32.díl - Pesimistické myšlenky
HIStory
Zajímalo mě, kam se chystíme a tak jsem zanechala koupání a urychleně jsem se utřela, vyfénovala vlasy a vzala si na sebe to oblečení od Johna. Bylo nádherné, voňavoučké - nevonělo novotou, řekla bych, že ho nastříkal nějakou voňavkou. To chce, aby se za mnou každý otáčel? Bylo tu triko od Ed-Hardy. No nzáte to, to jejich srdce se nedá se žádnou jinou značkou splést. K tomu tu byly jeany. Říkáte si jaké vybral spodní prádlo? Tak já vám to povím, ale nemám moc času, však jste to slyšeli. Kalhotky byli z bílé lehké látky, tak akorát do tohohle počasí a k tomu byla bílá podprsenka. Řeknu vám, ten za to dal určitě ještě víc než v té restauraci. Je moc hodný musím mu to někdy vrátit nejlépe i s úroky. Byla jsem hloupá, že jsem na něj tak vyjela.
Jakmile jsem se oblékla a vylezla ze zapařené koupelny, Johne už stál u dveří a bral za kliku.
"Tak jdeme, nic s sebou nepotřebuješ a pokud jo, tak ti to kdyžtak pak koupím, ale jdeme."
Nemohla jsem říct ani slovo, ani poděkovat za oblečení, ani se na nic zeptat, protože mě popadl za ruku a běželi jsme po schodech, byl tak rychlý, že jsem měla co dělat, aby mě za chvíli za sebou netáhl jako kus hadru. Nasedli jsme do auta a jeli. Jeli jsme nad určenou rychlost v ulicích.
John možná pospíchá, ale já ne, protože nevím, kam to vůbec jedeme.
"Johne, kam jedeme?" ptala jsem se.
Neodpovědl, soustředil se na rychlou jízdu.
Zrovna jsem zahlédla ukazatel "nemocnice". Co tam jako je tak důležitého?
"Johne, proč jedeme do nemocnice? Co máš v plánu?" ale stále mlčel.
Za chvíli jsme už stáli před vchodem.
"Sue, jaký má číslo pokoje Raul?" konečně promluvil John.
"205, ale co chceš dělat?" Nerozuměla jsem tomu.
"Promiň, teď není čas na vysvětlování, jde tady o minuty."
No když to říka John, tak tedy počkám na odpověď, ale to už mě zas táhl dovnitř.
Prošli jsme kolem pokoje Michaela, protože má pokoj na stejném patře jako Raul. Zrovna vycházel ze svého pokoje. Byl celý rozespalý, ale všiml si mě. Tedy spíše jeho pohled ujel na můj poklopec. Že by se mu zdál ten samý sen? napadlo mě. Pak zvedl hlavu a koukal s kým to jde. John mě směřoval do pokoje Raula, takže jsem se nemohla zastavit. Z dálky jsem jen zpozorovala jeho udivený pohled.
"No tak, Sue, pořád se neotáčej a pojď." popoháněl mě John.
Teprve v pokojí Raule se zeptal: "Kdo to byl?"
"No přece Michael"
"Jo aha on, hm."
Michael zástal stát jako přimražený, když mu do nosu dolehla vůně dámského parfému. Krásně voněl, úplně se mu podlomeili z té vůně kolena a v tom okamžiku uviděl před sebou Susan, jak se k němu otáčí. Sklonil hlavu, protože se ji nechtěl dívat do očí. Jeho zrak se ale zastavil v oblasti její pánve, kdy si uvědomil, že s ní někdo jde a bleskově zvedl zase hlavu a překvapeně se díval. Byl ještě rozespalý atak si pro jistotu protřel oči. Nezdají se mu.
Byl ale zklamaný, že se u něho vůbec nezastavila a také si uvědomil, že asi už zapomněla, co provedla, když se tady klidně promenáduje s nějakým chlapcem. Píchlo ho u srdce. Tyto myšlenky ho zaslepily natolik, že si ani nevšiml do jakého pokoje zašli.
Na tomto patře byli jen 4 pacienti, zbytek pokojů byl prázdný. Když si představil, co tak oni dva můžou v takovém prázdnem pokoji dělat, udělalo se mu zle. Raději šel zpátky na pokoj a snažil se to zaspat, ale marně, v hlavě se mu promítaly různé věci - minulost, přítomnost i budoucnost. Rozhodl se, že si všechny tyto myšlenky zapíše na papír, třeba když si to pak přečte ho napadne, jak se má zachovat. Byl ale naštvaný na Sue a to hodně, myslel si, že se mu přijde omluvit, ale nepřišla. Místo toho je ve společnosti toho chalana. Určitě i ten parfém má od něho!
"Chtěl jsem bojovat! Chtěl jsem vyhrát tenhle soud, co mě čeká za pár dní, kvůli tebe Sue. Ale teď se ukázalo, že toto rozhodnutí bylo k ničemu, ano půjdu k soudu, ale nebudu se nijak obhajovat, ať si soud rozhodne jak chce, beztak jsem sám, tak buď bych byl ve své ordinaci sám nebo ve vězení. Vyjde to na stejno. Pořád budu sám. A to jsem si myslel, že mě potkalo štěstí."
by kometka
Komentáře
Přehled komentářů
Ježiší Míšánek malej, já s ním úplně soucítím :-( já nechci aby byl nešťastný :-(
.............
(VasinovaA, 8. 2. 2010 20:44)chudáček michael :( už ho netrap :(...honem další díl :(
ach jo
(zuuzcaa, 7. 2. 2010 20:42)chudák michael..takhle bude v tý nemocnici děsně dlouho, když se bude furt trápit :(
...............
(Alca.Fe, 7. 2. 2010 20:06)Hej to ne jako! Ať se kouká bránit! Do prdele, ta Sue ať se vzpamatuje! Ať za nim jde. No to mě... :D
................
(Laneey, 7. 2. 2010 17:36)ježiš chudáček můj malý :( ..piš dál, a netrap ho už :(
:-(
(Alfíí, 11. 3. 2010 14:41)