Základová deska objektu Ringstand Rs58c
Nalezení základové desky objektu Ringstand 58c západně od Skwierzyny mým kamarádem Petrem Suchánkem znamenalo pro náš průzkum polního opevnění v oblasti MRU významný mezník. Osvětlilo totiž význam množství výkopů jako plánovaných stanovišť dalších objektů. Takových míst jsme už nalezli 65 a postavených „tobruků“ 110. Skořápka je však zatím jediná. Protože pravděpodobnost, že bychom ji v některém výkopu přehlédli (ale vyloučeno to není), je malá, bude důvod asi jiný. Pracovních sil na kopání měli Němci zřejmě dostatek, ale na odbornější činnosti už ne. Svoji roli možná sehrál i nedostatek materiálu a techniky. A protože tak tento nález zůstal unikátem, rozhodl jsem se provést odkopání stanoviště a jeho proměření.
Vybaven lopatou a polní lopatkou jsem po poledni 18.11.2011 dorazil na místo. Nejdříve jsem situaci obhlédl. Ze skořápky byla zřetelně vidět pouze šikmá deska se dvěma vystupujícími betonovými distančními pilířky. Na horní ploše ležely další dva kratší. A konečně na hraně výkopu další, ale poměrně dlouhý. Pořídil jsem pár fotek a začal odrývat horní plochu. Oba pilířky tady byly jen položené a betonovou desku pokrývalo jen pár centimetrů písku. Ten se vyhazoval docela dobře-nebylo ho mnoho, měl jsem ještě dost energie a ke kraji výkopu nebylo moc hluboko. Problémem nebyly ani okraje skořápky. I kopáči před 67 lety zde měli dost elánu a udělali poměrně mírné sklony. Proto nedošlo k většímu zasypání. Po půlhodině bylo hotovo. Očistil jsem okraje betonu a spokojeně fotil. Dalším krokem bylo očištění šikmé plochy. Na ní byl sice většinou jen mech, ale na krajích už byla zasypaná dost. Při vyhazování ze dna hluboké díry mi docházel pomalu humor. Když jsem odkopaný písek s kameny a drny nevyhodil dostatečně vysoko, škodolibě se sypal po svahu zpět. Po další půlhodině jsem ale odkryl větší část a především vystupující distanční pilířky. Další celé i poškozené jsem tady vykopal. To už jsem věděl, že po straně jsou v zemi nějaké kusy plastu prorostlé kořeny. Přesvědčil jsem se, že mne tohle místo vůbec nezajímá a pokračoval alespoň sondážní rýhou ve snaze objevit konec desky ve spodní části. Sesutého písku tady bylo už docela dost-kolem 20cm. S každou vyhozenou lopatou se výkop zdál hlubší a hlubší. Zaházel jsem i nějakou noru u dna-její eventuelní majitel naštěstí neprotestoval. Domlouvat se ve čtyřmetrové díře s nerudným jezevcem by asi nebylo nic moc. Když jsem se dodoloval k hraně betonu, objevili se kolegové provádějící průzkum okolních zákopů. „Cos tady celou dobu dělal, že to ještě nemáš?“ Věděli moc dobře, že z té díry se vzmůžu jen na bídně sípavou odpověď. Chybělo mi ale už jen posledních pár lopat k dosažení cíle-hrany betonu. Ačkoli půdorys šikmé a spodní části zůstal zasypán, podstatná část potřebná k proměření a zdokumentování byla odkryta. Proto jsem se po foťáku chopil metru, bloku a tužky a začal kreslit a měřit. Výsledek je zachycen na výkrese. Mimo metru jsem používal pouze násadu lopaty a proto mohlo dojít k určitým nepřesnostem, ty by ale neměly přesáhnout hranici několika centimetrů.
Výkop musel být proveden poměrně precizně včetně šikmé plochy. Poměrně chudá betonová směs bez armatury byla vylita přímo na zeminu (bez např. štěrkového lože) do nízkého bednění. Tloušťku skořápky jsem na okraji naměřil asi 5cm, ale může být u středu větší. Dostupné materiály uvádějí obvykle 10cm. Půdorysně přesahovala budoucí obrys o 20-25cm. Zajímavé je umístění 4 distančních pilířků v šikmé desce. Pro ty byly podle všeho ponechány prostupy a osazovaly se po zatvrdnutí směsi základní desky. Nasvědčuje tomu rozdílná-kvalitnější-betonová směs v jejich napojení na zbytek desky. Ačkoli jsou horní pilířky uraženy, vše svědčí o jejich přesném usazení. Vkrádá se myšlenka na použití nějaké šablony. Sloužily pravděpodobně k usazení bednění schodů. Protože jsem u výkopu nalezl distanční pilířek o délce 54cm, je předpoklad, že tato délka zde byla použita. V tom případě ale značně přesahovaly spodní plochu skořápky a musely pro ně být vyhloubeny díry v zemi. Přesazení je patrné na výkrese.
Během odkrývání jsem nalezl celkem 4 typy distančních pilířků. Jsou zhotoveny přesně z poměrně kvalitního betonu. Liší se délkou-ta je 6, 12, 18 a 54cm. Délky od 18cm výše jsou armovány dvěma rovnými vzájemně nespojenými pruty armatury o průměru 5mm. U obou kratších není armatura prokázána. Naopak největší rozměr 54cm mohl mít dráty i zahnuté, jak je patrné z kusu pohozeného u výkopu. Krátké sloužily jako distanční sloupky pro usazení bednění na skořápku. (Označení „distanční sloupek“ jsem použil jen z důvodu zažité terminologie, spíše by se hodilo „distanční kostka“.)
V dostupných materiálech se mi nepodařilo nalézt detailnější informace o výstavbě Rs58c. Nenalezl jsem ani informaci o dochované samotné základové desce. V Československu jsou zdokumentovány desítky skořápek lehkých i těžkých objektů. Že by pro značně rozšířený Ringstand RS58c existovala jen toto jediná? Uvítal bych proto jakoukoli informaci na toto téma.
PRAMENY:
Vlastní průzkum 18.11.2011
Bildheft neuzeittlicher Stellungsbau, 1.6.1944