Historický vývoj biologie
Historický vývoj biologie
1) První poznatky
· První poznatky o přírodě získává člověk v běžném životě
· Lov a chov zvířat, léčitelství, pěstování plodin, sběr plodů
2) Starověk
· V Egyptě, Indii a Číně se rozvíjelo hlavně léčitelství (snažili se provádět pitvy)
· Řecko
o Poznatky o přírodě součástí filozofie a medicíny, význam mají především názory představitelů matearilismu (Demokritos, Empedokles)
o Theofrastos (371 – 287 př.n.l.) – zakladatel systematické botaniky
o Aristoteles (384 – 322 př.n.l.) – popsal mnoho organismů. Studoval rozmnožování organismů, snažil se živočichy roztřídit, vyslovil teorii samoplození (živé organismy vznikají přímo z neživé hmoty)
o Hippokrates (460- 377 př.n.l.) – lékař, podle něj pojmenovaná lékařská přísaha (Hippokratesova přísaha)
· Řím
o Pilinius Starší (23-79 n.l.) – spis Historia naturalia = ucelený souhrn všech znalostí o přírodě
o Galenos z Pergamu (129-205 n.l.) – pitvy a pokusy, lékař
3) Středověk
· Evropa – u moci je církev, která zakázala zkoumání přírody -> stagnace vědy, scholastika, později vznik lékařských fakult
· Írán
o Ibn Sína-Avicenna (980-1037 n.l.) – přírodovědec, filosof, lékař
4) Novověk
· Nástup buržoasie – rozvoj výroby, techniky, obchodu, zámořské cesty
· Oslabení moci církve
· Období renesance a humanismu – nové myšlení -> pozorování, pokusy -> vznik knihoven, objev knihtisku, vznik akademií a univerzit
o Leonardo da Vinci (1452-1519) – vynálezce, umělec, anatom – prováděl pitvy a snažil se nakreslit lidské tělo
o Andreas Vesalius (1514-1564) – profesor anatomie a chirurgie v Padově, učebnice anatomie na základě praktických studií lidského těla
o William Harvey (1578-1657) – položil základy fyziologie – popsal krevní oběh a studoval embryologii
o Pietro Andrea Mattioli (1501-1577) – italský lékař, napsal knihu Herbář – tu z latiny přeložil, doplnil a vydal Tadeáš Hájek z Hájku
o Ján Jesenský (1566-1621) – 1. veřejná pitva v Praze r. 1600
o Antony van Leeuwenhoek (1632-1723) – Holanďan, zdokonalil mikroskop, pozoroval poprvé živé buňky (prvoky, bakterie, kapiláry)
o Robert Hook (1635-1703) – studium mikrostruktur, objevil rostlinnou buňku a pojmenoval ji cellula = komůrka
o F.Redi (1626-1697) – studium embryologie – organismy vznikají ze semen a vajíček => vyvrátil teorii samoplození
o M.Malpighi (1628-1694) – italský lékař, zakladatel mikroskopické anatomie
· 18. Století
o Vitalismus – existence životní síly odlišuje živé organismy od neživé přírody
§ Carl von Linné (1706-1778) – přírodovědec, lékař, botanik, dílo Systema Naturae, dílo Species plantarum
o Počátky vývoje biologie:
§ Jean Baptiste Lamarck (1744-1829) - kniha Filozofie zoologie
§ Georges Cuvier (1769-1833) – zakladatel paleontologie, autor teorie kataklysmat (katastrof)
· 19. Století
o Charles Robert Darwin (1809-1892) – cesta kolem světa, pozoroval a srovnával živočichy -> formuloval myšlenku, že člověk pochází z opice; práce O vzniku druhů přirozeným výběrem, Původ člověk
o BUNĚČNÁ TEORIE
§ M.J.Schleiden (1804-1880) – popsal rostlinnou buňku
§ T.Schwann (1810-1882) – studoval živočišnou buňku
§ J.E.Purkyně (1787-1869) – český fyziolog, profesor UK, zakladatel časopisu Živa
§ 1839 – zformování buněčné teorie – všechny buňky vznikají z již existujících živých buněk
o MIKROBIOLOGIE A IMUNOLOGIE
§ Louis Pasteur (1822-1895) – zabýval se kultivací mikroorganismů, definitivně vyvrátil teorii samoplození, navrhl očkování – zakladatel imunologie, zjistil že mikroorganismy způsobují onemocnění
§ Robert Koch (1843-1910) – zakladatel bakteriologie, objevil bakterii, která způsobuje tuberkulózu a choleru
§ I.I.Mečnikov (1844-1916) – imunolog, embryolog, propagoval Darwinovu teorii
o FYZIOLOGIE
§ Jiří Procháska (1749-1820) – průkopník reflexního pojetí nervových procesů
§ I.M.Sečenov (1829-1905) – výzkum činnosti nervové soustavy, psychické činnosti
§ I.P.Pavlov (1849 – 1936) – lékař, studoval nervovou soustavu, objevil podmíněné reflexy – prováděl testy na psech:
v Spojování nevýznamného podmětu (zvuk, světlo) s podmětem nepodmíněným (podáním potravy) -> opakováním nevýznamného podmětu (zvuk, světlo) se stává podmíněným -> vyvolá slinění
o GENETIKA
§ J.G.Mendel (1822-1884) – objevil základy dědičnosti
· 20. Století
o ROZVOJ GENETIKY A MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE
§ T.H.Morgan (1866-1945) – objasnil význam chromozómů
§ Thomas Avery – význam DNA
§ J.D.Watson, F.H.Crick, M.H.F. Wilkins – objevili strukturu DNA
§ M.W.Nirenberg – vyřešil genetický kód
o ROZVOJ BIOCHEMI
§ A.Fleming (1881-1955) – objev penicilinu
§ M.Calvin – objasnil proces fotosyntézy
o VZNIK ETOLOGIE
§ K.Lorenz
o EVOLUČNÍ BIOLOGIE = teorie vzniku života
§ A.i.Oparin (1894-1980)
o ROZVOJ EKOLOGIE, BIONIKY…