4. V žádném případě nekonzumovat produkty z masa  – uzenina, paštika atp.

MLÉKO A MLÉČNÉ VÝROBKY

    Organismus člověka jako savce má schopnost bezproblémově mateřské mléko do období asi 6 - 8 let života, organismus je vytvořen tak, aby uměl po určitou dobu vyrábět ty správné trávicí enzymy. Pokud budeme mluvit o mléku kravském, pak už je to trochu o něčem jiném. Pokud budeme mluvit o mléku, které se dá zakoupit na pultech obchodů, je ještě o něčem jiném, nemá totiž s mlékem od zvířete již téměř nic společného. Každá potravina stvořená přírodou je jako celek pro člověka přijatelnější neboť obsahuje vždy protilátku pro trávicí trakt. Tato protilátka je u mléka v syrovátce. Dnešní mléko je dělená potravina a navíc ještě čištěná, takže lidský organismus "jen zírá" cože mu to dáváme k rozkladnému procesu. Neví si s tím rady, nemůže najít vzorec k rozkladu a odbourávání z organismu. Chemická vazba je pro něj "nelogická". Takové potraviny jsou pak jako "nepřátelé", jsou vypuzovány bez užitku z těla ven. Než opustí organismus napáchají ovšem mnoho škody. Na mýtus, že mléko je třeba k dobré stavbě kostí můžeme zapomenout, protože příliš velký přísun mléka způsobuje pravý opak, v dětském věku neškodí tolik. Ostatní mléčné produkty jsou na tom podobně. Jediné co prospívá lidskému organismu jsou zakysané mléčné výrobky, fungují jako přijatelná provokace pro imunitní systém trávicího traktu.

 

CUKR

    Je velmi zrádná pochutina, zvláště pak cukr čištěný - bílý. O jeho kalorických "schopnostech" už ví asi každý, ale o tom, že například zabraňuje přisvojování některých vitamínů a prvků, to už každý neví. Můžete tedy mít například vhodné složení stravy a přesto vám bude scházet železo, vápník a další. Ano, za to vše může cukr. Proto je lepší cukr a potraviny které jej obsahují používat minimálně. Pokud se už neubráníme, měli bychom mít po ruce cukr nečištěný - hnědý. Sladkou chuť můžeme nahradit rovněž cukrem přírodním, z některého ovoce. Jestli někdo opravdu hodně zápasí s chutí na sladké, měl by zadat do vyhledávače "gymnema sylvestre" nebo "Gluco Health".

EXOTICKÉ OVOCE

    Chuťově lákavá, ale v lepším případě  neprospěšná potravina pro většinu středoevropanů. Proč ? První co bychom měli brát v úvahu, je vlastnost lidského organismu vyrábět látky(enzymy) pro rozklad všeho, co se objeví v trávicím traktu. Než se organismus naučí vyrábět ty správné enzymy trvá tisíce let a déle. Pokud budeme jako středoevropané tedy konzumovat exotické ovoce, náš organismus si nebude umět vyrobit enzymy pro jejich bezproblémový rozklad a bude spíše zápasit, než by mohl mít nějaký užitek. Další, co je třeba vědět, je složení. K informaci, kolik obsahuje které ovoce vitamínů a jiných prospěšných látek se sice dostaneme celkem snadno jenže - tyto údaje jsou z ovoce , které uzraje pod sluncem v zemi původu. K nám na pulty prodejen se dostane pouze se zlomkem  udávaného složení - sklízí se nezralé a "dozrává" po cestě.  Přemýšlení o tom, jak je nám exotické ovoce prospěšné můžeme uzavřít představou jak je ošetřováno DDT( opět se používá kvůli potlačení onemocnění malárií,,,když se DDT přestalo používat, dramaticky narostla úmrtnost a počet onemocnění) a kvůli transportu namáčeno do chemikálíí proti parazitům.

 POHANKA

    Tuto rostlinu a její plody je možné směle považovat za superpotravinu. Obsahuje snad úplně vše co organismus potřebuje a ještě je vhodná i z dietetického pohledu. Nebude jistě chutnat každému, ale loupaná pohanka(kroupy) ve směsi s celozrnnou rýží (každé vařeno zvlášť a nakonec smícháno) svou chutí nezklame, ba právě naopak. Je dokonce vhodná i pro lidi trpící alergiemi a onemocněním zvaným dna. Je užitečná každému, bez ohledu na geografický původ.

 

ŠPENÁT

    Velmi zajímavá rostlina, která však obsahuje snad nejméně železa ze všech známých, pokud vůbec nějaké železo obsahuje. Je to velmi užitečná a dobrá příloha k jídlu. Pozor by si měli dát pouze jedinci s nemocnými játry, ledvinami (nebezpečí tvorby kamenů) a nemocní dnou.

NAŤOVÁ PETRŽEL A PAŽITKA

        Tato naťová zelenina je pro středoevropana tím nejvhodnějším druhem zeleniny vůbec. Dá se využít jak v teplé, tak studené kuchyni kdykoli v průběhu dne. Největší přínos má syrová a není třeba s množstvím šetřit, ba právě naopak. Stačí asi tak dvě vrchovaté polévkové lžíce rovnoměrně v průběhu dne a organismus dostane téměř všechny vitamíny a prvky, které je vůbec možné ze zeleniny získat - železem počínaje, vápníkem konče a že jsou v přisvojitelné formě není ani třeba dodávat. Na pozoru před přílišnou konzumací by se měli mít nemocní dnou.

Biopotraviny nejsou zdravější než normálně vyráběné potraviny

. Vyplývá to z výsledků britské studie, která byla zveřejněna ve středu. Podle ní nejsou důkazy o tom, že by biostrava přinášela nějaké zvláštní zdravotní výhody. Existují malé rozdíly ve výživné hodnotě obou typů potravin, ale není žádný důkaz o jejich zvláštním vlivu na zdraví populace, informovali britští vědci.

Do analýzy experti z londýnské školy hygieny a tropické medicíny zahrnuli 169 studií za posledních

padesát let. Rozdíly v nutriční hodnotě se ukázaly u 55 z nich, řekl vedoucí výzkumu Alan Dangour.

Oby typy potravin mají přibližně shodný podíl vápníku, železa a vitamínu C. Liší v podílu dusíku a fosforu, pravděpodobně kvůli různým hnojivům. Týká se to plodin, masa, vajec a mléčných výrobků. Podle zprávy

tyto rozdíly pravděpodobně nemají žádné důsledky pro na zdraví.

Zadavatelem studie byl britský Úřad pro kontrolu potravin (FSA). Podle ředitelky oddělení FSA pro spotřebitele Gill Fineové výsledky studie neznamenají, že lidé mají přestat jíst biopotraviny. Lidé se pro výsledky ekologického zemědělství mohou rozhodnout kvůli přístupu vůči chovaným zvířatům nebo ochraně životního prostředí.

Podle analytika britské organizace na podporu ekologického zemědělství Soil Association Peter Melchetta je třeba prozkoumat dlouhodobý vliv pesticidů na lidské zdraví. Průzkum byl proveden na malém množství studií a není průřezový, prohlásil Melchett. Dangour i FSA připustili, že jsou potřeba

kvalitnější průřezové studie.

1/ Nepoužívat k vaření nebo ohřívání mikrovlnnou troubu.

Proč ?: Elektromagnetické vlnění o velkém výkonu, jako používá mikrovlnná trouba, mění stavbu buňek i v potravinách, pokud jsou jím zasaženy. Dále dochází k polarizaci částic v potravinách. Taková potravina potom vykazuje úplně jiné vlastnosti a organismus si neví rady s jejím bezproblémovým strávením. Lidský organismus potom neumí najít ve svých schematech postup, pro její rozklad a využití. Přinejmenším se jedná o značné znehodnocení takto zasažené stravy.

Řešení: Používání klasického ohřevu na vařiči nebo horkovzdušnou troubou.

 

2/ Nepoužívat mražené potraviny a potraviny s prodlouženou dobou životnosti.

Proč ?: Mražením se potraviny vystavují jen dalšímu hnilobnému procesu a i když se zdá, že takové potraviny se pak lépe dále upravují, jsou už nejen znehodnocené, ale pokročilým hnilobným procesem i zanesené hnilobnými mikroorganismy. Navíc se většinou mrazí v igelitových nebo mikrotenových  sáčcích a tím se do potravin dostává velké množství syntetických látek, především ftalátů a dioxinů. Za největší "zvěrstvo" je pak nutné označit ohřívání potravin v takových šáčcích. Při vyšších teplotách koncentrace těchto nebezpečných látek vzrůstá o řádové násobky. Nutno podotknout, že tyto jedy se do organismu snadno dostávají, ale bez pomoci se jich organismus neumí zbavit. Způsobují zejména onemocnění nervového systému a tím se následně podle pravidel čínského pentagramu rozšíří do celého organismu, kde způsobují disfunkce všech orgánů bez toho, aby byla nějaká příčina současnou oficiální medicínou vůbec zjištěna.

Řešení: Nepoužívat potraviny ošetřené k dlouhodobé spotřebě a balené po plastových obalů. Kupovat potraviny k přímé spotřebě.

 

3/ Nepoužívat plastové ani kovové nástroje pro úpravu potravin.

Proč ?: O plastech jsem se již zmínil v předchozím bodu, totéž platí i pro kuchyňské nářadí - z plastu je naprosto nevhodné. Kovové nástroje nejsou nebezpečné co se týče uvolňování nebezpečných látek, ale značně znehodnocují potraviny (oxidace břitů), které upravujeme, je proto lepší se jim vyhnout.

Řešení: Používat dřevěné nářadí a co se ostrých nástrojů týká, dají se již za rozumnou cenu koupit keramické, které potraviny neznehodnotí.

 

 4/ Nepoužívat průmyslově mleté potraviny, včetně koření.

Proč ?: Mletím se surovina znehodnocuje kontaktem většinou s kovovými nástroji (oxidace nástrojů, mechanické rozbití struktury suroviny ). Změní se struktura potraviny a je z ní velmi malý užitek pro organismus. Do koření se navíc přidávají přísady proti hrudkování.

Řešení: Vzhledem k tomu, že například mouka je právě kvůli takovému znehodnocení pro organismus více přítěží (ve střevech tvoří hlen, ve kterém se dobře daří nepřátelským mikroorganismům) než užitkem, je třeba přejít na surovinu, která takovým procesem neprochází. Mnohem užitečnější je konzumovat například pohanku, celozrnnou rýži, ovesné vločky nebo brambory. Vše ve vařené podobě. Koření kupovat celé a drtit v kamenném nebo porcelánovém hmoždíři.

 

5/ Nepoužívat hliníkové příbory a pokud to jen trochu jde, pak ani kovové

Proč ?: Zejména oxidace hliníku na příborech přispívá vedle ničení potraviny k přenesení tohoto kovu do organismu. Ten pak způsobuje obtíže různého charakteru, zejména v trávícím traktu. Nerezové příbory jsou sice lepší, ale k ničení potraviny dochází rovněž.

Řešení: Jídlo které jsme schopni - jíst rukama, případně dřevěnýma hůlkama. Pokud používáme nerezové příbory, snažíme se příliš nedělit jimi potraviny, více kousat a rozmělňovat v ústech.

 

6/ Nepoužívat melaminové nádobí, ani talíře

Proč ?: Melamin je posledním hitem ve výrobě plastů, ale je to materiál, který velmi škodí lidskému organismu, především trávícímu traktu. Bohužel se také používá pro své složení jako proteinová náhrada do potravin.

Řešení: Na vaření používat nádobí ze skla nebo smaltované. Nerezové nádobí už tak vhodné není.

 

ŠPENÁT OBSAHUJE ŽELEZO

    Neobsahuje téměř žádné železo, pokud nějaké vůbec obsahuje. K tomuto omylu došlo chybou při měření a přesto se tento omyl udržel v povědomí více jak půlstoletí. Špenát obsahuje mnoho vitamínů a prvků prospěšných pro organismus, proto by se konzumovat měl. Pozor by si měli dávat pouze lidé s nemocnými játry, kterým hrozí tvorba žlučových a ledvinových kamenů.

 

 

 ALKOHOL PODPORUJE TRÁVENÍ

    Alkohol naopak trávící proces stěžuje, protože játrům přidělává práci jeho odbouráváním. Relativní úleva pochází z anestetických účinků, kterými alkohol disponuje. Pokud chceme, aby nám dobře trávilo, je lepší jíst menší množství jídla s nízkým obsahem tuků.

 

 

ČÍM VÍCE SYROVÉHO ČESNEKU A CIBULE, TÍM LÉPE

    Syrový česnek je právem označován jako přírodní antibiotikum. Také tak by se s ním mělo zacházet. Ve větším množství by mohl způsobovat poruchu krvetvorby (destruktivně působí zejména na slezinu, ale i na játra a slinivku). Prospěšné množství je asi tak 1 - 1,5 stroužku v průběhu dne a to ještě jen při nějakém oslabení organismu, nikoli stále.

    Syrová cibule je rovněž velmi prospěšná jako přírodní léčivo. Měla by se používat jako prevence proti nachlazení a na zvětšenou prostatu, ale opět v rozumném množství (asi tak 1 malá v průběhu dne) a nikoli nepřetržitě. Obsahuje totiž velmi koncentrované silice, které ve větším množství působí nepříznivě zejména na trávicí trakt, játra a slinivku.

 

 

ČÍM VÍCE SYROVÉ ZELENINY, TÍM LÉPE

    Syrová zelenina je sice velmi prospěšná, hlavně pro konzumenty masa, ale využít její potenciál znamená, lehce ji tepelně opracovat. V syrovém stavu je nejen zdrojem vitamínů, ale působí i jako dobrý čistič střev a proto by se měla používat denně, v rozumném množství, aby se stačila střeva po pročištění přirozeně regenerovat. Prospěšné množství je asi tak 80 - 100 gramů v průběhu dne. Ovoce asi také tolik.

 

 LUŠTĚNINY KAŽDÝ DEN - TO NEJLEPŠÍ PRO ORGANISMUS

    Luštěniny jsou velmi dobré a zdravé, jen velmi těžko stravitelné a proto bychom je měli konzumovat v dětském věku nejvýše 1x za dva týdny a v dospělém věku 1x týdně. Ještě lepší je nekonzumovat luštěninu společně s masem, jinak je zátěž pro organismus zbytečně velká.

 

 JÍST JEDLÉ HOUBY JE MOŽNÉ BEZ OMEZENÍ MNOŽSTVÍ

    Houby (lesní a polní) jsou přínosem pro výživu svým obsahem těžkých kovů a vzácných kovů vůbec.  Je třeba myslet na to, že houba má v přírodě funkci lapače nečistot - převážně kovů. Záleží tedy na kvalitě ovzduší, jaký obsah těchto kovů mají. Pokud roste hub příliš mnoho, jako například před oběma světovými válkami (zbrojení znamenalo vyšší tavbu oceli a více splodin v ovduší) znamená to, že ovzduší je plné kovů. Z toho je třeba vycházet při odhadu množství vhodného ke konzumaci. V dnešní době roste hub opravdu nebývalé množství, což může být přisuzováno gigantickému industriálnímu rozvoji hlavně v Číně a Indii. Že se nás rozvoj průmyslu v Číně a Indii netýká ? Ale týká, ovzduším se k nám dostanou všechny možné splodiny. s je pojme i zemina, z ní je pohltí plodiny a rostliny, tedy i houby. Houby mají pak nejvyšší schopnost absorbce tohoto odpadu. Těžké kovy do organismu snadno dostaneme, ale velmi těžko se jich organismus zbavuje. Vysoký obsah těžkých kovů v organismu pak způsobuje disfunkce šh s 

    Houby pěstované ve sklepích mají složení odpovídající zemině nebo dřevině, do které jsou nasazené. Jsou z pohledu vysokého obsahu těžkých kovů mnohem menším nebezpečím.

 

SÓJA - NEJZDRAVĚJŠÍ PLODINA

    Sója je jistě zajímavá plodina a v dnešní době zdravých životních stylů patří k těm nejdiskutovanějším. Je ale třeba také vědět, že používat ji k pravidelné konzumaci má i svoje úskalí, která jsou mnohdy až zarážející. Již při denní dávce vyšší než 8g sojových bobů a mouky nebo 50g tofu nebo 100ml mléka nebo 30g misu nebo 60g sojových výhonků mohou přicházet negativní účinky na organismus. Doporučená denní dávka je cca 25 - 30g. Překročení denní dávky znamená vyšší zatížení a časem i destrukci tkání ovlivňujících především: hormonální systém (štítná žláza), plodnost a těhotenství, vznik rakoviny, Alzheimerova choroba, tvorba ledvinových kamenů, oslabení imunitního systému, alergie (vedle arašídů největší zdroj alergenů...cca 25-30).

    Se sójou tedy opatrně a pokud nám již tak chutná, že se bez ní nemůžeme obejít, tak fermentované produkty (tofu, misu), jsou v malém množství méně nebezpečné. Nezapomínejme také na to, že sója původně sloužila jako hnojivo jiných plodin.