Tak co bych vám o sobě na úvod řekl? Z foteček jste jistě poznali, že jsem Havanský bišonek (Havanský psík). Mé papírové jméno je Aaron Paradise Colsiga, ale doma mi odjakživa říkají Chicco nebo Čikýsku. Ale jak kdy, někde třeba také lumpe nebo zlobidlo... No uznejte, pořád přece nemůžu být hodný, to bych se jim brzy okoukal... Lumpárny, to je moje! Na druhou stranu ale vím, kdy končí legrace a panička se opravdu zlobí, tak na ni vždy kouknu těma svýma nevinnýma očkama a je vše odpuštěno... Vím jak na ní, vždyť jsem přece chlap, tak abych to nevěděl, ne!? Proč mi ale zrovna páničci zvolili tohle jméno? Vždyť to moje zapsané v PP je také hezké, nemyslíte? Hned vám to povím, panička mi to jednou vyprávěla. Ještě když jsem nebyl na světě (ale už jsem byl u maminky v bříšku ), páničci si vybrali jiného Havaňáčka. Jmenoval se právě Chicco. Panička je zatížená na sobolí pejsky, takže byl prý podobný jako já. Jenže než stačilo štěňátko dorůst věku, kdy si ho moji páníčci mohli vyzvednout, bohužel uhynulo... Nikdo dodnes neví proč. Panička byla moc smutná, ale po pár dnech našli mě. Jméno mi asi ponechali na památku. Nevím. Ale dost vzpomínání a zpátky ke mně. Narodil jsem se 13. 7. 2008 v CHS Colsiga, kde jsem strávil krásné dva měsíce. Jsem šťastné nedělňátko, tak snad mi tento den přinese v životě štěstí... Přesně 13. 9. 2008 si mě páníčci odvezli k sobě domů do Českých Budějovic. Od začátku jsme si spolu padli do oka. Já na ně nedám dopustit a je mi moc smutno, když jsou v práci nebo s nimi z jiného důvodu nemůžu být. Nejšťastnější jsem, když jsme všichni tři pohromadě. Já, páník i panička. Pak si spolu vždycky to odloučení moc vynahradíme, nemyslete si, že umím jen zlobit! Koukali by jste, jak se umím mazlit a tulit. Už dávno chovatelka Petra říkala paničce, že jsou ve mně smíchané dvě povahy. Mazel a divoch. A je to pravda, i když ten divoch maliličko převažuje... Panička ale říká, že jsem správný Havaňák. Veselý, živý, přátelský a neskutečně aktivní, milující svou rodinu. Nic mi nesmí utéci a nikde nesmím chybět. Strašně rád aportuji hračky. Mám moc rád lítání venku a hry v trávě. Na to je zase nejlepší páník. Celé dny mu venku asistuji a je nám spolu moc fajn.
Už mě nenapadá, co bych vám o sobě ještě řekl, přidám tedy už jen fotečku pejska, na kterého panička nikdy nezapomene, i když ho neměla doma... Škoda, že jsme se nepoznali, byli bychom určitě skvělí parťáci...