ODKAZY: ironmaiden.sk-ironmaidenfc.cz-ironmaiden.com

ALBA /zdroj:http://www.ironmaidenfc.cz/

První dlouhohrající deska Iron Maiden se stejnojmenným názvem vychází v dubnu roku 1980 a ihned dosahuje čtvrté příčky v UK charts. O několik měsíců později je též vypuštěna v USA s dodatkem ve formě songu "Sanctuary", který v Anglii vyšel na samostatném singlu. Písně z tohoto alba, jako "Phantom Of The Opera", "Running Free", "Sanctuary" a "Iron Maiden" zůstaly v playlistu pro většinu následujících tour a staly se tak nesmrtelnými.Album je jediné v historii kapely, na kterém se prezentuje kytarista Dennis Stratton, jenž nedlouho po vydání opustil kapelu a byl nahrazen Adrianem Smithem. Na obalu se také poprvé objevil maskot Eddie, který je od té doby nemyslitelně spjat s kapelou. Spíše punkovou, než metalovou podobu mu vtiskl ilustrátor Derek Riggs, nicméně přesto se stala tato jakoby horrorová postava významným činitelem, ovlivňujícím prodej desek Iron Maiden, zejména v "ranných letech".Při nahrávání měla kapela zpočátku problémy se zachycením živého zvuku v podmínkách nahrávacího studia  a po pokusech se zvukaři Guyem Edwardsem a producentem Andym Scottem, se nakonec rozhodla pro Willa Maloneho, který už měl za sebou práce na albech Black Sabbath či Meat Loafa. Bohužel i on přistoupil k nahrávání laxně a téměř všechnu práci přenechal Martinu Levanovi z Kingsway.Během nahrávání se též kytarista Dennis Stratton pokusil upravit song "Phantom Of The Opera" v době, kdy byl ve studiu sám pouze se zvukařem. Naštěstí mu tento pokus neprošel (údajně to silně připomínalo QUEEN) a song byl vrácen do původní "syrové" podoby, což byl vlastně začátek rozporů mezi ním a kapelou, které vyvrcholily jeho odchodem z Iron Maiden.

Druhá dlouhohrající deska Iron Maiden s názvem Killers vychází v únoru 1981. Z hlediska sestavy je to první album s Adrianem Smithem na postu sólové kytary (nahradil Dennise Strattona) a zároveň poslední s frontmanem Paulem DiAnnem, který opustil kapelu po svých problémech s alkoholem, kokainem a věčnou nechutí cestovat po dlouhých šňůrách. Poprvé se také ujal produkce Martin Birch a v této pozici setrval následujících osm alb, než definitivně odešel do důchodu po "Fear Of The Dark". Album se pyšní jedním z nejkrásnějších motivů Eddieho, ale také zároveň tím nejstrašnějším, když maskot Iron Maiden třímá v ruce zakrvácenou sekeru, zasazen do prostředí Manor Parku, jedné z drsných čtvrtí East Endu.Ihned po vydání sklidilo album tvrdou kritiku od renomovaných časopisů, Souns udělil dokonce jednu hvězdičku z pěti, čili nejhorší možné hodnocení, i když podle vyprávění za to může Paul, který po neshodách dal redaktorce ránu loktem, ještě před tím, než recenzi dopsala. Každopádně deska dosáhla "pouze" na dvanáctou příčku UK Charts.Asi nesmrtelnou se stala píseň "Wrathchild", jenž se na dlouhé roky dostala do většiny koncertních playlistů. Album je zvláštní tím, že obsahuje dvě instrumentální skladby napsané výhradně Stevem Harrisem, jen s minimálním přispěním zbytku kapely. Většina songů byla zkomponována ještě před vydáním jejich první dlouhohrající desky. O několik měsíců později spatřuje světlo světa i americká verze s přídavkem "Twilight Zone", který stejně jako v případě LP Iron Maiden a "Sanctuary", vychází v Anglii jako singl.Pro úplnost je potřeba dodat, že desce předcházel též singl "Women In Uniform" (původně od australské skupiny "Skyhooks") s ne moc povedeným videoklipem, na kterém se ještě podílel i Dennis Stratton, pro něhož to byla labutí píseň. V té době nebylo zvykem natáčet podobná videa (snad kromě QUEEN) a napůl umělý klip se v hitparádách okamžitě propadl.Albem Killers vyčerpali Iron Maiden všechny songy z prvního období své existence a bylo jasné, že s novým albem bude potřeba složit  kompletně nový repertoár. Že to bude i s novým frontmanem zatím nikdo netušilCelkem se v Anglii prodalo více než 60 000 desek a to stačilo na první stříbrné album. Dodnes je také album považováno za jedno z nejlepších a syrovost projevu Paula DiAnna za nádhernou ukázku toho, jak vypadaly rané koncerty Iron Maiden v době NWOBHM.

Album The Number Of The Beast je právem považováno za nejlepší heavymetalový počin všech dob. Čerstvě nastoupivší zpěvák Bruce Dickinson (přišel ze skupiny Samson) přináší do skupiny oživení a především daleko lepší hlasové vybavení, než jeho předchůdce Paul DiAnno. A protože Iron Maiden vyčerpali na předchozím albu "Killers" všechny songy které do té doby hráli, byli nuceni na "The Number Of The Beast" složit úplně nový repertoár, ušitý přímo na míru Brucovu magickému vibratu. Jedná se o jediné album, na němž se jako skladatel podílel také Clive Burr, pro něhož to byl poslední počin s Iron Maiden.Albu předcházelo vydání singlu "Run To The Hills", který jako první v historii skupiny prorazil do první desítky britských žebříčků, konkrétně na sednou příčku.Přestože nahrávání proběhlo úspěšně, traduje se, že ho provázely záhadné jevy. Počínaje dopravní nehodou Martina Birche, kdy mu byla vystavena faktura za opravu vozu s částkou 666,66 liber, což zděšen okamžitě zaokrouhlil na 667 a konče záhadnými výpadky a samovolným otáčením světel ve studiu. Nahrávání proběhlo v neuvěřitelném spěchu v průběhu pěti týdnů. Nakonec se deska v anglické  hitparádě vyšplhala až na samotný vrchol.Velké diskuze zejména v USA vyvolal obal desky od tehdy již dvorního ilustrátora Dereka Riggse, zobrazující mimo jiné satana. Také texty se staly terčem kritiky radikálních náboženských skupin. Nakonec celá hysterie posloužila jako obrovská reklama, když mládež toužila na vlastní oči vidět kapelu, kterou jejich rodiče tolik zatracovali.Ke stejnojmenné písni jako celé album  byl natočen videoklip prokládaný záběry z horrorových filmů, včetně staré verze Godzilly. Další videoklip byl realizován na základě songu "Run To The Hills", tentokrát byly použity záběry z grotesek Bustera Keatona, jenž zde není vidět kvůli autorským právům. Klip byl hojně vysílán v nezkrácené podobě v televizi, ať už to byl pořad "Top Of The Pops", či tehdy nově vzniklá stanice MTV.Zajímavostí je, že k použití nahrávky hlasu herce Patricka McGoohana, který před písní "The Prisoner" říká: "Nejsem jen nějaké číslo, jsem svobodný člověk!" a který pochází z kultovního televizního seriálu, potřebovala skupina hercův souhlas. Všichni pak pobaveně sledovali, jak Rod volá herci do Los Angeles a vysvětluje o co mu jde. Nakonec Parick vyštěkl stejným hlasem jako v televizním seriálu: "Tak do toho!".Celé album pak znamenalo pro skupinu jeden velký milník. Iron Maiden se stali finančně nezávislí.

"Piece Of Mind" je první album, na němž se objevuje za bicími Nicko McBrain, který nahradil Cliva Burra. Texty celého alba odráží zájem jednotlivých členů o knihy a film, jako například píseň "To Tame A Land", napsaná na motivy knihy Franka Herberta "Duna", nebo hitovka "The Trooper", které sloužila za vzor kromě historické události (bitva u Balaclavy 1854), také báseň "The Charge Of The Light Brigade" od Alfreda Lorda Tennynsona, nebo neméně známý song "Revelations" odrážející vliv knih britského okultisty Aleistera Crowleye na frontmana Bruce Dickinsona.Filmové předlohy pak daly vzniknout songům jako "Where Eagles Dare" nebo "Quest For Fire". Samotné album je též prvním, které není pojmenované po jedné z písní, ačkoli její název se jeví podobně jako slova použitá v šestém songu: "Nightmares.....Will give me peace of mind". Zajímavostí je, že deska vznikala pod pracovním názvem "Food for Thought". Poslední počin na desce se také měl jmenovat podle předlohy "Dune", ale tentokrát se skupina nesetkala s takovým pochopením jako u Patricka McGoohana při natáčení TNOTB a autor Duny Frank Herbert jim na nápad použít pasáže z knihy v čteném úvodu vzkázal, že jim k tomu odmítá dát svolení, protože: "Frank Herbert nesnáší rockové skupiny, zejména ty metalové, a především takové, jako jsou Iron Maiden!"A opět se deska stala terčem kritiky amerických neofundamentalistických náboženských skupin, které Maiden obvinily z propagace satanismu, tentokrát kvůli vtipnému poupravení citace z bible a obrázek Eddieho po provedené lobotomii mozku tomu také zrovna nepřidal. A protože členové Iron Maiden již měli podobných obvinění dost, rozhodli se pro menší vtípek, když na začátek šesté písně nahráli pozpátku skrytý vzkaz, ve kterém Nicko v podroušeném stavu říká mimo jiné: "Nepleť se do věcí, kterejm nerozumíš!".   A ještě jedna kritika se objevila. Při natáčení klipu "The Trooper" byly použity záběry z filmu z roku 1936, při jehož natáčení zahynulo 200 koní a jeden herec.Deskou "Piece Of Mind" začíná takzvaná "Zlatá éra" Iron Maiden plná úspěchů a prosperity, která trvá následujících pět let.

 V pořadí páté studiové album Iron Maiden "Powerslave" spatřuje světlo světa v září roku 1984 a stejně jako předchozí deska "Piece Of Mind" je natáčeno v nádherném prostředí studia Compass Point v Nassau na Bahamách.Následná celosvětová "World Slavery Tour" se stala největší a nejúspěšnější, jakou skupina uspořádala. Iron Maiden procestovali za třináct měsíců 28 zemí a odehráli přes tři sta vystoupení, včetně legendární cesty za železnou oponu, aby na konci oné pouti skončili ve stavu naprostého fyzického i psychického vyčerpání. Bruce k tomu říká: "Bylo to nejlepší turné, jaké jsme kdy udělali, a zároveň nejhorší, moc nechybělo, aby nás to zabilo".Výprava také překonala vše, co doposud Iron Miaden ve své historii předvedli a motiv "Ancient Egyptian", který by si v té době netroufla použít žádná rocková formace, byl s citem přenesen z obalu alba na pódium takovým způsobem, že pouze podtrhoval vyjímečnost této britské metalové formace. Megalomanská show plná pyrotechnických efektů, zakončená zjevením velkého Eddieho ve stylu mumie, vystupujícího ze zlatého sarkofágu, byla do té doby něčím naprosto jedinečným. Celá tour pak měla dva vrcholy a to vystoupení na festivalu "Rock In Rio" před 300 000 diváky a sérii čtyř legendárních koncertů v Long Beach Aréně, z nichž vzniklo živé dvojalbum a videokazeta s názvem "Live After Death".Zajímavostí je, že obal alba ztvárněný opět Derekem Riggsem byl pojat netradičně a nápis IRON MAIDEN byl umístěn nikoli přes celou šíři, nýbrž pouze do levého horního rohu. Navíc tento ilustrátor zabudoval do hyeroglifického písma různé vzkazy a nápisy jako: "Indiana Jones byl zde 1941", kresbu Mickey Mouse, "žádný Guiness" a další.Album kromě hitů jako "Aces High" či "2 Minutes To Midnight" obsahuje také několik ne zrovna povedených skladeb, ale celkově je hodnoceno jako zadřilé a zejména v USA dosáhlo velice slušné prodejnosti. Titul "Rime Of The Ancient Mariner" je epickou, více než 13 minutovou skladbou z pera Steva Harrise, jež si vzala za vzor báseň anglického básníka Samuela Taylora Coleridge, napsanou v roce 1798 pod originálním názvem "The Rime of the Ancyent Marinere" a dodnes patří k tomu nejlepšímu, co v celé své historii Iron Maiden vypustili do světa.

Album "Somewhere In Time" se do historie skupiny zapíše jako nejdražší. Basová kytara a bicí se nahrávaly již tradičně na Bahamách v Nassau (studio Compass Point), kytary a zpěv v holandském Hilversumu (studio Wisseloord) a vše bylo smícháno v New Yorku (studio Electric Lady). Poprvé také skupina sáhla k experimentům s kytarovými syntetizátory, které se v té době dostaly na trh. V nastoleném trendu pak Iron Maiden pokračovali i na dalším albu "Seventh Son Of A Seventh Son", kde použili dokonce klasické syntetizátory.Jako autor se na albu objevuje ponejvíce Adrian Smith, kterému sekundují Steve Harris a Dave Murray. Bruce není na této desce uveden jako autor ani u jediného songu. Ačkoli pro tento účel složil nejméně tři skladby, Steve všechno razantně zavrhl, zvláště proto, že celý tento materiál zněl až téměř folkově a nebyl dle mínění zbytku kapely dost dobrý.Ústředním motivem, ač to původně nebylo zamýšleno, se stalo téma prostoru a času. Adrian k tomu v knize "Run To The Hills" říká: "Když si vezmeš, co jsme měli právě za sebou a kde jsme byli, není divu, že většina písní, který jsme v tý době napsali, nějak souvisela s časem, buďto zmařeným, nebo stráveným učením něčeho, co člověka hodně stojí. Je to tam všechno, když člověk čte mezi řádky."Ze songů se prosadily především "Wasted Years" a Heaven Can Wait" s chorálem určeným pro pódiová vystoupení uprostřed skladby. Celý obal desky pak ztvárnil opět Derek Riggs, který tentokrát vykreslil Eddieho jako kyborga na pozadí futuristického města, složeného z artefaktů z předcházejících desek a singlů. K písni "Wasted Years" byl natočen černobílý videoklip ze studia, prokládaný barevnými fotografiemi a záběry členů kapely v soukromí.Celkově album dosáhlo obrovského úspěchu, když se v Británii dostalo na třetí místo hitparády a v USA se ho dokonce prodalo poprvé v historii více jak dva miliony exemplářů.

"Sedmé album Iron Maiden,  Seventh Son Of A Seventh Son, předčilo po hudební stránce dalece očekávání všech, včetně skupiny samotné a pro mnohé fanoušky se stalo tím nejlepším, co kdy skupina vydala. V každém případě bylo toto album nejlepším dílem této konkrétní sestavy, i když v době jeho vzniku nikdo netušil, že bude v rámci tohoto obsazení zároveň posledním" (z knihy Run To The Hills).Texty na albu se věnují velmi často filozofickým otázkám dobra a zla, mysticizmu, proroctví, posmrtnému životu a znovuzrození. Jako druhá v historii Iron Maiden se po "The Number Of The Beast" dostala deska na první příčku britských hitparád. Vyjma USA slavilo album též nevídaný celosvětový úspěch, i když 1,2milionů prodaných nosičů v Americe zajistilo skupině platinovou desku, nicméně oproti 2 milionům kusům "Somewhere In Time" to byl znatelný pokles.K albu vyšly čtyři singly, z nichž největší úspěch zaznamenala hitovka s názvem "Can I Play With Madness", ke které také natočil videoklip Graham Chapman. Klip znázorňuje nepříjemného učitele, jenž se propadne do podzemní laboratoře. Zde nachází televizi, kde sleduje živé vystoupení Iron Maiden (viz videa).Po albu "Somewhere In Time", kde skupina experimentovala s poslední generací kytarových syntetizátorů, se rozhodli členové Iron Maiden k ještě odvážnějšímu kroku a v několika skladbách, včetně té titulní použili syntetizátory klasické. Ty obsluhoval během tour Stevův basový technik Michael Kenney.Poprvé v historii také skupina zavítala na tradiční mega festival v Castle Donnington, na který dorazilo více než sto tisíc fandů rockové a metalové hudby. Mezi tehdejším výkvětem (Kiss, David Lee Roth, Megadeth, Guns N`Roses, Helloween) si Iron Maiden vydobili místo headlinera. Tehdejší vrchol a oslava dosavadní kariéry skupiny byla poznamenána smrtí dvou fanoušků, kteří byli v obrovské tlačenici pod pódiem ušlapáni během dopoledne při vystoupení GNR, když uklouzli na bahnitém povrchu. O tragédii byli všichni účinkující zpraveni až večer po skončení festivalu. Nicméně atmosféra při samotném vystoupení Iron Maiden byla fantastická a zachycuje ji videoklip "The Clairvoyant". Po skončení tour sestříhal Steve záznamy z živých vystoupení a dal tím vzniknout videokazetě s názvem "Maiden England".Kytarista Adrian Smith se začíná v té době věnovat svému sólovému projektu ASAP a Bruce ve spojení s Janickem Gersem spolupracuje na "Tattooed Millionaire".  Adrian ztrácí motivaci nahrávat další album a tak ho nahrazuje již zmíněný Janick. Končí "zlaté roky" Iron Maiden a nastává nová etapa života skupiny plná zvratů, pádů i vzestupů.

První album po odchodu Adriana Smithe ze skupiny v sobě zahrnuje ještě část jeho práce. Ač se Adrian vyloženě nevyjádřil, že chce ze skupiny odejít, jeho vlažný přístup k práci donutil Steva k radikálnímu kroku, když těsně před nahráváním nového alba přijal na post kytaristy Janicka Gerse, který už v minulosti spolupracoval s Brucem Dickinsonem na jeho sólovém albu "Tattooed Millionaire".A právě z Brucova pera vzešel největší hit alba s názvem "Bring Your Daughter To The Slaughter", který byl původně určen pro film "Noční můra z Elm Street 5" a který dle tvrzení byl napsaný během dvou minut. Podle vzpomínek měla píseň skončit na Brucově sólovém albu, ale v momentě, kdy ji Steve uslyšel, nedal jinak, že musí skončit na novém albu Iron Maiden, což Bruce velice potěšilo, takže s radostí souhlasil. Tento především pódiový hit se na dlouhou dobu usadil v repertoáru kapely.Deska se nahrávala v mobilním studiu Rolling Stones v upravené stodole, stojící na Stevově pozemku. V době, kdy se Steve rozhodl pozvat mobilní studio si Adrian uvědomil, že přispěl pouze jednou písní "Hooks In You" a tak trochu zpanikařil. Navíc se cítil být ideově "vyždímán" díky svému projektu ASAP. A tak na otázku zda chce se skupinou pokračovat odpověděl, že neví. Proto skupina udělala rozhodnutí za něj a zavolala Janickovi. O tři dny později už byl u Steva ve Stodole a zkoušel. Vše šlapalo na 100%. O den později se začlo nahrávat album.Po uvedení na trh 1.října 1990 vylétla deska na 2. místo britské hitparády a opět sklízela úspěch po celém světě kromě Ameriky. Ta zaznamenala pokles prodeje a ústup "pouze" na zlatou desku, když se prodalo jen půl milionu kusů.Druhý singl k desce vydaný v lednu 1991 právě s názvem "Bring Your...", vylétl poprvé v historii Iron Maiden v Británii na první pozici, kde se navíc udržel celé tři dlouhé týdny. Po studiově a hudebně  vyumělkovaných albech "Somewhere In Time" a "Seventh Son Of A Seventh Son" znamenala deska "No Prayer For The Dying" návrat k syrovosti, která byla typická pro zvuk skupiny v první polovině osmdesátých let.

"Fear Of The Dark" je na dlouhých devět let poslední s Brucem Dickinsonem na postu zpěváka. Ačkoli tato deska dosahuje první příčky hitparády UK Charts, Bruce odchází z Iron Maiden po skončení druhé části tour v roce 1993. Dickinsona, který se vždy považoval za víc než jen zpěváka Iron Maiden, začínala jeho kariéra ve skupině čím dál více nudit a nachází v té době alternativu při tvorbě svého druhého sólového alba. K tomuto rozhodnutí dospěl po první části turné, ale jelikož byla většina vystoupení vyprodána, jako profesionál se rozhodl je s kapelou absolvovat. Jak později Steve, který v té době procházel rozvodovým řízením, přiznal, měl v chuť Iron Maiden rozpustit. Se svými fandy se Bruce rozloučil v pořadu "Raising Hell", který živě vysílala MTV.Podruhé v historii skupina navštívila legendární festival v Castle Donnington, kde byla po tragických událostech v roce 1988 snížena kapacita na 72000 návštěvníků. Nicméně i tak to byla druhá největší návštěva v historii festivalu po onom roce 1988, kdy se na "mejdny" přišlo podívat přes sto tisíc lidí. Celé vystoupení pak vyšlo v následujícím roce jako živé CD/VHS. Dokonce si po několika letech střihl Adrian Smith přídavek "Running Free". Bylo to vlastně poprvé od svého odchodu ze skupiny, kdy ji viděl hrát naživo. Steve k tomu později dodal, že to znělo skvěle a na tento okamžik si vzpomněl po znovuvrácení Bruce do kapely, kdy se rozhodli přizvat zpět i Adriana.Dalším milníkem je změna ilustrátora obalu, kdy zavedeného Dereka Riggse nahradil Melvyn Grant. Kapela si nechala poslat návrhy od tří ilustrátorů a Melvynova kresba jim připadala mnohem lepší, než Derkovy návrhy,  které v posledních letech ztratily na atraktivnosti, což prozradil Bruce v jednom pořadu na MTV.Kromě titulní písně se ostatní nijak zvlášť do budoucích playlistů neprosadily, nicméně právě "Fear Of The Dark" se stala hymnou živých vystoupení až do současnosti. Podle mnoha žebříčků a hlasování, je právě tento song tím nejlepším z celé historie Iron Maiden a jeho úvodní pomalou pasáž, nejednou zpívá i publikum čítající několik desítek tisíc lidí a je jedním z vrcholných okamžiků celé show, při kterém běhá mráz po zádech.Společně s Brucem Dickinsonem odchází od kapely i producent Martin Birch, pro něhož to bylo poslední album na kterém s Iron Maiden pracoval. jeho rozhodnutí odejít na odpočinek však bylo ohlášeno dlouho dopředu a nemělo nic do činění s odchodem frontmana kapely. Pro skupinu samotnou se tak uzavírá jedna úspěšná etapa života a s příchodem nového zpěváka Blaze Bayleyho nastává jiná, plná nejistoty a hledání sama sebe.

 První album s Blazem Bayleyem na postu zpěváka a zároveň desáté v historii Iron Maiden  vychází až v roce 1995. Přestože deska dosáhla na osmé místo UK Charts a například ve Francii byla vyhlášena deskou roku, sklidil "The X Factor" v Británii snad poprvé od alba "Killers" těžkou vlnu kritiky od novinářů a odborné veřejnosti. Traduje se, že Steve dokonce v návalu rozčilení vtrhl do redakce časopisu "Kerrang", s úmyslem vyřídit si to s příslušným redaktorem, jež psal na toto album recenzi, ručně. Naštěstí pro redaktora, nebyl tento v onu inkriminovanou chvíli v redakci.Deska je vlastně odrazen Stevovy mysli, který těžce nesl odchod Bruce a taktéž měl za sebou rozvod, kdy po šestnácti letech manželství se svojí láskou z mládí Lorraine zůstal sám, se čtyřmi dětmi, z nichž nejstarší Lauren bylo teprve deset let. Jak Steve říká, byly to krušné časy a v tom albu je všechna jeho tehdejší bolest. Bohužel, pro mnoho lidí včetně Roda zůstalo album "příliš  temným" na to, než aby dosáhlo většího úspěchu a oblíbenosti.Turné X Factour začalo v listopadu 1995 ve vyprodané  londýnské Brixton Academy. V následujících měsících skupina koncertovala na nových místech, jako v Izraeli, Jižní Africe, nebo třeba Slovinsku. Psal se rok 1996 a metal byl "na lopatkách". Výsledkem byly koncerty v USA, kde po letech strávených na obřích stadionech Iron Maiden koncertovali po klubech pro 1000-2000 lidí. Jediná destinace, která neutrpěla úbytkem obecenstva, zůstávala jižní Amerika, kde na "mejdny" chodilo i v tomto období kolem patnácti až padesáti tisíc diváků. Není divu, že Blaze si tuto část světa zamiloval.Přes nepříliš lichotivou kritiku si kapela uchovala chuť do další práce a vrhla se po krátké odmlce do nahrávání nového alba. Že to bude Blazeova labutí píseň v té době nikdo netušil...

Jedenácté studiové album Iron Maiden vychází v březnu roku 1998. Jedná se o druhé a zároveň i poslední, na kterém se objevuje Blaze Bayley. Po mnoha letech jsou zde opět použity klávesy, tentokrát je nenahrál Michael Kenney jako na albu "Seventh Son Of A Seventh Son", ale přímo Steve Harris.Při následné tour se kapela zúčastnila mnoha fotbalových utkání a této oblíbené hře je také věnována značná část bookletu CD, kde je vyfocen třeba tým Iron Maiden (počítačově upraven) s takovými hvězdami tehdejší britské kopané, jako Stuart Pearce, Faustino Asprilla, Paul Gascoigne, Ian Wright, Patrick Viera či Marc Overmars. Stejně jako v případě tour k albu "The X Factor" muselo být toto zkráceno v důsledku alergií, kterými v té době Blaze trpěl.Album sklidilo celkem tvrdou kritiku a nepodařilo se mu dostat výše, než na 16. příčku UK Charts, na což skupina nebyla v dobách Bruce Dickinsona zvyklá. Také texty na kterých se značnou měrou podílel i Blaze byly tvrdě kritizovány, jako v případě refrénu "The Angel And The Gambler", který se v písni opakoval 22krát. Zajímavostí celého projektu je poslední píseň "Como Estais Amigos", což v překladu znamená "Jak se vede kamarádi" a jedná se o žalozpěv o válce na Falklandách a zároveň se jedná o poděkování argentinským fanouškům, kteří byli i v této pro Iron Maiden temné době kapele nakloněni a překvapili Blaze svým přátelským chováním.Celkově se z alba uchytila pouze jedna skladba "The Clansman", kterou při následných tour využila kapela do setlistu, avšak už v podání navrátivšího se staronového zpěváka, Bruce Dickinsona. Písně byly též využity v počítačové hře "Ed Hunter", kde vystupuje samotný maskot skupiny.Blaze sužovaný zdravotními problémy je koncem devadesátých let nahrazen Brucem a nic nebrání gigantickému comebacku, který nemá ve světě heavymetalu obdoby.

Důsledkem situace kdy Blaze, jako frontmana Iron Maiden, neustále sužovaly zdravotní problémy byl fanoušky toužebně očekávaný návrat Bruce Dickinsona do kapely. Bruce o setkání se Stevem po šesti letech říká v knize "Run To The Hills": "Zpočátku jsme byli dost rezervovaný, myslím, že jsme oba byli trošku nervózní. Ale jak jsme přišli do pokoje, objali jsme se a bylo to v pohodě. Doslova, prásk a bylo to pryč a začali jsme si hned povídat". A aby comeback byl dokonalý, rozhodli se přizvat zpět do Iron Maiden Adriana Smithe.Nová sestava vydává album Brave New World nazvané stejně jako román Aldoux Huxleyho na přelomu května a června 2000. Jeho horní polovinu ilustroval starý známý Derek Riggs a tak k dokonalému návratu chyběl snad už jen příchod Martina Birche, který si v té době již užíval odpočinku. Kromě Nicka se psaní songů podílela celá kapela.Turné Brave New World na sebe nedalo dlouho čekat. Jeho vyvrcholením byl bezpochyby koncert v brazilském Riu, jenž byl součástí festivalu "Rock In Rio", na kterém Iron Maiden vystoupili před neuvěřitelnou návštěvou 250 000 diváků a ze kterého vzniklo prozatím asi nejlepší a nejznámější stejnojmenné DVD.Po "chudých" letech byl prodej více než jednoho a půl milionu nosičů alba "Brave New World" tou správnou živou vodou pro všechny členy skupiny.

V pořadí třinácté studiové album Iron Maiden je vůbec první, na kterém se podílel Nicko McBrain jako spoluskladatel songu "New Frontier", přičemž jsou zde jako autoři zastoupeni všichni členové skupiny. A ještě jedno "poprvé" si může Nicko u této desky připsat. Při skladbě "Face In The Sand", jež se stala Brucovo reakcí na druhou válku v zálivu, nahrával na požádání poprvé s dvojšlapkou.Po comebackovém albu "Brave New World" přichází tento ucelený projekt, který zahrnuje snad všechny typy melodií, jaké jste do té doby mohli od Iron Maiden slyšet v naprosto novém a neotřelém hávu, přičemž je zde zdůrazněn epický a dramatický prvek, který pak má za následek vyvolání vlny emocí při živých vystoupeních.Fanoušci i kritika se tentokrát shodli, že jde o jedno z nejlepších alb Iron Maiden vůbec. Tuto skutečnost odráží i to, že ve většině zemí, kde se "Dance Of Death" dostalo na trh, vylétlo v žebříčcích prodeje na ty nejvyšší příčky. Na zcela odlišném a vrtkavém americkém trhu pak slavilo po letech návrat do první dvacítky a to konkrétně 18. místo.Styl a směřování alba a titulní písně navrhl a vedl Janick Gers a nutno dodat, že to udělal bravurně. Základ si vzal ze závěrečné scény starého filmu z padesátých let, kdy odcházející mrtví začnou v poslední chvíli na obzoru tančit. Text se sice od filmové předlohy liší, ale jde o klasické vyprávění, při kterém, v podání Bruce oblečeného do masky a kápě divoce křepčícího po pódiu, běhá mráz po zádech.Stejně jako námět alba se v pochmurném duchu nesl i obal znázorňující divoký karneval podivných monster se samotnou smrtí uprostřed. Fotografie se dělaly v domě "Luton Hoo", kde se také natáčel film "Eyes Wide Shut" s Tomem Cruisem a Nicol Kidmanovou. Janick Gers o tom v knize "Run To The Hills" říká: "To místo mělo hrozně divnou atmosféru, která vyvolávala zvláštní neklid. Já jsem si vyšel na procházku kolem domu a bylo to dost znepokojující. Když se člověk dostane na takový místo, natáhne do sebe tu atmosféru, bylo to všecko hrozně gotický a vyvolalo to ve mně stísněnej pocit".Po letní tour, ve které Iron Maiden představili set odrážející celou historii skupiny, následně 19.října vyrazili na skutečné "Dance Of Death World Tour", největší od konce osmdesátých let, kdy byla skupina na pomyslném vrcholu. Celá show včetně dekorací byla pojata jako jedno velké drama a v publiku zanechala hluboký dojem, stejně jako celé album, které se nesmazatelně zapsalo zlatým písmem do dějin heavy metalu.

Ač se to zdá neuvěřitelné, "A Matter Of Life And Death" je v pořadí již čtrnácté studiové album Iron Maiden. Nejenže slavilo úspěch v tradičních metalových destinacích jako je Evropa či jižní Amerika, ale například v Indii se vyšplhalo až na druhé místo hitparády a stalo se zde platinovým. Po mnoha letech se podařilo britským metalovým matadorům prorazit i ve Spojených státech, kde se prokousalo až do první desítky.Celé album, ačkoli není dle tradičního vyjádření kapely pojato koncepčně, se věnuje otázkám života a smrti v souvislosti s válkou a to především tou druhou světovou. Stejně tak je pojatá i titulní ilustrace, kterou má tentokrát na svědomí známý americký komiksový kreslíř Tim Bradstreet.Jedná se za poslední roky o třetí album, nahrané ve stejné sestavě. Songy se začaly tvořit  na konci roku 2005 a po Novém roce se skupina přestěhovala do londýnského studia Sarm, kde započalo nahrávání. Nakonec vzniklo nejdelší album v historii kapely, když průměrná délka písně je 7:12 a čtvrté album v pořadí, které nebylo pojmenováno podle titulní písně (Piece Of Mind, The X Factor, Virtual XI).A také kritika nebyla snad nikdy v historii tolik nakloněna Iron Maiden, jako v tomto případě. Jen příklad hodnocení: Metal Hammer - 10/10, Kerrang 5/5 atd. Kdo by si vzpomněl na deset let staré řádění Steva v redakci Kerrangu, když se objevila recenze na "The X Factor". Obě singlovky k albu byly také uvolněny v podobě videoklipu v plné délce na oficiálních stránkách skupiny tak, aby si je kdokoli mohl prohlédnout a k albu samotnému vyšel i v limitované sérii DVD disk s dokumentem o nahrávání a zákulisí ze studia.

A to byla teprve předzvěst věcí příštích ...