Španělský krok
18. 8. 2009
Velice působivý kousek a také velmi obtížný. Tento cvik zlepšuje ohebnost lopatky. Pro některé koně ale může být těžký také z důvodu jejich tělesné stavby nebo zdraví.
Bič by neměl být tvrdý, abychom mohli nohu jemně klepnout či polechtat. Začínáme u obcou nohou na jedné straně a pak na druhé. Později můžeme tušírovat všechny čtyři nohy z jedné strany. Bičem se nohy dotýkáme na holeni zepředu nebo ze strany. Dotek by měl být natolik silný, aby kůň zareagoval, ale přitom tak lehký, jak je to jen možné. Koně okamžitě pochválíme i za sebemenší odlehčení nohy. Jestliže se po biči ožene zadní nohou, pokračujeme s dotýkáním tak dlouho, než to koně unaví a přestane. To platí jen u zadních nohou. Jakmile přestane po biči kopat, okamžitě ho pochválíme a přejdeme na druhou nohu nebo se cvičením skončíme. Na výraznější zvednutí nohou nemusíme čekat dlouho, pokud se budeme držet následujících zásad : Zlepšení reakce koně nedocílíme zesilováním doteků, ale odměnou za sebemenší zvednutí nohy. Jako u všech cirkusových cviků, existuje nebezpečí, že se kůň naučí hrabat přední nohou. Proto provádíme tento cvik výhradně na jízdárně nebo v hale, tedy na místech, kde je kůň zvyklí pracovat a soustředit se na člověka. Když zvedne na požádání všechny 4 nohy, přejdeme k další fázi. Jestliže první část zvládl v klidu, neměly by nastat problémy. Kůň se teď musí naučit na požádání nohu zvednout a dokud se ho na ní dotýkáme bičem, nesmí ji položit. Jestliže ji položí, donutíme ho ji opět zvednout. Za krátký čas se naučí nohu postavit až na povel. Pochválíme ho teprve ve chvíli, kdy je nohou na zemi. Když ji zase sám od sebe zvedne a nedostane žádnou odměnu, brzy pochopí, že musí na konec cvičení čekat. Jednotlivé fáze výcviku 1. Kůň stojí klidně a před bičem neuhýbá. 2. Nohu zvedne, když se ji dotkneme bičem. 3. Kůň má k biči důvěru a neohání se po něm. 4. Všechny 4 nohy tušírujeme z jedné strany. 5. Noha zůstane ve vzduchu tak dlouho, dokud na ní leží bič. Chyby a jejich následky 1. Kůň neumí v klidu stát, při cvičení "capluje" na místě. 2. Cvičitel není trpělivý a koně do nohy bičem uhodí, protože na doteky nereagoval. - Kůň se rozruší, má strach, může začít po biči kopat. Ještě je třeba připomenout, že koně nesmíme nikdy odměnit, když nohu zvedne aniž bychom ho požádali nebo když začne hrabat. V takovém případě počkáme, až toho nechá nebo ho napomeneme. Zvláště když se kůň učí novou lekci, zkouší cviky sám od sebe bez našeho pokynu. V žádném případě nesmíme koně trestat, když dělá to, co ho tak jako učíme, ale musíme ho udržet v určitých mezích. Pokračováním předešlých cvičení je natáhnutí nohy dopředu. Než se to kůň nauší dělat na místě, je lepší ho nejprve naučit Španělský krok. Jinak se dostaví potíže s udržením nohosledu. Při Španělském kroku kůň natáhne přední nohu vysoko před sebe. Krok je pomalejší, ale nohosled zůstává zachován. Tento cvik lze provádět ze země i ze sedla. Vhodné je začínat nácvik ze země. Této dovednosti koně lze využít například v situaci, kdy má přebytek energie a chtěl by "explodovat". Španělský krok ho odreaguje a energii koně můžeme využít příhodněji. Kromě toho je tento cvik vhodný pro zlepšení pohyblivosti lopatky. Nejprve se kůň musí naučit zvedat nohy na dotek bičem, jak bylo již popsáno. Pak je rozhodující otázka správného načasování. Protože Španělský krok je pohyb vpřed v krokovém nohosledu, je třeba dbát na to, aby nohosled nebyl narušen. Z toho důvodu nejprve vyžadujeme jeden krok, než přejdeme k další fázi - ta se nazývá polka a jak je zřejmé, v této fázi kůň natáhne např. levou přední, pak udělá dva kroky normálně a natáhne pravou přední. Tímto způsobem nácviku přimějeme zadní nohy ke spolupráci, takže se vyhneme tomu, že kůň jde jen předníma a stále se natahuje. Jak se to dělá? Jak přimějeme koně, aby zvedl nohu a natáhl ji před sebe? I zde je důležité nechtít od koně mnoho najednou a ocenit sebemenší pozitivní reakci na naše pokyny. Koně vedeme většinou z jeho levé strany pravou rukou, bič máme v levé ruce. V okamžiku kdy kůň zvedne levé kopyto, rukou koně zbrzdím a bičem se této nohy dotýkám. Koně pochválíme, jestliže udělá důraznější krok. Zpočátku musíme být spokojeni i s tím, když kůň zvedne nohu o něco rychleji nebo výše, než obvykle. Následně udělám s koněm dva normální kroky. Přitom bičem za zády můžeme pobízet koně zezadu, pokud je potřeba. Pak opět koně zbrzdíme rukou a bičem poklepnu na pravou přední v okamžiku, kdy se odráží. Nesmíme koně zbrzdit a pobídnout příliš pozdě. Když je noha ve fázi dokončení pohybu, těžko se zvedne a natáhne. Abychom tento cvik koni usnadnili, otočíme mu hlavu mírně od zvedající nohy. Tím získá plec více volnosti pohybu. Také je třeba dávat pozor, abychom koně v pohybu neomezovali, takže nejsme před koněm, to bychom ho brzdili, nejsme k němu ani shrbení a zkroucení, jdeme vzpřímeně a nebráníme mu v pohybu. Nevadí, jestliže kůň nohu jen skrčí pod břicho, odměníme ho za každou vstřícnou reakci. Brzy pochopí, že odměna souvisí se zvednutím nohy a jednou udělá důrazný krok s nohou vysoko dopředu. Na druhé straně ho neodměníme, když už ví, o co jde a reakce jsou přesto velmi slabé. Důležité je udržet také plynulý stejnoměrný rytmus pohybu. Jakmile se kůň naučí udělat správně jeden zvýšený krok a podaří se nám i polka, je čas přejít ke Španělskému kroku. Zpočátku nevyžadujeme více než 4 kroky za sebou. Nikdy to nezkoušíme tak dlouho, než kůň udělá poslední zcela nevýrazný a nepůsobivý krok. Je lepší jen několik správných kroků, než se podaří "španělsky" absolvovat delší úsek. Jednotlivé fáze 1. Kůň na dotek bičem zvedne nohu. 2. Zároveň se zvednutím udělá krok vpřed. 3. Umí "polku". 4. Kůň natahuje přední nohy před sebe při každém kroku. Jednotlivé pomůcky 1. Cvičitel vede koně zleva pravou rukou, bič drží v levé ruce. 2. Koně lehce zbrzdíme. Jestliže má zvednout levou přední, zbrzdění musí přijít v okamžiku, kdy kůň došlápne pravou přední. 3. Bičem ukážeme nebo se dotkneme nohy, kterou má vykročit ve Španělském kroku. 4. Zároveň se zvednutím nohy otočíme hlavu koně mírně směrem od ní. 5. Koni necháme volnost pohybu vpřed, doku nohou, kterou před tím zvedl, nedošlápne. Pak pobídneme ke zvednutí druhou nohu. Možné chyby a jejich následky 1. Cvičitel není trpělivý a očekává vznosný krok příliš brzy, jeho pobídky jsou hrubé. Kůň se rozruší, odmítá spolupracovat, přestane ho to bavit. 2. Kůň je zbrzděn pozdě před tím, než má zvednout nohu. Kůň již přenesl váhu na tuto nohu a nemůže ji tedy více zvednout.
3. Vyžadujeme příliš mnoho Španělských kroků za sebou. Kůň zůstává zadníma nohama pozadu.
Komentáře
Přehled komentářů
Líbí se mi tvůj popis španělského kroku ;) Díky tobě už vím jak mám svého koně naučit ŠPANĚLSKÝ KROK ♥
Úžasné
(Denče, 14. 3. 2012 20:44)