancovali stejné kroky. V soutěžích taneční mistři předváděli ukázky tanečních kroků na desce stolu či podobně malém prostoru. Omezený prostor byl vnímán jako velmi důležitý znak tohoto stylu.
Stepový tanec se stal základem budoucích soutěží a šampionátů, které probíhají po celém Irsku a v USA. Kolem roku 1920 proběhla kodifikace, která definovala moderní stepový tanec. Původní taneční styl (sean-nós), který pro stepové tance zdůrazňoval uzavřenou formu a postoj - nohy u sebe, žádné vysoké kopy, málo nebo žádné otočky a samozřejmě žádné pohyby v prostoru, se v průběhu 50. a 60. let našeho století změnil. Tancovalo se na nákladních autech, potom malých jevištích, pak velkých jevištích, začaly se předvádět kroky v prostoru, "sedmičky" a "trojky", otáčky, kopy a další prvky, které proměnily původní stepový tanec v moderní irský tanec, jako ho dnes prezentují skupiny zejména irských a amerických tanečníků na světových pódiích.
3. Setové tance
Irské setové tance jsou vývojovými potomky čtverylek, které se koncem 18. a začátkem 19. století tančily na francouzském dvoře, ve Skotsku, Anglii, Španělsku a Portugalsku.
Tyto tance do Irska přinesli a vyučovali první taneční mistři, kteří je přizpůsobili irské tradiční hudbě, propracovali je a upravili. Postupem doby se v různých oblastech Irska začaly tancovat místní setové tance, které měly návaznost na lokální hudební kulturu. Zatímco ceilí tance měly v celé zemi univerzální platnost, setové tance se místně lišily. V těch částech země, kde se udržovalo pevné pouto tradice, se setové tance dochovaly do současné doby v živé formě. Nová vlna popularity setových tanců se objevuje v 80. a 90. letech 20. století. V současné době můžeme napočítat přibližně 100 různých setových tanců sesbíraných v různých částech Irska.
Setové tance se tančí ve čtyřech párech většinou uspořádaných po stranách čtverce. Každý tanec se skládá z několika figur. Setové tance se obecně vyhýbají skokům, kroky připomínají šourání, při swingu se zpravidla uplatňuje klasické držení atd.
Pozn.: Text bych samozřejmě dětem nečetla celý, ale vybrala bych z něho ty nejdůležitější body o kterých si můžu být jista, že děti zaujmou a že si je zapamatují.
Po úvodním slovu bych žáky ráda seznámila s tradičními irskými nástroji. Bohužel se obávám, že nebude v mých silách sehnat všechny na ukázku, takže se rozhodně zásobím dostatkem obrázků, které dětem jasně vytvoří jejich představu o daném nástroji. Také si samozřejmě seženu ukázky všech zvuků prezentovaných nástrojů.
Nástroje
Housle (Irish fiddle)
V tradiční irské hudbě patří housle mezi nejpoužívanější nástroj. Hraje se na ně v klasickém ladění G D A E. U nás na hrají na housle v irském stylu především Daniel Malzcyk, Jana Čermáková a Míša a Honza Rábovi.
Irská příčná flétna (Wooden Flute)
Jeden z nejpoužívanějších nástrojů v irské tradici. Používá se dřevěná flétna se šesti dírkami. Flétna má rozsah dvou oktáv. U nás na dřevěnou irskou flétnu hrají především Anna Rábová, Michael Komárek a Anna Šůrová. V irské hudbě se výjimečně používá klasická (stříbrná) příčná flétna, ale zvuk je rozdílný a málokdo dokáže napodobit ornamentaci typickou pro flétnu dřevěnou. U nás hraje na klasickou flétnu Radvan Markus.
Whistle a Low Whiste
Whistle je jednoduchá zobcová flétna se šesti dírkami. Systém hry je stejný jako u irské flétny. Lowwhistle je stejný nástroj jako whistle, který hraje o oktávu níž, je rozměrově stejný jako příčná flétna a je o něco náročnější na zvládnutí, protože dírky jsou velké a daleko od sebe. Mnoho muzikantů, kteří irskou hudbu hrají na whistle začínali nebo se na ní naučili hrát jako na druhý nástroj. V Irsku mnoho lidí z whistle přechází buď na příčnou flétnu nebo na irské dudy. U nás hraje na whistle mnoho lidí, kromě "příčkařů", u kterých je to samozřejmost bych zmínil René Starhona, Tomáše Perglera a Marka Polednu (všichni hrají i na lowwhistle).
Knoflíková harmonika (Button Box)
Používá se dvouřadá harmonika, nejčastěji v ladění B/C. Každá řada reprezentuje jednu tóninu, tyto tóniny se doplňují. Každý knoflík hraje dva tóny podle toho jestli hrajete dovnitř nebo ven. Na levé straně jsou umístěny basy a akordy (většinou 8 knoflíků). U nás na tento nástroj hrají Marek Poledna, Lukáš Radostný, Martin Loužecký a v neposlední řadě Ir Eoghan O`Reilly.
Concertina (Concertina Net)
Concertina je malá šestihraná heligonka. Na každé straně je 15 knoflíků (tři řady po pěti) a stejně jako u předchozí harmoniky hraje každý knoflík dva tóny. V irské hudbě se nejvíce používá ladění C/G-prostřední řada C, blízká řada G a ve vzdálené řadě jsou umístěny půltóny. V Čechách na ní hraje pouze Tomáš Pergler.
Irské loketní dudy
Nejkrásnější a nejsložitější nástroj, na který se irská hudba hraje. Irské loketní (loket-uillean) dudy mají dva měchy. První je podobný kovářskému a žene vzduch do druhého. Tlakem lokte na druhý měch se reguluje množství vzduchu, které následně proudí do chanter a rozehrává dvouplátek v ní umístěný. Na chanter se hraje melodie. Napříč leží drony a regulátory. Drony hrají tři oktávově rozmístěná D jako doprovod pro chanter. Na regulátorech jsou klapky, které hrají další tóny použitelné pro doprovod. Protože jsou dudy takto složitý nástroj, lze je nakupovat postupně (od practice setu-měchy + chanter až po fullset, obsahující všechny popsané součásti). U nás vlastní full set pouze Jan Lašťovička, na practiset hrají Dan Vališ a Matěj Tomeš.
Banjo (Irish Banjo)
V irské hudbě se používá 4-strunné tenorové banjo v ladění G D A E. U nás lze koupit tenorové banjo určené pro jazz, které je standartně v ladění C G D A. Někdy stačí přeladit, ale vhodnější je i vyměnit struny. Tloušťka strun a trsátka se u jednotlivých hudebníků liší (pište do diskuse jaké struny a trsátka používáte a v čem vidíte jejich výhodu). Banjo se používá převážně jako melodický nástroj, hraje tutéž melodii jako např. housle, ale liší se v ornamentaci. U nás na banjo v irském stylu hrají především Marek Zienert, Pepa Janíček, Tomáš Pergler a Vašek Bernard.
Mandolína (Mandolin Café)
Mandolína je běžně dostupný nástroj a v irské hudbě se používá ve standardním ladění G D A E. Styl hry je podobný hře na banjo a také většina banjistů s mandolínou začínala. Používá se o něco silnější trsátko než u banja, ale opět je jeho volba otázkou osobních preferencí každého hudebníka. Většina banjistů začínala a u madolíny a při přechodu k banju se dostal tento nástroj do pozadí. Přesto se k mandolíně občas vrací a to nejen kvůli melodiím, ale také proto, že se hodí i jako doprovodný nástroj do písniček. Protože na mandolínu hrají ti samí lidé jako na banjo, budou mít v této sekci tyto nástroje společnou diskusi.
Bouzouki, mandola a cittern
Bouzouki je původem řecký nástroj, který se do irské hudby dostal v 70.letech. Irové přidali jeden pár strun a změnili vypouklé dno na rovné. Celkem má bouzouki 4 páry strun a nejběžnější ladění je GDAE (oktávu níž než mandolína). Na bouzouki se hraje harmonický doprovod k hlavní melodii. Mandola je o něco menší nástroj, laděný o několik tónů výš, ale způsob ladění se u jednotlivých muzikantů liší. Cittern je v podstatě bouzouki vybavené jedním párem strun navíc. U nás hraje na bouzouki René Starhon (který tyto nástroje i vyrábí), Veronika Perglerová, Jan Brabec a Zdeněk Poledna a další.
Kytara
V irské hudbě se kytara používá převážně jako doprovodný nástroj. Někteří hudebníci hrají v klasickém ladění, ale mnohem rozšířenější a pro doprovázení irské hudby vhodnější je ladění DADGAD. V České republice hraje v tomto ladění Petr Košumberský, Vojtěch Ettler, René Starhon, Pepa Janíček, Lukáš Radostný a další. Velkým vzorem pro většinu z nich je americký kytarista John Doyle, který hrával se Solas.
Bodhrán
Bodhrán je jednoduchý buben-kruhový dřevěný rám potažený kůží (většinou kozlí). Některé bubny mají dvojitý rám, přičemž vnitřní část rámu lze posouvat, což umožňuje dopínání kůže podle počasí (vlhko=příliš prověšená kůže x sucho=příliš napnutá, moc vysoký zvuk). Na bodhrán se hraje dřevěnou paličkou a stejně jako v jiných hudebních žánrech i v irské hudbě má buben roli rytmického doprovodu. Na bodhrán u nás více či méně dobře hraje velké množství lidí. Za zmínku stojí především Irena Samcová, Martin Sedláček a Antonín Janák.
Pozn.: Pokud zbude čas, zeptám se na konci hodiny žáků, zda-li znají nějakou českou kapelu o které vědí, že hraje irskou hudbu. Pokusím se na toto téma rozvést diskuzi. Poté žákům řeknu kdy se k nám vlastně poprvé dostala irská hudba a kdy tady začaly poprvé české kapely irskou hudbu hrát. Samozřejmě budu mít připravené ukázky jednotlivých skupin.
Kapely, hrající tradiční irskou hudbu v České republice
Během posledních 2-3 let u nás (především v Praze) vzniklo velké množství kapel, které tuto hudbu hrají. Dříve bylo možno slyšet pouze Asonanci, která se však věnuje spíše baladám, než instrumentálním skladbám, které jsou jádrem irské hudby. Před 8 lety vznikla v Praze mezinárodní kapela Púca Rua, z jejíž části po čase vznikla kapela Dún an Doras, která u nás stále působí a patří mezi to nejlepší co je u nás možné slyšet.
V této kapitole uvedu seznam českých kapel věnujícím se tradiční irské hudbě. Aby to bylo spravedlivé budou kapely seřazeny abecedně.
Pozn.: Na konci našeho dne žákům poděkuji za spolupráci a vyhodnotím spolu s nestrannými kolegyněmi nejlépe oblečeného žáka, kterého odměním.