17.3.2011, Jaro
22. 4. 2011
Měls pravdu,
jak plyne čas,
tak snáším to snáz.
Že jsi mě na rozcestí nechal
a dál sis spěchal
životem svým.
A teď už vím,
že mělo to tak být.
Však,
někdy přeji si moc o tobě a o tom krásném snít.
Někdy tak kráčím a písně si zpívám.
Ty jiné písně,
při nichž zavzpomínám
na ty časy,
kdy oplývals mě láskou a něhou.
Však ne tou,
po které jsem toužila.
A když to skončilo,
tak jsem se soužila,
že nemůže to být tak dál.
A ty ses tomu nejspíš smál.
To proto, žes necítil, co cítila jsem já.
Já chtěla jsem se oddat ti,
já chtěla jsem být tvá.
Jak těžké to je?
Ani nevíš!
Jen se někdy zjevíš
a vrátíš je zpět.
A ani se nezeptáš, zda chci vnímat tvůj svět.
A ano, je to těžký,
když vzpomenu, žes jiný, jediný.
To tvůj pohled – byl tak neviný.
Komentáře
Přehled komentářů
:-)
..jaro se čte krásně..
(Petr, 26. 4. 2011 17:25)..krásné vyznání mladé dívky..básnířky, je z toho cítit spousta citů, pocitů a niancí, ..jsou to velmi osobní verše...děkuji za hezký zážitek
Re: ..jaro se čte krásně..
(Autorka, 26. 4. 2011 19:31)Jojo,báseň nejspíš velmi osobní v době, kdy byla složena. Pocitů je tam mnoho,různých,možná proto je to tak zvláštní :-)
Podpis
(..., 27. 4. 2011 3:02)