6. Den
Den šest - a asi je čas na zeměpisnou vložku: Bezdrev je produkcí ryby největší rybník v České republice, velikostí druhý největší (hráz má dlouhou 400 a vysokou 7,8 m; vodní plocha má rozlohu 450 hektarů; na několika místech rybník dosahuje hloubky až 7 m; obvod měří 18,5 km); a kdo neví, co je zač ten první největší, tak má co? Pětku!
A právě jsme se k Bezdrevu přesunuli. Podle plánu nás dneska čekají psi a koně; komáry a vosy ale do plánu nikdo nedal. Proti komárům sice máme repelent, ale proti vosím žihadlům jsme nic nevymysleli, takřka nikdo nezůstal ušetřen. Poznámka: lesní vosa je agresivnější než vosa obecná, domácká. Taky není příliš praktické jejích hnízda zakrývat várnicí na čaj, reagují na to mírně podrážděně.
Mykologové (nebo prostě jen pojídači hub) z našich řad šílí, konečně začaly růst. Zatím trochu nesměle, takže smaženice nebude. Stejně by nikdo neměl čas je sbírat, máme toho dost co dělat se zoologií, natož s botanikou.
Dneska se totiž točí scény z lovu, dvě kamery, steadicam, kamera na čtyřkolce…hodně techniky, hodně lidí. Štěpán (Vašek Šanda) má první filmovou roli…a hned musí jezdit na koni, což nikdy před tím nedělal a měl chudák strach. Trénoval a poctivě se učil, ale strach nepřecházel. Pesimisti tvrdili, že to nedá. Všechny nás ale překvapil, chodil na jízdárnu i mimo přípravy, zabojoval si a dal to. Koukáme jak blázni, jede skvěle a drží.
Nakonec si zajezdili všichni tak trochu víc, než čekali – zjistili jsme, že je film na pár místech poškrábán, muselo se přetáčet. Totálně utahaný koně, totálně utahaný jezdci, totálně utahaný (a poštípaný a pobodaný) úplně všichni.
Těšíme se do postele. Tentokrát jsme si vylosovali fakt primovní ubikace, zlatá Blanice. Bydlíme ve školním internátě, nejbližší hospoda je asi tak ve Středočeským kraji. Pijeme teplý lahváče na schodech před barákem, odpadáme brzo.
