Sasukeho našli kousek za vesnicí jak bojuje s Kitou a Itachiho sedícího na stromě kousek od nich.
„Dál bych nechodil," zavolala na ně.
„Proč?"
„Schytáte to. Právě nevnímaj nic a nikoho kolem sebe, takže by se vám mohla stát nehoda."
„Kam šla vůbec Sakura," objevil se vedle nich Sasuke.
„Jo-to jí se mohla stát ta nehoda," dodala Kitou.
„Kde vy se tu berete?"
„Přece si nebudeme ubližovat," řekla Kitou a zatvářila se jako největší mílius na světě.
„Tamto jsou jenom naše klony, které s polovinou naší chakry v sobě mají i všechnu naší ....naštvanost?"
„Ale..." chtěl něco říct Naruto, když ho přerušila obrovský výbuch.
„Co to bylo?" (Tsunade)
„Kitou," konstatoval Itachi.
„Jak?"
„Přece mě cvičili skoro všichni z Akatsuki, ne?"
„Deidara?"
„Kdo jiný."
.....
„Netrvá to už moc dlouho?" Chtěl vědět Itachi.
Přešel ke Kitou a něco jí pošeptal.
„Taky si říkám, že tu jsme delší dobu než je zdrávo, promiň Sasuke."
„Co zas?"
Vytvořila další klon, který nechala v zápětí zmizet.
„Skončíme to," řekl klon bojující se Sasukem.
„Aby ses nepřepočítala."
„Co se tu děje Tsunade-sama," přiběhla Sakura s Ino.
„Nazvala bych to menším měřením sil," nenechala jí odpovědět Kitou.
„Ale už mě to nebaví a já s Itachim máme jistou...ehm...neodkladnou záležitost," trochu zčervenala a jenom Tsunade věděla o co jde. Ostatním to jaksi ještě nedošlo.
„Jakou záležitost?"
„Nic pro tebe Naruto," ušklíbla se.
Pozornost všech se opět přemístila na bojující dvojici klonů.
Sasuke měl přichystané chidori a měl v úmyslu zaútočit na Kitou.
„Moc pomalý," ozvalo se mu za zády a tam kde před chvílí stála Kitou nikdo nebyl.
Ze zadu ho objala a přihlážející by si v klidu všimli nenávistného pohledu Ino a Sakury.
„Raiton: Hiraishin," vyšlo z Kitouiných úst a po celém těle se jí objevily bleskové výboje a Sasukeho klon během vteřiny zmizel.
„Vítěz," usmála se škodolibě pravá Kitou na nabručeného Sasukeho a i ona nechala zmizet svůj klon.
„Nemůžu tomu uvěřit. Sasuke-kun a poražený," pomyslely si Ino a Sakura a Kitou měla co dělat, aby se nerozesmála.
„Kdyby jen věděly, kolikrát jsem položila jejich milovaného idola na lopatky."
„Fajn, takže se už můžeme zdekovat?"
„Jak jinak."
„A kam vy dva pořád tak spěcháte?"
„No....musíme se ubytovat," rychle si něco vymyslela.
„Ale vždyť je to pravda."
„Jo-ale nikam to nespěchá," usmála se na Itachiho.
„I když-tys taky nemohl počkat, co?" Dala mu ruce kolem krku.
„Mohl-ale vůbec se mi nechce," objal jí kolem pasu a přimknul co nejblíž k sobě.
„Dneska už nás neshánějte Tsunade-baachan," zasmála se a spolu s Itachim zmizeli v obláčku kouře.
„Zdá se, že nejsem jediná, kdo neví o co tu jde."
„Nerada to přiznávám, ale taky nevím o co běží," řekla Shizune a ostatní krom Sasukeho, Tsunade a Kakashiho-kterému to mezitím došlo přikývl na znamení souhlasu.
„Sasuke-kun?" Nechápala Ino.
„Hn?" Ozvalo se otráveně.
„Ty víš o čem to mluvili?"
„Ty dvě sou ještě horší jak Naruto!"
„Vim."
„A?"
„Co a?"
„Tak o co šlo."
Sasuke si všiml jak Naruto zčervenal.
„Už ti to došlo Naruto?"
„Tak...nějak" (Není se čemu divit-nějakej ten pátek strávenej s Jiraiyou se musel podepsat i někde jinde, než jenom v ninja dovednostech :D)
„Tak už nás nenapínej Sasuke-kun!"(Ino)
„Ti dva jsou manželé." Bylo ti jediné co jim řekl. Přešel k Narutovi popadl ho za rukáv od mikiny a zmizeli stejným způsobem jako Kitou s Itachim.
Objevili se před malým bistrem, který nesl název Ichiraku ramen.
Na Narutův tázavý pohled odpověděl pokrčením ramen.
„Musíme si o něčem promluvit."
Oba strávili odpoledne tím, že si navzájem vyprávěli co se dělo za ty tři roky co se neviděli.

Ráno je probudilo nekonečné "klepání" na dveře.
„A dyť už du," houkla ke dveřím a snažila se nevzbudit svou drahou polovičku :P
Jak záhy zjistila přede dveřmi stáli Naruto, Sasuke a ne něj se věšící Sakura.
„Co se děje?" Zeptala se rozespalým, ale i trochu naštvaným hlasem.
„Ty a Itachi se máte hlásit u Tsunade," vysoukal ze sebe Sasuke a měl co dělat, aby se mu nespustil nosebleed a Naruto měl ten samý problém.
Sakura měla oči jenom pro Sasukeho, ale o chvíli jí přišlo divné, že jí od sebe neodstrkuje a dívá se jaksi úplně jinam než na ní, rozhodla se zaměřit pozornost kolem sebe.
Pohled jí padl na Kitou, která měla od spaní ještě rozhárané vlasy a přišla "oblečená" v pánské košili, která jí byla do půli stehen a nahoře chybělo pár knoflíčků.
Pohoršeně se na ní podívala a začala poměřovat svůj a Kitouin objem hrudníku-jednoznačně prohrávala :D
„Proč máme jít k Tsunade v tuhle nekřesťanskou hodinu náhodou nevíte?"
„Náhodou jo," řekla Sakura lehce povýšeným halsem. Chtěla mít před Kitou aspoň trochu navrh.
„A?"
„Budete mít spolu s naším týmem a ještě nějakým misi."
„Jakou?"
„Do píšečné."
„Fajn," pokrčila rameny.
„Půjdu vzbudit Itachiho a tak do půl hodinky tam budem."
„Myslim, že budit už nepotřebuju," zašeptal jí někdo(kdo asi :) ) do ucha a objal jí kolem pasu.
„Tohle mi už nikdy nedělej-horší jak když se za mnou jednou plížil Zetsu-ještě tejden se z toho vzpamatovával."
„A Pein na výsost zuřil."
„Ani mi nemluv to kázání bych řekla i o půlnoci," zasmála se.
Ani jeden z nich si nevšiml-teda všiml by si, kdyby dával náležitý pozor- že Sakura házela na Itachiho obdivné pohledy a urychleně si zmizela "schladit hlavu".
To, že ho pustila přívítal Sasuke s lehkým úsměvem.
„Konečně."
„Co?"
„Ta pijavice mě pustila."
Tomu se všichni zasmáli a potom nechali Kitou s Itachim, aby se mohli přichystat a co nejdřív dorazit k Tsunade.
.....
„Tak co se děje," chtěli oba vedět jen co dorazili do kanclíku k Tsunade s masivní kocovinou.
„Sem bysme se všichni nevešli. Ostatní už na nás čekají na střeše."
.....
„Takže-vaše mise spočívá v tom, že donesete jeden velmi důležitý svitek do písečné vesnice Kazekagemu. Je vás tolik, protože obsahuje jeno velmi nebezpečené jutsu a nesmíme dovolit, aby se dostal do rukou komukoliv cizímu." Podívala se na všechny přítomné...Kitou, Itachiho, Sasukeho, Sakuru, Naruta a Kakashiho. Potom na  Nejiho, Ten Ten, Leeho(bez jejich senseie :-) ) a potom tam byli Ino a Kiba.
„Co je to za svitek," zeptala se Kitou.
„Nevíme co všechno obsahuje, protože se nám dokázala rozpečetit pouze polovina. Ton co to prováděl si dával hodně záležet," řekla a ukázala jim svitek podobný tomu, který má u sebe neustále Jiraiya.
„Jo-já když něco dělám, tak pořádně," konstatovala a všichni se na ní nevěřícně podívali.
„No co," pokrčila rameny.
„Většina těch technik je z Orochimarovy sbírky a nebyla bych to já, kdybch si je neopsala. Já si říkala kam sem ho založila," zamumlala si spíše pro sebe, ale díky hrobovému tichu jí všichni slyšeli.
„Dokážeš ho rozpečetit?"
„To je hodně hloupá otázka...."
„Ano nebo ne?"
„Jo, ale ne tady. Potřebovala bych na to čas, protože každý technika je zapečetěná jiným způsobem. Když mi dají v Písečné volnou ruku-za pár hodin by to mělo být."
„Získat ty techniky..."(Itachi)
„Byl jeho rozkaz," přikývla.
„Ale jak říkám-asi sem je někde zašantročila a skončil tady."
„To je teď jedno. I když jste ty i Itachi papírově geninové patřili jste mezi lidi, kteří by ten svitek mohli chtít získat. Budete vědět jak uvažují a jak se jim tím pádem i vyhnout. Proto vás dva jmenuji velitely téhle mise."
„Hai," řekli všichni.
„Za dvacet minut západní brány," řekl Itachi a zmizel v obláčku kouře.
„Kakashi?" Řekla Kitou táhlým a přesládlým hlasem, díky kterému všem naskákala husí kůže.
„Ano?"
„Dvacet minut-jestli ne najdu si vás a garantuju, že to hezké schledání nebude," zatvářila se jako kdyby se toho už nemohla dočkat a stejně jako Itachi zmizela.
„Tak teď se ani nedivim, že se jí nepřátelé tak báli," lehce se oklepal Lee, aby se zbavil nepříjemného pocitu.
Všichni na souhlas přikývli a šli se přichystat na misi.

Žádné komentáře=žádné nové díly :-) ....sem to ale hodná, co?! :D