Krevní elementy
Erytrocyty
Počet erytrocytů:
Muži: 4,3 – 5,3 .1012/l
Ženy: 3,8- 4,8 .1012/l
Erytropoéza – ovlivněna pohlavními hormony, mužské pohlavní hormony erytropoézu stimulují
Pokles pod nejnižší hodnotu: erytrocytopénie
Vzestup nad nejvyšší hodnotu: erytrocytóza
Červená krvinka žije v průměru 120 dní
Jsou to bezjaderné bikonkávní disky (délka: 7,2 x šířka: 2,1)
Nemají cytoplazmatické organely (specifická vlastnost)
Mají minimální spotřebu kyslíku a energie; energii, kterou spotřebují získávají anaerobní glykolýzou (= rozklad cukrů za nepřístupu vzduchu)
Funkce:
Transport plynů (O a CO)
V krvi jsou krvinky různých velikostí: anizocytóza – fyziologický výskyt nestejně velikých erytrocytů
3 typy erytrocytů:
Ø mikrocyty = malé erytrocyty – kolem 6mm
Ø normocyty = průměrné erytrocyty
Ø makrocyty = velké erytrocyty – kolem 8,5 mm
Hemolýza
= proces, při kterém dochází k rozrušení membrány erytrocytů jejich obsah posléze vytéká ven
hemolytická krev – výrazně červená
máme pět typů hemolýzy:
1) hemolýza osmotická
Ø fyziologický roztok – 0,9% roztok NaCl, je to roztok izotonický, má stejnou koncentraci jako plazma (=připomíná ji)
Ø narušené prostředí: hypotonické prostředí – nižší koncentrace než v izotonické, erytrocyty nemohou přežívat, nasávají tekutinu, zduřují, dochází k popraskání membrány a následné hemolýze
Ø hypertonické prostředí: koncentrace je vyšší než v izo. prostředí, krvinky ztrácejí vodu, dochází ke svraštění a popraskání membrány a následné hemolýze
2) hemolýza fyzikální
při silném třepání roztoku
3) hemolýza chemická
kyseliny a zásady
4) hemolýza toxická
bakteriální, hadí jedy
5) hemolýza imunologická
při sloučení dvou odlišných krevních skupin
Hemoglobin:
Je tvořen:
Ø z bílkoviny – globinu – tvoří 96% velikosti hemoglobinu
- je tvořena čtyřmi polypeptidovými řetězci (2 a 2 řetězce jsou stejné)
Ø z hemu – tvoří 4% objemu
- má centrálné uložené dvojmocné železo, váže jednu molekulu kyslíku, jedna molekula hemoglobinu je tvořena čtyřmi hemy: = 4O2
- množství hemoglobinu: 140 –160 g/l
funkce hemoglobinu:
Ø schopnost vázat a uvolňovat O2
Ø schopnost vázat a uvolňovat CO2
Ø nárazníkový systém
druhy hemoglobinu:
Ø hemoglobin fetální – tvořen 2 a a 2g polypeptidovými řetězci, má větší afinitu (= schopnost vázat) vůči kyslíku
Ø hemoglobin dospělých
- Hba: 2a a 2b polypeptidové řetězce (typické pro 98% dospělé populace)
- Hba2: 2a a 2d polypeptidové řetězce
Deriváty hemoglobinu
- oxyhemoglobin – vazba s kyslíkem, světla červená krev ( barva tepenné krve)
- karbaminohemoglobin – vazba s oxidem uhličitým (barva žilní krve – tmavá)
- karboxyhemoglobin – vazba s oxidem uhelnatým (CO), váže se daleko snadněji než kyslík či oxid uhličitý, ale také se daleko hůře odbourává, nasycení Co je podstatou otrav, dochází k zablokování buněčného dýchání, krev je višňově zbarvena
Hemopoéza
- v nitroděložním období probíhá nejdříve ve žloutkovém vaku, játech a slezině
- ve 20. týdnu nitroděložního vývoje a v postnatálním období probíhá krvetvorba v kostní dřeni z kmenových buněk
Diferenciace buněk - z buněk kmenových
- erytropoéza – (proerytroblast – proerytrocyt) – retikulocyt – erytrocyt
- postupně se zmenšuje jádro až vymizí, retikulocyt je již bezjaderná buňka, ale má cytoplazmatické organely, je to prekurzor erytrocytů a v řádech promilí se vyskytuje v cirkulující krvi, erytrocyt je již bez organel
- leukopoéza
- (myeloblast, myelocyt) – granulocyt
- (monoblast, monocyt) – makrofág
- lymfocyt – lymfocyt B a lymfocyt T
- trombopoéza
- (megakaryoblast) – megakaryocyt – trombocyt
Látky nutné pro erytropoézu
aminokyseliny
1. endogenní
2. exogenní
železo – v lidském tělě až 5g, pro buněčné dýchání, 3 formy železa:
- funkční, hemové, součástí hemoglobinu
- transportní – transferin (trojmocné železo)
- feritin – zásobní železo
měď
skupina vitamínu B
- B2 a B6
- B12 – nezbytný pro zrání erytrocytů a leukocytů, nedostatek způsobuje anémii
Regulace erytropoézy:
Ø CNS
Ø Látkovou složkou
a) ledvinový hormon erytropoetin, tvoří se hlavně při nedostatku kyslíku
b) pohlavní hormony – mužské – stimulující účinky, ženské – tlumící
Sedimentace:
Základní nespecifické vyšetření krve
(nespecifické = neukazuje na konkrétní diagózu)
- dnes se používají speciální sety, dříve 2ml stříkačky
- používá se 0,4 ml 3,8% citrátu sodného (váže vápenaté ionty)
- 0,4 ml citrátu a 1,6 ml žilní krve – do sedimentačního stojanu po značku 0 do výšky 200 mm, krvinky se nechají klesat 1-2 hodiny
Fyziologické hodnoty:
Muž: 3-8mm ve sloupci za 1h (nesmí přesáhnout 20 mm za 2h)
Žena: 7-12 mm ve sloupci za 1h (nesmí přesáhnout 28 mm za 2h), žena má více fibrinogenu než muž, stlačuje krvinky dolů, také má měně krvinek, tudíž klesají rychleji
Ovlivňování sedimentace:
Ø množství krevních bílkovin
Ø reakce krve (pH)
Ø velikost a počet erytrocytů
pro prokázání patologických stavů – sepse, peritonitida, některé nádory
Leukocyty
Životnost leukocytů je asi 5 dní
- mobilní jednotka obranného systému organismu
2 základní skupiny
- granulocyty: (obsahují granula – zrníčka)
Ø neutrofilní (granula se barví neutrálními barvivy)
Ø eozinofilní (granula se barví kyselými barvivy)
Ø bazofilní (granula se barví zásaditými barvivy)
- agranulocyty (nemají barvitelná zrnka)
Ø monocyty
Ø lymfocyty
počet leukocytů: 4- 9 . 109 /l
leukopénie – pokles pod 4 . 109 /l , leukocytóza vzestup nad 9 . 109 /l
u leukocytů nejsou žádné pohlavní rozdíly
denní kolísání v počtu leukocytů:
- ranní minimum (kolem 5. hodiny ranní)
- večerní maximum (mezi 16. a 17. hodinou)
leukémie: nadměrná tvorba nefunkčních erytrocytů, rakovinné bujení
novorozenec: 13 . 109/l
alimentární leukocytóza: Vzestup počtu bílých krvinek po příjmu potravy (zhruba za 3-4 hodiny) – na odběry krve se proto chodí nalačno
leukocytóza: objevuje se při zánětech
GRANULOCYTY:
1) neutrofilní granulocyty
přes 60% všech leukocytů, má segmentované jádro (objevil Dr. Hynek = Hynkovo jaderné číslo = leukogram – počet segmentů jádra na 100 neutrofilních granulocytů – 230 – 270)
velikost: 10 – 12 mm, barví se růžovou barvou
zapojují se do nespecifické obrany organismu – při fagocytóze – mikrofágy (fagocytují drobnější mikroskopické částice, kolem 5 mm)
2) eozinofilní granulocyty
kolem 2% celkového počtu leukocytů
zmnožují se při alergických a parazitárních stavech
3) bazofilní granulocyty
do 1% celkového počtu
buňka s esovitým jádrem, barví se modře, obsahují heparin, množí se při alergických procesech a hojení zánětů
AGRANULOCYTY:
1) monocyty
3-8% z celkového počtu leukocytů
největší bílé krvinky, mají typické ledvinové jádro, v průměru mají asi 20 mm, fagocytují (makrofágy), spolu s neutrofilními granulocyty jsou součástí nespecifické imunity
2) lymfocyty
nejmenší krvinky, v průměru 7mm
tvoří až 25 % všech leukocytů
jádro zabírá skoro celý lymfocyt
Ø T – lymfocyty (T-buňky) – 70% lymfocytů, tvoří se v brzlíku (= thymus)
Ø B – lymfocyty (B-buňky) – 20% lymfocytů, tvoří se v kostní dřeni
Ø NK – buňky – 10% (natural killer)
Imunitní systém
Funkce:
Ø Zachovat celistvost organismu
Ø Rozpoznat „cizí“ od vlastního a cizí zlikvidovat – antigen – látka schopná vyvolat imunitní odpověď – reaguje s protilátkou, většinou s plazmatickou bílkovinou typu g - globulin, protilátky se tvoří v B- lymfocytech (= plazmatické buňky)
Imunitní reakce:
Nespecifická: vrozená, schopnost organismu rychle a nespecificky reagovat proti antigenům, první obranná linie těla – neporušená kůže a sliznice, mikrofágy, makrofágy a NK – buňky
Specifická: schopna reagovat proti konkrétnímu antigenu, zachovává imunologickou paměť – rychlejší reakce
Uplatňují se B- lymfocyty ve formě plazmatických buněk – protilátky – reagují s antigenem
T- lymfocyty – buněčná obrana, proti některým buňkám mají cytotoxické reakce
Prevence:
Očkování - imunizace:
Ø Aktivní imunizace
Vpravíme do cirkulace oslabené mikroorganismy, zachovávají dlouhodobou imunitu
Ø Pasivní imunizace
Do cirkulace se vpraví již hotové protilátky, je rychlá a relativně krátkodobá
Trombocyty = krevní destičky
Bezjaderná tělíska o velikosti 2-5 mm
Počet trombocytů: 150 –300 . 10 9/l
trombocytopénie – pod 150 . 10 9/l
trombocytóza – nad 300 . 10 9/l
obsahují látky:
vápenaté ionty, destičkové látky, kontraktilní bílkoviny, fibrinogen
HEMOSTÁZA
3 základní fáze:
1) vazokonstrikce
vyvolána sympatickými nervovými vlákny
uplatňují se látkové faktory (adrenalin a serotonin)
významná je hlavně u malých cév s nízkým krevním tlakem a u cév s hojností hladké svaloviny ve stěně (vazokonstrikce je nejefektivnější)
2) aktivita trombocytů
trombocyty mají schopnost přilnout na smáčivou plochu = poškozený endotel (nepoškozený endotel je nesmáčivý), trombocyty přilnou na místo = adheze, shluknou se na místě poškození = agregace, mají schopnost se změnit = metamorfóza – změní se v lepkavý rosolovitý útvar – vzniká provizorní zátka – bílý trombocytový trombus
3) hemokoagulace = srážení krve
složitý, život zachraňující děj na kterém se podílí 13 plazmatických koagulačních faktorů, 4 destičkové faktory, vápenaté ionty, výsledkem je vytvoření definitivního červeného trombu = strup.
Může probíhat:
Ø zevním systémem – tkáňový tromboplastin – uvolňuje se z buněčných membrán
Ø vnitřním systémem – plazmatické faktory a kolagenní vlákna z poškozeného endotelu
1. vytvoření aktivátoru protrombinu
2. přeměna protrombinu na trombin
3. přeměna fibrinogenu na fibrin (ovlivněno trombinem)
4. vytvoření definitivního červeného trombu
protrombin – bílkovina plazmy, tvoří se v játrech (pro jeho syntézu nutný vitamin K), fibrinogen= bílkovina plazmy, tvoří se v játrech, trombin – z protrombinu
Ovlivnění hemokoagulace:
- dekalcifikace plazmy – odstranění vápníku – citrát sodný, šťavelan draselný
- heparin (blokuje protrombin), hirudin (blokuje trombin – mají ho pijavky)