Jdi na obsah Jdi na menu
 

Deníček vrhu A

19. 12. 2014

 

Od narození po odchod k novým pánečkům

♦♦ 
Nakryto bylo 5. a 6.4. 
 
Březost potvrzena 29.4. ultrazvukem - čekáme pravděpodobně 4 štěňátka

   

kety_skrejvalova_20140502014438_0150260--2-.jpgkety_skrejvalova_20140502014438_0146020--2-.jpg

 

 

 

 

 

 

 

♦♦ 

8.5.    Kety byla trošičku smutnější, tak jsem radši zajela na kontrolní sono a potvrdilo se moje podezření - jedno miminko je o dost menší, než zbylá tři, takže pravděpodobnější budou 3 kousky

♦♦ 

7.6.     Tak konečně jsou děťátka na světě. Kety si dala trochu na čas, pracovala k porodu celou noc a půl dne, ale nakonec, když přišlo na věc, zvládla všechno výborně a zcela sama. První fenečka se narodila ve 13 hodin, po ní následovali 2 pejsci ve 13,30 a 14,30. Porodní váhy jsou 240, 220 a 250g. Miminka se mají čile k světu a Kety je úžasná a zodpovědná matka.  Původní myšlenka klece a ohrádky v obýváku, aby byla novorozeňata pod dohledem, se neosvědčila, protože Kety zuřivě žrala Coru, kočky a hlavně Shelbinku, kterou její děti samozřejmě nesmírně zajímají, Je to zasloužilá matka a k malým tvorečkům (kromě malých potkánků) měla vždycky velmi vřelý vztah. Takže Kety byla  separována do koupelny a já tam zkraje trávila poměrně dost času, než jsem se ujistila, že opravdu asi děti nezalehne. Jen jsme tím pádem neohlídali úplně pití, Kety zkraje nechtěla ani moc žrát ani pít, protože by se musela od miminek zvednout. I venčení probíhalo dost zběsile - uchopit Kety za krk nebo obojek a normálka ji od mimin odvléct. Venku se na trávě vyvenčila během asi 2 minut a upalovala zpátky. 

img_8955.jpg

img_8962.jpg

 img_8968.jpg

 

 
 
 
 
 

♦♦

14.6.     Štěňátka oslavila první týden svého života. Byla to trochu kovbojka, 3. den jsme zjistili, že mimča moc nepřibírají, přestože na Ketce visí téměř nepřetržitě. Kety v těch strašlivých vedrech asi málo pila, musela zodpovědně pečovat o miminka, a ztratila skoro úplně mléko. Nastala zběsilá organizace práce - já si musela změnit služby, rychle objednat mléko (s touhle variantou občas  nepočítá ani veterinář, nicméně glukozu doma máme, takže broučci zahájili noční přikrmování glukozou) a dnem i nocí dětičky krmit. Moje "mateřská" trvala 2 dny, poté se mléko zásluhou souboru opatření a akupunktury zase objevilo a od soboty mimina zase krmí statečná maminka, protože jednoznačně vaří lépe, než já . I přes trochu nešťastný start do života  se mají štěnda čile k světu a dobře prospívají. Už jsem jim alespoň předběžně vymysleli jména - fenka bude Aisa, skorobílý pejsek Arctic Snow, největší, barevný pejsek je Altair. Fotky z 1. týdne života jsou zde

 ♦♦

21.6.     Štěndům jsou 2 týdny a nebezpečí bylo snad zažehnáno. Díky výborným kamarádům akupunkturistům je Kety zase img_0250.jpgvelmi spokojená máma. Jehličky do nejdůležitějších (a nejjednodušších) bodů jí píchám sama co 3-4 dny, když se mi zdá, že mléka je méně a mimča tolik nepřibírají nebo jsou nespokojená. Od 11. dne už všichni vidí a trochu už jim i nožičky běhají. Jsou ještě vtipně vratká, ale zase přesun po bedně směrem k mámě už  je cílený a podstatně rychlejší. Prospívají výborně a každým dnem jsou šikovnější. Fotky jsou na rajčeti

 

 ♦♦ 

 28.7.     I třetí týden života štěňátek byl šťastný. Jejich nožičky a hlavičky jsou img_0307.jpgčím dál obratnější, Ketka občas  tvrďácky kojí i vstoje, aby jí náhodou něco neuteklo, takže dítka se musí dost snažit. Od konce 3. týdne jsme začali trochu  přikrmovat mlékem s piškoty  a zkusili jsme taky maso. Od té doby štěnda nechtějí piškoty, zatímco maso vcucnou za chvilku. Začínají si spolu hrát a občas se laškovně vrhají i na maminku, která to trpělivě a pyšně akceptuje. Také proběhlo odčervení. Fotek je málo, nějak jsem to úplně nestíhala.

♦♦♦ 

4.7.     Pomalu nám končí 4. týden. Štěnda s námi chodí ven nebo aspoň do obýváku, aby měla nové podněty. Mimo pelíšek k nim už pod dohledem smí i Shelbinka, která je naprosto miluje a ze všech stran je opečovává, ale Kety je stále bedlivě střeží. Je docela vtipné, že kočky ani Cora ji vůbec nevzrušují. Štěnda mají všechna už přes 1 kg, ochotně papají syrové masíčko i s těstovinami, ale s img_0848.jpgmlékem, piškoty, kašičkami a tvarohem je to podstatně horší, tak uvidíme, jak jim půjdou granulky. Kety mě dostala před 2 dny, kdy  donesla do pelíšku kus kuřecí kostry, položila ji mezi ně a pyšně se dívala, jak se prcci pinoží a pokoušejí se kuřecí maso odhlodat. Nechala je kostru ožužlávat skoro 10 minut, než ztratili zájem, pak jim ji sebrala a sežrala. Uzemnila mě její obětavost, pažravá Kety přenechala svoje oblíbené jídlo někomu jinému... to dokáže jen matka 

 ♦♦

8.7. Štěňátka rostou a už se jim plní fotogalerie

Arctic Snow

img_9123.jpgimg_3850.jpg

Altair

img_3801.jpgimg_9209.jpgAisa

img_9154.jpgimg_3968.jpg

 

 

 

 

 

 ♦♦

13.7.   Štěňata oslavila 5. týden a za odměnu jedou na dovolenou - na  záchranářský výcvikový tábor. No řekněte, kdo ze psů se může pochlubit, že byl na výcvikáči už v 5 týnech? Mají to samo pod dohledem, s maminkou za zadečky, takže jen sbírají sebevědomí a učí se řešit lidi, pejsky, neznámé prostředí, nové věci...  První den se po trávníku před chatkou jen batolila, ale už druhý den jsou značně veselejší, tak uvidíme. Fotky budou dodány až po dovolené, protože jsme víceméně mimo civilizaci.

♦♦ 

20.7.   Dětičkám je 6 týdnů a vedou si skvěle.  Už mají za sebou základy loveckého výcviku (dlachní tu plyšové potkany, lišku  a skunka), obran (taky pletená  chobotnice, co vypadá skoro, jak pešek, je výtečná), aportování bot a ponožek, jakož i jiného rozličného materiálu, nácvik překážek (schody, trámky, šplhání po ohrádce) a nepříjemného materiálu (šustící plachta je ohromně baví). Jinak už vydrží rotovat kolem chatky hodinu v kuse, než se pak nadlábnou a upadnou do kómatu na 2 hodinky. Zatím máme nádherné počasí, takže bydlí téměř výhradně venku, v ohrádce nebo pod dohledem navolno. Hrají si, skotačí, loví hračky, sebe navzájem, maminu, Shelbinku, i ostatní (prověřené) psy, před neprověřenými se Kety mění v lítou saň a srdnatě štěnda brání, klidně by se bývala zakousla i do dobrmana. Návštěv máme spoustu, každý jejich pobyt venku znamená ulovení nějaké prima duše, která se s nimi přijde pomazlit nebo jim potahat hračky. 

 ♦♦ 

26.7.  Mimčům je 7 týdnů a právě jsme se navrátili z tábora, kde udělali ohromný pokrok ve svých výkonech. Umějí běhat po schodech nahoru i dolů (i po našich schodech, které jsou vyšší, než oni), kromě masa, které milují, už zobají i granulky, takže jsou vlastně kompletně připraveni opustit domov. Kety už kojí jen 2x denně, ale zase jim vyvrhuje svoje jídlo, takže musí snídat, obědvat  i večeřet 2x. Štěnda už taky umí sporcovat kus kuřete i s kostmi. Konečně jsem se taky dostala k fotkám, které mi nafotil Lukáš, a jsou opravdu nádherné. Jsou ve fotogalerii.

♦♦ 

3.8.  Štěňátkům je 8 týdnů, řádí doma, jak černá ruka. Minulý týden proběhlo očkování, čipování a pasování, takže jsou z nich plnohodnotní jedinci. Chodí s námi na cvičák a už byli i na procházce. K procházkám musíme vybírat vhodné lokality a časy, protože štěnda jsou praví teriéři - nejsou zatím odvolatelní od věcí, které je zajímají, a mohli by vběhnout do tlamy nějakému nehodnému psovi.

♦♦ 

10.8.   Štěňata oslavila 9. týden, jsou podruhé naočkována a už chodí ven. Úplně ven chodí zatím stále společně, na zahradě nebo na cvičáku si s nimi hraju jednotlivě, aby se naučili slyšet na své jméno, chodit a nezmítat se na vodítku, přijít na zavolání a jiné a jiné věci. Doma si hrají zejména na hromadě nepořezaného dřeva, ze které mají prolézačku a sutinku v jednom. Nemají problém s žádným divným nebo neobvyklým materiálem pod nohama, běhají nadšeně ve vysoké trávě (tedy i tráva vysoká 20 cm je z jejich hlediska vysoká ). Venčí se poměrně pravidelně venku, doma chodí čůrat na podložku, a jsou vcelku velmi čistotní. 

♦♦ 

20.8.  Pejskové začínají chodit pravidelně na vycházky, dnes jsem je vzala do lesa. Odvezla jsem je za Mníšek a vzala jim s sebou au pairku Coru. Kety má akční radius minimálně 100 metrů, v lese i více, a to není zrovna věc, kterou by se štěňátka potřebovala učit. Corča se mě drží, vzdaluje se max 30 metrů ode mě a žádnou zvěř nikde nehledá. Štěňátka vyrazila s velkým elánem, tahala šišky a klacíky, nosila trsy mechu a honila se. Potkali jsme cestou rybníček, a k mému překvapení  pejsci hupsli do vody, a plavali, jako by voda byla jejich druhý domov. Zvlášť Altairek se proplaval 5 metrů tam a zpátky, jako by nic jiného v životě nedělal. Cestou domů se stihli pohonit a usušit, jen k autu sotva pletli nožičkama. Doma spali skoro 3 hodiny, a celé odpoledne byli mimořádně hodní. 

♦♦ 

27.8.   Dnes odjel do nového domova Altairek. Vybral si ho prima mladý páneček a vypadá to, že se bude mít dobře. Dostal do výbavičky vodítko, krmení  i mističku, tak chudák páneček asi nemusel okamžitě jet do krámu všechno kupovat - byla to dost rychle upečená akce, z úterního večera do středečního dopoledne  (stejně, jako já s Ketkou, mám pro tohle vcelku pochopení) Altair byl dost zdrchaný dopoledním lítáním, takže se pánečkovi usalašil v autě pod sedačkou a celou cestu prospal. Bude se ode dneška jmenovat Chuck. Tak šťastný život, Chuckoušku, ať se ti v novém domově líbí a páneček ať moc nezlobí

♦♦ 

30.8.    Pejskům přišly rodokmeny (docela fofr, trvalo jim to na plemence necelé 3 týdny), takže už jsou opravdoví papíráci. Chodí už pravidelně na cvičák, řádí tam, jak černá ruka a taky už začínají cvičit. Když jsou hodně urvaní a ulítaní, chodí spinkat do odkládačky, aby si zvykali na omezení prostoru. Jsou v poho, chvilku visí na mřížích a pak upadnou a usnou. 

 

♦♦ 

7.9.    Štěňátka oslavila 3měsíční narozeniny, jak jinak, než na cvičáku. Natočila jsem každému krátké video jejich práce a šikovnosti, aby měli co přiložit k motivačnímu dopisu pro budoucí pánečky

Snížek

 

Aisa

♦♦ 

21.9.   Na výletě v Zahradišti jsme se dnes rozloučili s Aisou. Paní Michaela se přijela podívat z Rychnova nad Kněžnou, protože to má do Zahradiště podstatně blíž, než do Prahy. Štěňátka v akci venku nestihla, protože kratičce po jejím příjezdu se spustila průtrž mračen. Nicméně pejsci se předvedli i na verandě, řádili dostatečně, jako správní teriéři, přivítali nadšeně návštěvu. Aisa si s paničkou padly do oka v podstatě okamžitě, myslím, že bylo rozhodnuto během 2 minut.   

♦♦ 

7.10.      Snížek dnes oslavil 4měsíční narozeniny. Je čím dál lepší, šikovný, začíná cvičit a seznamuje se s klikrem. Taky chodí na procházky a na cvičák, kde si vždycky výtečně polítá s ostatními. 

♦♦ 

7.11.     Snížek už nám asi zůstane, protože ty existence, co si volají na inzerát, jsou dost děsivé. Takovým lidem bych nikdy psa nedala. Zahraniční zájemci z Mexika a Číny taky padli, víceméně kvůli dlouhé cestě (i když reprezentace v Mexiku by mě docela potěšila. Při příležitosti tohoto důležitého rozhodnutí byl Snížek přejmenován na Geryho, protože jsem potřebovala nějaké normální volací jméno. Gery s námi jezdí na cvičák, už zvládá docela solidně kladinu, vodorovný žebřík a tunel, taky lávka na sudech a houpačka mu jdou dobře. Nicméně ještě to nevzdávám a věřím, že se pro něj ten pravý páneček najde. 

♦♦♦ 

30.11.   Gery dnes odjel s velkým nadšením do nového domova. Nové pánečky radostně přivítal, hrál si s nimi , sápal se jim do auta, jak domů, a odjel s nimi docela rád. Bude bydlet střídavě ve Strakonicích a na Šumavě a věnovat se myslivosti, což je myslím přesně to, co od života očekával.  

A tímto končí náš štěňátkovský deníček, pokračování bude až tak za 2-3 roky.