Z vlaku v Nemilkově nás vystupuje 9. Letos se náš občerstvovací raut koná venku na lavičce. Nádraží je v rekonstrukci pod lešením, ale venku je příjemně, i když je již podzimní listopad a klube se sluníčko. Jako první vzpomínka na Evičku, která nám všem moc chybí... Busem pokračujeme dál do Velhartic, kde zajdeme panu Tittlovi do krámku s dřevěnými vyřezávanými suvenýry a pak již po značkách lesem podle mapky. Nad Horním Staňkovem zajdeme k obnovené kapličce Sv. Hildegardy, kde se nám otevřou překrásné rozhledy na Malonice a Tajanov. Cestou nás provází panorama Svatoboru, obcházíme kopec Přenýř. Tam někde se máme sejít s Jirkou, Zdeňkou a Blaženkou, co přijely autem přímo na Ztracenku. Někde se však mineme, zřejmě u Žďáru. Docházíme na Ztracenku postupně na 4 skupinky - milé shledání i s Toníkem a Marií a kachynku si vychutnáme všech 14 přítomných. Posezení však rychle utíká, ještě společné foto a najednou je čas jít na vlak a odjezd. Příště se sejdeme na loučení s rokem už v adventním čase prosince.

A Lojzík náš zdařilý výlet okomentoval : V našem věku už máme dost stínů na duši a o to víc si vážím toho, že se dovedeme radovat z přítomnosti. Nic se však neděje úplně samo a tak se sluší poděkovat Andulce za výborné organizátorské dovednosti, andělům dobra za to, že nad námi drželi ochrannou ruku (a to nejen s počasím), paní Kašparové za kulinářské mistrovství a Vám všem za dobrou náladu v pozitivním duchu bezstarostného dne.

Pochvalu si zasloužíme všichni, už za hojnou účast a hlavně za ten skvělý a opět nezapomenutelný den... Jen, aby jsme se mohli takto scházet ještě hodně dlouho pro zdraví a potěšení na duši...

A ještě jedna pozvánka na poslední chvíli - na akci ještě v listopadu. Snad někdo z chlapců, jako našich zástupců se vypraví do Žihobců Lojzíkovi na vernisáž výstavy obrazů 11.11.2017, která potrvá až do března 2018. My se tam vypravíme, ale až příští rok.