Přátelé české historie

1)

Uvítání Ivanem Rubášem za hlavního iniciátora a organizátora akce, za občanský spolek „Přátelé české historie“.

Dámy a pánové, milí přátelé.

Dnes jsme se tady sešli, abychom uctili památku universitního mistra a kněze Jana Husa, muže, který patřil a stále patří mezi největší postavy našich českých dějin. Letošní výročí je tak kulaté a významné, že považujeme za naší českou vlasteneckou povinnost uspořádat tuto pietní vzpomínkovou slavnost. Hned na začátku chci upozornit, že náš občanský spolek „Přátelé české historie“ je v Klatovech pravděpodobně jediné občanské uskupení, které toto Husovo významné výročí připomíná. V každém případě jsme jediní, kteří v Klatovech v průběhu uplynulých staletích ve městě Klatovy instalovali do veřejného prostoru movitou kulturní památku na paměť Jana Husa ve smyslu sochy, pamětní desky nebo obrazu. Proto si cením a vážím Vaší účasti, a Vašeho času, který chcete strávit v tomto příjemném klatovském zákoutí. Vážím si účasti nejvyšších zástupců města, tj. pana starosty Rudolfa Salvetra a místostarosty Václava Chrousta. Dále si velmi vážím účasti zástupců církví, za Církev čsl. husitskou paní farářky Lenky Palčovičové a za Církev římsko katolickou pana děkana Jaroslava Karla, bratra z Konfederace politických věznů. Pan farář Miroslav Palčovič se ze zdravotních důvodů omlouvá. Též si velice vážím osobní účasti pana Jaroslava Bejvla, autora bronzového medailonu a spoluautora celkového výtvarného pojetí celé pamětní desky. K našemu všeobecnému prožitku nám svým umem přispějí členové pěveckého souboru LADA z Makova pod taktovkou housliček sbormistra Václava Frančíka a členové divadelního souboru RYNEK z Újezda u Plánice, Eva Krausová, Tomáš Javorský a Tomáš Pohanka. I těm patří nejen moje, ale i vaše poděkování. A v neposlední řadě musím též poděkovat paní Janě Dvorové za technické ozvučení.

2)

Nyní bych poprosil Ladu a Vás všechny o vzdání cti.

3)

Projev pana starosty města Klatov Rudolfa Salvetra.

4)

Projev pana místostarosty města Václava Chrousta.

5)

Projev pana Jaroslava Bejvla.

6)

Pokračující slovo Ivana Rubáše.

Dámy a pánové, po vyslechnutí české státní hymny si určitě všichni, co jsme tady, uvědomujeme vážnost a sílu dnešního setkání. Za chvilku budeme obrazně slavnostně odhalovat pamětní desku, která bude požehnána a bude všem připomínat, že i v Klatovech žijí lidé duševně a morálně silní. Tuto desku do haléře zaplatil náš spolek bez jakékoliv dotační částky. Jedná se o ušetřené členské příspěvky za 7 let a já si toho nesmírně vážím. Desku jsme umístili se souhlasem majitelů domu čp. 50/III. na čestné místo středové věže pod plastickým znakem královského města Klatovy. Tato impozantní secesní budova je bývalá měšťanská chlapecká škola z roku 1904, kterou současní majitelé rozsáhlou rekonstrukcí zachránili. Tito spolumajitelé dnešního objektu „Rezidence Klatovy“ se také zasloužili o to, že parčík ve kterém stojíme, se od května roku 2007 jmenuje opět Husovo náměstí. Bohužel jen pro tento malinký prostor. Od listopadu roku 1903 do jara 1990 se tento celý prostor kolem nás, od rohového čp. 56/III., až po čp. 111/III. jmenoval Husovo náměstí. Bohužel lidskou chybou, neznalostí či nějakým nedopatřením tehdejší komise pro rušení socialistických názvů ulic a náměstí (zkráceně „Mrázova komise“) se na název „Husovo náměstí“ jako celku jaksi zapomnělo. Celé okolí se dodnes oficiálně jmenuje Nádražní ulice. Jedná se o nesmírnou ostudu města, přesněji řečeno těch kompetentních osob, kteří mají možnost tento hloupý stav změnit. Bohužel nedatovaný dopis z konce června letošního roku od místostarosty Kříže, ve kterém vše zamítá, je vrcholem současné politické arogance a ignorance. Snad v budoucnu přijde nějaká náprava a tento „fó pá“ (voux pais - chybný krok) bude napraven. Pro historickou úplnost dodávám, že od 25. srpna roku 1915 se park kolem vodojemu přejmenoval na Sady Mistra Jana Husa. Naše pamětní deska je žulová s bronzovým medailonem. Autorem této plastiky je náš příznivec významný český medailér a rodák z nedalekých Janovic, Jaroslav Bejvl. Písmo a další práce udělal místní kameník Miroslav Strnad se svými spolupracovníky a já všem upřímně děkuji.

Nyní mi vážení dovolte vrátit se ještě k postavě Mistra Jana Husa. Jistě všichni co jsme tady, četli mnoho informací, údajů a poznatků a v letošním roce obzvláště, takže každý z nás víme, že se na Husa nemůžeme dívat jen z jednoho úhlu pohledu, ale že musíme vzít v úvahu jeho pozici katolického kněze, významného a vlivného řečníka a pedagoga, ale také sociálně citlivého člověka. Hus se pohyboval v nejvyšších patrech tehdejší církevní, universitní a také královské moci. To už samo o sobě o něčem vypovídá. Nedovolím si z tohoto místa vynášet zde nějaké soudy a závěry, neboť si myslím, že nic není jen černé a bílé, a dobré a zlé. Je mnoho desítek elementů mezi těmito póly. Tak jako v našem současném světě. Nehledě na to, že těžko můžeme pochopit tehdejší svět. Co bylo pro tehdejší společnost normální, tak se nám může zdát přinejmenším podivné. Prostě nelze hodnotit bez 100% znalosti tehdejších poměrů. A kdo je má, když jsme onu dobu nezažili. My sami máme problém přesvědčit polovinu obyvatelstva o nedávném životě v době socialismu…

V každém případě si osud s Janem Husem počínal mistrně. Dopřál dotyčnému zažít a prožít všechno, a právě z toho vyplynul Husův konečný verdikt. Toto rozhodnutí vyšlo ze samého nitra Husovy duše a jeho mysli. Hájit svojí pravdu až do samotného konce, až do vlastní smrti.

Můžeme polemizovat, zdali jeho pravda v jeho názorech byla stoprocentní, možná ani nemohla být, ale co je důležité, že v Husových základních myšlenkách, kázáních, v jeho psaném a slovním projevu byl všudypřítomný hlavní argument, jeho životního poslání. Žít, pracovat a chovat se dle „Písma svatého“, dle morálního kodexu, tzv. „Desetara“ a být milosrdnou lidskou osobou. Kdybych to měl zjednodušit, tak bych chtěl také celý život žít v pravdě, lásce, víře a naději. Přeji si, abychom my všichni co jsme tady měli to štěstí, že budeme žít ve vzájemné dobrotě, pokoji, víře, naději a v lásce. To je možná ten pravý Husův odkaz pro nás a pro generace budoucí…

7)

Děkuji za Vaší pozornost a nyní se odebereme k pamětní desce a poprosil bych oba církevní představené o jejich slovo a požehnání.

8)

Slovo paní farářky Lenky Palčovičové.

9)

Slovo a požehnání pana děkana Jaroslava Karla.

10)

Děkuji paní farářce Palčovičové a panu děkanu Karlovi za jejich dnešní nesmazatelný přínos.

11)

Nyní opět poprosím „Ladu“ o husitský chorál.

12)

Děkuji a nyní Vám s velkou ctí představuji členy divadelního souboru Rynek z Újezda u Plánice - Evu Krausovou, Tomáše Javorského a Tomáše Pohanku. Všem přeji co nejsilnější kulturní prožitek.

13)

Bezmála 20. minutové vystoupení Evy Krausové, která ztělesňovala Husovu matku, a Tomáše Javorského, který se převtělil do osoby Jana Husa. Vše za hudebního doprovodu Tomáše Pohanky. Jejich dialog byl lidský, výstižný, prostě „klobouk dolů“…

14)

Velké poděkování Rynku a na závěr našeho vzpomínkového setkání nám přátelé z Lady zazpívají několik českých vlasteneckých písniček a doufám, že se k nim přidáme, nebo aspoň v duchu budeme trošíčku pobrukovati. A pokud nám bude u srdíčka dobře, tak ta naše akce měla smysl.

15)

Krásné dvaceti minutové vystoupení „Lady“.

16)

Rozdávání pamětních listů a vzájemné fotografování, povídání, loučení a mnoho dalších projevů lidské radosti…