USTÁJENÍ TELAT
Před více než 10 lety byla telata odchovávána v zateplených stájích - profylaktoriích a teletnících. V těchto stavbách, které byly v řadě případů zateplené a v zimních měsících i vytápěny, byl výskyt respiratorních a zažívacích onemocnění zvýšený. v řadě zemědělských podniků se ztráty (úhyny) běžně pohybovaly i kolem 13 a více procent. Tyto stáje měly velké problémy s bioklimatologií (byla v nich vysoká relativní vlkost, relativně vysoká koncentrace škodlivých plynů apod.). Tyto technologie v kontextu dnešních poznatků lze jednoznačně označit za neWELFARE.
Základem správného odchovu je bezproblémové zvládnutí doby porodní a respektování zásad soprávného odchovu telat.
PORODNY
preferujeme individuální telení před skupinovým (kráva je indiviualist a v době telení opouští své kolegyně a hledá intimní místo),
velikost porodního kotce je zásadní, min. 12 m2, lépe však 16 m2a více,
porodní kotec musí být na zpevněné ploše a musí být dostatečně nastlán vhodným podestýlkovým materiálem (sláma - suchá, nezaplísněná v dostatečném množství),
porodnické pomůcky musí být předem připraveny (porodnickou páku smí používat pouze veterinární lékař, nikoliv ošetřovatel!)
v kotci by mělo být zajištěno napájení (napajedlo),
konstukce kotce nesmí zvíře zraňovat ani poškozovat jeho zdraví,
porodní kotec musí být dostatečně osvětlen min. 200 Lx,
odtok tekutých a tuhých výkalů musí být v souladu s platnou legislativou (odkanalizování)
tele zůstává s matkou 6 až 12 hodin
kotce musí být možné desinfikovat a řádně čistit
počet individuálních porodních kotců je závislý na velikosti stáda (100 krav = 2 - 3 individuální porodní kotce).
Po porodu následuje řádné ošetření telete (viz. chov skotu - management mlezivového období).
individuální porodní kotec musí být vždy čistý a řádně nastlaný vhodnou podestýlkou
napajedlo v porodním kotci je samozřejmostí
telata musí být do 2 hodin po narození napojena dostatečným množstvím kvalitního mleziva
USTÁJENÍ TELAT V OBDOBÍ MLEZIVOVÉ A MLÉČNÉ VÝŽIVY
Ustájení telat je možné rozdělit, a to v závislosti na několika faktorech:
intenzivní chov skotu (zejména dojený skot) x extenzivní chov skotu (masná plemena, KBTPM krávy bez tržní produkce mléka, užitkový skot – kříženci dojeného a masného skotu)
celoroční ustájení ve stájích (dojený skot) x zcela bezstájové technologie či s využitím jednoduchých stájí (masný skot) pouze v zimních měsících
Extenzivní chov skotu - pastevní chov skotu je na řadě farmách realizován jako celoročně pastevní, nebo po většinu roku pastevní a v zimních měsících jsou zvířata ustájena ve stájích či přístřeškový stavbách. Talata sají mléko od matek neomezeně (ad-libitně), resp. v porovnání s dojeným skotem nízká úroveň produkce mléka stačí pokrýt pouze výživové nároky telete.
Intenzivní chov skotu - jde především o chov dojeného skotu na farmách. Koncentrace zvířat na jednotku plochy je v porovnání s pastevních chovem skotu výrazně vyšší, z čehož vyplívají i jistá rizika (zejména zoohygiena - vyšší infekční tlak apod.). Mláďata nejsou ustájena společně s matkami, protože mléko dojeného skotu je určeno pro mlékarenské zpracování. Plemenice dojeného skotu produkují mnohonásobně více mléka než plemenice masných plemen.
Ustájení telat na farmách - zásady:
preferujeme ustájení telat do 12 (24 hodin) mimo stáj, a to proto, že v porování s telaty narozenými na volných plochách - pastvinách, je ifekční tlak v porodnách zvýšený (vyšší koncentrace mikroorganismů v životní zóně telat),
telata je nutné řádně vysušit, ošetřit jim pupek a napojit do 2 hodin dostatečným množstvím kvalitního mleziva (dle zákona do 6 hodin),
telata se rodí bez imunitního systému, proto jejich ustájení by mělo být maximálně vzdušené pro snížení rizika infekčního tlaku a minimalizaci zatížení jejich organismu škodlivými mikroorganismy,
telata nejčastěji ustájujeme ve venkovních individuálních boxech VIB nebo v nezastřešených individuálních kotcích pod přístřešky,
individuální box či kotec by měl zajišťovat - tele musí vidět na vrstevníky svého druhu, tele by nemělo mít možnost se olizovat se svými vrstevníky (riziko přenosu chorob), plocha lože musí být dostatečně nastlána, a to v dostatečném množství, podestýlkou bezvadné kvality,
plocha kotce a boxu je vždy rozdělena na plochu lože a plochu výběhu,
výběh by měl být zpevněný a měl by být zajištěn odvod odpadů,
úhyny mohou nastat v případě, že na tele působí zejména tyto faktory: vlhko, průvan, nízká teplota. Pokud tyto faktory působí na tele najednou je veliká pravděpodobnost onemocnění, orhožení zdraví i úhynu telete,
min. plocha individuálního boxu je dána zákony a předpisy EU a ČR - šířka individuálního boxu musí odpovídat min. kohoutkové výšce tele, měřeno ve stoje, zatímco délka kotce musí být minimálně rovna délce těla telete měřené od špičky nosu (mulce) po kaudální okraj hrbolu kyčelního, vynásobené koeficientem 1,1
tele může být podle předpisů ustájeno pouze do 8. týdne věku, tj,. do 56 dne, poté musí být ustájeno skupinově,
kontrola zdravotního stavu u VIB min 1x denně u telat ustájených ve stájích min. 2x denně,
důležité je naspájení telat v pdaivelných intervalech, dostatečným množstvím kvalitního krmiva,
od prvního dne po narození musí mít tele přístup k vodě,
od 4 až 5. dne předkládáme telatům startérovou výživu,
seno telatům předkládáme až po 4 týdnu po narození,
v pravidelných intervalech telata vážíme a zjišťujeme jejich přírůstky,
individuální kotce umístěné pod přístřeškem
venkovní idnviduální boxy - Uhříněveský plachťák typu I. Plášt je vyroben z palchtoviny, která má vysokou životnost.
nedodržení minimální plochy pro telata je porušení zákona a signalizuje špatný management odchovu telat (tele do 150 kg, min 1,5 m2 plochy kotce)