Krmení želv má stejně jako v chovu jiných zvířat svá pravidla. Pokud se jimi nebude chovatel řídit, jeho svěřenci mohou trpět chorobami jako například křivice, avitaminóza, záněty a v některých případech to může končit až smrtí želv. Proto je důležité želvám zajistit co nejpestřejší stravu, obohacenou minerály a vitamíny.
Želvy krmíme jetelem, vojtěškou, smetánkou lékařskou (listy i květy), kapustou, čínským zelím,... prakticky můžeme nabídnout cokoli nejedovatého, co venku najdeme. Ovoce a zeleninu dáváme zřídka - v Africe moc jablíček nenajdou. Nedoporučuji krmit salátem. K dispozici by mělo být i seno - želvy v něm rády spí, a když mají chuť, tak si občas ukousnou.
Zvláštní část tvoří strava živočišného původu.
Dle všeobecně vžitého názoru jsou suchozemské želvy čistě vegetariáni - což nám ovšem praxe vyvracuje. Většina suchozemských želv se při styku třeba se žížalou, hlemýžděm nebo slimákem neudrží, a s velkou chutí ho slupnou. Proto doporučuji OBČASNÉ (tj.1x měsíčně) spestření stravy třeba vařeným vejcem, tvarohem (nejlépe na strouhání), atp. Velikost živočišné "chuťovky" musíme odhadnout.
Další možnost občasného zpestření stravy je směc z ovesných vloček, různých semen (drcených). Vločky zalejeme teplou vodou, necháme pár minut změknout, a přídáme třeba již zmíněná semena, drobně nakrájené ovoce, nebo můžeme i jiný druh vloček.
V zimě - jelikož G.p.babcocki nezimuje - tvoří hlavní část krmení sekané kvalitní seno s čínským zelím, občas ovoce/zelenina (např.nastrouhaná mrkev). Nutno ovšem říci, že danou směs želvy příliš nemilují.
K potravě přidáváme vitamíny a minerály dle pokynů od výrobce/veterináře.
Krmíme pravidelně 1x denně, nejlépe v dopoledních hodinách. Dávku nelze přesně popsat, každá želva je individualista - musíte svoje svěřence pečlivě pozorovat a správně odhadnout druh i množství stravy.
Jednou týdně můžeme dát jednodenní půst, želvám to určitě neublíží.