Leštinka 26.8.2009
3. 9. 2009
Vláďovo nadšení z minulého ponoru bylo tak nakažlivé, že jsme se na Leštinku vrátili ještě jednou. Tentokrát jsme to zkusili na otočku po práci ve všední den.
Slovo dalo slovo a po minulém podařeném ponoru jsme se rozhodli na Leštinku vrátit znovu, tentokrát během týdne. Vláďa měl dovolenou, kterou trávil na nedaleké chatě a mě vyšla práce tak, že jsem už v relativně rozumnou hodinu vyjížděl na dálnici směr Hradec.
Cestou jsem trochu zapomněl nohu na plynu při průjezdu vesnicí, což mi vzápětí připomněla blikající policejní motorka ve zpětném zrcátku. Na památku mi pak ten dobrotivý mužík v uniformě nechal pokutový bloček a ještě si ode mě vzal dva z dvanácti bodíků, abych se s nimi na dlaších cestách zbytečně nedřel. Pomáhat a chránit! A to vše za 10km navíc.
Ale zpátky k vodě. Lom byl oproti víkendu nádherně prázdný. Ve vodě nikdo, jen na břehu pár lidí, kteří tu více či méně hlučně trávili svou dovolenou. Speciálně skupinka na molu u vody vybavená sudem piva a hlasitým rádiem byla docela výživná. Mám pocit, že jsem ty jejich Queeny a Kabáty slyšel ještě metr pod hladinou.
Po krátké „bojové“ poradě a nezbytné kontrole výstroje následoval signál OK a zanoření. Pak už se ale rozhostilo krásný ticho, který přerušoval jen sykot automatik a bublání výdechů. Žádný hlučný komentáře, žádná muzika. Jen ticho a klid, kdy je slyšet i tlukot vlastního srdce.
S plně nafoukanými lahvemi jsme si v klidovém tempu obkroužili celý lom po jeho obvodu. Cestou jsme se stavili ve skanzenu, propluli si domečkem, obkroužili důlní vozíky, koukli jsme na kapry i na sumce jestli je doma, proplavali jsme si potopenými větvemi stromů… prostě pohoda. Nikde nikdo, viditelnost relativně slušná, (Přiznám se, že jsem sice čekal víc, jenže vyhlídku na lepší viditelnost sebral noční deštík. Ale i tak zůstává místní čistota vody vysokým nadstandardem.), baterka jen čas od času prosvítila temnější zákoutí, vyplašila okouna spícího pod kamenem…
Naší skoro hodinku pod vodou jsme zkusili zakončit slepým pokus o trefení potopeného kesonu. Tenhle pokus sice nevyšel úplně podle představ, ale co, pořád se má člověk co učit. U mě je to evidentně práce s kompasem :-)
Krátké ojedinělé pozdravení s dvojicí, která byla na začátku svého ponoru a zase klid. Společnost nám dělali jen zvědaví okouni. To už se ale zásoba vzduchu dostala na domluvené minimum, což je jasný povel k ukončení téhle příjemné návštěvy pod hladinou.
Pak už jen zabalení věcí do beden, přepsání dat z počítače, razítko do deníku a odjezd na chatu, kde na nás čekala úžasná večere od Marušky, která byla skoro tak geniální jako tohle naše večerní koupání.
Osobně se přiznám, že je pro mě Leštinka natolik hezkou lokalitou, že se sem zase rád vrátím. Už poněkolikáté.
Popis lokality máme už u prvního článku o Leštince - přečíst si ho můžete zde.
Komentáře
Přehled komentářů
Opravdu musím vše potvrdit. Je to prostě nádhera. Krásná lokalita, klid (tedy jak píše Kuba, jen pod vodou), přjemný kastelán, pečující o zdraví rybek v lomu. Není co vytknout.
Už teď se těším na další návštěvu.
Díky moc, že jsme tam mohl být.
Leštinka
(Vlada, 4. 9. 2009 22:35)