Datum události: 30.11.1952 v 20:58 hodin

Místo události: vrch Bradlo - pohoří Chřiby u obce Vřesovice

Poloha pomníku: 49°4'42.173"N, 17°11'46.031"E

Útvar: LDP / letecký dopravní pluk / - Kbely

Letoun: C-47A -75-DL  sériové číslo 42-101011 výrobní číslo 19474.  Nálet letounu v době havárie 4789.30hodin -  trupové označení D-21.

levý motor: CP-35 3641 celkový nálet 3095.35hodin po GO 515.10hodin

pravý motor:CP-35 1461 celkový nálet 1340.35hodin po GO 177.30hodin

Letoun byl zakoupen z válečných rezerv USAAF. Na pražské letiště Ruzyně byl dodán ve skupině prvních tří C-47 určených pro Československé aerolinie. Přistál zde jako první z této trojice, pilotován americkou posádkou 14.3.1946 v 15:20hodin po letu z letiště Hanau /Regensburg/. Nejprve letoun prodělal celkovou odbornou opravu v dílnách ČSA(technické práce-revize motorů,palubních systémů a nakonec i povrchová úprava).  26.4.1946 byl předán do firmy Avia Čakovice na úpravu interiéru pro přepravu 21 cestujících. Let uskutečnil Eduard Prchal společně s Karlem Šedou. Pro tohoto známého válečného letce to byl první let s "Dakotou" po jeho přestupu od vojáků k ČSA. Zpět byl letoun předán 31.5.1946. Dne 12.6.1946 po záletu, který trval od 16:15 do 17:15, obdržela certifikát č.960 o letové způsobilosti jako typ DC-3C a imatrikulaci OK-WDF. U ČSA dostala tato Dakota flotilové číslo 06, které bylo umístěno na výškovce. Dne 13.6. pak již v 8:02 startuje řízena pilotem Altmanem s radiotelegrafistou Lvem Hřebačkou, na zahajovací let ČSA do Stockholmu s 13 cestujícími a dalšími 6 osobami služebně  plus 400kg nákladu. Osádka byla celkem šestičlená a zpátky s ní následující den letěl kapitán Eduard Prchal. Startoval z Malmö, na palubě bylo 7 cestujících  a 250kg nákladu. V Ruzyni přistáli  v 11:55. Tím  se zapojila do pravidelného provozu na linkách ČSA. V souvislosti s plánovaným zvýšením bojeschopnosti byly tři letouny DC-3/C-47 původem od ČSA předány počínaje 3.12.1948 k armádě. Je mezi nimi i naše OK-WDF. Vojenská komise přebírající stroj ve dnech 29. až 31.12.1948 konstatovala, že letoun daný do provozu 19.1.1944 má nálet 3774,11hodin. Letoun převzal Letecký výzkumný ústav, který jej pod evidenčním označením V-21 dlouhodobě, v období od srpna 1949 do května 1950, zkoušel. V tomto období zřejmě ještě s Dakotami D-16 a D-17 unikla nařízení generála Hanuše, ze dne 25.11.1950, které nařizovalo všechny D-47, jak vojáci typ označovali, opatřit khaki  barvou a létala zřejmě dále bez ochraného nátěru. Není mi známo ke kterému datu byla předána k LDP.Pravděpodobně někdy na přelomu roku 1950-1951. U něj nesla označení D-21. Toto označení nesl předtím ještě stroj C-47B-10-DK výrobního čísla 43-49194, takže na fotografiích může být stejně jako u jiných vojenských D-47, které vystřídaly  totožná označení, problém s jeho identifikací. Nepodařilo se mi zjistit zda v době havárie létal stále v barvě kovu nebo již nesl standartní khaki zbarvení jako většina vojenských D-47.

Posádka:

pilot kapitán       - škpt. Antonín Větroň    *14.5.1914 - +30.11.1952

radiotelegrafista   - ppor.František Gregr    *13.9.1930 - +30.11.1952

palubní technik     - npor.  Vlastimil Koval  *12.7.1912 - +30.11.1952

2.pilot             - por.Jiří Dvořák         *13.1.1922 - +30.11.1952

navigátor           - npor.Viliam Antal       *14.5.1929 - +30.11.1952

Posádka s letounem vykonávala zvláštní let, přepravu matric pro Rudé Právo. Letoun při mírném klouzavém letu zachytil o vrcholky stromů a po ztrátě rychlosti dopadl na zem a shořel. Katastrofu zavinil gonista zaměřovací stanice Brno tím, že vydal špatný rozkaz a uvedl posádku v domnění, že má provádět řízený sestup.

Na památku posádce letounu vznikl na vrcholu Bradla pomníček. Podle neověřených informací ho snad měli vytvořit Junáci z Moravan. V roce 1993, kdy byl již v nečitelném stavu, pomníček z piety a úcty k posádce opravili členové Hec klubu Kyjov. Nová tabulka z roku 1993 byla mosazná, pod plexisklem a na železném křížku. Tady bychom mohli končit naše vyprávění, ale  jak uvádí člen Hec klubu pan Miroslav Štelčík v mailu, který mi zaslal:"Pak jsme tam léta nebyli, a v roce 2007, kdy jsme na Bradlo zavítali, bylo zřejmé, že tabulku použil někdo nějak jinak a někde jinde. Tak jsme ji udělali zase, ale trochu už i  ze zlosti nad lidskou blbostí a neúctou snad už ke všemu."

Za pomoc  při vzniku tohoto článku a především za starostlivou a obětavou péči o tento pomníček děkuji panu Miroslavu Štelčíkovi a členům Hec klubu Kyjov.

Výstava jako připomínka celé události.

Dne 24.5.2015 , za přítomnosti příbuzných posádky, byla v komunitním centru obce Vřesovice otevřena výstava připomínající tuto událost. Slovy autora výstavy :"Výstava přibližuje celou historii letounu, od jeho vyrobení ve firmě Douglas Aircraft Company v Kalifornii, přes jeho zařazení k americkému letectvu, nehledě na jeho účast ve významných bojích 2 sv. války, nejznámějšími jsou operace Rome – Arno v Itálii, operace Overlord v Normandii, operace Dragoon v jižní Francii, operace Market Garden v Holandsku, bitva u města Bastogne v Belgii, až po jeho zařazení k Československým aeroliniím a k Československé armádě u které v roce 1952 havaroval.

Děkuji a jsem s pozdravem, Ivo Kozák  "

Výstava probíhá do konce srpna 2015. Výborný typ na prázdniny . Vezměte celou rodinu. U Vřesovic je krásně.

Zdroj: VHA-Karlín kniha leteckých nehod zápis č.039805, osobní sdělení a foto Hec klub Kyjov, Pavel Týc-DC-3 a Československo