24. 2. 21 JESTŘABICE, žst – BOHUSLAVICE – KYJOV
10 km: JESTŘABICE, žst – BOHUSLAVICE – KYJOV
středa 24. února 2021 v 09:05 h vlakem do Jestřabic
TRASA 10 km vede po asfaltových cestách a silnicích.
Odjezd z Bučovic v 09:05 h vlakem do Jestřabic (příjezd v 09:27 h – zastávka je na znamení)
Zpět vlakem z Kyjova ve 12:25 h nebo ve 13:25 h.
Předpokládaný návrat do Bučovic v 13:00 h nebo v 13:57 h.
10 km: Jestřabice – ct podél kolejí a Kyjovky – Haluzice – Haluzický rybník – Bohuslavice – ct a NS – Boršov – Kyjov žst.
TRASA na webu mapy.cz: https://mapy.cz/s/bacodogega
Haluzice - Tvrziště v těsném sousedství železniční trati u Jestřabic nedaleko Koryčan. Haluzice se prvně uvádějí r. 1261, podle nálezů keramiky vznikla tvrz ve 2. pol. 13. stol. V písemných pramenech se neuvádí, a to ani r. 1464, kdy ves ještě existovala. R. 1543 se mluví o pusté vsi, zánik pravděpodobně nastal během česko-uherských válek, kdy oddíly Matyáše Korvína dobyly v letech 1468-69 mj. blízké hrady Cimburk a Palánek (Ždánice). Lokalita byla částečně poškozena při výstavbě železnice.
Bohuslavice u Kyjova – 650 obyvatel, součást Kyjova. Obcí protéká řeka Kyjovka. Podle pověstí zde dříve na kopci stával hrad (dnes se kopci říká Na hradě), tvrz (za práškovou lakovnou VATAX) a dokonce prý kožený most přes bažinu. Farní kostel sv. Filipa a Jakuba. Je chráněn jako kulturní památka České republiky. Bohuslavické stráně – přírodní památka v místní části Bohuslavice byla vyhlášena v roce 1992 na ploše 3,52 ha z důvodu ochrany teplomilných společenstvech.
Boršov – cca 700 obyvatel, součást Kyjova. První zmínka o obci je z roku 1355. 4. ledna 1988 na severním okraji obce vyhořel sklad chemikálií ZZN a požár je považován za jednu z nejhorších ekologických katastrof v Československu. Ošetření muselo vyhledat přes 600 lidí. Na konci roku 2018 bylo zahájeno kompletní odstranění staré ekologické zátěže uloženého odpadu. Začátkem roku 2019 byla celá akce dokončena a dotčené území bylo rekultivováno do původního stavu.
Kyjov – 11.000 obyvatel, 192 m n. m., název města se odvozuje od osobního jména Kyj. Muž jménem Kyj mohl mít Kyjov ve vlastnictví. Lidová pověst vypráví o napadení kyjovské osady ve chvíli, kdy obyvatelé budovali obrannou palisádu z dubových kmenů. Před útočníky od východu se neozbrojení osadníci úspěšně ubránili dubovými kyji, které zbyly z opracovaných dubových kůlů. Tak měl údajně vzniknout název osady a do znaku se dostal dubový kyj.
Ve 20. století se ke Kyjovu připojily dříve samostatné obce Nětčice (1946), Boršov (1960) a Bohuslavice (1980), které dnes tvoří místní části. Centrum města leží v údolí řeky Kyjovky na jejím levém břehu ve výšce 190 m n. m. Nejvyšší bod města je chřibský kopec Lenivá hora v části Bohuslavice s výškou 462,7 m n. m.
V roce 2010 archeologové nalezli 1 km jihozápadně od dnešního náměstí pohřebiště ze 6. století s více než 250 hroby germánského kmene Langobardů. Jde tak o jedno z nejvýznamnějších langobardských center ve střední Evropě a nález významně změnil dosavadní znalosti o pohybu Langobardů během stěhování národů.
V první písemné zmínce z roku 1126 se Kyjov připomíná jako trhová ves. Průmyslník Hugo Salm-Reifferscheidt v roce 1844 v Kyjově otevřel lignitové doly a tím začalo budování průmyslu ve městě. Roku 1858 založil i sklárnu, která zanikla po požáru v roce 1878. O pět let později sklárnu znovu založil Samuel Reich s pomocí bratra Solomona. V současné době je sklárna hlavním průmyslovým podnikem v Kyjově.
Renesanční zámek pochází z let 1538–1540, dnes je tam vlastivědné muzeum. Renesanční radnice na náměstí z let 1561–1562, postavená italskými staviteli, je dominantou města. Předsunutá věž je vysoká 39 m. U hlavního vchodu je umístěn železný loket, který sloužil k přeměřování zboží na místním trhu. Fasáda radnice je vyzdobena psaníčkovým sgrafitem. Mariánský sloup před radnicí nechal postavit ve 20. letech 17. století olomoucký kardinál František z Ditrichštejna jako dík městu za zachování věrnosti císaři Ferdinandovi II. během povstání českých stavů.
Kapucínský kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje na náměstí z let 1713–1720. Od roku 1784 je farním kostelem. Je tam i kapucínská hrobka.