Římskokatolická farnost Švihov

Před zahájením desátku růžence pomodleme se slovy níže uvedených modliteb

I. Zvěstování Panně Marii
Duchu Svatý, Iniciátore Vtělení!
Duchu Svatý, Ohnivý jazyku nad Mariinou hlavou
skrytý a tichý, i hučící a planoucí,
zapalující Boží láskou lásku lidskou!
Jak se to stane? Jak se to stalo?
Duch Nejvyššího zastínil Pannu,
i počala Syna Božího.
Maria, pronikáš do tajemství Vtělení
hloub a hloub
a klaníš se víc a víc...
Souhlasilas od počátku,
jak ses přesvědčila, že jde o vůli Boží.
A nyní jásáš,
že se Boží plán tak úžasně splnil.
Nestačíš děkovat za úlohu,
kterou ti svěřil Bůh.
Nestačíš děkovat za to,
k jak velkolepým událostem
dalo popud Tvoje "Staň se!"...

II. Návštěva Panny Marie u Alžběty
Duchu Svatý, požehnal jsi Marii
a spolu jste složili chvalozpěv!
Duchu Svatý, naplnil jsi Alžbětu
a vložil jí do úst chválu Panny a jejího plodu!
Maria Panno, od početí, od navštívení
jsi překypovala Božími chválami,
ale dnes o letnicích
se pro Tebe každé slovo v Magnificat
zažehává novým smyslem.
Tvé požehnání a vyvolení
před Tebou vyvstává v nové velikostí.
Kolik požehnání přinesl plod Tvého lůna světu,
kolik požehnání mu přináší,
kolik požehnání má ještě pro budoucí pokolení
až do konce časů!
Opravdu, jak veliké věci jsou ty, které se staly
a které se dějí a stanou...!
Až do dneška zní z judských hor
Alžbětin hymnus žehnající Marii
a jako jeho znásobená ozvěna
Mariino velebení Hospodina.
A vtělený Boží Syn z panenského lůna
očišťuje bratrance Jana a Křtitel plesá radostí.
Připojme se k tak vznešenému apoštolátu,
nesme Krista těm, kdo ho hledají a čekají!

III. Narození Ježíše Krista
Divuplná noci, kde se z chudoby zrodil Spasitel vesmíru!
Ve skrytosti chléva nadešla hodina narození Páně.
Boží láska zazářila lidským očím viditelně.
Zázračný porod Božího Syna ženou Marií...
Zůstalas pannou, svatá Panno, při početí i po porodu!
Duch Boží vane, kam chce, a působí, jak chce...
Duchu Svatý, jaký dar jsi dal své Nevěstě!
Kdo z lidí by vymyslel něco tak podivuhodného!
Maria, všechno, co se týkalo narození Tvého Synáčka,
všechno, co o něm řekli pastýři i andělé a mágové,
sis zapamatovala na celý život.
Jak ráda sis každé z těch slov opakovala, připomínala a probírala!
A o letnicích jsi porozuměla i tomu,
co Ti z nich ještě nebylo úplně jasné.
Ještě větší před Tebou vyvstala Tvoje účast při narození,
porozumělas svému boholidskému mateřství,
prožilas všechno znovu a nově, v nebývalé intenzitě,
vidělas a slyšelas blahoslavenství všech pokolení,
jimiž Tě chválí, aby působili radost Tvému Synu,
který za to posílá světu ještě více darů svého Ducha...

IV. Obětování dítěte Ježíše v chrámě
Duchu Svatý, vůdce spravedlivého Simeona
a hlasu prorokyně Anny,
vnukl jsi jim, kdo je Pomazaný Páně!
Spolu s nimi Tě velebíme,
velebíme Spásu, kterou jsi poslal všem národům,
velebíme Světlo, kterým jsi osvítil pohany,
velebíme Slávu, kterou jsi připravil svému lidu.
Maria, slyšelas při Obětování Páně
slova proroctví o sobě i o svém Synu.
Nemluvňátko v Tvém náručí označil Duch Boží
ústy Simeona za rozhodčího o pádu či o povznesení
a ústy Anny za vykoupení Jeruzaléma.
Žasněme nad těmito slovy,
velebme Boha a vyprávějme o něm druhým!
Maria, blahoslavená jsi,
že jsi tomu všemu uvěřila,
blažená jsi, žes to všechno se svým Synem spoluprožívala,
šťastná jsi, žes přijala Kristův kříž
i svůj meč v srdci!
Nevzpírala ses a nereptalas,
a tak jsi o letnicích na vlastní oči viděla,
jak se z Ducha Svatého a z Tvé dávné oběti
Syna Otci rodí Boží Církev!

V. Nalezení dvanáctiletého Ježíše v chrámě
Duchu Svatý, Tys přiměl dvanáctiletého Ježíše, aby zůstal v chrámu,
i po odchodu rodičů a ostatních poutníků – musel být v domě svého Otce.
I jeho lidství bylo lačné poznání Boha,
účasti na obětech Bohu.
Maria Matko, to Duch Svatý Ti vnukl,
abys hledala ztraceného Ježíše v chrámě!
Nezmocnila se Tě pýcha, když jsi viděla a slyšela,
jak chrámoví učitelé žasli nad rozumnosti Tvého Syna,
vědělas, že jeho moudrost není Tvou zásluhou,
ale že pramení z nebe.
Tvoje a Josefova bolest nepřišla nazmar,
posloužila i ostatním hledajícím, aby našli Boha.
Maria, teď už rozumíš všem slovům,
která vám Dvanáctiletý odpověděl.
Vidíš jasně smysl ztráty, hledání a nalezení:
Zapamatovala sis všechno,
posloužilo Ti to k tomu,
že jsi dokonale poznala, kdo je Tvůj Syn
a jaké posláni přišel na zemi plnit,
i Otce jsi poznala nově a více a hloub.
Jak veliký asi byl Tvůj chvalozpěv díků za nalezení Ježíše.
Jak veliký je Tvůj chvalozpěv díků pro všechny časy!

I. Pán Ježíš se pro nás krví potil
Jak těžce jsi, Pane Ježíši Kriste,
pocítil v Getsemanech tíhu svého lidství,
tíhu smrtelné úzkosti, tíhu opuštěnosti, tíhu zrady...!
Jak jsi však uměl trpět! Plný lásky k nám, ke mně...
Jak jsi dovedl podrobit svoji vůli po životě
vůli Boží, posílající Tě na popraviště!
Maria, jak bylo Tobě, když jsi o svém Synu
po odchodu z večeřadla nevěděla!
Maria, jak Ti bylo,
když ses o všem od apoštolů dověděla!
Duchu Modlitby, Duchu Síly, Duchu Statečnosti
nyní po letnicích jsi naplnil i nás!
Pokorně prosíme; nauč nás
opravdové modlitbě v našich utrpeních,
vlej nám sílu,
abychom všechno věrně nesli
a neusnuli zármutkem,
dodej nám odvahy, abychom nechtěli prchnout.
I pro nás máš nachystánu
smrtelnou úzkost, opuštěnost a zradu,
ale ať se pod tím vším nezhroutíme:
raději smrt těla než smrtelný hřích!
Doopravdy! Amen! Amen!

II. Pán Ježíš byl bičován
Bičovaný Kriste,
bičovaný Kriste,
zbitá Boží Lásko k nám,
námi zbičovaná Lásko,
potupený Duchu Svatý,
rozmlácené Tělo Syna člověka,
rozbité Tělo Boží.
Kráso zbavená vší své podoby,
obnažená do nahoty
těmi, kterým nic nebylo svaté,
námi, kterým nic není svaté...!
Otrockým trestem zdeptaný Duchu
těmi, kteří chtěli zotročit i Boha,
námi, kteří zotročujeme Boha...!
Maria, Matko,
když Tvého Syna přibíjeli na kříž,
spatřila jsi rány jeho zbičování,
meč, Duchem předpověděný, Ti proklát srdce
a rána bolela souzvučně s ranami bičů
na Těle Tvého Syna.
Teď už nebolí
je oslavená spolu s oslavením Ježíšova Těla
a vítězně září láskou, ponořena do Lásky!

III. Pán Ježíš byl trním korunován

Králi s trnovou korunou,
Králi oblečený do starého vojenského pláště,
Králi korunovaný mukami
a ponížením! Synu člověka,
nad jehož lidstvím Pilát povzdechl
"Ejhle,člověk!"
Zubožená lidská tváři, zdeptaná lidská osobnosti,
jen jsi rozjitřila zblblé masy,
jako krev z ran rozdivočuje šelmy a dravce...
Oběti demagogie, kariérismu a strachu,
oběti za všechny hříchy světa, oběti i za moje hříchy!
Obětující se lásko Boží, Duchu Svatý!
Maria, další meč Ti vrazili do prsou,
když jsi uslyšela o Synově odsouzení,
když jsi ho spatřila s trny vraženými do hlavy –
i Tvoji hlavu bodaly a trýznily.
Chápeš, že to bylo nutné pro spásu světa,
i Tvoje účast přispěla lidstvu,
dala jsi k ní souhlas svým "Staň se!" Gabrielovi.
Maria - mučednice!
Maria se slavnou mučednickou korunou z trní na hlavě!
Výkupná sílo utrpení,
spojeného s Kristovým umučením!
Tajemství bolesti a zla v životě spravedlivých!
Mystický prameni, splachující z Církve hříchy
do stoky ústící do pekla!

IV. Pán Ježíš nesl těžký kříž
Pane Ježíši Kriste, sám sis nesl kříž,
abys na něm mohl vykoupit svět!
Zmobilizoval jsi v sobě všechny síly,
které Ti zbyly po věznění, soudech a bičování...
Slavný reku - kříž byl Tvou hlavní zbraní
proti ďáblovi, usilujícímu o smrt duší.
Každý krok, každý kámen křížové cesty,
každý zlý člověk, jenž Ti ji ztížil,
učinili Tvůj boj hrdinnějším.
Lásko, vláčená v poutech s těžkým břemenem ulicemi!
Bože vysílený, bezmocný, odsouzený k neexistenci!
Maria, jsi Matka Odsouzeného na kříž,
a tak jdeš po křížové cestě také,
setkáváš se s Ježíšem nesoucím kříž
a vidíš, hmatáš tíhu jeho cesty,
prožíváš s Ním všechna těžká zastavení,
bolí Tě každý pád, kdy se kříž řítí na Tvého Syna,
bolí Tě neochota Šimona z Kyrény,
povrchní dojetí jeruzalémských žen...
Klopýtáš ke Golgotě, podpírána Janem,
hřeby katů jakoby se zarývaly i do Tvého těla...
Jak veliká je hora lidských hříchů,
když mohla být srovnána jen takovým utrpením!
Připomínáš si slova Simeonova,
víš, že to všechno je součást mesiášského díla...
Jako jsi z Ducha počala Syna Božího,
tak ho z Ducha ztrácíš.
On umírá z lásky k lidem
a Ty se v Duchu chystáš umírat s Ním!

V. Pán Ježíš umírá na kříži
Ukřižovaný Kriste! Ukřižovaná Lásko!
Ukřižovaný Bože!
Jakou moc má bolest, rány a smrt,
zvláště nespravedlivé, ale přijaté s láskou!
Pro nás jsi dopustil,
že jsi byl zbaven své lidské podoby,
jako beránek,
jsi bez odporu přijímal svoji strašnou popravu,
bez hněvu, bez vzteku, bez pomstychtivosti,
se snahou zbavit viny viníky.
Připomínáš nám, že na kříži jde o Tvé vítězství,
těžce dobyté, ale o vítězství!
Maria, Ty pod křížem stojíš a vytrváváš,
všechno vidíš; všechno slyšíš, všechno prožíváš,
jsi Matka Ukřižovaného,
ale byla jsi jmenována i Matkou křižujících,
a tak to prožíváš i za ně,
s hrudí proklátou mečem bolestí
se obětuješ za lidstvo spolu se Synem!
Jak trpíš, ale nezhroutila ses,
musíš to všechno stále vnímat, intenzívně vnímat!
Duch Tvého Syna Tě posiluje,
Duch Synův Ti vlévá poznání pravdy o celém dění.
Věrně spolutrpíš až do Synova "Dokonáno"
a trpíš, i když ho držíš mrtvého v náručí,
trpíš, i když Tvůj Syn leží bez ducha v hrobě...
Svoje utrpení bys však nevyměnila.
nevzdáváš se ho,
znáš jeho cenu.
Chvalme Kristovo i Mariino utrpení,
přijměme od nich Kříž jako svoje osobní znamení!

I. Ježíšovo zmrtvýchvstání
Ukřižovaný Kriste, vstal jsi živý,
vystoupil jsi ze skály hrobu,
dříve než anděl odvalil ode dveří kámen,
dříve než nastalo zemětřesení.
Uprostřed Veliké noci ve vší tichostí.
Nejen že zničils, Ukřižovaný Kriste, svou smrt,
ale vůbec jsi smrt zbavil vlády nad celým světem!
Aleluja!
Ve vší tichosti a beze svědků
ses ukázal, Vzkříšený Synu člověka, své Matce Marii!
Maria, s Tebou se klaníme živému Kristu
a Tebe velebíme, že ses dočkala vítězství svého Syna,
Tebe velebíme, že jsi zůstala Synovi věrna i pod křížem,
Tebe velebíme, že jsi trpěla spolu s Ním,
Tebe velebíme, že jsi spolu s Ním přemáhala smrt,
Tebe velebíme, že jsi spolu s Ním porazila ďábla a hřích.
Matko zmrtvýchvstalého Krista!
Nebyla nadarmo křížová cesta!
Nebylo nadarmo ukřižování! Kříž zvítězil, aleluja!
Lásku Boží nic nemohlo přemoci!
Duchu Svatý, zahrň nás svou láskou
na Mariinu přímluvu. Amen!

II. Ježíšovo nanebevstoupení
Vzkříšený Kriste,
vstoupil jsi do oblaku přítomnosti Otce!
Zaslíbil jsi svým učedníkům sílu Ducha Svatého
a byl jsi před jejich zraky vyzdvižen vzhůru k nebi.
Hleděli upřeně do nebe, třebaže tě už neviděli,
ale Boží oblak byl blízko.
Andělé potvrzují, že jsi byl vzat ze země do nebe,
andělé prorokují, že z nebe zase přijdeš na zemi.
Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, …..
i Tobě, neviditelný Otče, i Tobě, slíbený Duchu!
Naplnil jsi nás, Hospodine, velikou radostí,
velebíme tě!
Po pravici Boží jsi usedl, Kriste, pomáhej nám,
potvrzuj kázání apoštolů znameními pravosti!
Maria, Matko člověka, který vlastní mocí vešel do nebe,
Tvoje náruč zůstala prázdná,
ale jenom na krátkou dobu!
Smířila ses s odchodem Syna,
aby mohl seslat Božího Ducha všem.
Toužila jsi po Synovi, ale plnila jsi na zemi jeho vůli
a čekala jsi, až si Tě vezme k sobě.
Maria, plná lásky k Synu i světu,
Maria, zasnoubená s Duchem Bolím,
Maria, Duch Tě naučil všemu!

III. Seslání Ducha Svatého
Sestoupil na Tebe Duch Svatý, Matko Maria,
naplnil celý dům, kde jsi seděla s apoštoly.
Ukázal se vám, viděla jsi jeho oheň,
rozdělil ze své plnosti a udělil z ní Tobě i jim
a jeho podíl byl pro každého jeho plností!
Jak se najednou proměnil Tvůj život,
jak jste se všichni změnili!
Jak ožilo všechno, co jsi nosila v srdci o svém Synu,
vyvstal skrytý smysl všeho dění v tvém životě,
pochopila jsi Synovo dílo maximem lidského chápání,
ukázala se Ti Tvoje spoluúčast na vykoupení světa!
Všichni, naplněni Duchem Svatým,
jste začali mluvit rozličnými jazyky,
i Tys mluvila, Maria,
třebaže se nám žádné Tvé slovo nedochovalo...
Ale promlouváš z Ducha i později ve svých zjeveních,
vyprošuješ nám Ducha od svého Syna!
Chceme Ti rozumět, chceme se Tvými slovy řídit,
vlastně slovy Ducha, Tebou vyřčenými!
Vždyť mluvíš o velikém Božím díle!
Ať víme, co Tvá slova znamenají,
ať je neodbýváme posměšky,
ať je přijímáme jako slova Ducha Svatého!

IV. Nanebevzetí Panny Marie
Láska Boží Tě, Panno Maria, vzala na nebe –
radujeme se spolu s anděly!
Boží Syn sestoupil z nebe
a vstoupil na zemi do Tvého lůna
a nyní, když je v nebi, chce Tě mít u sebe
a sestupuje podruhé, aby vstoupil na nebe s Tebou.
I Tvoje lidské tělo mizí v oblaku Boží přítomnosti,
po mostu země - nebe se ubíráš opačným směrem
než Tvůj Syn při početí.
Tvůj Syn Ježíš opustil nakrátko nebe,
aby spasil zemi,
a pak se vrátil k Otci.
Tys mu pomáhala při spáse světa
a po krátkém čase pozemského života opouštíš zemi,
abys kralovala navěky v nebeském království.
Lásko mezi nebem a zemí,
Lásko mezi zemí a nebem,
Duchu Svatý, jak veliký dar jsi udělil Marii!
Ty jsi nad zákony hmoty a přírody,
Ty jsi věčný Bůh a dáváš věčnost těm, kterým chceš!
Aleluja!

V. Oslavení Panny Marie v nebi
Maria, byla jsi ze všech nejblíže Kristu!
Maria, dosáhla jsi vrcholu lásky!
Maria, naplnil Tě Duch Svatý
a Otec se Synem
Ti vložili na hlavu královskou korunu,
abys byla Královnou nebe i země
vždyť kdo se Ti vyrovná z lidí!
Koho z andělů učinil Bůh matkou svého Syna!
Spojila jsi ve svém životě zemi s nebem!
Spojila jsi neporušenost panenství
s plodností mateřství!
Celým svým životem jsi vyznávala Boha!
Tvoje srdce pronikl sedmerý meč mučednictví!
Z Ducha Svatého jsi prorocky velebila Boha!
Začala jsi apoštolát Nového zákona
a dlela jsi uprostřed apoštolů!
Maria, Královno, sám Bůh Tě pozdravil,
andělé, Tě velebí i všechna pokolení lidí Tě chválí,
my se k ním připojujeme:
Zdrávas, milostiplná, Pán s Tebou,
Královno posvátného Růžence!
Amen!
Aleluja!