Z pamětí sestry Marie Ustohalové

  ◊    Původní tělocvičná jednota Sokol v Podivíně byla založena bratrem Janem Rychmanem v roce 1872 a čítala 35 členů. Kvůli politické perzekuci tato jednota časem zanikla.

 ◊       V roce 1900 došlo k opětovnému založení jednoty. Činných členů bylo 42 a cvičilo se v sále na radnici.

 ◊       V roce 1904 byl vytvořen divadelní kroužek

 ◊       Až do roku 1914 se činnost jednoty rozrůstala a počet členů se zvyšoval.  Koupilo se tělocvičné nářadí, založila se sokolská knihovna a čítárna. Sokol se zúčastnil veřejných cvičení a župních závodů. 

 ◊       Rok 1914. Vypukla válka a činnost Sokola byla oslabena, protože mnoho bratrů odešlo do války.

 ◊       V roce 1918 se činnost jednoty opět rozběhla na plné obrátky. Počet členů stoupl na 107. Muži se zúčastnili VII. Všesokolského sletu v Praze. V následujících letech byla činnost Sokola velmi intenzivní a úspěšná.

 ◊       V letech 1923 – 1928 byl zakoupen Besední dům, provedena výstavba a úprava kinosálu se spolkovou místností. Příjem z nájemného a výnos z provozu kina, finanční příspěvky a bezplatná práce členů pomohli vybudovat sokolovnu.

 ◊       V roce 1929 byl zakoupen pozemek vedle Dyje a zřízeno koupaliště.   Byla zde postavena malá chatka, upraveno sportovní hřiště, v provozu byly loďky a stánek s občerstvením. Pořádaly se zde plesy a zábavy.

 ◊       1932.  Sokol Podivín se zúčastnil IX. Všesokolského sletu a pořádal župní slet v Podivíně. Slavnostně byl otevřen Tyršův sad ku příležitosti jeho 100. výročí narození.

 ◊       V roce 1938 se v Podivíně konalo okrskové cvičení v rámci oslav 20. výročí osvobození naší vlasti. Na náměstí byla odhalena pamětní deska rodákům padlým v I. Světové válce.

 ◊      Začátkem roku 1941 gestapo Sokol zlikvidovalo a zabavilo mu všechen majetek.  Jeho veřejná činnost ustala.  Sokolové se zapojili do domácího a zahraničního odboje. Mnoho členů sokolské jednoty v Podivíně bylo zajato, mučeno a popraveno. Jejich jména jsou vyryta na pamětní desce na Besedním domě.

◊      Hned po válce se sokolové dali do pilné práce, uspořádali sokolský ples  a začali se připravovat na XI.  Všesokolský slet, který se konal v roce 1948.

 ◊        V padesátých letech došlo znovu k potlačování sokolské činnosti.  V roce 1968 se na pokyn ústředních orgánů Sokol stal jen tělovýchovným odborem ČSTV a členové Sokola se stali členy Slavoje.

 ◊       V roce 1972 se konala oslava 100 let trvání Sokola v Podivíně. Byla to však jeho poslední akce.  Stanovil se nový název ZRTV a Sokol tím byl opět zlikvidován a majetek převeden na tuto novou jednotu.