Historie poštovnictví v Klatovech
Opomeneme-li dobu, kdy doručování listů bylo věcí poslů vyslaných na příkaz panovníků, církevních hodnostářů, následně šlechty a poté měšťanů, dostaneme se do roku 1527, kdy v Plzni zřízený poštovní úřad udržoval pravidelný styk s naším městem. V 18. století byl již poštovní styk tak rozšířený a zaběhnutý, že vznikaly další poštovní úřady v našem kraji, například v roce 1732 v Přešticích a konečně roce 1781 i v samotných Klatovech (do té doby tady byla dlouhá desetiletí jen tzv. sběrna).
O dobře placenou funkci se ucházel radní Karel Jablonka, majitel domu na náměstí (snad 153/I.) a na druhé straně dosavadní plzeňský poštmistr. Z tohoto zápolení vyšel vítězně Jablonka, neboť mu pomohlo klatovské krajské hejtmanství, které u dvora ve Vídni učinilo námitku, že dostávají poštu z Vídně přes Plzeň později. Druhým poštmistrem byl Jan Josef Ulbert a ten poštu prodal roku 1800 Kryštofovi Steinovi za 8 000 zlatých. Za stejný peníz roku 1811 kupuje úřad bývalý majitel panství Miletice, Hynek Antonín Stadler z Wolfersgrünu. Ten byl jmenován do funkce dekretem nejvyššího dvorského poštmistra knížete Václava z Paarů 1. července. My víme, že Stadler byl klatovský měšťan a bydlel v domě čp. 153/I. na náměstí a tady prokazatelně můžeme říci, že byla první klatovská pošta. Také název domu a místního zájezdního hostince „U Města Prahy“ leccos napovídá, ale nemáme konkrétní jistotu, abychom mohli říci, že název má spojitost s doručováním pošty do Prahy. Dne 9. března 1831 přebral dekretem tento úřad jeho syn Václav Stadler z Wolfersgrünu. Jeho koňské povozy jezdily do Plzně, Nepomuku, Horaždovic, Kdyně, Klenčí a také do Mariánských Lázní. Roku 1863 Stadler umřel a poštu přebral František Schak, dosavadní poštmistr v Zavlekově. Ten úřad provozoval v domě čp. 124/I. v Pražské ulici. Tak tomu bylo deset let. V roce 1874 byl jmenován klatovským poštmistrem Václav Mazal, do té doby poštmistr v Plánici. Ten koupil objekt ve Hvězdové ulici (dnes v Randově ulici) čp. 34/I., což býval starý hostinec „U Bartoušků“. Tento objekt se boural v roce 1933. Měl 18 koní a dva kryté staniční vozy. Jako plat dostával 300 zlatých ročně, dále kancelářský výměr 200 zlatých, manipulační příspěvek 600 zlatých, paušál 900 zlatých na udržování poselské jízdy do Nepomuka, výměr 100 zlatých na přípřež do Stříbrných Hor (dnešní Nalžovské Hory) a na celkové jízdné 8467 zlatých a 38 krejcarů. To vše dle ročního vyúčtování roku 1875. Takto vše fungovalo až do roku 1886, kdy byla pošta zestátněna. V dalších dopravních službách pokračoval i jeho syn, Václav Mazal mladší a po něm koncesi na zasílatelský závod přebral, a v době první republiky vykonával, Václav Šleis. Přednostové (ředitelé) pošty však již byli jmenováni a dosazováni státní správou.
V Klatovech se nacházela první státní rakouská pošta, C. a K. úřad poštovní a telegrafní, v domě čp. 5/I. stavitele Josefa Mayera v Klášterní ulici (dnešní Plánické) a to od roku 1886 do roku 1905. Následně byla přestěhována do nové moderní budovy čp. 88/III. na Příkopech (dnešní Plzeňská ulice). Tento objekt byl vyhozen do povětří kvůli rozšiřování ulice ve čtvrtek 22. září roku 1977 v 11. 00 hodin dopoledne. I tady po osmadvaceti letech provoz poštovního úřadu skončil. V pátek 29. září roku 1933 byla nová budova pošty čp. 89/III., nedaleko Drnového potoka, slavnostně otevřena pro veřejnost. Tuto funkcionalistickou budovu postavil v letech 1932-1933, dle plánů pražského architekta Zdeňka Pštrossa, v té době vynikající klatovský stavitel, Josef Strejc. Bohužel slávy si moc neužil, poněvadž 2. dubna 1936 předčasně zemřel. Projekt stavby, na kterém se podílelo mnoho klatovských řemeslníků, stál, včetně vnitřního zařízení cca 2.800.000 korun. Představte si, že již tenkrát byly v prvním patře dvě, zvukově izolované, telefonní hovorny a když se do nich vstoupilo, tak se pohybovým čidlem samy osvětlily... Za 2. světové války se ředitel Josef Bufka účastnil odboje, byl zatčen, vězněn v koncentračním táboře Terezín, kde krátce po válce, nakažen tyfem, zemřel...
Za bezmála 42 let socialistického režimu se pošta nesmazatelně zapsala do povědomí lidí, neboť vykonávala centrálně všechny možné služby pro státní podniky, organizace a obyvatelstvo v celé republice a tak lidský život byl denně spjatý s tímto subjektem. V Klatovech přibyly provozní pobočky, v sídlišti Pod Hůrkou, v Gorgého ulici, na nádraží ČSD a v Lubech. Samotná hlavní pošta prošla v letech 1991 až 1993 generální rekonstrukcí, kterou prováděl Stavební podnik v Klatovech (bývalý OSP). V náhradních prostorech „tesco baráku“ na louce za samoobsluhou „U Chaloupky“ jsme prožili výměnu peněz a koupi kupónových privatizačních knížek, pamatujete...? Slavnostní znovuotevření budovy hlavní klatovské pošty bylo v pondělí 20. září 1993... Ale to je již novodobá historie...
