Mexický KOPR

Ne každý, zvláště my z mladé a střední generace, víme, proč se vlastně slaví Velikonoce a co jim předchází. Proto jsem se z různých zdrojů snažil poskládat toto přehledné,zjednodušené povídání o významných dnech předcházejících tomuto svátku, jejich názvech a původu názvů a některé tradice a pověry, které se k těmto dnům váží.Možná v něm budou i drobné nepřesnosti, ale text jsem si nevymýšlel,jen jsem poskládal mozaiku a reprodukuji to,co jsem se kde dočetl a doufám že znalí čtenáři mi prominou.
Velikonoce patří mezi křesťanské svátky, stejně jako vánoce. Vánoce slavíme vždy ve stejný den, ale u velikonoc je to jinak.Velikonoční neděle a pondělí se slaví vždy jako první neděle a pondělí po prvním jarním úplňku.Nejdřive tedy mohou být 21.března a nejpozději 26 dubna.Oslavy velikonoc sahají daleko do minulosti a křesťané jimi slaví zejména Kristovo zmrtvýchvstání. V Čechách jsou vyvrcholením 40tidenního postního období, které přichází po veselém Masopustu a začíná Popeleční středou. Začněme tedy Masopustem.
Masopust nebo Ostatky, tak se nazývá období od Tří králů do Popeleční středy, nejznámější a nejveselejší jsou poslední dny masopustu, spojené s radovánkami a hodováním. Jelikož Masopust předcházel čtyřicetidennímu postnímu období, proto byl dříve považován za svátek jídla a také proto se v tomto čase hodně jedlo, pilo a slavilo. Toto období je na rozhraní dvou ročních etap a bylo dobou hospodářského klidu, kterého se využívalo k dokončení drobných prací z předešlého roku a k nabrání sil před začátkem jarní dřiny na polích. Hlavní masopustní zábava začínávala v neděli bohatým obědem a hodováním.Už odpoledne se vyrazilo na zábavu do hospody, která se protáhla vždy až do ranních hodin. I další den - pondělí, patřil zábavě a tanci.V mnoha regionech se pořádal takzvaný "mužovský bál", kam neměla na parket přístup svobodná chasa a večerní tancování bylo jen pro ženaté a vdané. Vyvrcholením masopustu je úterý, které bývalo svátečním dnem. Tento den patříval maškarám a jejich obchůzce obcí. U každého stavení zahrála hudba a bylo nemyslitelné, aby si žena či dívka ze stavení nezatančila s medvědem, jemuž se přisuzovali magické schopnosti plodnosti, které mohly být přeneseny na ženy a celé hospodářství. Maškary byly odměňovány koblihy, uzeným masem, vejci či penězi a to co vykoledovali se nakonec snědlo a utratilo večer v hospodě na taneční zábavě. Masopustní zábava končívala o půlnoci tradičním Pochovaním basy, která byla za tklivého nářku vynesena ven ze sálu a "pohřbena" (byl to symbol toho, že si muzikanti v postu nezahrají). Po Pochování basy čas nevázaného veselí skončil a nastal čas půstu,který trvá čtyřicet dní. Záčátek půstu je hned ve středu, jelikož neděle nejsou chápány jako postní dny. Tímto prvním postním dnem je Popeleční středa. V tento den se většina lidí vydala do kostela na mši a pro "popelec" - to je znamení kříže na čele, popelem ze spálených ratolestí,posvěcených v předchozím roce na Květnou neděli. Podle zvyků se nesmělo prát prádlo, protože by zůstalo po celý rok špinavé a věřilo se, že kdo se v tento den napil svěcené vody, bude celý rok ochráněn před komáry. Ze stejného důvodu však pili muži kořalku :-). Předvelikonoční období má 40 postních dnů a šest nedělí, které se nepočítají, protože se během nich půst nedrží. Pro křesťany je to připomenutí 40ti dnů a nocí, kdy se Kristus postil v poušti. A čeho se půst týká? Omezení potravy a konzumace masa, na děti se to však nevztahuje. V tomto období by se neměli konat zábavy, svatby a žádné veselí . Postní období má šest nedělí a každá z nich má své jméno a obyčeje.
1. postní neděle - Černá, Pytlová, Pučálka, Liščí - ženy si v tento den oblékaly černé oděvy a šátky, vzhledem k nastávajícímu půstu. V noci matky napekly precliky, aby děti nevěděli, ty pak navlékly na vrbový proutek a pověsili do zahrady a děti věřili že jim je nadělila liška.
2.postní nedělé - Pražná - pražmo jsou nedozrálá upražená obilná zrna,ze kterých se vařila polévka praženka a připravovalo postní jídlo "pražmo".
3.postní neděle - Kýchavná - podle některých zdrojů si lidé vzájemně přáli, aby nekýchali,protože věřili že kýcháním začíná mor, podle jiných zdrojů se zase věřilo, že kdo si třikrát v tuto neděli kýchne, bude po celý rok zdráv.
4.postní neděle - Družebná,Středopostní - V tuto neděli chodíval Družba spolu s ženichem do domu, kam chtěli o pomlázce přijít na námluvy, středopostní proto, neboť jde o pomyslný střed čtyřicetidenního půstu.
5.postní neděle - Smrtná - Ze vsi se vynášela slaměná figurína Smrtky (Morény ,Mořeny) symbolu zimy, která se za vsí házela do potoka, aby se mohlo přivítat přicházející jaro.
6.postní neděle - Květná - byla oslavou památky vjezdu Krista do Jeruzaléma, kdy ho lidé vítali čerstvými ratolestmi a házeli je na cestu. V tento den se v kostele světili větvičky jívy - kočičky,které se doma zastrkují za kříž nebo svatý obrázek .Na květnou neděli si lidé oblékali něco nového na sebe, stačila i stuha na šatech či klobouku a tím prý bylo zaručeno, že každý bude po celý rok kvést.
Poslední týden půstu se nazývá Svatý,Pašijový nebo Velký. Hned po Květné neděli se začíná s velkým úklidem a čištěním domu a okolí domu.
Modré pondělí - název je odvozen asi od barvy látky ,která se ten den vyvěšuje v kostele.
Šedivé úterý - v tento den hospodyňky vymetaly pavučiny a pokračovaly v úklidu domů. Tyto dva dny nebyly v lidových zvycích nijak bohaté.
Škaredá (sazometná) středa - lidé se v tento den na sebe neměli mračit-škaredit, neboť by se pak mračili každou středu v roce. Je to den kdy Jidáš zradil krista - škaredil (žaloval) na něj. Tento den se také vymetaly komíny,proto sazometná.
Zelený čtvrtek - tento den se měla jíst zelená strava -špenát,kopřivy, zelí, aby byl člověk celý rok zdravý. Naposledy zazní kostelní zvony, pak umlknou až do Bílé soboty, protože "odlétly do Říma". Místo zvonů se ozývají v tyto dny klapačky a řehtačky. Člověk by si v tento den neměl nic půjčovat a s nikým se hádat. Jen tak si k němu najdou cestu peníze a celý rok se vyhne hádkám.
Velký pátek - je dnem velikého smutku. V noci ze čtvrtka na pátek byl Ježíš vyslýchán a v pátek osouzen ke smrti na kříži a ukřižován. Byl to den kdy se nepracovalo, nejedly se vejce, nepilo se mléko,kuřáci nekouřili, nesmělo se prát a hýbat se zemí. Podle evangelia zemřel Ježíš na kříži ve tři odpoledne, proto chlapci po dědině hrkali a klepali ještě i v tuto dobu.
Bílá sobota - byla posledním postním dnem. V tento den bylo Ježíšovo tělo sundáno z kříže a uloženo do skalního hrobu. Chlapci dopoledne naposledy hrkali, tentokrát s koledou.Večer všichni v kostele vítali Krista jenž vstal z mrtvých - přicházi Veliká noc, od které je odvozen název celých svátků při nihž se oslavuje Zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Začínají zvonit zvony "vrátili se z Říma". Také se chodilo na zahradu třást se stromy, aby se probudili k životu.
Neděle - Boží hod Velikonoční - v kostele se světili velikonoční pokrmy - beránek, mazanec, chléb a víno. Tyto pokrmy mělo připravit tělo po dlouhém půstu k návratu k tučnější stravě. Odpoledne chlapci a muži pletlou pomlázky a děvčata a ženy barvi a zdobí vejce.
Pondělí - Velikonoční pondělí - v tento den se nekonají žádné náboženské úkony, chodí se však na pomlázku. Chlapci, muži a děti vstávají časne z rána, aby vyšli z pomlázkou na koledu. Šlehají děvčata, aby byla zdravá, pilná a veselá po celý rok a předavají jim pomlázkou upletenou z vrbového proutí svěžest, mladost, ohebnost a zdraví. Svobodná děvčata jim za to zavěšují na pomlázku barevné stuhy. Vdané ženy koledníci šlehají proto, aby jim vyhnali zlý jazyk. Nechodí se však k sousedům s nimiž nejsou zadobře. Hospodář také vyšlehal čeládku, aby nebyla líná,krávu, aby se brzy otelila a stromy, aby se probudili ze zimního spánku. Malí i velcí koledníci dostávají od vyšlehaných dívek a žen zdobená vajíčka, malé sladkosti nebo čokoládové perníčky. Celý rituál koledování doprovázejí různé rýmované říkačky či koledy: