Jednoho dne asi ve tři hodiny ráno se Mildred probudila ve svém pokoji a hlasitě vyjekla.Zdál se jí totiž příšerný sen,který se jí v životě nikdy nezdál.Sotva se vzpamatovala,začala hned pátrat v paměti,jaký sen se jí vlastně zdál.Na svůj sen si však nevzpoměla.Potom však začala uvažovat o tom,proč tedy tak vyjekla,když už ani neví,jaký sen se jí zdál.pak svůj sen však pustila z hlavy a raději se šla podívat,jestli náhodou neprobudila Maud.
Otevřela dveře a potichu nakoukla do vedlejšího pokoje své nejlepší kamarádky.Maud však spala jako dudek.Vlastně i trochu pochrupovala,což pro ni bylo velice neobvyklé.
Mildred už chtěla jít spátky,když ji však najednou zastihlo těžko pochopitelné překvapení.Maud najednou seděla na posteli.Vůbec nevypadala ospale,naopak,vypadala,jako kdyby nespala víc než tři týdny.
Mildred:Maud,ty už jsi vzhůru?
Maud:A proč bych spala?Jsou přece čtyři hodiny odpoledne.
Mildred překvapeně otevřela ústa.
Mildred:Ale co to povídáš?Vždyť ještě nejsou ani čtyři hodiny ráno,jakpak by mohli být už čtyři hodiny odpoledne?Vždyť jsou přece tři hodiny ráno!
Maud:To není pravda,abys věděla!Chyběla jsi při každé hodině!Metla je proto strašně rozčilená!
Mildred:A proč jsi mě neomluvila!
Maud:Já nejsem tvoje chůva!Nejsem tady od toho,abych jako pomatená běžela od učebny k učebně a kontrolovala,jestli náhodou někde nechybíš!
Mildred:ale Maud,já...Hele,něco se s tebou děje!Nezotřočil tě náhodou zase Bonzo?
Maud:Mě žádný hloupý Bonzo nezotročil!Možná zotročil leda tak tebe,protože ty nejsi normální!S tebou se něco děje!
Mildred:Ale Maud,vždyť jsi má nejlepší kamarádka!
Maud:To js právě na omylu!Tvoje nejlepší přítelkyně je teď Ethel,i když se ti pořád posmívá!Všichni ostatní tě totiž nenávidí mnohem víc,než Ethel,a já,já patřím k nim!My ostatní tě totiž nenávidíme mnohem více!
Mildred:To přece není pravda!
Maud:A je!!!
Mildred:A není!!!
Maud:A je!!!
Mildred:A není!!!
Maud:Hele,Virválová,já nemám chuť se s tebou hádat!Běž si klidně stěžovat za Krákavou,hlavně mi už dej konečně pokoj!
Mildred se tedy rozloučila,Maud na ní však jen vyplázla jazyk,ale to už Mildred klepala na dveře ředitelny.Slečna Krákavá však byla stejně protivná a divná,a když se jí Midred ptala,jestli to vůbec je ona a není to náhodou opět Agáta Krákavá,slečna Krákavá ji vyhodila před dveře a dveře zamkla.Mildred chtěla jít raději do svého pokoje,ale to na ni ještě slečna Krákavá zakřičela,ať si jde ještě za Metlovou.
Mildred tedy šla k pracovně slečny Metlové a řekla si,že se raději podívá klíčovou dírkou,jestli se se slečnou Metlovou náhodou taky něco neděje.Mildred se koukla do líčové dírky,jenže najednou uslyšela zasyčení a klíčovou dírkou něco prolétlo.Byli to blesky,vyčarované blesky,které se změnili v plameny a ty plameny mířili Mildred rovnou do očí.Mildred byla bezzbraná.Netušila,co se děje,netušila,kde je,netušila vůbec nic.Chvíli jen přemýšlela,jestli na ní ty plameny nevyslala Metla,ale o tomhle pochybovala.Mildred však najednou nic neviděla,jen najednou padala a padala a padala a padala...